Co jsou standardní (default) hodnoty emisí v CBAM?

Emisní faktory, které příloha IV bod 4.1 definuje jako průměrnou intenzitu emisí vyvážející země pro dané zboží, zvýšenou o úměrně navrženou přirážku; konkrétní čísla stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2621. Nejsou to záložní hodnoty: podle čl. 7 odst. 2 písm. b) jde o plnohodnotnou variantu vedle skutečných emisí, kterou smíte zvolit i tehdy, když skutečná data máte.

Kdy smím použít standardní hodnoty místo skutečných?

Kdykoli, jde-li o zboží jiné než elektřina. Čl. 7 odst. 2 ve znění nařízení (EU) 2025/2083 stanoví, že se emise určí na základě skutečných emisí NEBO odkazem na standardní hodnoty – je to volba, ne pořadí. U dovážené elektřiny je to obráceně: pravidlem jsou standardní hodnoty a skutečné emise musíte prokázat podle přílohy IV bodu 5 (čl. 7 odst. 3).

Jsou standardní hodnoty výhodné nebo nevýhodné pro dovozce?

Standardní hodnoty jsou záměrně nastaveny konzervativně a zpravidla odrážejí průměrnou nebo nadprůměrnou emisní intenzitu výroby mimo EU. Výrobci s moderní, nízkoemisní technologií proto typicky platí méně, pokud doloží skutečné hodnoty. Standardní hodnoty tedy mohou znamenat zbytečně vyšší náklady na certifikáty.

Co hrozí, když vykáži nesprávné hodnoty emisí v CBAM?

Nesprávný počet certifikátů se nejprve doměřuje: příslušný orgán stanoví správný počet a vyzve k vyřazení dodatečných certifikátů do jednoho měsíce (čl. 19 odst. 5). Teprve jejich nevyřazení spustí pokutu podle čl. 26 odst. 1, jejíž sazbu určuje přímo nařízení odkazem na čl. 16 směrnice 2003/87/ES. Vznikla-li chyba z nesprávných informací poskytnutých provozovatelem, ověřovatelem nebo nezávislou osobou, může orgán pokutu snížit (čl. 26 odst. 1a). Použití standardních hodnot namísto dostupných skutečných dat porušením není.

Skutečné vs. standardní hodnoty emisí v CBAM: volba, ne hierarchie

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

Skutečné vs. standardní hodnoty emisí v CBAM: co platí, co hrozí a jak se rozhodnout

Tento článek je určen dovozci, který řeší konkrétní otázku: „Jaká čísla mám vykázat jako zabudované emise – a odkud je vzít?“ Odpověď závisí na tom, co vám výrobce ve třetí zemi sdělí, jak to doloží a co nastane, když data chybí. Níže najdete přesný výklad pravidel podle nařízení (EU) 2023/956, praktické příklady z prostředí českého dovozu a rozhodovací vodítko pro každou situaci. Jde o obecnou informaci o regulaci, nikoli o individuální právní nebo daňovou radu pro konkrétní firmu.

Co je zabudovaná emise a proč je to číslo, které rozhoduje o vašich nákladech

Zabudovaná (embedded) emise je množství skleníkových plynů uvolněné při výrobě zboží, které dovážíte do EU. Právě toto číslo určuje, kolik certifikátů CBAM musíte nakoupit a odevzdat.

Cílem CBAM je zabránit úniku uhlíku: výrobci v EU platí za emise v rámci systému EU ETS, výrobci mimo EU dosud ne. CBAM tento rozdíl vyrovnává na hranici – a správně stanovená zabudovaná emise je základem celého výpočtu. Chybné číslo znamená buď přeplatek (zbytečně drahé certifikáty), nebo nedoplatek (pokuta).

Přechodné období, kdy se emise jen vykazovaly bez finančních plateb, probíhalo od 1. října 2023 do 31. prosince 2025. Definitivní režim CBAM platí od 1. ledna 2026: certifikáty jsou povinné a roční deklarace CBAM nahrazuje dřívější čtvrtletní zprávy.

