EUDR klasifikace zemí: nízké, standardní a vysoké riziko

Ověřeno (křížově) k 2026-07-01 · čerpá z primárních pramenů

EUDR klasifikace zemí podle rizika: co přesně znamená nízké, standardní a vysoké riziko pro váš byznys

Kategorie rizika, do které patří země původu vaší komodity, přímo určuje, jak náročnou náležitou péči musíte provést — a tím i to, kolik času, dokumentace a jednání s dodavateli vás čeká. Přesto je tato klasifikace v praxi nejčastěji špatně pochopena: firmy buď nevědí, že existuje, nebo ji zaměňují se zemí sídla svého dodavatele. Tento článek vám dá přesný přehled: které země kam patří, co z toho plyne pro každý krok náležité péče a kde jsou nejčastější pasti.

Tento článek je obecnou informací o evropské regulaci, nikoli individuální právní radou pro vaši konkrétní situaci. Pro posouzení vašeho konkrétního případu doporučujeme odbornou konzultaci nebo rychlou prověrku.

Co je klasifikace zemí a proč je to nejpraktičtější nástroj celého EUDR

Klasifikace zemí podle rizika odlesňování je mechanismus, který přímo určuje rozsah vaší povinné náležité péče — a tím i reálnou pracnost plnění EUDR.

Nařízení (EU) 2023/1115 (EUDR) vstoupilo v platnost 29. června 2023. Zavádí povinnost, aby komodity a výrobky z nich — konkrétně dřevo, kaučuk, skot (hovězí), káva, kakao, palmový olej a sója, a výrobky jako nábytek, papír, čokoláda, kůže nebo pneumatiky — pocházely z půdy, která nebyla odlesněna ani znehodnocena po 31. prosinci 2020, a aby byly vyrobeny v souladu s právem země původu (čl. 2 a čl. 3 nařízení).

Prováděcí nařízení Komise pak každou zemi světa zařazuje do jedné ze tří kategorií: nízké, standardní nebo vysoké riziko. Tato kategorie určuje, jak hluboce musíte prověřovat původ komodity, jaká data od dodavatelů potřebujete a jak náročné je výsledné posouzení rizika. Bez znalosti kategorie nevíte, co po vás zákon vlastně chce.

Co platí najisto: tři kategorie a jejich obsah

Tato část vychází výhradně z pevně daných ustanovení nařízení (EU) 2023/1115 a prováděcího nařízení Komise. Žádné z níže uvedených faktů nevyžaduje další upřesnění delegovaným nebo prováděcím aktem.

Nízké riziko — přibližně 140 zemí včetně celé EU

Do kategorie nízkého rizika prováděcí nařízení Komise zařadilo přibližně 140 zemí. Patří sem všechny členské státy Evropské unie, tedy i Česká republika.

U komodit pocházejících z těchto zemí platí zjednodušená náležitá péče (čl. 29 nařízení). Rozsah povinného shromažďování informací je menší a posouzení rizika je méně náročné. Povinnost shromažďovat informace, uchovávat záznamy a podat prohlášení o náležité péči (DDS) — pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU — však zcela nezaniká.

Příklad: Prodáváte nábytek z českého dřeva od českého výrobce. Česká republika je v kategorii nízkého rizika. Váš dodavatel (nebo vy, pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU) provádí zjednodušenou náležitou péči. Stále ale potřebujete referenční číslo DDS a záznamy pro případnou kontrolu příslušnými orgány.

Standardní riziko — většina zemí světa

Země, které nejsou zařazeny ani do nízkého, ani do vysokého rizika, spadají do standardní kategorie. Sem patří většina zemí Afriky, Latinské Ameriky a Asie — tedy právě ty regiony, odkud pochází velká část globálně obchodovaných komodit jako kakao, káva, palmový olej nebo sója.

U standardního rizika platí plná náležitá péče ve všech třech krocích: shromáždění informací včetně přesných geolokačních souřadnic pozemků, posouzení rizika a v případě potřeby zmírnění rizika (čl. 8–11 nařízení). Výsledkem musí být prohlášení o náležité péči potvrzující nanejvýš zanedbatelné riziko nesouladu.

