Rychlá prověrka zdarmaPrověrka zdarma

Práh 50 tun CBAM: kdy jste osvobozeni a kde osvobození končí

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

Ověřeno (křížově) k 2026-06-30 · čerpá z primárních pramenů

Práh 50 tun CBAM: kdy jste osvobozeni od povinností

Tento článek je určen majitelům firem a e-shopů, kteří dováží zboží ze zemí mimo EU a potřebují znát jednu konkrétní věc: zda se jich CBAM vůbec týká. Od 1. ledna 2026 existuje jasná hranice – 50 tun čisté hmotnosti za kalendářní rok. Pod ní nevykazujete, nepodáváte deklaraci, nenakupujete certifikáty. Nad ní povinnosti nastávají zpětně na celý rok, i na zásilky dovezené v lednu. Přečtěte si, jak práh přesně funguje, kde jsou výjimky a jak se vyhnout nejdražšímu překvapení.

*Tento článek je obecnou informací, nikoli individuální právní nebo daňovou radou. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy doporučujeme konzultaci s odborníkem.*


Co je CBAM a koho se skutečně týká

CBAM dopadá výhradně na dovozce konkrétních uhlíkově náročných komodit – ne na každého, kdo dováží cokoli ze zemí mimo EU.

Cílem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je zabránit úniku uhlíku: výrobci v EU platí za emise v rámci systému EU ETS, zatímco dovozci ze zemí bez srovnatelného uhlíkového zpoplatnění tuto zátěž dosud nenesli. CBAM tuto nerovnováhu vyrovnává.

Příloha I nařízení má šest oddílů a v nich celkem 42 položek kombinované nomenklatury:

  • cement (6 položek)
  • elektřina (1)
  • hnojiva (5)
  • železo a ocel (15, s výslovnými výjimkami)
  • hliník (14)
  • chemické látky (1 – jedinou položkou je kód KN 2804 10 00, vodík)

Podle bodu 1 přílohy I se nařízení „vztahuje na zboží zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN) uvedené v následující tabulce“. Je to tedy uzavřený seznam kódů, ne popis odvětví – rozhoduje osmimístný kód KN vaší zásilky.

Pokud dovážíte elektroniku, textil, nábytek, hračky nebo potraviny, CBAM se vás netýká. Pokud dovážíte ocelové spojovací materiály, hliníkové profily nebo průmyslová hnojiva, čtěte dál pozorně.

CBAM dopadá na dovozce uvedeného zboží do EU nebo na jejich nepřímé celní zástupce. Netýká se zboží pocházejícího z EU ani zboží mimo vyjmenované kategorie.

Stranou stojí i devět položek přílohy III bodu 1, na jejichž zboží se nařízení podle čl. 2 odst. 4 nevztahuje: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a území Büsingen, Helgoland, Livigno, Ceuta a Melilla. Původ se přitom určuje podle pravidel nepreferenčního původu podle článku 59 celního kodexu (čl. 2 odst. 5) – ne podle toho, odkud vám zboží fyzicky přijelo.


Přechodné období skončilo – ostrý režim běží od roku 2026

Od 1. ledna 2026 platí definitivní režim CBAM s reálnými finančními povinnostmi. Přechodné období, kdy se emise jen vykazovaly bez plateb, skončilo 31. prosince 2025.

Přechodné období trvalo od 1. října 2023 do 31. prosince 2025. Dovozci v něm čtvrtletně vykazovali zabudované emise dovezeného zboží, ale žádné certifikáty nenakupovali ani neodevzdávali.

Od roku 2026 se situace zásadně mění:

  • Dovozci nad prahem nakupují a vyřazují certifikáty CBAM ke krytí obsažených emisí dovezeného zboží – do 30. září za předchozí kalendářní rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 22 odst. 1).
  • Čtvrtletní zprávy nahrazuje prohlášení CBAM, podávané rovněž do 30. září za předchozí rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 6 odst. 1).
  • Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1); certifikáty nakoupené v roce 2027 pokryjí dovoz uskutečněný v roce 2026.
  • Od roku 2027 musí na účtu deklaranta být na konci každého čtvrtletí certifikáty odpovídající alespoň 50 % emisí obsažených ve zboží dovezeném od začátku roku (čl. 22 odst. 2).

Za nesplnění povinností hrozí pokuty, jejichž sazbu určuje přímo nařízení, ne národní právo: podle čl. 26 odst. 1 je pokuta za nevyřazené certifikáty „totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice“, a to za každý nevyřazený certifikát. Členské státy ji vymáhají (čl. 26 odst. 5).


Co platí najisto od 1. ledna 2026: práh de minimis 50 tun

Jednotný hmotnostní práh de minimis je nejdůležitější změna pro malé dovozce. Článek 2a odst. 1 zní: dovozce „je osvobozen od povinností podle tohoto nařízení, pokud čistá hmotnost dovezeného zboží v daném kalendářním roce kumulativně nepřekročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu stanovenou v příloze VII bodu 1“. Ta podle přílohy VII „činí 50 tun čisté hmotnosti“.

Pozor na datum: nový článek 2a je součástí výčtu ustanovení, která se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) „použijí ode dne 1. ledna 2026“. Nařízení (EU) 2025/2083, které práh zavedlo, vstoupilo v platnost dřív, ale samotná výjimka běží až od 1. ledna 2026.

Osvobození zahrnuje:

  • žádné stanovování a vykazování obsažených emisí,
  • žádné prohlášení CBAM,
  • žádný nákup ani vyřazování certifikátů CBAM,
  • žádnou vlastní povinnost žádat o status schváleného deklaranta pro CBAM.

