Časté chyby firem u GPSR a jak je napravit | GPSR báze

Časté chyby firem u GPSR: co vás může zastavit a jak to napravit

Od 13. prosince 2024 platí nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR) přímo ve všech členských státech EU — bez národní transpozice, bez přechodného období. Nahradilo směrnici 2001/95/ES a přineslo konkrétnější, přísnější a lépe vymahatelná pravidla. Přesto řada českých e-shopů a malých firem vstoupila do nového režimu s mezerami, které mohou vést ke stažení výrobku z trhu nebo k sankci ze strany České obchodní inspekce.

Tento článek pojmenovává čtyři nejčastější a nejzávažnější chyby a říká přesně, jak je napravit. Nejde o individuální právní radu pro konkrétní firmu, ale o orientační vodítko postavené výhradně na textu nařízení.

Co platí najisto od 13. prosince 2024

GPSR je přímo použitelné právo. Nevyžaduje žádný český zákon, který by ho „přenesl" — platí automaticky pro každého, kdo uvádí nepotravinové spotřební výrobky na trh EU (čl. 2, čl. 5). Výjimky jsou úzké: léčivé přípravky, potraviny a krmiva, živá zvířata a rostliny, starožitnosti.

Pokud prodáváte oblečení, hračky, elektroniku, kosmetiku, nábytek nebo sportovní vybavení — GPSR se vás týká. Platí bez ohledu na to, zda prodáváte přes vlastní e-shop, marketplace nebo kamennou prodejnu, a bez ohledu na velikost vaší firmy nebo objem prodeje.

Chyba č. 1: Chybějící odpovědná osoba usazená v EU

Toto je nejzávažnější systémová chyba — a zároveň nejčastější u firem, které nakupují zboží mimo EU.

Podle čl. 16 GPSR smí být výrobek uveden na trh EU pouze tehdy, existuje-li hospodářský subjekt usazený v EU, který za něj nese odpovědnost. Tímto subjektem může být:

výrobce se sídlem v EU,
dovozce (firma v EU, která výrobek přivezla ze třetí země),
zplnomocněný zástupce výrobce (na základě písemného pověření),
poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (fulfillment provider).

Jméno a kontaktní údaje této osoby musí být uvedeny přímo na výrobku, obalu nebo v průvodním dokladu.

Kde firmy chybují

Typický scénář: český e-shop nakupuje zboží od čínského výrobce přes platformu a prodává ho pod vlastní značkou nebo bez jakékoli úpravy. Čínský výrobce nemá sídlo v EU. E-shop si neuvědomí, že tím automaticky přebírá roli dovozce — a tedy i povinnosti výrobce podle čl. 9 a čl. 11.

Druhý scénář: firma má zplnomocněného zástupce na papíře, ale jeho jméno a adresa nejsou nikde na výrobku ani obalu. Čl. 16 vyžaduje fyzickou přítomnost těchto údajů — nestačí je mít jen v interní smlouvě.

Příklad: Prodáváte LED svítidla od tchajwanského výrobce. Výrobce nemá v EU žádnou pobočku ani zástupce. Vy jako dovozce jste odpovědnou osobou — vaše jméno, poštovní adresa a e-mail musí být na každém kusu nebo jeho obalu. Pokud tam nejsou, výrobek nesplňuje čl. 16 a ČOI může nařídit jeho stažení z prodeje.

Rozhodovací vodítko

Výrobce mimo EU, žádný zástupce v EU: vy jako dovozce jste odpovědnou osobou — uveďte své údaje na výrobku.
Výrobce mimo EU, existuje písemně pověřený zástupce v EU: zástupce je odpovědnou osobou — jeho údaje musí být na výrobku.
Výrobce v EU: výrobce je odpovědnou osobou — jeho údaje musí být na výrobku.

Chyba č. 2: Neúplná produktová nabídka na e-shopu

Prodej na dálku má vlastní, samostatně vymahatelný požadavek — a většina e-shopů ho plní jen částečně.

Čl. 19 GPSR stanoví, že u každé nabídky výrobku v online prostředí musí být jasně a viditelně uvedeno:

jméno a poštovní adresa výrobce nebo odpovědné osoby,
elektronická adresa výrobce nebo odpovědné osoby,
vyobrazení výrobku,
údaje k identifikaci výrobku (typ, číslo šarže nebo sériové číslo, pokud existuje),
případná varování nebo bezpečnostní informace v jazyce srozumitelném spotřebitelům v dané zemi.

Kde firmy chybují

Nejčastější problém: kontaktní údaje výrobce jsou buď zcela chybějící, nebo schované v obchodních podmínkách, patičce webu či v PDF ke stažení. Čl. 19 vyžaduje, aby byly součástí samotné produktové nabídky — tedy viditelné na stránce produktu.

Druhý problém: varování jsou přeložena strojově nebo vůbec ne. Pokud prodáváte do Česka, musí být varování v češtině. Pokud prodáváte do více zemí EU, musí být v jazyce každé z nich.