Žádná hierarchie neexistuje: je to volba

Toto je nejčastější omyl o CBAM a stojí peníze v obou směrech. Nařízení (EU) 2023/956 ve znění nařízení (EU) 2025/2083 žádné pořadí nestanoví. Čl. 7 odst. 2 zní:

„Emise obsažené ve zboží jiném než elektřina se stanoví: a) na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3, nebo b) odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodě 4.1.“

Standardní hodnoty tedy smíte použít i tehdy, když skutečná data od výrobce máte a jsou ověřitelná. Nikdo vás za to nemůže postihnout.

Kde je pořadí naopak závazné: u dovážené elektřiny. Tam se emise podle čl. 7 odst. 3 stanoví odkazem na standardní hodnoty, „ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí uvedená v příloze IV bodu 5“. U elektřiny je tedy pravidlem default a výjimkou skutečná data – přesně naopak, než se běžně píše o zbytku zboží.

Rozhodujete se tedy ekonomicky, ne právně. Do porovnání patří tři položky: přirážka u standardních hodnot, náklad na akreditovaného ověřovatele u skutečných emisí a rozdíl v odpočtu za cenu uhlíku zaplacenou ve třetí zemi.

Skutečné hodnoty: co to v praxi znamená a kdy přinášejí výhodu

Skutečné hodnoty jsou emisní data přímo z výrobního procesu konkrétního závodu, který vaše zboží vyrobil. Zahrnují spotřebu energie, paliv a procesní emise vztažené na jednotku produkce.

Co si cesta skutečných hodnot vyžádá

Aby byly skutečné hodnoty použitelné, potřebujete od výrobce data o emisích konkrétního zařízení a metodiku odpovídající příloze IV bodům 2 a 3. Navíc přibývá povinné ověření: čl. 8 odst. 1 ukládá, že „pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí, schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise deklarované v prohlášení CBAM … ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI“. Kopie ověřovacích zpráv jsou pak součástí prohlášení (čl. 6 odst. 2 písm. d)).

Jednu zkratku nařízení nabízí: u zboží z registrovaného zařízení ve třetí zemi podle článku 10 se lze podle čl. 8 odst. 2 opřít o ověřené informace zpřístupněné podle čl. 10 odst. 7.

Nemáte-li ověřitelnou dokumentaci, použijete standardní hodnoty – ne jako sankci, ale jako druhou z obou rovnocenných variant podle čl. 7 odst. 2 písm. b).

Kdy skutečné hodnoty přinášejí finanční výhodu

Výrobci s moderní, nízkoemisní technologií mají zpravidla nižší skutečné emise, než jsou průměry odvětví zachycené ve standardních hodnotách. Doložení skutečných dat pak přímo snižuje počet certifikátů, které musíte nakoupit.

Příklad: Dovážíte ocelové profily z turecké huti, která používá elektrickou obloukovou pec napájenou z velké části obnovitelnými zdroji. Výrobce vám poskytne auditovaný emisní výkaz s metodikou. Skutečná hodnota zabudovaných emisí je výrazně nižší než standardní hodnota pro ocel. Použijete skutečná data a za certifikáty zaplatíte méně.

Kdy skutečné hodnoty výhodu nepřinášejí

U výrobců se zastaralou technologií mohou být skutečné emise vyšší než standardní hodnota. V takovém případě si standardní hodnotu zvolit můžete – čl. 7 odst. 2 vám tu volbu dává bez podmínek. Pozor jen na navazující důsledek: podle čl. 9 odst. 4 platí, že „pokud se obsažené emise stanoví na základě standardních hodnot, o snížení lze žádat pouze odkazem na roční standardní ceny uhlíku“ – o skutečně zaplacenou cenu uhlíku ve třetí zemi si pak neodečtete.

Standardní hodnoty: rovnocenná varianta s přirážkou

Standardní (default) hodnoty jsou emisní faktory stanovené Evropskou komisí pro jednotlivé kategorie zboží CBAM. Jsou to průměrné nebo konzervativně nastavené hodnoty odrážející typickou emisní intenzitu výroby v daném odvětví a regionu.

Kdy standardní hodnoty použijete

Kdykoli se tak rozhodnete – čl. 7 odst. 2 písm. b) je staví na roveň skutečným emisím. V praxi k nim sáhnete typicky, když výrobce data neposkytl, nelze je ověřit nebo se nevyplatí platit akreditovaného ověřovatele.

