Rychlá prověrka zdarmaPrověrka zdarma

Zabudované emise CBAM: jak je stanovit a vykázat

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

Ověřeno (křížově) k 2026-06-30 · čerpá z primárních pramenů

Zabudované emise CBAM: jak je stanovit a vykázat

Tento článek je obecná informace, nikoli individuální právní nebo daňová rada. Konkrétní situaci vždy ověřte s odborníkem nebo příslušným orgánem.

Pokud dovážíte cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřinu nebo vodík do EU, jedno číslo rozhoduje o výši vašeho závazku vůči CBAM: zabudované emise dovezeného zboží. Čím přesněji je stanovíte, tím méně certifikátů nakoupíte – a tím nižší bude vaše finanční zátěž. Tento článek vám ukáže, jak na to krok za krokem, kde jsou pasti a co se stane, když to uděláte špatně.

Co jsou zabudované emise a proč na nich záleží

Zabudované (embedded) emise jsou emise skleníkových plynů vzniklé při výrobě dovezeného zboží – od těžby surovin přes zpracování až po finální produkt opouštějící výrobní závod.

Cílem CBAM (nařízení EU 2023/956) je zabránit úniku uhlíku (carbon leakage): výrobci v EU platí za emise v rámci systému EU ETS, zahraniční výrobci nikoli. CBAM tuto asymetrii vyrovnává tím, že dovozce musí nakoupit certifikáty odpovídající zabudovaným emisím dovezeného zboží.

Přímá rovnice: více emisí = více certifikátů = vyšší náklad. Proto se vyplatí investovat čas do přesného stanovení skutečných hodnot – a nepřijímat automaticky konzervativní default.

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Definitivní (ostrý) režim CBAM začal 1. ledna 2026. Navazuje na přechodné období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025, kdy dovozci čtvrtletně vykazovali zabudované emise bez finančních plateb.

Od roku 2026 platí souběžně čtyři povinnosti:

  1. Dovozce musí být schváleným deklarantem pro CBAM – tak zní zákonný název statusu. Podle čl. 4 „zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM“ a podle čl. 5 odst. 1 se o status žádá „před dovozem zboží“. Přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a, které umožňovalo dovážet už v průběhu řízení, se týkalo jen žádostí podaných do 31. března 2026 a je uzavřené.
  2. Dovozce musí stanovit obsažené emise – buď ze skutečných emisí, nebo odkazem na standardní hodnoty. Není to pořadí, je to volba (čl. 7 odst. 2).
  3. Dovozce podává prohlášení CBAM do 30. září za předchozí kalendářní rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 6 odst. 1), a k témuž datu vyřadí odpovídající počet certifikátů (čl. 22 odst. 1).
  4. Certifikáty se prodávají přes společnou centrální platformu od 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1); pokryjí zboží dovezené v roce 2026. Od roku 2027 navíc musí být na účtu na konci každého čtvrtletí certifikáty na alespoň 50 % emisí obsažených ve zboží dovezeném od začátku roku (čl. 22 odst. 2).

Kdo má povinnost stanovit zabudované emise

CBAM dopadá na dovozce vyjmenovaného zboží do EU nebo na jejich nepřímé celní zástupce. Netýká se zboží pocházejícího z EU ani běžného spotřebního zboží mimo vyjmenované kategorie.

Zboží podléhající CBAM vyjmenovává příloha I v šesti oddílech a 42 položkách kombinované nomenklatury: cement (6), elektřina (1), hnojiva (5), železo a ocel (15, s výslovnými výjimkami), hliník (14) a chemické látky (1 – kód KN 2804 10 00, vodík). Je to uzavřený seznam kódů, ne popis odvětví: podle bodu 1 přílohy I se nařízení „vztahuje na zboží zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN) uvedené v následující tabulce“. Sledované plyny jsou tři – oxid uhličitý u všeho, oxid dusný u čtyř položek hnojiv a zcela fluorované uhlovodíky u hliníku.

De minimis práh: 50 tun

Článek 2a se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) používá od 1. ledna 2026. Dovozce, jehož čistá hmotnost dovezeného zboží v kalendářním roce kumulativně nepřekročí 50 tun (příloha VII bod 1), je osvobozen od povinností podle nařízení – práh se přitom počítá „na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok“. Výjimku uvede v celním prohlášení. Na dovoz elektřiny a vodíku se osvobození nevztahuje (čl. 2a odst. 4).

