CBAM přechodné období 2023–2025: co platilo a co dnes

CBAM přechodné období 2023–2025: co platilo a co z toho platí dnes

Pokud dovážíte ocel, hliník, cement nebo hnojiva ze zemí mimo EU, v posledních dvou letech jste se nevyhnuli zkratce CBAM. Možná jste podávali čtvrtletní zprávy, možná vás kontaktoval celní zástupce s dotazem, na který jste neznali odpověď. Tento článek vám přesně vysvětlí, co přechodné období CBAM obnášelo, proč existovalo a co od 1. ledna 2026 platí místo něj — včetně toho, co to znamená pro vaši firmu dnes.

*Obecná informace, nikoli individuální právní rada. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy využijte rychlou prověrku.*

---

Proč CBAM vznikl a co řeší

CBAM řeší jeden konkrétní problém: výrobci v EU platí za emise CO₂ v rámci systému EU ETS, výrobci mimo EU tuto cenu neplatí.

Výsledkem je cenová asymetrie: zahraniční výrobci mohou vyrábět levněji a vytlačovat evropské producenty z trhu — nebo přesouvat výrobu za hranice EU, čímž emise fyzicky nevymizí, jen se přesunou jinam. Tomuto jevu se říká únik uhlíku (carbon leakage).

CBAM — mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích — tuto nerovnováhu vyrovnává: dovozce musí zaplatit za zabudované emise dovezeného zboží stejně, jako by výrobce platil v rámci EU ETS. Právní základ tvoří nařízení (EU) 2023/956, které zavádí CBAM ve dvou fázích: přechodné období a definitivní režim.

---

Co platilo najisto: přechodné období 1. října 2023 – 31. prosince 2025

Přechodné období bylo záměrně nastaveno jako cvičná fáze — povinnosti existovaly, ale bez finančního dopadu.

Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 platilo jediné pravidlo: dovozci zboží CBAM museli čtvrtletně podávat zprávy o zabudovaných emisích dovezeného zboží. Žádné certifikáty, žádné platby, žádné roční deklarace. Jen výkaznictví.

Co přesně se vykazovalo

Každá čtvrtletní zpráva musela obsahovat informace o zabudovaných emisích — tedy o množství CO₂ (a dalších skleníkových plynů), které vzniklo při výrobě dovezeného zboží. Dovozce mohl vycházet:

• přednostně ze skutečných hodnot od zahraničního výrobce,
• nebo ze standardních (default) hodnot stanovených Evropskou komisí, pokud skutečné hodnoty nebyly dostupné.

Povinnost se týkala dovozu šesti kategorií zboží: cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku — a vybraných prekurzorů a navazujících výrobků v těchto kategoriích.

Kdo byl povinen vykazovat

CBAM dopadá na dovozce uvedeného zboží do EU, případně na jejich nepřímé celní zástupce. Netýká se zboží pocházejícího z EU ani zboží mimo vyjmenované kategorie.

Pokud jste v přechodném období dováželi ocelové profily z Turecka nebo hliníkové polotovary z Číny, čtvrtletní výkaznictví se vás týkalo — bez ohledu na objem zásilky. Práh de minimis 50 tun byl zaveden až od 20. října 2025; před tímto datem žádný hmotnostní práh neexistoval.

Proč přechodné období existovalo

Zákonodárce vědomě dal firmám i správním orgánům čas naučit se pracovat s novým systémem: sbírat data od zahraničních dodavatelů, nastavit interní procesy a pochopit metodiku výpočtu zabudovaných emisí. Přechodné období nebylo volitelné — kdo zprávy nepodával, porušoval nařízení a vystavoval se sankcím.

---

Co platí najisto od 1. ledna 2026: definitivní režim

Od 1. ledna 2026 přechodné období skončilo a nastoupil ostrý režim s finančními povinnostmi.

Čtvrtletní zprávy jsou minulostí. Nahradila je roční deklarace CBAM a povinnost nakupovat a odevzdávat certifikáty CBAM ke krytí zabudovaných emisí dovezeného zboží.

Jak certifikáty fungují

Certifikát CBAM odpovídá jedné tuně CO₂ ekvivalentu zabudovaných emisí. Dovozce musí:

1. Stanovit zabudované emise dovezeného zboží za daný rok.
2. Nakoupit odpovídající počet certifikátů CBAM.
3. Podat roční deklaraci CBAM.
4. Odevzdat certifikáty ke krytí vykázaných emisí.

Cena certifikátů se odvíjí od ceny povolenek EU ETS — tím se zajišťuje skutečné vyrovnání uhlíkové ceny mezi domácí výrobou a dovozem.