Konkrétní čísla nestanoví samotné nařízení, ale prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2621 o stanovení standardních hodnot (ve znění opravy prováděcím nařízením (EU) 2026/1740); metody výpočtu upřesňuje (EU) 2025/2547. Tvrzení, že prováděcí akty zatím neexistují, dnes neplatí.

Proč jsou standardní hodnoty zpravidla vyšší

Přirážka je přímo v textu nařízení. Příloha IV bod 4.1 je definuje jako „průměrnou intenzitu emisí každé vyvážející země a pro každé zboží uvedené v příloze I kromě elektřiny, zvýšenou o úměrně navrženou přirážku“, jejíž výši stanoví prováděcí akt „na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM“. A pokud pro dané zboží nejsou spolehlivé údaje k zemi vývozu, vycházejí standardní hodnoty „z průměrné intenzity emisí deseti vyvážejících zemí s nejvyšší intenzitou emisí“. Výsledek: dovozce bez skutečných dat zaplatí za certifikáty více.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily od výrobce v zemi mimo EU, který odmítá poskytnout jakékoli emisní výkazy. Nemáte jinou možnost než použít standardní hodnotu stanovenou Komisí pro hliník. Pokud váš výrobce používá moderní elektrolýzu s nízkouhlíkovou elektřinou, platíte zbytečně více – a motivace přesvědčit ho ke sdílení dat je přímá a měřitelná.

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Následující povinnosti jsou pevně zakotveny v nařízení (EU) 2023/956 a platí bez dalšího upřesnění:

Dovozce musí stanovit zabudované emise pro každou zásilku zboží CBAM – cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu, vodík a vybrané navazující výrobky.
Skutečné emise a standardní hodnoty jsou rovnocenné varianty podle čl. 7 odst. 2 písm. a) a b); u dovážené elektřiny jsou naopak pravidlem standardní hodnoty (čl. 7 odst. 3).
U zboží z přílohy II – železo a ocel, hliník, vodík, elektřina – „se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise“ (čl. 7 odst. 1); nepřímé emise se počítají jen u cementu a hnojiv.
Skutečné emise musí ověřit akreditovaný ověřovatel (čl. 8 odst. 1); u standardních hodnot tato povinnost nevzniká.
Prohlášení CBAM se podává do 30. září za předchozí kalendářní rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 6 odst. 1); k témuž datu se vyřazují certifikáty (čl. 22 odst. 1).
Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1); od roku 2027 platí čtvrtletní 50 % pokrytí (čl. 22 odst. 2).
Evidence podle přílohy V se uchovává do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení podáno (čl. 7 odst. 6).
Práh de minimis 50 tun čisté hmotnosti se používá od 1. ledna 2026, agregovaně na dovozce a kalendářní rok přes všechny kódy KN, a nevztahuje se na vodík a elektřinu (čl. 2a).

Rozhodovací vodítko: skutečné, nebo standardní?

Použijte tento postup při každém dovozu zboží CBAM:

Krok 1 – O jaké zboží jde?

Dovážená elektřina: pravidlem jsou standardní hodnoty; skutečné emise jen prokážete-li kritéria podle přílohy IV bodu 5 (čl. 7 odst. 3).
Zboží z přílohy II (železo a ocel, hliník, vodík): počítají se pouze přímé emise – data o elektřině spotřebované při výrobě nepotřebujete.
Cement a hnojiva: zohledňují se i nepřímé emise (čl. 7 odst. 4, příloha IV bod 4.3).

Krok 2 – Spočítejte obě varianty, ne jen tu „správnou“.

Skutečné emise: úspora proti přirážce, ale plus náklad na akreditovaného ověřovatele (čl. 8 odst. 1) a možnost odečíst skutečně zaplacenou cenu uhlíku ve třetí zemi (čl. 9 odst. 1).
Standardní hodnoty: bez ověřovatele, ale s přirážkou podle přílohy IV bodu 4.1 a s odpočtem ceny uhlíku jen podle ročních standardních cen uhlíku (čl. 9 odst. 4).
Vyjde-li výhodnější druhá varianta, můžete ji zvolit. Právně vám v tom nic nebrání.