Kritická past: překročíte-li 50 tun kdykoli během kalendářního roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz v daném roce – tedy i na zásilky z ledna, kdy jste ještě pod prahem byli.

Příklad: Dovážíte ocelové profily. V lednu až srpnu dovezete celkem 48 tun – jste pod prahem. V září přijde zásilka 5 tun. Celkový dovoz za rok: 53 tun. Povinnosti CBAM platí zpětně od 1. ledna; musíte vykázat emise za všech 53 tun a nakoupit certifikáty.

Zjednodušení v rámci balíčku Omnibus osvobozuje podle odhadu Komise (Omnibus I, únor 2025) přibližně 182 000 dovozců – převážně malých firem – a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí. Pokud jste malý dovozce, je velmi pravděpodobné, že pod práh 50 tun spadáte. Ověřte si to průběžně v průběhu roku, ne jen jednou v prosinci.

Jak stanovit zabudované emise: dvě cesty

Nařízení dává volbu, ne hierarchii. Čl. 7 odst. 2 ve znění nařízení (EU) 2025/2083 zní: „Emise obsažené ve zboží jiném než elektřina se stanoví: a) na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3, nebo b) odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodě 4.1.“

Standardní hodnoty tedy smíte použít i tehdy, když skutečná data od výrobce máte. Rozhodujete se ekonomicky, ne právně – a rozdíly jsou značné v obou směrech, jak ukazují následující dvě cesty.

Cesta 1: Skutečné (actual) hodnoty

Skutečné hodnoty vycházejí z dat konkrétního výrobního závodu, kde bylo zboží vyrobeno. Dovozce je získá od zahraničního výrobce – typicky ve formě:

  • emisního výkazu nebo zprávy o uhlíkové stopě výrobku,
  • dat z výrobního procesu (spotřeba energie, paliv, surovin),
  • výstupu z monitorovacího systému výrobce.

Proč je to výhodné: pokud výrobce pracuje s nízkouhlíkovými technologiemi nebo obnovitelnými zdroji energie, skutečné emise mohou být výrazně nižší než standardní hodnoty – a vy nakoupíte méně certifikátů.

Cena té cesty je ale ověření akreditovaným ověřovatelem. Čl. 8 odst. 1 ukládá: „Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí, schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise deklarované v prohlášení CBAM … ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI.“ Prohlášení pak podle čl. 6 odst. 2 písm. d) obsahuje i kopie ověřovacích zpráv. U standardních hodnot tato povinnost nevzniká – čl. 6 odst. 2 písm. b) žádá ověření výslovně jen tam, „pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí“.

Jednu zkratku nařízení nabízí: jde-li o zboží vyrobené v zařízení registrovaném ve třetí zemi podle článku 10, může deklarant podle čl. 8 odst. 2 použít ověřené informace zpřístupněné podle čl. 10 odst. 7 a vlastní ověřování si ušetřit.

Praktický problém zůstává: ne každý zahraniční výrobce je ochoten nebo schopen data poskytnout. V takovém případě sáhnete po standardních hodnotách.

Cesta 2: Standardní (default) hodnoty

Standardní hodnoty stanoví Evropská komise. Příloha IV bod 4.1 je definuje jako „průměrnou intenzitu emisí každé vyvážející země a pro každé zboží uvedené v příloze I kromě elektřiny, zvýšenou o úměrně navrženou přirážku“. Přirážka je tedy v textu nařízení, ne v odhadu – a je záměrná. Nelze-li u určitého zboží použít spolehlivé údaje k zemi vývozu, vycházejí standardní hodnoty „z průměrné intenzity emisí deseti vyvážejících zemí s nejvyšší intenzitou emisí“.

Konkrétní čísla nestanoví samotné nařízení, ale prováděcí předpisy: prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2621 o stanovení standardních hodnot (ve znění opravy prováděcím nařízením (EU) 2026/1740) a (EU) 2025/2547 o metodách výpočtu obsažených emisí. Pracujte vždy s platným zněním těchto předpisů, ne s odhadem.

Kdy je smíte použít: kdykoli. Čl. 7 odst. 2 vám tuto možnost dává jako rovnocennou variantu, ne jako náhradní řešení pro případ nouze.

Důsledek: pokud váš dodavatel vyrábí efektivněji než průměr, platíte za default hodnoty zbytečně více. Investice do získání skutečných dat se proto u větších objemů rychle vrátí.