Příklad: Dovážíte kávu z Brazílie nebo Kolumbie. Obě země jsou ve standardní kategorii. Musíte od svého dodavatele získat přesné geolokační souřadnice pozemků, kde byla káva pěstována, provést posouzení rizika odlesňování a podat elektronické DDS v informačním systému EU, který přidělí referenční číslo (čl. 9 a čl. 33 nařízení).

Vysoké riziko — čtyři země

Do kategorie vysokého rizika prováděcí nařízení zařadilo čtyři země: Bělorusko, Myanmar, Severní Koreu a Rusko. U komodit a výrobků pocházejících z těchto zemí platí nejpřísnější požadavky — plná náležitá péče bez jakéhokoli zjednodušení a s nejvyšší mírou prověřování.

Objem relevantních komodit z těchto zemí na trhu EU je omezený, ale pokud s nimi obchodujete — například dřevo nebo dřevěné výrobky z Ruska nebo Běloruska — musíte počítat s maximálními nároky na dokumentaci, geolokační data a posouzení rizika.

Jak kategorie rizika ovlivňuje tři kroky náležité péče

Náležitá péče podle EUDR má tři povinné kroky bez ohledu na kategorii rizika. Kategorie ale určuje jejich náročnost (čl. 8–11 nařízení).

Krok 1: Shromáždění informací

U všech kategorií musíte shromáždit informace o komoditě, zemi původu a dodavateli. U standardního a vysokého rizika je povinnou součástí také shromáždění přesných geolokačních souřadnic všech pozemků, kde byly komodity vyprodukovány (čl. 9 nařízení). U nízkého rizika je rozsah tohoto kroku zjednodušen — přesné souřadnice nejsou povinné ve stejném rozsahu.

Praktický dopad: Geolokační data od dodavatelů v zemích standardního rizika jsou nejnáročnější část celého procesu. Mnoho malých farmářů v Africe nebo Latinské Americe nemá souřadnice připravené — jejich zajištění trvá měsíce a vyžaduje aktivní spolupráci s dodavatelem nebo certifikačním schématem.

Krok 2: Posouzení rizika

Na základě shromážděných informací posoudíte, zda existuje riziko, že produkt nesplňuje požadavky EUDR. U standardního a vysokého rizika musí posouzení zohledňovat více faktorů — například míru odlesňování v dané zemi nebo regionu, přítomnost lesů s vysokou hodnotou ochrany přírody nebo složitost dodavatelského řetězce.

Krok 3: Zmírnění rizika a prohlášení o náležité péči

Pokud posouzení odhalí nezanedbatelné riziko, musíte přijmout zmírňující opatření — jinak produkt na trh EU uvést nesmíte (čl. 10 nařízení). Výsledkem celého procesu je prohlášení o náležité péči (DDS), které se podává elektronicky v informačním systému EU a které přiděluje referenční číslo (čl. 4 a čl. 33 nařízení).

Klíčové zjednodušení platné pro celý dodavatelský řetězec: úplné DDS podává pouze subjekt, který produkt poprvé uvádí na trh EU (čl. 4 a čl. 5 nařízení). Navazující subjekty v řetězci DDS znovu nepodávají, ale uchovávají záznamy a referenční čísla pro případnou kontrolu příslušnými orgány.

Kdo se musí klasifikací řídit: rozhodovací vodítko

EUDR dopadá na hospodářské subjekty a obchodníky, kteří uvádějí dotčené komodity a výrobky na trh EU nebo je z EU vyvážejí (čl. 2 nařízení).