Příklad: Prodáváte dětské hračky. Na stránce produktu máte fotku, popis a cenu. Výrobce je německá firma. Nikde na stránce produktu není uvedena adresa výrobce ani varování „Nevhodné pro děti do 3 let" v češtině. Obojí je porušení čl. 19 — a ČOI to může ověřit bez fyzické návštěvy, pouhým procházením vašeho webu.

Rozhodovací vodítko

Prodáváte výhradně vlastní výrobky, které sami vyrábíte v EU: uveďte své vlastní kontaktní údaje jako výrobce.
Prodáváte výrobky jiného výrobce: uveďte jeho kontaktní údaje, nebo — pokud jste dovozce — své vlastní jako odpovědné osoby.
Nevíte, čí kontaktní údaje uvést: to je signál, že nemáte vyřešenou odpovědnou osobu (viz chyba č. 1 výše).

Chyba č. 3: Podcenění nebo absence technické dokumentace

Technická dokumentace není formalita — je to doložitelný důkaz, že jste bezpečnost výrobku skutečně posoudili.

Podle čl. 9 GPSR musí výrobce:

provést vnitřní analýzu rizik,
vypracovat technickou dokumentaci odpovídající povaze výrobku a jeho rizikům,
tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit orgánům dozoru.

Dokumentace musí obsahovat popis výrobku, analýzu rizik, přijatá bezpečnostní opatření a — pokud byly provedeny — výsledky zkoušek.

Kde firmy chybují

Nejčastější omyl: firma má prohlášení o shodě nebo certifikát od výrobce a považuje to za dostačující technickou dokumentaci. Certifikát je součástí dokumentace, ale sám o sobě nestačí — musí existovat i analýza rizik a popis přijatých opatření.

Druhý omyl: dovozce předpokládá, že technická dokumentace „je u výrobce" a on sám ji nepotřebuje. Dovozce podle čl. 11 musí před uvedením na trh ověřit, že výrobce dokumentaci skutečně má — a toto ověření musí být doložitelné (například e-mailovou korespondencí, prohlášením výrobce nebo kopií dokumentace).

Příklad: Prodáváte kosmetiku balenou do vlastních krabic s vaším logem. Pokud jste výrobek pouze přebalili a nepozměnili jeho složení ani bezpečnostní informace, jste distributor. Pokud jste ale změnili obal způsobem, který ovlivňuje bezpečnostní informace, nebo přidali vlastní označení, může vás regulátor považovat za výrobce — a v takovém případě musíte mít vlastní analýzu rizik a technickou dokumentaci.

Co teprve upřesní prováděcí akty (výhled)

Jedna oblast GPSR zatím čeká na konkretizaci Komisí — a firmy s rizikovějšími výrobky by ji měly sledovat.

Čl. 18 GPSR umožňuje Komisi zavést systém sledovatelnosti pro výrobky, které mohou představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost. Konkrétní rozsah, podmínky a kategorie výrobků stanoví prováděcí akty — ty zatím nebyly přijaty. Plošná povinnost sledovatelnosti tedy zatím neplatí. Pokud prodáváte výrobky s vyšším rizikovým profilem (například elektrické spotřebiče, výrobky pro děti nebo výrobky přicházející do kontaktu s pokožkou), sledujte vývoj těchto aktů.

Chyba č. 4: Ignorování povinnosti hlásit nebezpečí

Tato chyba je nejnebezpečnější z hlediska odpovědnosti — a firmy ji nejčastěji dělají z nevědomosti, ne ze zlé vůle.

Podle čl. 35 GPSR platí: zjistí-li hospodářský subjekt, že výrobek, který dodal na trh, představuje nebezpečí pro spotřebitele, musí to bez zbytečného odkladu — zpravidla do dvou pracovních dnů — ohlásit přes portál Safety Business Gateway a přijmout nápravná opatření.

Povinnost hlásit se nevztahuje jen na výrobce. Týká se každého hospodářského subjektu v dodavatelském řetězci — tedy i dovozce a distributora.

Kde firmy chybují

Nejčastější chyba: firma obdrží stížnost zákazníka na závadu nebo úraz, interně ji vyřeší (vrátí peníze, vymění výrobek) a případ uzavře. Pokud závada naznačuje systémové bezpečnostní riziko, je toto řešení nedostatečné — povinnost hlásit přes Safety Business Gateway tím není splněna.

Druhá chyba: firma neví, že Safety Business Gateway existuje, nebo si myslí, že hlášení je povinností jen pro velké výrobce. Není — povinnost je plošná a váže se na roli hospodářského subjektu, ne na velikost firmy.

Co musíte udělat při stažení výrobku z oběhu

Pokud dojde ke stažení výrobku (recall), GPSR vyžaduje:

přímé informování všech identifikovatelných dotčených spotřebitelů,
jasné oznámení o stažení v srozumitelném jazyce,
nabídku volby mezi opravou, výměnou nebo vrácením peněz,
vše bezplatně pro spotřebitele.

Toto není doporučení — jsou to povinnosti vyplývající přímo z nařízení.