Volba ovlivňuje i odpočet za uhlík zaplacený v zahraničí

Článek 9 umožňuje snížit počet vyřazovaných certifikátů o cenu uhlíku, kterou už za tytéž emise zaplatil výrobce ve třetí zemi. Cesta ke slevě ale závisí právě na tom, jak jste emise stanovili:

  • Skutečné emise → můžete se domáhat snížení o cenu uhlíku, „která byla za deklarované obsažené emise skutečně zaplacena ve třetí zemi“ (čl. 9 odst. 1). Dokumentaci musí ověřit „osoba nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM a na orgánech třetí země“ (čl. 9 odst. 2) a uchovává se do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení podáno (čl. 9 odst. 3).
  • Standardní hodnoty → čl. 9 odst. 4 je v tomto výslovný: „Pokud se obsažené emise stanoví na základě standardních hodnot, o snížení lze žádat pouze odkazem na roční standardní ceny uhlíku.“ Ty může Komise od roku 2027 určit pro jednotlivé třetí země a zpřístupnit v rejstříku CBAM.

Rozhodovací vodítko

  • Vyrábí váš dodavatel čistěji než průměr své země a zaplatil doma za uhlík? Skutečné hodnoty se vyplatí dvakrát – nižší emise i odpočet podle skutečně zaplacené ceny. Započtěte ale náklad na akreditovaného ověřovatele.
  • Odebíráte malé objemy, nebo výrobce data odmítá? Standardní hodnoty s přirážkou mohou vyjít levněji než ověřování – a odpočet za uhlík je pak možný jen přes roční standardní ceny.
  • Odebíráte od více výrobců? Řešte každého zvlášť – u jednoho skutečné hodnoty, u druhého standardní.

Přímé vs. nepřímé emise: co všechno se počítá

Zabudované emise se dělí na dvě složky, které se liší způsobem výpočtu i dopadem na výsledný závazek.

Přímé emise vznikají přímo ve výrobním procesu – spalování paliv ve výrobní peci, chemické reakce při výrobě cementu nebo hnojiv.

Nepřímé emise pocházejí z elektřiny spotřebované při výrobě. Jestli se počítají, není věcí odhadu: čl. 7 odst. 1 říká, že „u zboží uvedeného v příloze II se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise“.

Příloha II obsahuje čtyři oddíly: železo a ocel, hliník, chemické látky (vodík) a elektřinu. U nich se nepřímé emise nepočítají. Zbývají tedy dva oddíly přílohy I, u nichž se nepřímé emise zohledňují: cement a hnojiva – počítají se podle přílohy IV bodu 4.3, ledaže deklarant prokáže splnění kritérií pro skutečné emise podle přílohy IV bodu 6 (čl. 7 odst. 4).

Příklad, na kterém je ten rozdíl vidět: dovážíte hliníkové profily. Výroba hliníku je energeticky náročná a napadne vás, že dodavatel na vodní energii bude mít nižší nepřímé emise. Jenže hliník je v příloze II – nepřímé emise se u něj nepočítají vůbec. Rozhodují přímé emise procesu, a u hliníku k nim patří i zcela fluorované uhlovodíky, které příloha I u všech čtrnácti hliníkových položek uvádí vedle oxidu uhličitého.

Obráceně u cementu: tam se nepřímé emise zohledňují, a skladba zdrojů elektřiny v zemi výroby tedy výsledek ovlivní. Než začnete od dodavatele sbírat data o elektřině, ověřte si v příloze II, zda je u vašeho kódu KN vůbec potřebujete.

Jak emise vykázat: od čtvrtletní zprávy k roční deklaraci

Během přechodného období (říjen 2023 – prosinec 2025) se podávaly čtvrtletní zprávy CBAM o zabudovaných emisích – bez finančních plateb, pouze jako datové cvičení.

V definitivním režimu od roku 2026 je nahrazuje prohlášení CBAM – tak ho nařízení nazývá:

  1. Dovozce shromáždí data o obsažených emisích za celý kalendářní rok.
  2. Do 30. září podá prohlášení CBAM za předcházející kalendářní rok prostřednictvím rejstříku CBAM (čl. 6 odst. 1). Poprvé se tak stane v roce 2027 za rok 2026.
  3. K témuž datu vyřadí odpovídající počet certifikátů CBAM (čl. 22 odst. 1).

Prohlášení obsahuje podle čl. 6 odst. 2 čtyři skupiny údajů: množství každého druhu zboží (včetně zboží dovezeného pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou), celkové obsažené emise, celkový počet certifikátů k vyřazení po odpočtu ceny uhlíku podle článku 9 a úpravě za bezplatné povolenky podle článku 31, a v příslušných případech kopie ověřovacích zpráv.

