Rychlá prověrka zdarmaPrověrka zdarma

Status schváleného deklaranta CBAM: nárok, nebo uvážení úřadu?

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

Ověřeno (křížově) k 2026-08-27 · čerpá z primárních pramenů

Musí vám úřad přiznat status schváleného deklaranta CBAM, i když splníte podmínky?

Podali jste žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM a čekáte na rozhodnutí. Ptáte se, jestli celní úřad může žádost zamítnout, i když splňujete vše, co nařízení požaduje – třeba proto, že „to tak rozhodl“. Odpověď je jednoznačná a je pro váš byznys klíčová, protože bez tohoto statusu od určitého okamžiku nesmíte zboží z přílohy I vůbec dovážet. Tento text vysvětluje, kdy máte na status právní nárok, co se stane, když úřad žádost odmítne, a co v této chvíli řeší český zákon a co ne.

Jde o obecný informační přehled, ne o individuální právní posouzení vaší konkrétní situace – pro tu doporučujeme ověření u zdroje nebo formou rychlé prověrky.

Krátká odpověď: žádné správní uvážení

Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2 nařízení, příslušný orgán členského státu, v němž je usazen, mu status schváleného deklaranta pro CBAM udělí – nejde o volné správní uvážení, ale o nárok vázaný na splnění podmínek. Jednou přiznaný status se navíc uznává ve všech členských státech Unie, takže o něj nemusíte žádat znovu v jiné zemi EU, přes kterou byste chtěli dovážet.

Než rozhodne, může orgán prostřednictvím rejstříku CBAM konzultovat příslušné orgány ostatních členských států nebo Evropskou komisi. Tato konzultace ale nesmí trvat déle než 15 kalendářních dnů (čl. 17 odst. 1 a 2). Jde o pojistku proti tomu, aby stejný žadatel neuspěl v jednom státě ze stejného důvodu, ze kterého uspěl jinde, ne o prostor pro volné zvažování.

Prakticky to znamená: pokud vám úřad žádost odmítne, musí to zdůvodnit nesplněním kritérií podle čl. 17 odst. 2 – ne subjektivním hodnocením, kapacitou úřadu nebo jinými důvody, které nařízení nezná.

Kdo žádost podává a kdy

Žádost o status upravuje čl. 5 nařízení a podává se před dovozem zboží na celní území Unie – ne dodatečně, až se ukáže, že limit padl.

  • Žádost podává dovozce, který očekává, že v kalendářním roce překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu 50 tun čisté hmotnosti zboží z přílohy I (čl. 5 odst. 1b).
  • Není-li dovozce usazen v členském státě, získává status jeho nepřímý celní zástupce (čl. 5 odst. 1a a 2).
  • Jedná-li nepřímý celní zástupce jako schválený deklarant na účet dovozce, vztahují se na něj stejné povinnosti jako na dovozce – ale jen ve vztahu ke zboží, které na účet tohoto konkrétního dovozce dováží (čl. 5 odst. 2a).
  • Celní orgány nepovolí dovoz zboží z přílohy I jinou osobou než schváleným deklarantem, aniž je dotčena výjimka de minimis podle čl. 2a (čl. 25 odst. 1).

Řízení o žádosti podle čl. 5 a rozhodovací kritéria podle čl. 17 se ostatně nepoužívají poprvé od letošního roku – tato ustanovení se použijí už od 31. prosince 2024, tedy dříve, než definitivní režim jako celek začal běžet.

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Náběh CBAM je rozložen do dvou vln (čl. 36 odst. 2). Ustanovení o žádosti a rozhodování o statusu (čl. 5, 10, 14, 16, 17) se použijí od 31. prosince 2024. Naproti tomu tvrdý zákaz dovozu bez statusu (čl. 4), výjimka de minimis (čl. 2a), roční prohlášení CBAM (čl. 6) a sankce (čl. 23 až 27) se použijí od 1. ledna 2026.