Použijte toto vodítko:

Pokud váš produkt neobsahuje žádnou ze sedmi komodit ani výrobek z nich — EUDR se vás netýká.
Pokud produkt komoditu obsahuje a vy jste první, kdo ho uvádí na trh EU — jste povinni podat DDS; kategorie rizika země původu určuje náročnost péče.
Pokud produkt komoditu obsahuje, ale DDS již podal váš dodavatel — uchováváte referenční číslo a záznamy, DDS znovu nepodáváte.
Pokud komodita pochází z nízkorizikové země (včetně EU) — platí zjednodušená péče.
Pokud komodita pochází ze standardní nebo vysokorizikové země — platí plná péče včetně geolokačních souřadnic.

Pozor na edge case: Váš přímý dodavatel sídlí v ČR, ale zpracovává kakao z Pobřeží slonoviny. Země původu komodity je Pobřeží slonoviny (standardní riziko), nikoli Česká republika. Plná náležitá péče musí být provedena — buď vaším dodavatelem, nebo vámi, pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU.

Termíny uplatňování: co platí najisto

Termíny jsou pevně dané nařízením (EU) 2023/1115 po dvou předchozích odkladech a nevyžadují žádné další upřesnění (čl. 38 nařízení):

30. prosince 2026: EUDR se uplatní pro velké hospodářské subjekty a obchodníky.
30. června 2027: EUDR se uplatní pro mikropodniky a malé podniky.

Sankce za nesoulad zahrnují pokuty až nejméně 4 % celkového ročního obratu v EU, zabavení dotčených produktů a příjmů z nich, vyloučení z veřejných zakázek a z financování EU (čl. 25 nařízení).

EUDR ruší a nahrazuje dosavadní nařízení o dřevu (EUTR, 995/2010); EUTR zůstává v platnosti až do uplatnění EUDR pro danou velikost subjektu.

Akční plán 30/60/90 dní

Začněte mapováním, ne dokumentací — bez přehledu o původu komodit nemá smysl vyplňovat formuláře.

Prvních 30 dní: zmapujte dodavatelský řetězec

Sestavte seznam všech produktů, které prodáváte nebo dovážíte, a ověřte, zda obsahují některou ze sedmi komodit EUDR.
Pro každý dotčený produkt zjistěte zemi původu komodity — nikoli zemi sídla dodavatele.
Zařaďte každou zemi původu do příslušné kategorie rizika (nízké / standardní / vysoké) podle prováděcího nařízení Komise.
Identifikujte, zda jste vy nebo váš dodavatel první subjekt uvádějící produkt na trh EU — od toho se odvíjí, kdo podává DDS.

31.–60. den: připravte procesy pro náležitou péči

Pro komodity ze standardních a vysokorizikových zemí kontaktujte dodavatele a vyžádejte si geolokační souřadnice pozemků a dokumentaci o původu — počítejte s tím, že toto jednání může trvat měsíce.
Pro komodity z nízkorizikových zemí (včetně EU) nastavte zjednodušený proces shromažďování informací a uchovávání záznamů.
Ověřte, zda váš dodavatel již podává DDS — pokud ano, zajistěte předávání referenčních čísel ve vaší objednávkové dokumentaci.

61.–90. den: otestujte a zdokumentujte

Proveďte zkušební posouzení rizika pro alespoň jeden produkt z každé kategorie rizika, abyste odhalili mezery v datech.
Nastavte interní systém uchovávání záznamů (referenční čísla DDS, dodavatelská dokumentace) tak, aby byl připraven na kontrolu příslušných orgánů.
Nechte si celý postup nezávisle prověřit — například prostřednictvím rychlé prověrky.

Časté omyly

Většina firem dělá při práci s klasifikací zemí tři opakující se chyby — a každá z nich může vést k nesouladu s EUDR.

Omyl 1: „Nakupuji od českého dodavatele, takže se mě EUDR netýká"

Toto je nejrozšířenější nedorozumění. EUDR se nevztahuje na zemi sídla vašeho dodavatele, ale na zemi původu komodity. Pokud váš český dodavatel vyrábí čokoládu z kakaa z Pobřeží slonoviny (standardní riziko), musí být pro toto kakao provedena plná náležitá péče — bez ohledu na to, že výrobce sídlí v Praze. Klíčová otázka není „kde sídlí dodavatel?", ale „odkud pochází komodita?".