Podklady se uchovávají čtyři roky. Čl. 7 odst. 5 ukládá vést záznamy o údajích potřebných k výpočtu podle přílohy V a odst. 6 dodává, že se uchovávají „včetně zprávy ověřovatele do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno“. Za rok 2026 tedy do konce roku 2031.

Prohlášení může za deklaranta podat i pověřená osoba, odpovědnost ale zůstává na deklarantovi (čl. 5 odst. 7a).

Každý členský stát určí příslušný orgán pro CBAM a uvědomí o tom Komisi (čl. 11 odst. 1); žádosti, evidence a komunikace probíhají přes rejstřík CBAM vedený na úrovni EU podle článku 14. Konkrétní vnitrostátní příslušnost a procesní pravidla si ověřte u příslušného českého orgánu – tato část leží mimo samotné nařízení.

Certifikáty CBAM se prodávají přes společnou centrální platformu od 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1) – tedy pro pokrytí zboží dovezeného v roce 2026. Cena se odvíjí od povolenek EU ETS: obecně jako týdenní průměr uzavíracích cen (čl. 21 odst. 1), u emisí deklarovaných za rok 2026 ale jako čtvrtletní průměr za čtvrtletí dovozu (čl. 21 odst. 1a). Naplánujte nákup s předstihem; čekání na poslední chvíli přináší riziko nedostatku likvidity i administrativní zpoždění.

Co hrozí za chybu nebo nepravdivé údaje

Sazbu pokuty stanoví přímo nařízení, ne národní právo. Podle čl. 26 odst. 1 platí deklarant, který do 30. září nevyřadí odpovídající počet certifikátů, pokutu „totožnou s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice“, a to za každý nevyřazený certifikát. Členské státy pokutu vymáhají (čl. 26 odst. 5), ale její výši neurčují. Zaplacení pokuty navíc povinnost vyřadit certifikáty neruší (čl. 26 odst. 3).

Pokud vás podrazil dodavatel, máte oporu. Čl. 26 odst. 1a, vložený nařízením (EU) 2025/2083, umožňuje pokutu snížit, „pokud schválený deklarant pro CBAM nevyřadí správný počet certifikátů CBAM v důsledku nesprávných informací poskytnutých třetí stranou, tedy provozovatelem, ověřovatelem nebo nezávislou osobou ověřující dokumentaci o ceně uhlíku“. Orgán přitom zohlední dobu trvání, závažnost, rozsah, úmyslnou povahu a opakování porušení a úroveň vaší spolupráce. Dokumentujte proto, co jste od koho dostali a kdy.

Nesprávný počet certifikátů se navíc primárně neřeší pokutou, ale doměřením: příslušný orgán stanoví správný počet a vyzve k vyřazení dodatečných certifikátů do jednoho měsíce (čl. 19 odst. 5).

Riziko nepravdivých údajů je dvojí:

  • Podhodnocené emise → nedostatečný počet certifikátů → doměření podle čl. 19 odst. 5, případně pokuta podle čl. 26.
  • Nadhodnocené emise → zbytečně nakoupené certifikáty. Zpětný odkup je možný, ale omezený a časovaný: žádost se podává do 31. října roku, v němž byly certifikáty vyřazeny, počet je omezen na certifikáty, které jste měli povinnost koupit podle čl. 22 odst. 2, a odkupuje se za pořizovací cenu (čl. 23). Certifikáty koupené v roce 2027 k emisím za rok 2026 lze odkoupit pouze v roce 2027 (čl. 23 odst. 2a). Co zůstane, Komise 1. listopadu zruší bez náhrady (čl. 24).

Přesnost se tedy vyplatí oběma směry – jak pro ochranu před sankcemi, tak pro minimalizaci nákladů.

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zjistěte, kde stojíte

  1. Spočítejte objem zboží z přílohy I, který jste dovezli nebo plánujete dovézt v probíhajícím kalendářním roce – v tunách čisté hmotnosti, přes všechny kódy KN dohromady.
  2. Ověřte, zda překračujete práh 50 tun; pamatujte na zpětnou účinnost při překročení v průběhu roku.
  3. Pokud překračujete, zkontrolujte stav žádosti o status schváleného deklaranta pro CBAM. Přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a se týkalo jen žádostí podaných do 31. března 2026 a je uzavřené – kdo status nemá, nesmí zboží z přílohy I dovážet, dokud rozhodnutí nedostane.
  4. Identifikujte všechny zahraniční výrobce, od nichž odebíráte zboží CBAM, a zmapujte, zda mají jakýkoli systém emisního vykazování.