Kdy se certifikáty fakticky nakupují

Prodej certifikátů přes centrální platformu EU začne fakticky od února 2027. Dovozci pak nakoupí certifikáty na pokrytí zboží dovezeného v roce 2026. Rok 2026 je tedy prvním rokem, za který se certifikáty odevzdají — ale samotný nákup proběhne až v roce 2027.

Kdo musí získat status oprávněného deklaranta

Kdo hodlá ročně dovézt více než 50 tun zboží CBAM, musí získat status oprávněného deklaranta CBAM. Žádost bylo třeba podat nejpozději do 31. března 2026. V roce 2026 lze dovážet i bez uděleného statusu, pokud byla žádost do tohoto data řádně podána.

---

Práh de minimis: kdo je osvobozen a kde je past

Od 20. října 2025 platí jednotný hmotnostní práh: dovozce, který za rok doveze nejvýše 50 tun zboží CBAM, je od všech povinností osvobozen.

Osvobození se vztahuje na vykazování, deklaraci i odevzdávání certifikátů. Výjimkou jsou vodík a elektřina — na ty se de minimis práh nevztahuje.

Zpětná účinnost: nejčastěji přehlížené riziko

Překročí-li dovozce práh 50 tun kdykoli během kalendářního roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý jeho dovoz zboží CBAM v daném roce — tedy i na tuny dovezené před překročením prahu. Nestačí sledovat jen aktuální zásilku; je nutné průběžně sledovat roční kumulativní objem.

Příklad: Dovážíte ocelové komponenty z Turecka. Do října 2026 jste dovezli 45 tun. V listopadu přijde zásilka 10 tun — celkem 55 tun za rok. Povinnosti CBAM (deklarace, certifikáty) se uplatní zpětně na všech 55 tun, nikoli jen na posledních 10.

Dopad balíčku Omnibus

Zjednodušení v rámci balíčku Omnibus osvobozuje přibližně 182 000 dovozců — převážně malých firem a jednotlivců — a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí. Práh 50 tun je přímým výsledkem tohoto zjednodušení. Střední a větší dovozci průmyslového materiálu práh překračují zpravidla bez obtíží — a na ně dopadají plné povinnosti definitivního režimu.

---

Jak se stanovují zabudované emise

Správné stanovení zabudovaných emisí je technicky nejnáročnější část celého systému — a zároveň ta, která přímo určuje výši nákladů na certifikáty.

Dovozce musí vykázat emise přednostně podle skutečných hodnot od zahraničního výrobce. V praxi to znamená: od dodavatele musíte získat dokumentaci o emisní intenzitě výroby, ideálně ověřenou třetí stranou.

Pokud skutečné hodnoty nejsou dostupné, lze použít standardní (default) hodnoty stanovené Komisí. Tyto hodnoty jsou záměrně nastaveny konzervativně — tedy výše než průměrná skutečná emise — aby motivovaly dovozce k získání přesných dat od výrobců.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily z Turecka. Váš dodavatel vám poskytne emisní dokumentaci výrobního závodu. Tuto hodnotu použijete jako základ pro výpočet certifikátů. Pokud dokumentaci nemáte, použijete standardní hodnotu Komise — která může být výrazně vyšší a přímo zvýší vaše náklady na certifikáty. Vyjednání emisních dat od dodavatele se tak může finančně výrazně vyplatit.

---

Sankce za nesplnění povinností

Nesplnění povinností CBAM není bez následků — ani v přechodném období nebylo.

Za nepodání čtvrtletní zprávy nebo za nepravdivé údaje hrozily sankce podle nařízení a národního práva. V definitivním režimu jsou důsledky přísnější: neodevzdání dostatečného počtu certifikátů nebo nepravdivé údaje v roční deklaraci zakládají odpovědnost dovozce a mohou vést k pokutám.

Konkrétní výše pokut závisí na národní implementaci. V České republice plní roli příslušného orgánu CBAM určený národní orgán; žádosti, evidence a komunikace probíhají přes registr CBAM provozovaný na úrovni EU.

---

Rozhodovací vodítko: týká se vás CBAM?

Než investujete čas do dalšího studia, projděte si tuto posloupnost:

Krok 1: Dovážíte zboží CBAM?

Pokud nedovážíte cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu nebo vodík ze zemí mimo EU, CBAM se vás netýká. Konec analýzy.

Krok 2: Jaký je váš roční objem?

• Méně než 50 tun ročně (a nejde o vodík nebo elektřinu): jste osvobozeni od všech povinností CBAM. Sledujte však průběžný kumulativní objem — překročení prahu aktivuje povinnosti zpětně na celý rok.
• Více než 50 tun ročně: musíte mít status oprávněného deklaranta, podávat roční deklaraci a nakupovat certifikáty.

