Roční prohlášení CBAM: obsah, emise a certifikáty do 30. 9.

Roční prohlášení CBAM se poprvé podává v roce 2027 za dovozy z roku 2026 (čl. 6 odst. 1 ve znění nařízení (EU) 2025/2083) a nahrazuje čtvrtletní zprávy, které dovozci podávali během přechodného období (čl. 35 odst. 1). Jde o dokument, který v jednom okamžiku spojuje tři různé věci: kolik jste toho dovezli, kolik emisí to zboží neslo a kolik certifikátů proto musíte vyřadit. Kdo si tyto tři vrstvy neujasní předem, řeší je na poslední chvíli koncem září.

Tento text je obecná informace, ne individuální právní rada – u konkrétního dovozu vždy počítejte s ověřením u příslušného orgánu.

Kdo prohlášení podává: schválený deklarant a nepřímý celní zástupce

Prohlášení nepodává „dovozce“ v obecném slova smyslu, ale výhradně schválený deklarant pro CBAM. Zboží z přílohy I smí na celní území Unie dovážet pouze osoba s tímto statusem (čl. 4); celní orgány dovoz jinou osobou nepovolí, aniž je dotčena výjimka podle čl. 2a (čl. 25 odst. 1). Očekává-li dovozce, že v kalendářním roce překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu 50 tun, podává žádost o status podle čl. 5 odst. 1b ještě před dovozem.

Jedná-li za dovozce nepřímý celní zástupce, nese od okamžiku, kdy je schváleným deklarantem, stejné povinnosti jako dovozce sám – a to pro zboží, které na jeho účet dováží (čl. 5 odst. 2a). Prohlášení tedy může podávat i zástupce, ne jen samotný dovozce.

Status není věcí správního uvážení

Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2, příslušný orgán mu status udělí a ten se uzná ve všech členských státech (čl. 17 odst. 1 a 2). Orgán může před rozhodnutím konzultovat ostatní členské státy nebo Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM, tato konzultace ale nesmí přesáhnout 15 kalendářních dnů.

Přechodné okno do 31. 3. 2026 je uzavřené

Podal-li dovozce nebo nepřímý celní zástupce žádost o status do 31. 3. 2026, mohl odchylně od čl. 4 prozatímně pokračovat v dovozu, dokud orgán nerozhodl (čl. 17 odst. 7a). Toto okno bylo otevřené pouze do uvedeného data; po něm už novou žádost s prozatímním pokračováním dovozu podat nelze. Kdo status nemá a žádost do 31. 3. 2026 nepodal, dováží podle holého pravidla čl. 4 – tedy vůbec ne, pokud status nezíská předem.

Co roční prohlášení CBAM obsahuje

Prohlášení se podává prostřednictvím rejstříku CBAM, který na úrovni EU zřizuje a provozuje Komise (čl. 14 odst. 1), a to do 30. září za předcházející kalendářní rok – poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 6 odst. 1 ve znění (EU) 2025/2083). Obsahově navazuje na dvě další povinnosti, se kterými je neoddělitelně propojené:

• množství dovezeného zboží podle kódů KN přílohy I – bez tohoto údaje nelze emise ani certifikáty vůbec dopočítat,
• zabudované emise v tomto zboží, stanovené podle čl. 7 – buď na základě skutečných emisí, nebo odkazem na standardní hodnoty,
• počet certifikátů, které těmto emisím odpovídají a které schválený deklarant do stejného data 30. září vyřadí podle čl. 22 odst. 1.

Prohlášení tedy není samostatný formulář oddělený od emisí a certifikátů – je to střecha, pod kterou se obě čísla musí sejít a souhlasit.

Do CBAM spadá zboží přílohy I pocházející ze třetí země, rozdělené do šesti oddílů: Cement, Elektřina, Hnojiva, Železo a ocel, Hliník a Chemické látky (kde je uveden jen kód KN pro vodík). Mimo CBAM zůstává zboží pocházející z Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska a z území Büsingen, Helgoland, Livigno, Ceuta a Melilla (čl. 2 odst. 4 a příloha III bod 1) a dále elektřina a vodík vyrobené na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyjmenovaných států a území (čl. 2 odst. 3a). U zboží mimo šest kategorií přílohy I povinnost nevzniká.

