Legalita výroby v zemi původu podle EUDR | EUDR báze

Legalita výroby v zemi původu podle EUDR: co musíte doložit nad rámec „bez odlesňování"

Většina diskusí o EUDR se točí kolem jednoho požadavku: produkt nesmí pocházet z půdy odlesněné po 31. prosinci 2020. To je správně — ale je to jen polovina příběhu. Nařízení (EU) 2023/1115 staví vedle sebe dva rovnocenné požadavky, a druhý z nich bývá přehlížen: produkt musí být vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce. Pokud tento požadavek ignorujete, vaše prohlášení o náležité péči (DDS) je neúplné — a hrozí vám stejné sankce jako při prokázaném odlesňování.

Tento článek vysvětluje, co legalita výroby konkrétně zahrnuje, jak ji ověřit v rámci náležité péče a kde jsou nejčastější slepá místa pro české e-shopy a malé firmy.

Obecná informace, nikoli individuální právní rada. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy doporučujeme konzultaci s odborníkem nebo využijte rychlou prověrku.

Co platí najisto: dvojí podmínka EUDR

EUDR stanoví dvě kumulativní podmínky — splnit musíte obě, jinak produkt na trh EU uvést nesmíte.

Podmínka první: produkt nepochází z půdy odlesněné nebo znehodnocené po 31. prosinci 2020. Toto rozhodné datum platí pevně a bez výjimek.

Podmínka druhá: produkt byl vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce. Nařízení výslovně jmenuje tyto oblasti:

užívání půdy — zda byl pozemek využíván v souladu s platným územním plánem, katastrálními předpisy nebo zemědělskou legislativou dané země;
ochrana životního prostředí — soulad s národními předpisy o ochraně přírody, vodních zdrojů, biodiverzity a emisí;
práva třetích osob — zejména práva původních obyvatel, komunitní pozemková práva a práva místních komunit uznaná právem dané země;
lidská práva — pracovní právo, zákaz nucené práce, dětské práce a další standardy zakotvené v právu země produkce.

Obě podmínky jsou zakotveny přímo v nařízení (EU) 2023/1115 a jejich splnění musíte doložit v rámci náležité péče.

Proč je legalita výroby náročnější než geolokace

Geolokaci pozemků lze ověřit satelitními snímky — legalitu výroby nikoli.

Geolokační souřadnice všech pozemků, kde byly komodity vyprodukovány, jsou povinnou součástí náležité péče. Existují nástroje, které tyto souřadnice porovnají s databázemi odlesňování a vrátí výsledek během minut. Legalita výroby takový zkratku nemá.

Abyste mohli posoudit, zda byl produkt vyroben v souladu s právem země původu, potřebujete:

Vědět, jaké předpisy v dané zemi platí — a to v oblastech užívání půdy, ochrany přírody, práv třetích osob a pracovního práva.
Získat od dodavatele doklady nebo prohlášení, že tyto předpisy dodržuje.
Posoudit věrohodnost těchto dokladů — certifikáty, audity, smlouvy, výpisy z katastru.
Rozhodnout, zda riziko nesouladu je nanejvýš zanedbatelné, nebo zda musíte přijmout zmírňující opatření.

Tato čtyřkroková logika odpovídá třem krokům náležité péče podle EUDR: shromáždění informací, posouzení rizika a zmírnění rizika.

Co konkrétně shromažďujete: informace o legalitě výroby

Shromáždění informací je první a nejrozsáhlejší krok — a právě zde se legalita výroby nejčastěji podceňuje.

Dokumenty od dodavatele

Požadujte písemná prohlášení nebo doklady pokrývající alespoň tyto oblasti:

Doklad o právu užívat pozemek (nájemní smlouva, výpis z katastru, koncese).
Potvrzení souladu s národními předpisy o ochraně přírody (například povolení k mýcení, pokud je vyžadováno).
Prohlášení o dodržování pracovněprávních předpisů a zákazu dětské práce.
Doklady o konzultaci s místními komunitami nebo původními obyvateli, pokud to právo dané země vyžaduje.

Certifikace jako podpůrný důkaz

Certifikace jako FSC, RSPO nebo Rainforest Alliance mohou být součástí posouzení rizika — ale nejsou automaticky dostatečné. EUDR nevylučuje certifikované produkty z povinnosti náležité péče. Certifikát snižuje riziko, ale nenahrazuje vaše vlastní posouzení.