Jinými slovy: teprve od tohoto data platí, že zboží z přílohy I smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM (čl. 4). Do té doby bylo možné žádost podat a status získat, ale samotný zákaz dovozu bez něj se nasadil až s definitivním režimem.

Přechodné okno pro pokračování v dovozu je uzavřené

Kdo podal žádost o status do 31. března 2026, mohl podle čl. 17 odst. 7a odchylně od čl. 4 prozatímně pokračovat v dovozu, dokud příslušný orgán nerozhodl. Toto datum uplynulo a okno je dnes uzavřené – kdo žádost teprve podává, se na tuto přechodnou úlevu spolehnout nemůže a musí počkat na kladné rozhodnutí, než smí dovážet.

Odmítne-li orgán status udělit, stanoví do jednoho měsíce ode dne rozhodnutí emise obsažené ve zboží, které žadatel dovezl mezi 1. lednem 2026 a datem rozhodnutí. Vychází při tom z informací podle čl. 25 odst. 3, standardních hodnot podle přílohy IV a z dalších relevantních podkladů. Zamítnutí tedy neznamená, že se na dovoz mezitím uskutečněný zapomene – naopak se dodatečně vyčíslí.

Jak řízení probíhá u českého orgánu

Příslušným orgánem pro CBAM v České republice je Celní správa ČR společně s Ministerstvem životního prostředí. Toto určení bylo Evropské komisi oznámeno podle čl. 11 odst. 1 a je vedeno v jejím seznamu národních příslušných orgánů.

  • Žádost se podává elektronicky prostřednictvím rejstříku CBAM, který zřizuje a provozuje Evropská komise.
  • Kontaktními místy jsou e-maily CBAM@celnisprava.gov.cz a CBAM_ETS@mzp.gov.cz.
  • Rozhodnutí je platné ve všech členských státech – při dovozu přes jiný členský stát nežádáte znovu.

Co teprve upřesní český procesní zákon (výhled)

Vnitrostátní procesní rámec k CBAM – forma jistoty, projednávání přestupků, příslušnost k řízení – v Česku dosud stanoven není. Návrh je projednáván jako sněmovní tisk 114 (10. volební období): první čtení proběhlo 14. 7. 2026, návrh byl přikázán výborům a další projednávání je možné od 13. 9. 2026 (stav k srpnu 2026 – aktuální fázi ověřte na webu Poslanecké sněmovny).

To ale neznamená žádnou úlevu na straně samotného nařízení. Nařízení CBAM je přímo použitelné a povinnosti z něj – včetně povinnosti mít při dovozu status schváleného deklaranta – platí bez ohledu na to, zda tento procesní zákon už Sněmovna schválila. Chybí jen technické detaily výkonu, jako je forma jistoty nebo řízení o přestupku, ne samotná povinnost.

Kde se váš případ může zadrhnout: dva scénáře z praxe

Scénář 1 – firma nad prahem. Výrobce nábytkových doplňků dováží z Turecka hliníkové profily v objemu, který za kalendářní rok přesáhne 50 tun čisté hmotnosti (zboží spadá do oddílu Hliník přílohy I nařízení). Protože firma očekává překročení jednotné hmotnostní prahové hodnoty, měla žádost o status podat před dovozem podle čl. 5 odst. 1b. Bez statusu jí dnes celní orgán dovoz podle čl. 4 nepovolí.

Scénář 2 – malý dovozce pod prahem. E-shop dováží ocelové kování (oddíl Železo a ocel přílohy I) v menším objemu, ročně výrazně pod 50 tun. Pro tento rok se na něj výjimka de minimis vztahuje a povinnosti CBAM mu nevznikají – výjimku ale musí uvést v příslušném celním prohlášení (čl. 2a odst. 1). Pozor: pokud v průběhu roku práh přece překročí, dopadnou na něj všechny povinnosti ohledně veškerého zboží dovezeného v tomto kalendářním roce, nejen ohledně dovozů nad limitem (čl. 2a odst. 2). Práh navíc počítá Komise agregovaně napříč všemi kódy KN na jednoho dovozce a do 30. dubna každého roku ho může revidovat, odchyluje-li se skutečná hodnota o víc než 15 tun; výjimka se nevztahuje na dovoz elektřiny ani vodíku.