Příklad: Firma dováží ze třetí země hliníkové profily pro vlastní výrobu. Hliník je jednou z šesti kategorií přílohy I, dovoz tedy do CBAM spadá. Do prohlášení za daný rok firma uvede celkové množství dovezených profilů, k nim přiřazené zabudované emise a počet certifikátů, které do 30. září vyřadí.

Zabudované emise: skutečné, nebo standardní hodnoty – je to volba

Po novele (EU) 2025/2083 stanoví čl. 7 odst. 2 dvě rovnocenné cesty: emise se určí buď na základě skutečných emisí (příloha IV body 2 a 3), nebo odkazem na standardní hodnoty (příloha IV bod 4.1). Dřívější pravidlo, podle kterého měly skutečné hodnoty vždy přednost a standardní nastupovaly jen při chybějících datech, dnes neplatí – je to volba deklaranta, ne hierarchie.

Standardní hodnoty se počítají jako průměrná intenzita emisí každé vyvážející země pro dané zboží (mimo elektřinu), zvýšená o úměrně navrženou přirážku (příloha IV bod 4.1). Nejsou-li pro konkrétní zemi spolehlivá data, vychází se z průměru deseti vyvážejících zemí s nejvyšší intenzitou emisí mezi zeměmi, u nichž spolehlivá data existují – tedy z konzervativnějšího, nikoli mírnějšího odhadu.

U dovážené elektřiny platí opačné výchozí nastavení: emise se určí odkazem na standardní hodnoty (příloha IV bod 4.2), ledaže schválený deklarant prokáže splnění kritérií přílohy IV bodu 5 pro použití skutečných emisí (čl. 7 odst. 3). U elektřiny je tedy standardní hodnota výchozí volbou, ne rovnocennou alternativou.

Rozhodovací vodítko: Máte-li od dodavatele ověřitelná data o skutečných emisích výroby (typicky u hliníku nebo oceli od stálého dodavatele), skutečné hodnoty mohou vyjít výhodněji. Nemáte-li tato data nebo je jejich shromáždění nákladné, standardní hodnoty jsou legitimní a rovnocennou volbou – nejde o nouzové řešení.

Odevzdání certifikátů do 30. září: kolik jich potřebujete

Certifikáty odpovídající deklarovaným emisím vyřazuje schválený deklarant do 30. září za předcházející kalendářní rok – tedy ve stejný den jako samotné prohlášení, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 22 odst. 1 ve znění (EU) 2025/2083). Prohlášení a vyřazení certifikátů proto nejsou dvě oddělené lhůty s časovým odstupem, ale jeden termín se dvěma navazujícími úkony.

Certifikáty se prodávají na společné centrální platformě, kterou provozují členské státy, od 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1 ve znění (EU) 2025/2083; použitelnost od tohoto data stanoví čl. 36 odst. 2 písm. d)); první vyřazované certifikáty pokryjí emise ze zboží dovezeného v roce 2026 (čl. 22 odst. 1). Pro emise deklarované za rok 2026 se cena výjimečně počítá jako čtvrtletní (nikoli týdenní) průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za čtvrtletí dovozu (čl. 21 odst. 1a) – přesný mechanismus výpočtu ceny je samostatné téma, tady stačí vědět, že rok 2026 má vlastní pravidlo.

Termín 30. září: co se stane, když ho nestihnete

Nevyřadí-li schválený deklarant do 30. září počet certifikátů odpovídající emisím ze zboží dovezeného v předchozím roce, zaplatí pokutu podle čl. 26 odst. 1 – tato pokuta je totožná s pokutou za překročení emisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES (zvýšenou podle odst. 4 této směrnice) a počítá se za každý nevyřazený certifikát.

Dvě věci si zaslouží zvláštní pozornost:

• Zaplacení této pokuty schváleného deklaranta nezprošťuje povinnosti zbývající certifikáty přesto vyřadit (čl. 26 odst. 3) – pokuta a povinnost jsou dvě samostatné věci, ne alternativa.
• Vznikl-li nedostatek certifikátů kvůli nesprávným informacím poskytnutým třetí stranou – provozovatelem zařízení, ověřovatelem nebo osobou ověřující dokumentaci o ceně uhlíku podle čl. 9 odst. 2 – může příslušný orgán pokutu podle odst. 1 snížit (čl. 26 odst. 1a). Nejde o automatickou úlevu, ale o možnost orgánu.