Omyl 2: „Nízké riziko = žádné povinnosti"

Zjednodušená náležitá péče u nízkorizikových zemí neznamená nulové povinnosti. Stále musíte shromažďovat informace o původu produktu, uchovávat záznamy a — pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU — podat DDS s referenčním číslem. Zjednodušení se týká rozsahu a hloubky posouzení, nikoli samotné existence povinnosti.

Omyl 3: „Mám čas, termín je daleko"

Termín pro velké subjekty je 30. prosince 2026, pro malé a mikropodniky 30. června 2027. Geolokační data od dodavatelů ze zemí standardního nebo vysokého rizika se ale nezajistí přes noc — v mnoha případech jde o měsíce jednání a technické přípravy na straně dodavatele. Firmy, které začnou mapovat dodavatelský řetězec až v roce 2026, budou mít vážný problém stihnout termín s kvalitní dokumentací.

Zdroje

Nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR), CELEX 32023R1115: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R1115

- Klasifikace zemí podle rizika: čl. 29 a prováděcí nařízení Komise

- Náležitá péče (tři kroky): čl. 8–11

- Geolokační souřadnice a informační systém EU: čl. 9 a čl. 33

- Prohlášení o náležité péči (DDS): čl. 4 a čl. 5

- Sankce: čl. 25

- Rozhodné datum (31. prosinec 2020): čl. 2

- Termíny uplatňování: čl. 38

Shrnutí

Klasifikace zemí podle rizika odlesňování je páteří celého systému náležité péče podle EUDR. Přibližně 140 zemí včetně celé EU je v kategorii nízkého rizika a platí pro ně zjednodušená péče. Čtyři země — Bělorusko, Myanmar, Severní Korea a Rusko — jsou v kategorii vysokého rizika s nejpřísnějšími požadavky. Všechny ostatní země jsou ve standardní kategorii s plnou náležitou péčí včetně geolokačních souřadnic pozemků.

Pro váš byznys z toho plyne jediné: nejprve zjistěte, odkud skutečně pochází komodita ve vašem produktu — ne kde sídlí váš dodavatel. Teprve pak víte, jak náročnou péči musíte provést. Termíny (30. prosince 2026 pro velké subjekty, 30. června 2027 pro malé a mikropodniky) se blíží rychleji, než se zdá — zejména pokud potřebujete geolokační data od dodavatelů v zemích standardního nebo vysokého rizika, kde jejich zajištění trvá měsíce.

Pokud si nejste jisti, do které kategorie vaše komodity a země původu patří, využijte rychlou prověrku — zjistíte to bez zbytečného tápání v regulatorních textech.