Krok 3 – Dokumentujte vše.

Ať použijete skutečné, nebo standardní hodnoty, uchovejte podklady pro případnou kontrolu. U skutečných hodnot to jsou výrobcovy emisní výkazy a metodika; u standardních hodnot odkaz na příslušný prováděcí akt Komise.

Jak získat skutečná data od výrobce mimo EU

Toto je v praxi největší překážka. Výrobci ve třetích zemích nemají zákonnou povinnost vám data poskytnout – ale bez nich platíte více. Několik konkrétních kroků:

Zahrňte požadavek na emisní data do smlouvy s dodavatelem. Formulujte ho jako podmínku spolupráce nebo jako základ pro cenové vyjednávání – výrobce, který vám ušetří na certifikátech, má konkurenční výhodu.
Vysvětlete výrobci, co přesně potřebujete. Mnoho výrobců mimo EU zatím neví, co CBAM vyžaduje. Konkrétní popis metodiky – spotřeba energie, paliv, procesní emise na jednotku produkce – jim pomůže data připravit.
Ověřte, zda výrobce nepodléhá vlastnímu systému obchodování s emisemi. Některé třetí země mají vlastní uhlíkové ceny; tato skutečnost může ovlivnit výpočet certifikátů CBAM, ale jde o samostatné téma vyžadující odbornou konzultaci.
Počítejte s časem. Získání ověřitelných dat může trvat týdny až měsíce. Začněte jednání s dodavateli co nejdříve – nejpozději souběžně s prvním dovozem v definitivním režimu.

Rizika a sankce za nesprávné hodnoty

Sazbu pokuty stanoví přímo nařízení, ne národní právo. Podle čl. 26 odst. 1 platí schválený deklarant, který do 30. září nevyřadí odpovídající počet certifikátů, pokutu „totožnou s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice“ – základ je 100 EUR za tunu CO₂ ekvivalentu, od roku 2013 valorizovaný evropským indexem spotřebitelských cen, a uplatní se za každý nevyřazený certifikát. Kdo doveze zboží, aniž je schváleným deklarantem, platí podle čl. 26 odst. 2 trojnásobek až pětinásobek této částky; totéž dopadá na dovozce, který překročí práh 50 tun (čl. 26 odst. 2a). Členské státy sazbu neurčují – pokutu vymáhají (čl. 26 odst. 5).

Konkrétní rizikové situace:

Použijete skutečné hodnoty bez ověřovací zprávy akreditovaného ověřovatele: prohlášení nesplňuje čl. 6 odst. 2 písm. b) a d) a příslušný orgán počet certifikátů doměří podle čl. 19 odst. 5 – vyřadit je musíte do jednoho měsíce.
Použijete standardní hodnoty, přestože skutečná data máte: není to porušení. Čl. 7 odst. 2 tuto volbu výslovně připouští.
Podhodnocené emise z jakéhokoli důvodu znamenají nedostatečný počet vyřazených certifikátů – nejprve doměření podle čl. 19 odst. 5, teprve při nevyřazení pokuta podle čl. 26 odst. 1.
Vznikla-li chyba z nesprávných informací poskytnutých provozovatelem, ověřovatelem nebo nezávislou osobou ověřující dokumentaci o ceně uhlíku, může orgán pokutu snížit (čl. 26 odst. 1a) – proto dokumentujte, co jste od koho dostali.

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní

Zmapujte, které zboží, které dovážíte, spadá pod CBAM: cement, ocel, železo, hliník, hnojiva, elektřina, vodík a navazující výrobky.
Ověřte, zda váš roční dovoz překračuje práh 50 tun čisté hmotnosti – pokud ano, zkontrolujte stav žádosti o status schváleného deklaranta pro CBAM. Žádá se před dovozem (čl. 5 odst. 1); přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a skončilo 31. března 2026.
Pro každého dodavatele zboží CBAM zjistěte, zda má k dispozici emisní data a v jaké formě.