Dovoz bez statusu a překročení prahu

Uvede-li zboží na celní území Unie jiná osoba než schválený deklarant, aniž splnila povinnosti podle nařízení, zaplatí pokutu ve výši trojnásobku až pětinásobku částky podle odst. 1 za každý nevyřazený certifikát (čl. 26 odst. 2). Vztahuje-li se to na dovozce, který zároveň překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, zohledňují se všechny emise ve zboží dovezeném touto osobou za celý daný kalendářní rok – a zaplacením této pokuty je taková osoba zproštěna povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty pro dané zboží (čl. 26 odst. 2a první pododstavec).

To je zásadní rozdíl proti schválenému deklarantovi, kterému placení pokuty povinnost vyřadit certifikáty nenahrazuje. Příslušný orgán může navíc pokutu podle odst. 2 snížit, pokud dovozce překročil práh nejvýše o 10 % jeho hodnoty nebo šlo o případ podle čl. 17 odst. 7a – snížená pokuta ale nesmí klesnout pod úroveň pokuty podle odst. 1 (čl. 26 odst. 2a druhý pododstavec).

Práh 50 tun a jeho dopad na vaše prohlášení

Jednotná hmotnostní prahová hodnota 50 tun čisté hmotnosti za kalendářní rok se počítá kumulativně za všechny kódy KN na jednoho dovozce (příloha VII bod 1, stav k 20. 10. 2025). Nejde ale o práh, který vás zprostí veškeré administrativy – výjimku musíte přesto uvést v příslušném celním prohlášení (čl. 2a odst. 1). Na dovoz elektřiny a vodíku se výjimka nevztahuje vůbec, bez ohledu na množství (čl. 2a odst. 4).

Klíčové je, co se stane při překročení prahu v průběhu roku: vztahují se na vás všechny povinnosti podle nařízení, a to ohledně veškerých emisí obsažených ve zboží dovezeném za celý kalendářní rok, nejen v té části, kterou jste dovezli nad práh (čl. 2a odst. 2). Roční prohlášení pak musí pokrýt celý rok zpětně.

Kolik dovozců se výjimka vlastně týká

Podle odhadu Evropské komise z balíčku Omnibus I (26. 2. 2025) osvobozuje práh 50 tun přibližně 182 000 dovozců, tedy asi 90 % z nich – převážně malé podniky a jednotlivce – při zachování více než 99 % emisí v působnosti CBAM. Jde o odhad Komise, nikoli o obsah nařízení; skutečný práh navíc není napevno daný. Komise do 30. dubna každého roku posuzuje, zda výjimka de minimis nadále odpovídá cíli zachovat v působnosti CBAM více než 99 % emisí a ponechat mimo ni nejvýše 1 % z nich. Odchýlí-li se vypočtená hodnota od používané o více než 15 tun, Komise práh aktem v přenesené pravomoci změní s účinností od 1. ledna následujícího roku.

Rozhodovací vodítko: Pokud za celý kalendářní rok pravidelně dovážíte pod 50 tun zboží z přílohy I napříč všemi kódy KN, výjimku uveďte v celním prohlášení a roční CBAM prohlášení podávat nemusíte – dokud se situace nezmění. Pokud jste v minulosti práh překročili nebo očekáváte překročení, žádost o status schváleného deklaranta patří mezi první kroky, ne až na konec roku.

Situace v Česku: kam prohlášení směřuje a co ještě chybí

Příslušným orgánem pro CBAM v České republice je Celní správa ČR společně s Ministerstvem životního prostředí; toto určení bylo oznámeno Evropské komisi podle čl. 11 odst. 1. Žádost o status schváleného deklaranta i komunikace probíhají prostřednictvím rejstříku CBAM, kontaktními místy jsou CBAM@celnisprava.gov.cz a CBAM_ETS@mzp.gov.cz.