Krok 3: Máte data o emisích od výrobce?

Pokud ano, použijete skutečné hodnoty emisí a platíte jen za skutečně zabudované emise. Pokud ne, počítejte s vyššími náklady na certifikáty kvůli konzervativně nastaveným standardním hodnotám Komise.

---

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zmapujte situaci

1. Projděte celní záznamy za rok 2025 a identifikujte veškerý dovoz zboží CBAM (cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík).
2. Sečtěte roční objem v tunách — zjistěte, zda jste nad nebo pod prahem 50 tun.
3. Pokud jste nad prahem a ještě nemáte status oprávněného deklaranta, ověřte stav žádosti podané do 31. března 2026.
4. Kontaktujte celního zástupce a ověřte, zda za vás podával čtvrtletní zprávy v přechodném období — a zda byly podány správně a včas.

Dalších 30 dní (dny 31–60): zajistěte data a procesy

1. Oslovte zahraničního výrobce nebo dodavatele a vyžádejte si dokumentaci o zabudovaných emisích pro rok 2026.
2. Pokud dodavatel data nemá nebo odmítá poskytnout, zjistěte standardní hodnoty Komise pro vaši kategorii zboží a odhadněte náklady na certifikáty — rozdíl oproti skutečným hodnotám může být značný.
3. Nastavte interní evidenci: průběžné sledování objemu dovozu v tunách a zabudovaných emisí po každé zásilce, nikoli jen na konci roku.

Dalších 30 dní (dny 61–90): připravte se na certifikáty

1. Sledujte spuštění centrální platformy EU pro prodej certifikátů — faktický start je plánován od února 2027 pro pokrytí dovozu roku 2026.
2. Naplánujte rozpočet na nákup certifikátů na základě odhadovaných emisí a aktuální ceny povolenek EU ETS.
3. Využijte rychlou prověrku pro ověření, zda vaše firma plní všechny povinnosti CBAM.

---

Časté omyly

Omyl 1: „Přechodné období bylo dobrovolné, zprávy jsem nemusel podávat."

Nepravda. Čtvrtletní výkaznictví bylo povinné od 1. října 2023. Nepodání zpráv zakládalo porušení nařízení a mohlo vést k sankcím. Dobrovolná nebyla povinnost — dobrovolné bylo jen to, že jste neplatili certifikáty. Povinnost vykazovat a povinnost platit jsou dvě různé věci.

Omyl 2: „Pod 50 tun jsem v bezpečí celý rok, i když práh překročím v prosinci."

Nepravda. Překročení prahu 50 tun kdykoli během roku aktivuje povinnosti CBAM zpětně na celý roční dovoz — včetně tun dovezených v lednu. Nestačí být pod prahem na začátku roku; kumulativní objem musíte sledovat průběžně po každé zásilce.

Omyl 3: „CBAM se týká jen velkých průmyslových firem."

Částečně pravda, ale zavádějící. Balíček Omnibus sice osvobodil přibližně 182 000 menších dovozců díky prahu 50 tun, ale středně velcí dovozci oceli, hliníku nebo hnojiv — včetně menších výrobních firem a obchodníků — mohou práh překročit i při relativně malých zásilkách. Pokud dovážíte průmyslový materiál ze třetích zemí pravidelně, ověřte si roční součet dříve, než předpokládáte, že se vás CBAM netýká.

---

Zdroje

Veškerá tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí z jediného primárního pramene:

• Nařízení (EU) 2023/956 — mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), CELEX 32023R0956

Plné znění v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956

---

Shrnutí

Přechodné období CBAM od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 bylo fází učení: dovozci vykazovali zabudované emise čtvrtletně, bez plateb a certifikátů. Od 1. ledna 2026 platí ostrý režim — roční deklarace a certifikáty. Faktický nákup certifikátů přes centrální platformu EU začne od února 2027 pro pokrytí dovozu roku 2026.

Klíčové číslo pro malé a střední firmy: práh 50 tun ročně. Pod ním jste osvobozeni od všech povinností (kromě vodíku a elektřiny). Nad ním potřebujete status oprávněného deklaranta, data o emisích od výrobce a rozpočet na certifikáty. Překročení prahu kdykoli během roku aktivuje povinnosti zpětně — průběžná evidence objemu dovozu není volitelná, je nutností.

Pokud si nejste jisti, zda a jak se vás CBAM týká, využijte rychlou prověrku — zjistíte to bez zbytečného studia legislativy.