Příklad z praxe

Prodáváte dřevěný nábytek vyrobený v jihovýchodní Asii. Dodavatel vám pošle FSC certifikát a geolokaci lesů. To pokrývá odlesňování — ale musíte ještě ověřit, zda těžba probíhala v souladu s národní lesní legislativou dané země, zda byly respektovány případné pozemkové nároky místních komunit a zda pracovní podmínky odpovídají tamnímu pracovnímu právu. Bez těchto informací je vaše DDS neúplné.

Posouzení rizika: jak vážit legalitu výroby

Posouzení rizika musí zohledňovat jak riziko odlesňování, tak riziko nesouladu s právem země původu — jsou to dvě samostatné dimenze téhož hodnocení.

Vliv klasifikace země

Prováděcí nařízení Komise klasifikuje země podle rizika odlesňování. Přibližně 140 zemí (včetně všech členských států EU) je zařazeno jako nízké riziko, čtyři země (Bělorusko, Myanmar, Severní Korea, Rusko) jako vysoké riziko a ostatní jako standardní riziko. U zemí s nízkým rizikem platí zjednodušená náležitá péče.

Pozor: klasifikace se vztahuje primárně na riziko odlesňování. Nízká riziková kategorie země neznamená automaticky, že legalita výroby je bez problémů. Země může mít nízké riziko odlesňování, ale slabé vymáhání pracovního práva nebo nejasná pozemková práva. Obě dimenze posuzujete samostatně.

Faktory zvyšující riziko nesouladu s legalitou

Při posouzení zohledněte:

Slabé právní prostředí nebo nízká vymahatelnost práva v zemi produkce.
Složité nebo nejasné pozemkové právo (časté v zemích s duálním systémem — státní a zvykové právo).
Přítomnost původních obyvatel nebo komunit s tradičními pozemkovými nároky v oblasti produkce.
Dodavatelé bez auditní historie nebo bez certifikace třetí stranou.
Komodity s historicky vysokým rizikem porušování pracovních práv (například kakaové plantáže v určitých regionech).

Zmírnění rizika: co dělat, když legalita není jasná

Pokud posouzení ukáže nezanedbatelné riziko nesouladu, produkt na trh uvést nesmíte — ledaže přijmete zmírňující opatření, která riziko sníží na nanejvýš zanedbatelnou úroveň.

Zmírňující opatření v oblasti legality výroby mohou zahrnovat:

Vyžádání dalších dokladů nebo nezávislého auditu dodavatele.
Změnu dodavatele za takového, který doklady poskytne.
Fyzickou nebo dokumentární prověrku přímo v zemi produkce.
Zapojení specializované třetí strany pro posouzení právního prostředí v dané zemi.

Pokud ani po zmírňujících opatřeních nelze riziko snížit na nanejvýš zanedbatelnou úroveň, produkt na trh EU uvést nesmíte. Toto pravidlo platí bez výjimky.

Kdo podává DDS a kdo uchovává záznamy

Úplné prohlášení o náležité péči (DDS) podává pouze subjekt, který produkt poprvé uvádí na trh EU. Navazující subjekty v dodavatelském řetězci DDS znovu nepodávají, ale jsou povinny uchovávat záznamy o náležité péči a referenční čísla prohlášení a na vyžádání je poskytovat příslušným orgánům ke kontrole.

Pro český e-shop nebo malou firmu to v praxi znamená:

Pokud dovážíte komoditu nebo výrobek přímo ze třetí země, jste první subjekt — podáváte DDS a nesete plnou odpovědnost za posouzení legality výroby.
Pokud nakupujete od českého nebo evropského velkoobchodníka, který již DDS podal, vaší povinností je uchovat referenční číslo a záznamy. Ale pozor: odpovědnost za správnost informací, které jste velkoobchodníkovi poskytli, zůstává na vás.

Termíny: kdy se vás povinnosti týkají

Termíny jsou pevné a odvíjejí se od velikosti firmy.

Od 30. prosince 2026 se EUDR použije pro velké hospodářské subjekty a obchodníky.
Od 30. června 2027 se EUDR použije pro mikropodniky a malé podniky.

EUDR bylo přijato 31. května 2023 a vstoupilo v platnost 29. června 2023; jeho uplatňování bylo dvakrát odloženo. Aktuální termíny jsou výsledkem těchto odkladů a platí jako závazné.

Příprava na posouzení legality výroby — zejména budování dokumentační základny od dodavatelů — vyžaduje měsíce, nikoli týdny. Čekat na poslední chvíli je reálné riziko.

Sankce: co hrozí za nesoulad

Sankce za porušení EUDR stanoví členské státy, ale jejich minimální úroveň určuje nařízení.

Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují:

Pokuty až nejméně 4 % celkového ročního obratu v EU — toto je minimální strop, který musí národní legislativa zaručit; skutečné pokuty mohou být vyšší.
Zabavení dotčených produktů a příjmů z jejich prodeje.
Vyloučení z veřejných zakázek a z financování EU.

Nesoulad s požadavkem legality výroby je stejně závažným porušením jako prokázané odlesňování — sankce se neuplatňují odděleně pro každou podmínku.

Akční plán 30/60/90 dní

Začněte mapováním dodavatelského řetězce — bez něj nelze posoudit legalitu výroby.

Prvních 30 dní: mapování a inventura

Sestavte seznam všech komodit a výrobků, které uvádíte na trh EU a které EUDR pokrývá (dřevo, kaučuk, skot, káva, kakao, palmový olej, sója a výrobky z nich).
Pro každou komoditu identifikujte zemi původu a přímého dodavatele.
Zjistěte, zda jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU, nebo navazující subjekt.
Zkontrolujte, zda máte od dodavatelů geolokační souřadnice pozemků.

31.–60. den: dokumentace legality výroby

Připravte dotazník pro dodavatele pokrývající čtyři oblasti legality: užívání půdy, ochrana přírody, práva třetích osob, lidská práva.
Vyžádejte od dodavatelů relevantní doklady (výpisy z katastru, pracovněprávní prohlášení, certifikáty, audity).
Prověřte klasifikaci zemí původu v prováděcím nařízení Komise — zjistěte, zda se na vás vztahuje zjednodušená nebo plná náležitá péče.
Identifikujte dodavatele, od nichž doklady chybí nebo jsou nedostatečné.

61.–90. den: posouzení rizika a zmírnění

Pro každou komoditu proveďte posouzení rizika — odlesňování i legalita výroby jako dvě samostatné dimenze.
U dodavatelů s nezanedbatelným rizikem zahajte zmírňující opatření (další audit, změna dodavatele, doplnění dokumentace).
Připravte interní šablonu DDS nebo ověřte, zda váš velkoobchodník DDS podá za vás — a zajistěte, že obdržíte referenční číslo.
Nastavte interní proces pro průběžnou aktualizaci dokumentace (minimálně jednou ročně nebo při změně dodavatele).

Časté omyly

Omyl 1: „Certifikát FSC nebo Rainforest Alliance stačí jako doklad legality výroby."

Certifikace jsou cenným podpůrným důkazem, ale EUDR je nevylučuje z povinnosti náležité péče. Certifikát snižuje riziko a může být součástí posouzení — ale nenahrazuje vaše vlastní shromáždění informací a posouzení rizika. Musíte doložit, že jste posouzení provedli, nikoli jen předložit certifikát.

Omyl 2: „Legalita výroby se týká jen zemí s vysokým rizikem odlesňování."

Požadavek legality výroby platí bez ohledu na klasifikaci země. Země s nízkým rizikem odlesňování může mít slabé vymáhání pracovního práva nebo nejasná pozemková práva — a vy jste povinni toto riziko posoudit. Klasifikace zemí se vztahuje na riziko odlesňování, nikoli na legalitu výroby jako celek.

Omyl 3: „Jako navazující subjekt (nakupuji od evropského dodavatele) nemám žádné povinnosti."

Navazující subjekty nepodávají DDS, ale jsou povinny uchovávat záznamy a referenční čísla a poskytovat je příslušným orgánům. Navíc: pokud jste navazujícímu subjektu poskytli nepravdivé nebo neúplné informace o původu produktu, odpovědnost za to nesete vy.

Zdroje

Nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR), CELEX 32023R1115: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R1115

Všechna tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí výhradně z tohoto primárního pramene.

Shrnutí

EUDR nestačí splnit jen z hlediska odlesňování. Druhá, stejně závazná podmínka — legalita výroby v zemi původu — vyžaduje, abyste doložili soulad s právem dané země v oblasti užívání půdy, ochrany přírody, práv třetích osob a lidských práv. Tuto podmínku nelze nahradit geolokací ani certifikátem — je součástí náležité péče, kterou musíte provést a zdokumentovat. Velké firmy musí být připraveny od 30. prosince 2026, malé podniky a mikropodniky od 30. června 2027. Sankce za nesoulad zahrnují pokuty až nejméně 4 % ročního obratu v EU a zabavení produktů.

Chcete vědět, zda vaše firma povinnosti splňuje? Využijte rychlou prověrku.