Zabudované emise CBAM: jak je stanovit a vykázat

Zabudované emise CBAM: jak je stanovit a vykázat

Tento článek je obecná informace, nikoli individuální právní nebo daňová rada. Konkrétní situaci vždy ověřte s odborníkem nebo příslušným orgánem.

Pokud dovážíte cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřinu nebo vodík do EU, jedno číslo rozhoduje o výši vašeho závazku vůči CBAM: zabudované emise dovezeného zboží. Čím přesněji je stanovíte, tím méně certifikátů nakoupíte — a tím nižší bude vaše finanční zátěž. Tento článek vám ukáže, jak na to krok za krokem, kde jsou pasti a co se stane, když to uděláte špatně.

---

Co jsou zabudované emise a proč na nich záleží

Zabudované (embedded) emise jsou emise skleníkových plynů vzniklé při výrobě dovezeného zboží — od těžby surovin přes zpracování až po finální produkt opouštějící výrobní závod.

Cílem CBAM (nařízení EU 2023/956) je zabránit úniku uhlíku (carbon leakage): výrobci v EU platí za emise v rámci systému EU ETS, zahraniční výrobci nikoli. CBAM tuto asymetrii vyrovnává tím, že dovozce musí nakoupit certifikáty odpovídající zabudovaným emisím dovezeného zboží.

Přímá rovnice: více emisí = více certifikátů = vyšší náklad. Proto se vyplatí investovat čas do přesného stanovení skutečných hodnot — a nepřijímat automaticky konzervativní default.

---

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Definitivní (ostrý) režim CBAM začal 1. ledna 2026. Navazuje na přechodné období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025, kdy dovozci čtvrtletně vykazovali zabudované emise bez finančních plateb.

Od roku 2026 platí souběžně čtyři povinnosti:

1. Dovozce musí být oprávněným deklarantem CBAM — žádost nejpozději do 31. března 2026; v roce 2026 lze dovážet i bez uděleného statusu, je-li žádost do tohoto data řádně podána.
2. Dovozce musí stanovit zabudované emise — přednostně podle skutečných hodnot, jinak podle standardních (default) hodnot Komise.
3. Dovozce musí podávat roční deklaraci CBAM a odevzdat odpovídající počet certifikátů.
4. Certifikáty bude možné nakoupit přes centrální platformu EU od února 2027; pokryjí zboží dovezené v roce 2026.

---

Kdo má povinnost stanovit zabudované emise

CBAM dopadá na dovozce vyjmenovaného zboží do EU nebo na jejich nepřímé celní zástupce. Netýká se zboží pocházejícího z EU ani běžného spotřebního zboží mimo vyjmenované kategorie.

Zboží podléhající CBAM: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík (včetně vybraných prekurzorů a navazujících výrobků).

De minimis práh: 50 tun

Od 20. října 2025 platí jednotný hmotnostní práh: dovozce, který za rok doveze nejvýše 50 tun zboží CBAM, je osvobozen od vykazování, deklarace i odevzdávání certifikátů. Výjimka: vodík a elektřina — na ty se osvobození nevztahuje.

Kritická past: překročíte-li 50 tun kdykoli během kalendářního roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz v daném roce — tedy i na zásilky z ledna, kdy jste ještě pod prahem byli.

Příklad: Dovážíte ocelové profily. V lednu až srpnu dovezete celkem 48 tun — jste pod prahem. V září přijde zásilka 5 tun. Celkový dovoz za rok: 53 tun. Povinnosti CBAM platí zpětně od 1. ledna; musíte vykázat emise za všech 53 tun a nakoupit certifikáty.

Zjednodušení v rámci balíčku Omnibus osvobozuje přibližně 182 000 dovozců — převážně malých firem — a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí. Pokud jste malý dovozce, je velmi pravděpodobné, že pod práh 50 tun spadáte. Ověřte si to průběžně v průběhu roku, ne jen jednou v prosinci.

---

Jak stanovit zabudované emise: dvě cesty

Nařízení CBAM stanoví jasnou hierarchii: skutečné hodnoty mají přednost, default hodnoty jsou záchranná síť.

Cesta 1: Skutečné (actual) hodnoty

Skutečné hodnoty vycházejí z dat konkrétního výrobního závodu, kde bylo zboží vyrobeno. Dovozce je získá od zahraničního výrobce — typicky ve formě:

• emisního výkazu nebo zprávy o uhlíkové stopě výrobku,
• dat z výrobního procesu (spotřeba energie, paliv, surovin),
• výstupu z monitorovacího systému výrobce.

