Seznam osob a evidence obalů: povinnost už dnes, ne s PPWR

Řada e-shopů a menších výrobců žije v přesvědčení, že povinnosti kolem obalů „teprve přijdou s PPWR“ a do té doby lze vyčkávat. Je to omyl, za který hrozí pokuta od České inspekce životního prostředí – protože český zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ukládá zápis do Seznamu osob i evidenci obalů už dnes, zcela nezávisle na tom, kdy vznikne evropský registr producentů podle nařízení (EU) 2025/40 (PPWR). Tento text rozplétá řetěz povinností, který podle zákona č. 477/2001 Sb. platí bez ohledu na to, co teprve upřesní evropské prováděcí akty.

Upozornění na úvod: jde o obecnou informaci k orientaci, ne o individuální právní radu k vaší konkrétní situaci – u hraničních případů (kombinace dovozu, vlastní značky a smluvního plnění) se vyplatí ověřit konkrétní nastavení zvlášť.

Proč se čekání na PPWR nevyplácí

Registr producentů podle čl. 44 PPWR a Seznam osob podle § 14 zákona č. 477/2001 Sb. jsou dvě oddělené evidence se dvěma různými právními základy. Registr producentů vzniká na úrovni EU a zapisují se do něj producenti podle role definované přímo v nařízení (EU) 2025/40, které se použije od 12. srpna 2026. Než se do něj bude reálně zapisovat, musí Komise nejprve vydat prováděcí akt určující formát zápisu a hlášení – a teprve od jeho vstupu v platnost poběží členským státům lhůta na zřízení samotného registru. K 25. září 2026 tento akt vydán nebyl, takže lhůta pro zřízení registru ještě neběží a datum jeho spuštění zatím není stanoveno.

Seznam osob vedený Ministerstvem životního prostředí podle § 14 zákona č. 477/2001 Sb. je oproti tomu ryze česká povinnost, která v zákoně existuje dlouhodobě a s harmonogramem PPWR nemá nic společného. Kdo čeká „až bude jasno s Evropou“, ve skutečnosti ignoruje povinnost, která na něj dopadá už teď.

Kaskáda povinností podle zákona č. 477/2001 Sb.

Zákon staví povinnosti na řetězu pěti kroků, který je potřeba projít v pořadí: kdo uvádí obaly na trh – komu vzniká povinnost zpětného odběru a využití – zápis do Seznamu osob – vedení evidence a ohlášení – možnost plnit povinnosti smluvně přes autorizovanou společnost. Vynechání kteréhokoli kroku je nejčastější příčinou toho, že firma zjistí povinnost až při kontrole.

Uvedení na trh podle § 2 písm. d): i dovoz a přeshraniční přeprava

Za uvedení obalu na trh se podle § 2 písm. d) zákona č. 477/2001 Sb. považuje i přeshraniční přeprava obalu z jiného členského státu EU do ČR a dovoz ze třetí země. To je bod, kde vzniká nejvíc mylných představ. E-shop, který nakupuje zboží zabalené výrobcem v Německu nebo Polsku a přiváží je do ČR, obal tímto přesunem sám o sobě „uvádí na trh“ v českém smyslu zákona – bez ohledu na to, že obal fyzicky vyrobil někdo jiný v jiné zemi.

Příklad: e-shop s drogerií nakupuje krémy zabalené v kartonových krabičkách u výrobce v Polsku a přiváží je vlastní dopravou do skladu v ČR. I když firma obal nenavrhla ani nevyrobila, přeshraniční přeprava do ČR ji staví do pozice, kdy se na ni § 2 písm. d) vztahuje – a tím se otevírá otázka dalších povinností v řetězu.

Komu vzniká povinnost zpětného odběru a využití (§ 10 a § 12)

Povinnost zpětného odběru a využití obalových odpadů vzniká tomu, kdo uvádí obaly na trh nebo do oběhu, ledaže prokáže, že se z jím uvedených obalů nestaly odpady (§ 10 odst. 1 a § 12 odst. 1). Klíčové slovo je „neprokáže-li“ – jde o podmíněnou povinnost, kde důkazní břemeno leží na firmě. Kdo nedoloží, že obaly, které uvedl na trh, skončily jinak než jako odpad u konečného spotřebitele, povinnost mu vzniká automaticky.