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zmapujte stav

Projděte celý sortiment a identifikujte, v jaké roli vystupujete u každé kategorie výrobků: výrobce, dovozce, distributor, nebo zplnomocněný zástupce.
Ověřte, zda existuje hospodářský subjekt usazený v EU odpovědný za každý výrobek (čl. 16). Pokud ne, řešte to jako prioritu č. 1 — bez odpovědné osoby nesmí být výrobek na trhu EU.
Zkontrolujte každou produktovou stránku na e-shopu: jsou tam kontaktní údaje výrobce nebo odpovědné osoby, identifikační údaje výrobku a varování v češtině? (čl. 19)

31–60 dní: doplňte dokumentaci a procesy

Vyžádejte od každého dodavatele mimo EU potvrzení, že technická dokumentace a analýza rizik existují — ideálně jejich kopii nebo písemné prohlášení (čl. 9, čl. 11).
Nastavte interní proces pro příjem a vyhodnocování stížností zákazníků: definujte písemně, co je „bezpečnostní incident" a kdo ve firmě rozhoduje o hlášení přes Safety Business Gateway (čl. 35).
Zaregistrujte se nebo ověřte přístup do portálu Safety Business Gateway — abyste v případě potřeby neztratili čas hledáním přihlašovacích údajů.

61–90 dní: ověřte a udržujte

Proveďte interní prověrku produktových stránek — ideálně s někým, kdo je vidí poprvé (simulujte pohled inspektora nebo zákazníka, který hledá kontakt na výrobce).
Aktualizujte smlouvy s dodavateli: zahrňte do nich povinnost informovat vás o bezpečnostních incidentech a poskytovat technickou dokumentaci na vyžádání.
Sledujte vývoj prováděcích aktů k čl. 18 (sledovatelnost) — pokud prodáváte výrobky s vyšším rizikovým profilem, připravte se na možné nové požadavky.

Pokud si nejste jisti, kde přesně vaše firma stojí, využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

Omyl 1: „GPSR se mě netýká, protože prodávám jen malé množství."

GPSR nestanoví žádný práh obratu ani počtu kusů. Vztahuje se na každý hospodářský subjekt, který uvádí nepotravinové spotřební výrobky na trh EU — bez ohledu na velikost firmy nebo objem prodeje (čl. 2, čl. 5).

Omyl 2: „Mám CE označení, takže jsem v pořádku."

CE označení se vztahuje na výrobky regulované specifickými harmonizovanými předpisy EU. GPSR se použije jako doplňkový rámec tam, kde harmonizovaný předpis neupravuje konkrétní bezpečnostní aspekt — a plně se použije na výrobky, pro které žádný harmonizovaný předpis neexistuje. CE samo o sobě nenahrazuje povinnosti podle čl. 16 (odpovědná osoba), čl. 19 (online nabídka) nebo čl. 35 (hlášení nebezpečí).

Omyl 3: „Stačí, když zákazníkovi vrátím peníze — hlásit to nikam nemusím."

Vrácení peněz je obchodní řešení reklamace. Povinnost hlásit nebezpečí přes Safety Business Gateway (čl. 35) je samostatná právní povinnost, která nastává tehdy, když výrobek představuje bezpečnostní riziko — bez ohledu na to, jak jste reklamaci obchodně vyřešili.

Zdroje

Nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), CELEX 32023R0988: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0988

- čl. 2 (působnost), čl. 5 (obecný požadavek bezpečnosti), čl. 9 (povinnosti výrobců), čl. 11 (povinnosti dovozců), čl. 12 (povinnosti distributorů), čl. 16 (odpovědná osoba v EU), čl. 18 (sledovatelnost — čeká na prováděcí akt), čl. 19 (prodej na dálku), čl. 22 (online tržiště), čl. 35 (hlášení nebezpečí), čl. 44 (sankce)

Safety Business Gateway (portál pro povinné hlášení nebezpečí podle čl. 35): dostupný přes Safety Gate EU
Česká obchodní inspekce (ČOI): dozorový orgán pro obecnou bezpečnost nepotravinových výrobků v ČR

Shrnutí

GPSR platí od 13. prosince 2024 a přináší čtyři oblasti, kde české e-shopy a malé firmy nejčastěji chybují: chybějící odpovědná osoba usazená v EU (čl. 16), neúplné údaje na produktových stránkách (čl. 19), nedostatečná nebo neověřená technická dokumentace (čl. 9, čl. 11) a ignorování povinnosti hlásit nebezpečí přes Safety Business Gateway do dvou pracovních dnů (čl. 35). Každá z těchto chyb je samostatně vymahatelná — ČOI může jednat na základě pouhé kontroly webu nebo jediné stížnosti zákazníka. Náprava vyžaduje systematický přístup: nejprve zmapovat role v dodavatelském řetězci, pak doplnit dokumentaci a nastavit interní procesy pro hlášení incidentů. Jedna oblast — sledovatelnost výrobků s vážným rizikem (čl. 18) — zatím čeká na prováděcí akt Komise; konkrétní povinnosti z ní zatím nevyplývají, ale firmy s rizikovějšími výrobky by vývoj měly sledovat. Tento článek je obecné orientační vodítko, nikoli individuální právní rada — pro posouzení konkrétní situace vaší firmy doporučujeme odbornou konzultaci.