Proč je to výhodné: pokud výrobce pracuje s nízkouhlíkovými technologiemi nebo obnovitelnými zdroji energie, skutečné emise mohou být výrazně nižší než default hodnoty — a vy nakoupíte méně certifikátů.

Praktický problém: ne každý zahraniční výrobce je ochoten nebo schopen tato data poskytnout. Zejména výrobci z trhů, kde uhlíkové vykazování není standardem, mohou odmítat nebo poskytovat neúplné podklady. V takovém případě přicházejí na řadu default hodnoty.

Cesta 2: Standardní (default) hodnoty

Standardní hodnoty stanoví Evropská komise. Jsou odvozeny z průměrných emisních intenzit výroby v dané zemi nebo regionu, případně z globálních průměrů — a jsou záměrně nastaveny konzervativně (tedy výše), aby motivovaly dovozce ke sběru skutečných dat.

Kdy je smíte použít: tehdy, když skutečné hodnoty od výrobce nemáte k dispozici nebo je nelze ověřit.

Důsledek: pokud váš dodavatel vyrábí efektivněji než průměr, platíte za default hodnoty zbytečně více. Investice do získání skutečných dat se proto u větších objemů rychle vrátí.

Rozhodovací vodítko

• Máte od výrobce ověřitelná emisní data? Použijte skutečné hodnoty — zpravidla ušetříte.
• Výrobce data odmítá nebo nemůže doložit? Použijte default hodnoty a zakalkulujte vyšší náklad do ceny zboží.
• Odebíráte od více výrobců? Řešte každého zvlášť — u jednoho skutečné hodnoty, u druhého default.

---

Přímé vs. nepřímé emise: co všechno se počítá

Zabudované emise se dělí na dvě složky, které se liší způsobem výpočtu i dopadem na výsledný závazek.

Přímé emise vznikají přímo ve výrobním procesu — spalování paliv ve výrobní peci, chemické reakce při výrobě cementu nebo hnojiv.

Nepřímé emise pocházejí z elektřiny spotřebované při výrobě. Jejich zahrnutí závisí na kategorii zboží — pro některé komodity se nepřímé emise počítají odlišně nebo se nezahrnují vůbec.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily. Výroba hliníku je extrémně energeticky náročná — elektřina tvoří podstatnou část celkových emisí. Pokud váš dodavatel vyrábí z vodní energie, skutečné nepřímé emise mohou být výrazně nižší než default hodnoty pro průměrnou výrobu hliníku. Právě zde se sběr skutečných dat nejvíce vyplatí — rozdíl v počtu nakoupených certifikátů může být zásadní.

---

Jak emise vykázat: od čtvrtletní zprávy k roční deklaraci

Během přechodného období (říjen 2023 – prosinec 2025) se podávaly čtvrtletní zprávy CBAM o zabudovaných emisích — bez finančních plateb, pouze jako datové cvičení.

V definitivním režimu od roku 2026 je nahrazuje roční deklarace CBAM:

1. Dovozce shromáždí data o zabudovaných emisích za celý kalendářní rok.
2. Podá roční deklaraci přes registr CBAM provozovaný na úrovni EU.
3. Odevzdá odpovídající počet certifikátů CBAM.

V České republice plní roli příslušného orgánu CBAM určený národní orgán; žádosti, evidence a komunikace probíhají přes registr CBAM na úrovni EU.

Certifikáty CBAM bude možné nakoupit přes centrální platformu EU od února 2027 — tedy pro pokrytí zboží dovezeného v roce 2026. Naplánujte nákup s předstihem; čekání na poslední chvíli přináší riziko nedostatku likvidity i administrativní zpoždění.

---

Co hrozí za chybu nebo nepravdivé údaje

Za nesplnění povinností CBAM — zejména za neodevzdání dostatečného počtu certifikátů nebo za nepravdivé údaje v deklaraci — hrozí pokuty stanovené nařízením CBAM a národním právem. Výše pokut závisí na závažnosti pochybení a je vymáhána příslušným národním orgánem.

Riziko nepravdivých údajů je dvojí:

• Podhodnocené emise → nedostatečný počet certifikátů → pokuta.
• Nadhodnocené emise → zbytečně nakoupené certifikáty → finanční ztráta (certifikáty lze zpětně odkoupit, ale proces je administrativně náročný).