V praxi to znamená, že firma musí umět doložit osud svých obalů – buď vlastním systémem zpětného odběru, nebo smlouvou s autorizovanou společností, která ji plní za ni.

Zápis do Seznamu osob do 60 dnů (§ 14)

Kdo se stane nositelem povinností podle § 10 a § 12 a neplní je smlouvou s autorizovanou obalovou společností na všechny své obaly, podává návrh na zápis do Seznamu osob vedeného Ministerstvem životního prostředí do 60 dnů (§ 14 odst. 1, 4 a 12). Návrh nepodává ani ten, kdo obaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli a povinnosti podle § 10 až 12 a § 12a odst. 1 za něj u všech jeho obalů prokazatelně plní jiná osoba (§ 14 odst. 12 písm. b)). Povinnosti podle § 10 až 15 vůbec nemusí plnit osoba, která za kalendářní rok uvede na trh nebo do oběhu nejvýše 300 kg obalů a zároveň má roční obrat nejvýše 25 milionů Kč (§ 15a odst. 1) – splnění podmínek ale musí na požádání prokázat (§ 15a odst. 3). Lhůta běží od vzniku povinnosti, ne od okamžiku, kdy si toho firma všimne. Kdo povinnost odhalí se zpožděním, lhůtu už nestihne: nepodání návrhu je přestupkem s pokutou až 500 000 Kč (§ 44 odst. 2 písm. o), § 45 odst. 1 písm. b)) a jak daleko do minulosti může úřad sáhnout, omezuje promlčení – promlčecí doba je 3 roky a odpovědnost zpravidla zaniká nejpozději 5 let od spáchání, u trvajícího přestupku počítáno až od odstranění protiprávního stavu (zákon č. 250/2016 Sb.). Podrobně v článku Pozdě do EKO-KOM: pokuta od ČIŽP, promlčení a minulá období.

Evidence a ohlášení do 15. února (§ 15)

Kdo je zapsán v Seznamu osob, vede evidenci o obalech a obalových odpadech a ohlašuje ji každoročně do 15. února (§ 15). Evidence je základ, ze kterého se dovozuje rozsah skutečně plněné povinnosti – a je to právě evidence, na kterou se při kontrole soustředí orgán dozoru jako první. Firma se smlouvou s autorizovanou společností na všechny obaly evidenci podle § 15 vést nemusí; množství obalů vykazuje autorizované společnosti – u EKO-KOM zpravidla za kalendářní čtvrtletí, do 30 dnů od jeho skončení. Kdo vykazuje jen část obalů, platí méně, než má, a riskuje smluvní pokutu.

Sdružené plnění s EKO-KOM (§ 13 odst. 1)

Povinnosti zpětného odběru a využití lze plnit i smlouvou o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (§ 13 odst. 1) – touto rolí v ČR dlouhodobě disponuje EKO-KOM, a. s. Smlouva o sdruženém plnění je legální a běžná cesta, jak povinnost přenést smluvně na specializovaný subjekt. Smlouva se ze zákona vždy týká všech obalů, které firma uvádí na trh nebo do oběhu, s výjimkou vratných zálohovaných (§ 13 odst. 1 písm. c), § 21 odst. 1 písm. c)). Kámen úrazu proto nebývá rozsah smlouvy, ale úplnost výkazů, které firma autorizované společnosti podává.

Proč platba EKO-KOMu nestačí, když výkaz nesedí

Smlouva o sdruženém plnění se vždy vztahuje na všechny obaly, které firma uvádí na trh nebo do oběhu (§ 13 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 477/2001 Sb.), s výjimkou vratných zálohovaných obalů. Smlouvu „jen na přepravní obaly“ zákon nezná. Co v praxi rozhoduje, je výkaz: firma v něm autorizované společnosti hlásí množství obalů podle druhu a materiálu a podle něj platí.

Příklad: e-shop s kosmetikou má smlouvu s EKO-KOM, ve výkazu ale uvádí jen prodejní obaly zboží a zapomíná na vlastní přepravní krabice s potiskem loga a výplně, do kterých balí objednávky. I ty jsou obaly, které uvádí do oběhu (§ 2 písm. e)). Podle obchodních podmínek EKO-KOM účinných od 1. 7. 2026 hrozí za nepravdivé nebo neúplné údaje, které by snížily odměnu, smluvní pokuta ve výši poloviny rozdílu (čl. XXIII odst. 3).