Druhých 30 dní (dny 31–60)

Kontaktujte dodavatele a vyžádejte si emisní výkazy nebo alespoň informaci o metodice, kterou používají.
Porovnejte dostupná skutečná data se standardními hodnotami podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2621 – a do porovnání započtěte i cenu akreditovaného ověřovatele a rozdíl v odpočtu podle článku 9.
Rozhodněte, u kterých dodavatelů je finanční motivace k doložení skutečných hodnot dostatečná: velké objemy dovozu a velký rozdíl oproti standardním hodnotám jsou hlavní kritéria.

Třetích 30 dní (dny 61–90)

Nastavte interní proces pro sběr a archivaci emisních dat od dodavatelů. Rozsah stanoví příloha V a čl. 7 odst. 6 ukládá uchovávat záznamy „včetně zprávy ověřovatele do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno“.
Připravte šablonu pro roční deklaraci CBAM: které položky budou kryty skutečnými hodnotami, které standardními, a kde je dokumentace kompletní.
Nechte postup prověřit odborníkem nebo využijte dostupné nástroje.

Chcete vědět, jak jste na tom konkrétně? Využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

Omyl 1: „Standardní hodnoty jsou bezpečnější, protože je stanovila Komise.“

Právně bezpečné jsou obě cesty – čl. 7 odst. 2 je staví na roveň. Bezpečné pro peněženku ale standardní hodnoty nejsou: nesou přirážku podle přílohy IV bodu 4.1 a omezují odpočet za cenu uhlíku na roční standardní ceny (čl. 9 odst. 4). Volte podle výpočtu, ne podle pocitu.

Omyl 2: „Stačí, když mi výrobce pošle jakékoli číslo e-mailem.“

Nestačí. Deklarované obsažené emise stanovené ze skutečných emisí musí ověřit akreditovaný ověřovatel podle článku 18 na základě zásad v příloze VI (čl. 8 odst. 1) a ověřovací zprávu přikládáte k prohlášení (čl. 6 odst. 2 písm. d)). Neformální sdělení bez dokumentace jako skutečné hodnoty neobstojí.

Omyl 3: „Standardní hodnoty jsou vždy horší než skutečné.“

Neplatí univerzálně. U výrobců se zastaralou technologií mohou být skutečné emise vyšší než standardní hodnota – a tehdy si standardní hodnotu zvolit můžete, protože čl. 7 odst. 2 dává volbu bez podmínek. Do rozhodnutí ale započtěte i to, že u standardních hodnot lze cenu uhlíku odečíst jen podle ročních standardních cen (čl. 9 odst. 4).

Zdroje

Nařízení (EU) 2023/956 (CBAM) – konsolidované znění k 20. 10. 2025, tedy včetně změn nařízením (EU) 2025/2083: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02023R0956-20251020
Nařízení (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025R2083

Hlídejte si verzi: vyhlášené znění z roku 2023 článek 2a vůbec neobsahuje, u prohlášení CBAM v něm stojí 31. květen a prodej certifikátů od 1. ledna 2026. Pracujte vždy s konsolidovaným zněním.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2547 o metodách výpočtu emisí obsažených ve zboží: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025R2547
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2621 o stanovení standardních hodnot, ve znění opravy prováděcím nařízením (EU) 2026/1740: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025R2621

Shrnutí

Obsažené emise jsou základem celého výpočtu CBAM a přímo určují výši nákladů na certifikáty. Žádná hierarchie ale neexistuje: čl. 7 odst. 2 ve znění nařízení (EU) 2025/2083 dává volbu mezi skutečnými emisemi a standardními hodnotami. Výjimkou je dovážená elektřina, kde jsou pravidlem standardní hodnoty (čl. 7 odst. 3). Volba je ekonomická: standardní hodnoty nesou přirážku podle přílohy IV bodu 4.1, skutečné emise vyžadují ověření akreditovaným ověřovatelem (čl. 8 odst. 1) a otevírají odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku ve třetí zemi (čl. 9 odst. 1) – u standardních hodnot lze odečítat jen podle ročních standardních cen (čl. 9 odst. 4). U zboží z přílohy II se počítají pouze přímé emise. Nesprávně stanovený počet certifikátů se nejprve doměřuje podle čl. 19 odst. 5; pokuta podle čl. 26 přichází až za jejich nevyřazení.

*Tento článek je obecnou informací o regulaci, nikoli individuální právní nebo daňovou radou pro konkrétní firmu.*