Přesnost se tedy vyplatí oběma směry — jak pro ochranu před sankcemi, tak pro minimalizaci nákladů.

---

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zjistěte, kde stojíte

1. Spočítejte celkový objem zboží CBAM, který jste dovezli nebo plánujete dovézt v roce 2026 — v tunách.
2. Ověřte, zda překračujete práh 50 tun; pamatujte na zpětnou účinnost při překročení v průběhu roku.
3. Pokud překračujete, zkontrolujte, zda máte podanou žádost o status oprávněného deklaranta CBAM nejpozději do 31. března 2026.
4. Identifikujte všechny zahraniční výrobce, od nichž odebíráte zboží CBAM, a zmapujte, zda mají jakýkoli systém emisního vykazování.

Dní 31–60: získejte data od výrobců

1. Kontaktujte každého výrobce s konkrétním písemným požadavkem na emisní data — přímé i nepřímé emise za výrobní proces.
2. Zjistěte, zda výrobce má monitorovací systém nebo emisní zprávu, kterou vám může poskytnout a doložit.
3. Pro výrobce, kteří data odmítají nebo nemohou poskytnout, si připravte použití default hodnot Komise — a zakalkulujte vyšší náklad do ceny zboží.
4. Zdokumentujte vše: kdo, co, kdy poskytl a v jaké formě — pro případ kontroly příslušným orgánem.

Dní 61–90: připravte se na deklaraci

1. Sestavte přehled zabudovaných emisí za dovezené zboží — skutečné hodnoty tam, kde je máte; default hodnoty tam, kde je nemáte.
2. Ověřte přístup do registru CBAM a funkčnost vašeho účtu oprávněného deklaranta.
3. Sledujte termín spuštění prodeje certifikátů (od února 2027) a naplánujte nákup s dostatečným předstihem.
4. Nastavte interní proces pro průběžný sběr emisních dat — abyste příští rok nemuseli vše dohánět zpětně a pod časovým tlakem.

---

Časté omyly

Omyl 1: „Default hodnoty jsou bezpečnější, protože jsou konzervativní."

Opak je pravdou. Default hodnoty jsou záměrně nastaveny výše než průměrná skutečná výroba — platíte za emise, které váš dodavatel možná vůbec nevyprodukoval. Bezpečnější pro peněženku jsou skutečné hodnoty, pokud je máte ověřitelně podložené. Default hodnoty jsou záchranná síť pro případ, kdy skutečná data prostě nejsou dostupná — ne pohodlná zkratka.

Omyl 2: „Jsem pod 50 tunami, takže se mě CBAM netýká a nemusím nic sledovat."

Práh 50 tun se posuzuje za celý kalendářní rok a při překročení platí zpětně od 1. ledna. Pokud plánujete rozšíření dovozu nebo přijde nečekaná příležitost, může vás jedna zásilka navíc přetáhnout přes práh — a povinnosti budou platit na celý rok. Sledujte průběžný součet, ne jen stav ke konci roku.

Omyl 3: „Emise stanoví celní deklarant nebo speditér, já se o to nemusím starat."

Nepřímý celní zástupce může převzít povinnosti CBAM, ale jen pokud se tak výslovně dohodne a je k tomu oprávněn. Bez takové dohody zůstává odpovědnost na dovozci. Nikdy nepředpokládejte, že to za vás někdo vyřeší — vždy si písemně potvrďte, kdo nese odpovědnost za stanovení a vykázání emisí.

---

Zdroje

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
• Úřední věstník EU, původní znění nařízení: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj

Chcete vědět, zda se CBAM a povinnost vykazovat zabudované emise týká přímo vaší firmy? Využijte rychlou prověrku.

---

Shrnutí

Zabudované emise jsou základní výpočtová jednotka celého CBAM. Dovozce je musí stanovit přednostně ze skutečných dat výrobce — a teprve tehdy, když tato data chybí, sáhnout po standardních (default) hodnotách Komise. Definitivní režim platí od 1. ledna 2026; roční deklarace a nákup certifikátů jsou povinné pro každého, kdo překračuje práh 50 tun zboží CBAM ročně (s výjimkou vodíku a elektřiny, kde práh neplatí). Certifikáty bude možné nakoupit od února 2027. Přesnost dat chrání před pokutami i před zbytečně vysokými náklady. Začněte sběrem dat od výrobců — to je krok, který nejvíce ovlivní vaši finanční zátěž.