Dní 31–60: získejte data od výrobců

  1. Kontaktujte každého výrobce s konkrétním písemným požadavkem na emisní data – přímé i nepřímé emise za výrobní proces.
  2. Zjistěte, zda výrobce má monitorovací systém nebo emisní zprávu, kterou vám může poskytnout a doložit.
  3. Pro výrobce, kteří data odmítají nebo nemohou poskytnout, si připravte použití standardních hodnot podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2621 – a zakalkulujte přirážku do ceny zboží.
  4. Zdokumentujte vše: kdo, co, kdy poskytl a v jaké formě. Není to jen dobrá praxe – příloha V stanoví minimální rozsah evidence a čl. 7 odst. 6 ukládá uchovávat ji do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení podáno. Doklady o poskytnutých údajích navíc rozhodují o snížení pokuty podle čl. 26 odst. 1a, pokud vám třetí strana dodá nesprávné informace.

Dní 61–90: připravte se na deklaraci

  1. Sestavte přehled zabudovaných emisí za dovezené zboží – skutečné hodnoty tam, kde je máte; default hodnoty tam, kde je nemáte.
  2. Ověřte přístup do rejstříku CBAM a funkčnost svého účtu CBAM. Půjdete-li cestou skutečných emisí, oslovte zároveň akreditovaného ověřovatele podle článku 18 – bez ověřovací zprávy prohlášení nepodáte (čl. 8 odst. 1).
  3. Prodej certifikátů začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1). Naplánujte nákup s předstihem a počítejte i s čtvrtletním 50 % pokrytím, které běží od roku 2027 (čl. 22 odst. 2).
  4. Nastavte interní proces pro průběžný sběr emisních dat – abyste příští rok nemuseli vše dohánět zpětně a pod časovým tlakem.

Časté omyly

Omyl 1: „Default hodnoty jsou bezpečnější, protože jsou konzervativní.“

Konzervativní neznamená levné. Standardní hodnoty se podle přílohy IV bodu 4.1 stanoví jako průměrná intenzita emisí vyvážející země „zvýšená o úměrně navrženou přirážku“ – platíte tedy za emise, které váš dodavatel možná vůbec nevyprodukoval. Právně jsou ale plnohodnotnou volbou podle čl. 7 odst. 2 písm. b), nikoli náhradním řešením: nikdo vás nemůže postihnout za to, že jste je použili. Rozhodujte podle peněz – proti úspoře ze skutečných hodnot postavte náklad na akreditovaného ověřovatele podle čl. 8 odst. 1 a rozdíl v odpočtu za uhlík podle článku 9.

Omyl 2: „Jsem pod 50 tunami, takže se mě CBAM netýká a nemusím nic sledovat.“

Práh 50 tun se posuzuje za celý kalendářní rok a při překročení platí zpětně od 1. ledna. Pokud plánujete rozšíření dovozu nebo přijde nečekaná příležitost, může vás jedna zásilka navíc přetáhnout přes práh – a povinnosti budou platit na celý rok. Sledujte průběžný součet, ne jen stav ke konci roku.

Omyl 3: „Emise stanoví celní deklarant nebo speditér, já se o to nemusím starat.“

Napůl pravda, a ta druhá půlka je nebezpečná. Je-li dovozce usazen v členském státě, jedná nepřímý celní zástupce jako schválený deklarant, jen „pokud souhlasí s tím, že bude jednat jako schválený deklarant pro CBAM“ (čl. 5 odst. 1a) – bez dohody odpovědnost zůstává na dovozci. Není-li ale dovozce usazen v členském státě, volba neexistuje: podle čl. 5 odst. 2 nepřímý celní zástupce status „získá“, a to výslovně „bez ohledu na to, zda je dovozce podle článku 2a osvobozen“. Jedná-li na účet dovozce, nese podle čl. 5 odst. 2a tytéž povinnosti jako dovozce. Nikdy nepředpokládejte, že to za vás někdo vyřeší – vždy si písemně potvrďte, kdo nese odpovědnost za stanovení a vykázání emisí.

Zdroje

Chcete vědět, zda se CBAM a povinnost vykazovat zabudované emise týká přímo vaší firmy? Využijte rychlou prověrku.