Primární prameny

32023R1115 — zaverecna_ustanoveni — Nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR) se po opakovaných odkladech použije pro velké hospodářské subjekty a obchodníky od 30. prosince 2026.
32023R1115 — zaverecna_ustanoveni — Pro mikropodniky a malé podniky se EUDR použije od 30. června 2027.
32023R1115 — EUDR pokrývá sedm komodit — dřevo, kaučuk, skot (hovězí), kávu, kakao, palmový olej a sóju — a výrobky, které je obsahují nebo z nich byly vyrobeny (například nábytek, papír, čokoládu, kůži, pneumatiky).
32023R1115 — Prováděcí nařízení Komise klasifikuje země podle rizika odlesňování: přibližně 140 zemí (včetně všech členských států EU) jako nízké riziko, čtyři země (Bělorusko, Myanmar, Severní Korea, Rusko) jako vysoké riziko a ostatní jako standardní riziko. U zemí s nízkým rizikem platí zjednodušená náležitá péče.
32023R1115 — EUDR se vztahuje na produkty, které nepocházejí z půdy odlesněné nebo znehodnocené po 31. prosinci 2020 (rozhodné datum). Produkt musí být zároveň vyroben v souladu s právem země původu.
32023R1115 — Po zjednodušení podává úplné prohlášení o náležité péči (DDS) pouze subjekt, který produkt poprvé uvádí na trh EU; navazující subjekty v řetězci DDS znovu nepodávají, ale uchovávají záznamy a referenční čísla pro kontrolu.
32023R1115 — Hospodářský subjekt musí provést náležitou péči ve třech krocích: shromáždění informací (včetně geolokačních souřadnic pozemků), posouzení rizika a zmírnění rizika. Výsledkem je prohlášení o náležité péči (DDS) potvrzující nanejvýš zanedbatelné riziko nesouladu.
32023R1115 — zaverecna_ustanoveni — EUDR bylo přijato 31. května 2023 a vstoupilo v platnost 29. června 2023; jeho uplatňování bylo následně dvakrát odloženo.
32023R1115 — zaverecna_ustanoveni — EUDR ruší a nahrazuje dosavadní nařízení o dřevu (EUTR, 995/2010); EUTR zůstává v platnosti až do uplatnění EUDR pro danou velikost subjektu.
32023R1115 — Součástí náležité péče jsou přesné geolokační souřadnice všech pozemků, kde byly komodity vyprodukovány. Prohlášení o náležité péči se podává a registruje elektronicky v informačním systému EU, který přiděluje referenční číslo.
32023R1115 — Vedle požadavku „bez odlesňování" musí být produkt vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce — zejména v oblasti užívání půdy, ochrany životního prostředí, práv třetích osob a lidských práv.
32023R1115 — Produkt smí být uveden na trh EU nebo z ní vyvezen jen tehdy, je-li riziko nesouladu nanejvýš zanedbatelné. Je-li riziko nezanedbatelné, musí subjekt přijmout zmírňující opatření; jinak produkt uvést nesmí.
32023R1115 — Sankce stanoví členské státy a musí být účinné, přiměřené a odrazující. Zahrnují pokuty až nejméně 4 % celkového ročního obratu v EU, zabavení dotčených produktů a příjmů z nich, vyloučení z veřejných zakázek a z financování EU.
32023R1115 — Navazující hospodářské subjekty a obchodníci uchovávají záznamy o náležité péči a referenční čísla prohlášení (DDS) a na vyžádání je poskytují příslušným orgánům ke kontrole.
32023R1115 — EUDR dopadá na hospodářské subjekty a obchodníky, kteří uvádějí dotčené komodity a výrobky na trh EU nebo je z EU vyvážejí — od dovozců kávy, kakaa a sóji po výrobce nábytku, papíru a čokolády.

Časté dotazy

Které země jsou v EUDR klasifikovány jako vysoké riziko?

Prováděcí nařízení Komise zařadilo do kategorie vysokého rizika čtyři země: Bělorusko, Myanmar, Severní Koreu a Rusko. Komodity a výrobky z těchto zemí podléhají plné náležité péči bez jakéhokoli zjednodušení.

Co konkrétně znamená zjednodušená náležitá péče u zemí s nízkým rizikem?

U přibližně 140 zemí klasifikovaných jako nízké riziko — včetně všech členských států EU — je rozsah shromažďování informací a posouzení rizika menší než u standardní kategorie. Povinnost shromažďovat informace, uchovávat záznamy a — pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU — podat prohlášení o náležité péči (DDS) s referenčním číslem však zcela nezaniká.

Kdy se EUDR začne reálně uplatňovat?

Pro velké hospodářské subjekty a obchodníky od 30. prosince 2026, pro mikropodniky a malé podniky od 30. června 2027. Termíny jsou pevně dané nařízením (EU) 2023/1115 po dvou předchozích odkladech.

Musím jako český e-shop řešit EUDR, i když nakupuji od českého dodavatele?

Záleží na obsahu produktu, nikoli na sídle dodavatele. Pokud váš produkt obsahuje kávu, kakao, dřevo, kaučuk, sóju, palmový olej nebo hovězí kůži, EUDR se na vás vztahuje bez ohledu na to, kde váš přímý dodavatel sídlí. Klíčová je komodita a země jejího původu.