Pozor také na pojem littering: povinnost podle § 10a se podle EKO-KOM vztahuje pouze na jednorázové prodejní obaly na potraviny a nápoje zcela nebo částečně vyrobené z plastu a na plastové odnosné tašky – ne na přepravní obaly, jako jsou palety, vázací pásky nebo fólie na paletách.

Rozhodovací vodítko: pokud jste od posledního nastavení výkazů změnili balení nebo rozšířili sortiment pod vlastní značkou, porovnejte výkazy se skutečným stavem obalů – bez ohledu na to, co se děje na úrovni PPWR.

Co platí najisto od dnes

Celý řetěz § 2 písm. d), § 10, § 12, § 13, § 14 a § 15 zákona č. 477/2001 Sb. platí bez ohledu na stav PPWR a jeho prováděcích aktů. Jde o českou úpravu, která existuje samostatně a jejíž vymahatelnost neplyne z evropského nařízení, ale z vlastního znění českého zákona. Firma, která uvádí obaly na trh ve smyslu § 2 písm. d), nemůže čekání na evropský registr použít jako argument proti povinnostem podle § 10, § 12, § 14 a § 15.

Co teprve upřesní prováděcí akty (výhled)

Registr producentů podle čl. 44 PPWR je oddělená, budoucí evidence na úrovni EU – nezapisuje se do ní podle role „výrobce“ ze zákona č. 477/2001 Sb., ale podle role „producent“ definované přímo v nařízení (EU) 2025/40. Zápis se týká producentů v každém členském státě, kde poprvé dodávají obal nebo balený výrobek, případně kde balený výrobek vybalují, aniž jsou jeho koncovými uživateli – a bez registrace nebude možné dodávat (čl. 44 odst. 2 a 4). Komise měla do 12. února 2026 přijmout prováděcí akt s formátem zápisu a hlášení (čl. 44 odst. 14); od jeho vstupu v platnost poběží členským státům lhůta 18 měsíců na zřízení registru (čl. 44 odst. 1). K 25. září 2026 vydán nebyl, takže lhůta 18 měsíců dosud neběží.

Vedle registrace ukládá čl. 45 odst. 3 producentovi podle čl. 3 odst. 1 bodu 15 písm. c) a d) – typicky e-shopu, který dodává balené výrobky přímo konečným uživatelům v jiném členském státě – písemně jmenovat pověřeného zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta v každém členském státě, kam balené výrobky poprvé dodává a kde není usazen. Tato povinnost na registr nečeká: čl. 45 se použije od 12. srpna 2026 a rozšířená odpovědnost producenta běží v rámci existujících národních systémů (čl. 45 odst. 1).

Důležité je oddělit dvě otázky, které se v praxi často míchají: zda vám vzniká povinnost podle českého zákona dnes (ano, nezávisle na PPWR) a zda a kdy budete muset navíc zapsat producentskou roli do evropského registru (teprve se ukáže, s jakým konkrétním datem). První otázka se řeší už teď, druhá je věc budoucího sledování.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Dny 1–30: Projděte, zda vaše firma uvádí obaly na trh ve smyslu § 2 písm. d) – včetně situace, kdy jen dovážíte zabalené zboží z jiného státu EU nebo ze třetí země. Zjistěte, zda máte smlouvu s EKO-KOM na všechny obaly, nebo zápis v Seznamu osob u MŽP.
2. Dny 1–30: Pokud dovoz nebo přeshraniční přeprava probíhá, ověřte, zda umíte doložit, že se z vašich obalů nestaly odpady – jinak vám podle § 10 a § 12 vzniká povinnost zpětného odběru a využití.
3. Dny 1–30: Pokud jste povinnou osobou a nemáte smlouvu s EKO-KOM ani zápis v Seznamu osob, zvolte cestu plnění: smlouvu s EKO-KOM (kryje obaly od prvního dne čtvrtletí, ve kterém byla uzavřena), nebo individuální plnění – vlastní zpětný odběr a využití a návrh na zápis do Seznamu, u něhož lhůta 60 dnů podle § 14 běží od vzniku povinnosti, ne od data zjištění.
4. Dny 30–60: Vytáhněte poslední výkazy pro EKO-KOM a porovnejte je se skutečným sortimentem obalů – zvlášť u obalů zboží prodávaného pod vlastní značkou a u vlastních přepravních krabic a výplní.
5. Dny 60–90: Plníte-li individuálně, nastavte nebo zkontrolujte evidenci podle § 15 tak, aby odpovídala reálnému portfoliu obalů a byla připravena k ohlášení do 15. února; klienti EKO-KOM stejné podklady potřebují pro čtvrtletní výkaz.
6. Dny 60–90: Zaznamenejte si datum, od kdy vám konkrétní povinnost vznikla – při případné kontrole je to první otázka, na kterou budete muset odpovědět.

