Nařízení (EU) 2023/1115 (EUDR) – čl. 10

Hospodářský subjekt ověří a analyzuje informace podle čl. 9 a další dokumentaci a produkt uvede na trh nebo vyveze jen tehdy, vyplyne-li z posouzení, že riziko nesouladu neexistuje nebo je zanedbatelné (čl. 10 odst. 1). Posouzení zohlední zejména: kategorii rizika země podle čl. 29, výskyt lesů a původních obyvatel, rozšířenost odlesňování, spolehlivost informací, korupci, padělání dokladů, ozbrojený konflikt a sankce OSN či EU, složitost dodavatelského řetězce a riziko smísení s produkty neznámého původu, opodstatněné obavy a historii nesouladu (odst. 2 písm. a) až m)). Informace z certifikace nebo jiných režimů ověřování třetí stranou jsou jen DOPLŇUJÍCÍ informací a lze je využít, pokud splňují požadavky článku 9 (písm. n)). Posouzení rizik se dokumentuje, alespoň jednou ročně přezkoumává a na požádání zpřístupní; subjekt musí umět prokázat, jak určil míru rizika (odst. 4). Výrobky ze dřeva, na něž se vztahuje platná licence FLEGT v rámci funkčního režimu licencí, se považují za vyhovující čl. 3 písm. b) (odst. 3). Při zjednodušené náležité péči podle čl. 13 odst. 1 se článek 10 neuplatní. Použije se ode dne 30. 12. 2026; pro hospodářské subjekty, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky zřízenými jako takové do 31. 12. 2024, ode dne 30. 6. 2027, s výjimkou produktů, na něž se vztahuje příloha nařízení (EU) č. 995/2010 (čl. 38 odst. 2 a 3).