Vnitrostátní procesní rámec – forma jistoty, přestupky, příslušnost k řízení – v Česku ke stavu projednávání sněmovního tisku 114 (10. volební období) dosud stanoven není: první čtení proběhlo 14. 7. 2026, návrh byl přikázán výborům a další projednávání je možné od 13. 9. 2026. Povinnosti plynoucí přímo z nařízení tím ale nejsou dotčeny – nařízení je přímo použitelné bez ohledu na stav projednávání českého zákona.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dnů: Ověřte, zda máte status schváleného deklaranta pro CBAM. Pokud ne a v aktuálním kalendářním roce pravděpodobně překročíte 50 tun zboží z přílohy I, podejte žádost podle čl. 5 ještě před dalším dovozem – bez statusu dovoz podle čl. 4 nelze realizovat.
2. Do 60 dnů: Rozhodněte se mezi skutečnými a standardními hodnotami emisí pro každou kategorii dováženého zboží. U elektřiny počítejte s opačným výchozím pravidlem ve prospěch standardních hodnot. Shromážděte podklady, které vaši volbu podloží.
3. Do 90 dnů: Sestavte si interní kalendář, ve kterém se termín 30. září objevuje dvakrát – jednou pro podání prohlášení, jednou pro vyřazení odpovídajících certifikátů. Zkontrolujte, zda vaše čísla o dovezeném množství, emisích a potřebných certifikátech vzájemně souhlasí. Nejste-li si jistí rozsahem svých povinností, ověřte si to formou rychlé prověrky.

Časté omyly

• „Prohlášení a certifikáty mají různé termíny.“ Nemají – obojí připadá na 30. září téhož roku za předchozí kalendářní rok, jde o jeden termín se dvěma navazujícími úkony.
• „Pod 50 tun nemusím nic řešit.“ Výjimku musíte přesto uvést v celním prohlášení a při jejím překročení v průběhu roku vám vzniknou povinnosti zpětně za celý rok, ne jen za přebytek nad prahem.
• „Skutečné hodnoty emisí musím použít vždy, standardní jen v nouzi.“ Od novely jde o rovnocennou volbu podle čl. 7 odst. 2, ne o hierarchii s náhradním řešením.
• „Zaplatím pokutu a mám klid.“ Platí to jen pro dovoz bez statusu spojený s překročením prahu (čl. 26 odst. 2a) – tam pokuta skutečně nahrazuje povinnost podat prohlášení a vyřadit certifikáty. U schváleného deklaranta zaplacení pokuty podle čl. 26 odst. 1 tuto povinnost nenahrazuje (odst. 3).

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/956 (CBAM), konsolidované znění – čl. 1, 2, 4, 5, 7, 11, 14, 17, 22, 26, 35, 36 – CELEX 32023R0956, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
• Nařízení (EU) 2025/2083, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956 (Omnibus I) – čl. 2 odst. 3a a 4, čl. 2a, 5 odst. 2a, 6 odst. 1, 7 odst. 2 a 3, 17 odst. 7a, 20, 21, 22, 26, příloha III, příloha IV, příloha VII – CELEX 32025R2083
• Tisková zpráva Evropské komise IP/25/614 (26. 2. 2025) k balíčku Omnibus I – odhad počtu osvobozených dovozců, https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_614
• Sněmovní tisk 114, 10. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (vnitrostátní procesní zákon k CBAM)

Shrnutí

Roční prohlášení CBAM za rok 2026 podáte poprvé v roce 2027, a to do 30. září – ve stejný den, kdy do rejstříku CBAM vyřadíte i odpovídající počet certifikátů. Prohlášení podává jen schválený deklarant nebo za něj jednající nepřímý celní zástupce; status se získává podle čl. 5 a orgán ho udělí automaticky při splnění kritérií čl. 17, přechodné okno pro dodatečnou žádost s prozatímním dovozem se uzavřelo k 31. 3. 2026. Emise si stanovíte volbou mezi skutečnými a standardními hodnotami – u elektřiny s obráceným výchozím nastavením. Práh 50 tun vás nezbavuje povinnosti výjimku uvést a při jeho překročení dopadají povinnosti na celý rok zpětně. Zmeškání 30. září znamená pro schváleného deklaranta pokutu podle čl. 26 odst. 1, která nenahrazuje povinnost certifikáty přesto vyřadit; u dovozu bez statusu spojeného s překročením prahu je to naopak – zaplacením pokuty se povinnost podat prohlášení a vyřadit certifikáty pro dané zboží ruší. Český prováděcí zákon zatím prochází Sněmovnou, ale na přímou použitelnost nařízení to nemá vliv.