Zboží, na které se nařízení vztahuje, vymezuje příloha I v šesti oddílech: cement, elektřina, hnojiva, železo a ocel, hliník a chemické látky (v tomto oddíle je uveden jen kód KN pro vodík).

Co hrozí, když dovážíte bez statusu

Dováží-li zboží z přílohy I jiná osoba než schválený deklarant pro CBAM, aniž splnila povinnosti podle nařízení, hrozí jí pokuta podle čl. 26 odst. 2 ve výši trojnásobku až pětinásobku základní pokuty podle čl. 26 odst. 1 – ta je totožná s pokutou za překročení emisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 téže směrnice, a použije se za každý nevyřazený certifikát CBAM. Výše pokuty se odvíjí zejména od doby trvání, závažnosti a rozsahu porušení, jeho úmyslné povahy, opakování a míry spolupráce s příslušným orgánem.

Stejná zvýšená sazba dopadá i na jiné dovozce než schválené deklaranty, pokud v daném kalendářním roce překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu (čl. 26 odst. 2a) – zohlední se přitom všechny emise ve zboží, které tento dovozce v daném roce dovezl, ne jen dovozy nad limit. Zaplacením pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty za dovezené zboží. Sankcím se tento text věnuje jen v tomto rozsahu – jde o samostatné téma nad rámec otázky, zda máte na status nárok.

Akční plán 30/60/90 dní

  1. Dny 1–30: spočítejte hmotnost. Zjistěte, zda vaše zboží spadá do přílohy I, a sečtěte čistou hmotnost všech dovozů tohoto zboží plánovaných na aktuální kalendářní rok, agregovaně přes všechny kódy KN. Porovnejte součet s prahem 50 tun.
  2. Dny 1–30: ověřte roli. Určete, zda jednáte jako dovozce usazený v členském státě, nebo zda budete potřebovat nepřímého celního zástupce, protože dovozce v EU usazen není.
  3. Dny 30–60: podejte žádost. Očekáváte-li překročení prahu, podejte žádost o status prostřednictvím rejstříku CBAM podle čl. 5 odst. 1b – vždy před dovozem, ne po něm. V Česku se obraťte na kontakty Celní správy a Ministerstva životního prostředí.
  4. Dny 30–60: připravte podklady k čl. 17 odst. 2. Shromážděte doklady prokazující splnění kritérií pro udělení statusu; konkrétní výčet podkladů pro váš typ dovozu vám pomůže sestavit rychlá prověrka vaší situace.
  5. Dny 60–90: sledujte lhůty řízení. Počítejte s tím, že orgán může využít až 15 kalendářních dnů na konzultaci s jiným členským státem nebo Komisí, než rozhodne.
  6. Dny 60–90: nastavte firemní proces. Bez ohledu na výsledek žádosti si zaveďte evidenci dovezených tun podle kódů KN a zemí původu – budete ji potřebovat pro případnou výjimku de minimis i pro navazující povinnosti po přiznání statusu.

Časté omyly

„Úřad může žádost zamítnout, i když splním podmínky, protože je to na jeho uvážení.“ Není. Splníte-li kritéria čl. 17 odst. 2, orgán status udělí – jde o nárok, ne o diskreci. Odmítnutí musí být odůvodněno nesplněním konkrétních kritérií.

„Požádám, až uvidím, že limit padne, klidně po prvním dovozu.“ Žádost se podává před dovozem (čl. 5) a měl by ji podat ten, kdo překročení prahu očekává – ne až po faktickém překročení. Bez statusu dovoz od 1. ledna 2026 neprojde.