Shrnutí

Obsažené emise jsou základní výpočtová jednotka celého CBAM. Dovozce je podle čl. 7 odst. 2 stanoví buď ze skutečných emisí, nebo odkazem na standardní hodnoty – je to volba, ne pořadí. Skutečné emise ale musí ověřit akreditovaný ověřovatel (čl. 8 odst. 1) a standardní hodnoty nesou přirážku (příloha IV bod 4.1); volba také rozhoduje o tom, jak si můžete odečíst cenu uhlíku zaplacenou ve třetí zemi (článek 9). U zboží z přílohy II – železo a ocel, hliník, vodík, elektřina – se počítají jen přímé emise; nepřímé se zohledňují u cementu a hnojiv. Definitivní režim platí od 1. ledna 2026; prohlášení CBAM a vyřazení certifikátů má termín 30. září za předchozí rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026. Práh 50 tun čisté hmotnosti se používá od 1. ledna 2026 a neplatí pro vodík a elektřinu. Certifikáty se prodávají od 1. února 2027. Podklady se uchovávají do konce čtvrtého roku po roce podání prohlášení. Začněte sběrem dat od výrobců – to je krok, který nejvíce ovlivní vaši finanční zátěž.

Primární prameny

Časté dotazy

Co jsou zabudované emise a proč je musím stanovit?

Zabudované emise jsou emise skleníkových plynů vzniklé při výrobě dovezeného zboží. Dovozce je musí stanovit a vykázat, protože v definitivním režimu CBAM (od 1. ledna 2026) se na jejich základě nakupují a odevzdávají certifikáty CBAM. Čím přesněji je stanovíte, tím méně certifikátů nakoupíte.

Kdy mohu použít standardní (default) hodnoty místo skutečných emisí?

Kdykoli. Čl. 7 odst. 2 ve znění nařízení (EU) 2025/2083 stanoví, že se emise u zboží jiného než elektřina určí na základě skutečných emisí NEBO odkazem na standardní hodnoty – je to volba, ne pořadí. Rozhodujte se ekonomicky: standardní hodnoty nesou přirážku podle přílohy IV bodu 4.1, ale skutečné emise musí ověřit akreditovaný ověřovatel podle čl. 8 odst. 1 a jen u nich lze odečíst skutečně zaplacenou cenu uhlíku podle čl. 9 odst. 1. U dovážené elektřiny je pořadí obrácené: pravidlem jsou standardní hodnoty (čl. 7 odst. 3).

Jsem malý dovozce, dovážím méně než 50 tun ročně – musím emise vykazovat?

Ne. Článek 2a se používá od 1. ledna 2026: dovozce, jehož čistá hmotnost dovezeného zboží za kalendářní rok kumulativně nepřekročí 50 tun přes všechny kódy KN, je osvobozen od povinností podle nařízení – výjimku ale uvede v celním prohlášení. Na vodík a elektřinu se osvobození nevztahuje. Pozor: překročíte-li práh kdykoli během roku, povinnosti se podle čl. 2a odst. 2 uplatní na všechny emise obsažené ve veškerém zboží dovezeném v tomto roce, včetně zásilek z ledna.

Co mi hrozí, když obsažené emise vykážu špatně?

Nesprávný počet certifikátů řeší příslušný orgán primárně doměřením: stanoví správný počet a vyzve k vyřazení dodatečných certifikátů do jednoho měsíce (čl. 19 odst. 5). Za nevyřazení certifikátů do 30. září je pokuta podle čl. 26 odst. 1, jejíž sazbu určuje přímo nařízení odkazem na čl. 16 směrnice 2003/87/ES, nikoli národní právo. Vznikla-li chyba z nesprávných informací od provozovatele, ověřovatele nebo nezávislé osoby, může orgán pokutu snížit (čl. 26 odst. 1a). Nadhodnocené emise znamenají zbytečně koupené certifikáty; zpětný odkup je možný, ale žádost se podává do 31. října a nevyužité certifikáty Komise 1. listopadu ruší bez náhrady (čl. 23 a 24).

Dál k tématu „Emise a certifikáty“

Certifikáty CBAM: nákup a odevzdávání v praxi (2026) Skutečné vs. standardní hodnoty emisí v CBAM: volba, ne hierarchie

Další z oblasti Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

CBAM 2026: průvodce pro české dovozce Sankce CBAM 2026: co hrozí a jak se bránit Co je CBAM a koho se týká: průvodce pro dovozce CBAM od 1. 1. 2026: definitivní režim krok za krokem