Pokud si nejste jistí, kde přesně ve vašem případě řetěz začíná, ověřte si to formou rychlé prověrky – ukáže vám, na kterém článku řetězu podle zákona č. 477/2001 Sb. aktuálně stojíte.

Časté omyly

Omyl první: „Registr producentů PPWR teprve vznikne, tak mám čas.“ Registr producentů podle čl. 44 PPWR a Seznam osob podle § 14 zákona č. 477/2001 Sb. jsou dvě různé evidence s různým právním základem – druhá platí bez ohledu na první.

Omyl druhý: „Platím EKO-KOMu, takže mám vyřešeno vše.“ Smlouva se ze zákona týká všech obalů, platíte ale podle výkazu. Kdo vykazuje jen část obalů – například zapomíná na vlastní přepravní krabice a výplně –, nemá zbytek zaplacený a riskuje smluvní pokutu.

Omyl třetí: „Dovážím jen hotové zboží z jiného státu EU, obal jsem nevyrobil, tak se mě to netýká.“ Podle § 2 písm. d) se za uvedení obalu na trh považuje i přeshraniční přeprava do ČR a dovoz ze třetí země – kdo obal nevyrobil, se povinnostem podle § 10 a § 12 tímto přesunem stejně nevyhne.

Zdroje

• Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů – § 2 písm. d) a e), § 10 odst. 1, § 10a, § 12 odst. 1, § 13 odst. 1, § 14, § 15, § 21 odst. 1 písm. c), § 44 odst. 2 písm. o), § 45 odst. 1.
• Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – § 30 až 32.
• EKO-KOM, obchodní podmínky ke smlouvě o sdruženém plnění, znění od 1. 7. 2026 – čl. V odst. 3, čl. XXIII odst. 3; stránka Povinnosti ze zákona (littering).
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (PPWR), čl. 44 odst. 1, 2, 4 a 14, čl. 45 odst. 3, čl. 71. CELEX 32025R0040, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025R0040

Shrnutí

Zákon č. 477/2001 Sb. staví na jasném řetězu: kdo uvádí obaly na trh podle § 2 písm. d) – včetně dovozu a přeshraniční přepravy do ČR – může se stát nositelem povinnosti zpětného odběru a využití podle § 10 a § 12, pokud neprokáže, že se z obalů nestaly odpady. Taková osoba – není-li osvobozena podle § 15a (nejvýše 300 kg obalů ročně a zároveň obrat nejvýše 25 milionů Kč) – povinnosti plní buď smlouvou o sdruženém plnění s autorizovanou společností podle § 13 odst. 1 (v ČR EKO-KOM), nebo se do 60 dnů zapisuje do Seznamu osob u MŽP podle § 14, vede evidenci a ohlašuje ji do 15. února podle § 15. Celý tento řetěz platí dnes, nezávisle na registru producentů podle čl. 44 PPWR, který je oddělenou evropskou evidencí s vlastním, zatím neupřesněným harmonogramem zřízení. Kdo čeká na PPWR, aby vyřešil povinnosti podle zákona č. 477/2001 Sb., řeší špatnou otázku – a klíčovým praktickým bodem není jen existence smlouvy s EKO-KOM, ale to, zda výkazy k ní skutečně zahrnují všechny obaly, které firma uvádí na trh nebo do oběhu. Tento text je obecná informace, ne individuální právní rada k vaší konkrétní situaci.