„Bez českého zákona k CBAM se mě to nedotýká.“ Nařízení CBAM je přímo použitelné a povinnosti z něj platí bez ohledu na to, že český procesní zákon (sněmovní tisk 114) ještě neprošel celým legislativním procesem. Chybí jen vnitrostátní detaily výkonu, ne samotná povinnost mít status.

Zdroje

  • Nařízení (EU) 2023/956, konsolidované znění – čl. 1, 2, 2a, 4, 5, 11, 17, 25, 26, 36, příloha I, příloha IV, příloha VII – CELEX 32023R0956, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
  • Nařízení (EU) 2025/2083, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956 – CELEX 32025R2083
  • Sněmovní tisk 114, 10. volební období, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
  • Seznam příslušných orgánů pro CBAM oznámených Komisi podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956

Shrnutí

Status schváleného deklaranta pro CBAM není věcí volného rozhodnutí úřadu – splníte-li kritéria podle čl. 17 odst. 2, orgán vám ho udělit musí, případně po konzultaci s jiným členským státem nebo Komisí v rámci nejvýše 15 kalendářních dnů. Žádost podle čl. 5 patří podat před dovozem, ne dodatečně, a od 1. ledna 2026 platí, že bez tohoto statusu zboží z přílohy I nesmíte na celní území Unie dovážet vůbec – přechodné okno pro pokračování v dovozu při podané žádosti do 31. března 2026 je dnes uzavřené. Chybějící český procesní zákon (sněmovní tisk 114, stav k srpnu 2026) na tuto povinnost nemá vliv, řeší jen technické detaily výkonu. Pokud si nejste jistí, zda váš objem dovozu práh 50 tun letos překročí, nebo jak žádost připravit, ověřte to formou rychlé prověrky.

Primární prameny

Časté dotazy

Může celní úřad žádost o status schváleného deklaranta zamítnout, i když splňuji podmínky?

Ne. Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2 nařízení, příslušný orgán mu status udělí – nejde o správní uvážení. Orgán může před rozhodnutím konzultovat ostatní členské státy nebo Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM, konzultace ale nepřesáhne 15 kalendářních dnů.

Kdy musím žádost o status podat?

Před dovozem zboží na celní území Unie (čl. 5), a to tehdy, když očekáváte, že v kalendářním roce překročíte jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu 50 tun čisté hmotnosti zboží z přílohy I (čl. 5 odst. 1b).

Co když příslušný orgán žádost odmítne?

Podali-li jste žádost do 31. 3. 2026, mohli jste podle čl. 17 odst. 7a prozatímně pokračovat v dovozu, dokud orgán nerozhodl; toto okno je dnes uzavřené. Při zamítnutí orgán do jednoho měsíce od rozhodnutí stanoví emise obsažené ve zboží dovezeném mezi 1. 1. 2026 a datem rozhodnutí, a to z informací podle čl. 25 odst. 3, standardních hodnot přílohy IV a dalších relevantních podkladů.

Platí povinnost žádat o status, i když Česko ještě nemá vlastní zákon k CBAM?

Ano. Nařízení CBAM je přímo použitelné bez ohledu na to, zda je přijat český procesní zákon (projednáván jako sněmovní tisk 114, stav k srpnu 2026 – první čtení 14. 7. 2026, další projednávání možné od 13. 9. 2026). Chybí jen vnitrostátní procesní detaily jako forma jistoty nebo příslušnost k řízení o přestupcích.

Dál k tématu „Povinnosti dovozce“

CBAM 2026: průvodce pro české dovozce Schválený deklarant pro CBAM: kdo ho potřebuje a kdy žádat Práh 50 tun CBAM: kdy jste osvobozeni a kde osvobození končí Rejstřík CBAM: povinnosti dovozce krok za krokem Časté chyby dovozců u CBAM a jak se jim vyhnout CBAM checklist pro dovozce: co udělat a do kdy