Dvě věci ale osvobození nezahrnuje – a právě na nich se lidé pálí.

Za prvé, výjimku musíte uplatnit. Poslední věta čl. 2a odst. 1 zní: „V takovém případě dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, tuto výjimku uvede v příslušném celním prohlášení.“ Není to tedy stav, který nastane sám mlčením – je to údaj, který se deklaruje.

Za druhé, nepřímý celní zástupce status potřebuje tak jako tak. Článek 5 odst. 1a mu ukládá získat status schváleného deklaranta pro CBAM „před dovozem zboží na celní území Unie“, a to výslovně „bez ohledu na to, zda je dovozce podle článku 2a tohoto nařízení osvobozen od povinností stanovených tímto nařízením“. Totéž opakuje čl. 5 odst. 2 pro případ, že dovozce není usazen v členském státě. Prakticky: dovozce se sídlem mimo EU se pod práh neschová – jeho nepřímý celní zástupce status mít musí a podle čl. 5 odst. 2a nese tytéž povinnosti jako dovozce.

Práh zavedlo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025 (změna CBAM z balíčku Omnibus). Toto zjednodušení osvobozuje podle odhadu Komise (Omnibus I, únor 2025) přibližně 182 000 dovozců – převážně malých firem a jednotlivců – a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí.

Výjimky z osvobození: vodík a elektřina

Osvobození se na ně nevztahuje: čl. 2a odst. 4 říká prostě „Tento článek se nevztahuje na dovoz elektřiny nebo vodíku.“ Dovozci těchto dvou komodit plní povinnosti CBAM bez ohledu na objem. Pokud dovážíte výhradně vodík nebo elektřinu, práh 50 tun pro vás neexistuje.

Číslo 50 tun není dané navždy

Podíl 99 % emisí není marketingové tvrzení, ale zákonné měřítko prahu: příloha VII bod 2 uvádí „99 % je cílový podíl emisí“ a čl. 2a odst. 3 ukládá Komisi do 30. dubna každého kalendářního roku posoudit, zda práh stále zajišťuje, že se výjimka vztahuje „nejvýše na 1 % emisí obsažených v dováženém zboží a zušlechtěných výrobcích“. Odchýlí-li se přepočtená hodnota od platné o více než 15 tun, Komise práh změní aktem v přenesené pravomoci a nová hodnota se použije od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Před každým rokem si proto platnou hodnotu ověřte přímo v příloze VII.

Jak se práh počítá

Druhá věta čl. 2a odst. 1 je v tomto přesná: „Tato prahová hodnota se vztahuje na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok.“ Tedy:

  • čistá hmotnost, ne hrubá – obal a paleta se nepočítají,
  • všechny kódy KN dohromady, ne každý zvlášť,
  • na dovozce, ne na dodavatele, zásilku ani celní prohlášení,
  • na kalendářní rok, ne na dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

Na hodnotě zboží ani na počtu zásilek nezáleží.

Dělení dovozu jen kvůli prahu je výslovně ošetřeno

Kdo by chtěl objem rozdělit mezi spřízněné subjekty, narazí na čl. 25a odst. 4: příslušný orgán „nepřihlíží k praktikám, opatřením či jejich sledu, jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je dostat se pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu a které nejsou poctivé“. Za poctivé se nepovažují, „pokud … nelze mít za to, že byly zavedeny z oprávněných obchodních důvodů souvisejících s hospodářskou činností dovozce“. Následek není mírný: takový dovozce „se považuje za dovozce zapojeného do závažného porušení tohoto nařízení“ – což je podle čl. 17 odst. 2 písm. a) překážka udělení statusu.

Příklad – pod prahem: Dovážíte ocelové šrouby a matice z Číny. Za rok 2026 dovezete celkem 38 tun. Jste pod prahem – nevykazujete, nepodáváte deklaraci, nenakupujete certifikáty.

Příklad – překročení prahu: Stejná firma v průběhu roku přidá nového dodavatele hliníkových profilů. Celkový dovoz zboží CBAM za rok 2026 dosáhne 54 tun. Práh je překročen – viz následující sekce.


Zpětná účinnost při překročení prahu: největší riziko pro malé dovozce

Překročíte-li práh 50 tun kdykoli během kalendářního roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz zboží CBAM v daném roce – včetně zásilek dovezených před překročením.

Toto je klíčový bod, který většina malých dovozců přehlíží. Osvobození není trvalé – je podmíněné tím, že na konci roku zůstanete pod prahem.

Konkrétní průběh:

  1. Dovezete v lednu 20 tun oceli, v červnu dalších 20 tun a v září ještě 15 tun.
  2. V září překročíte práh (celkem 55 tun).
  3. Povinnosti CBAM se uplatní na všech 55 tun – tedy i na lednovou a červnovou zásilku.
  4. Musíte podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty za celý roční objem.

Doslovné znění čl. 2a odst. 2: „Pokud dovozce … jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu v příslušném kalendářním roce překročí, vztahují se na dovozce nebo na schváleného deklaranta pro CBAM všechny povinnosti podle tohoto nařízení, pokud jde o všechny emise obsažené ve veškerém zboží, jež bylo v tomto kalendářním roce dovezeno.“

Kdo v té chvíli status nemá, platí podle čl. 26 odst. 2a pokutu ve výši trojnásobku až pětinásobku základní sazby podle čl. 26 odst. 1, a to za každý nevyřazený certifikát. Zaplacením pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty. Příslušný orgán ji může snížit, pokud dovozce práh překročil nejvýše o 10 % – tedy do 55 tun – nebo v případě podle čl. 17 odst. 7a; snížená pokuta ale nesmí být nižší než sazba podle odstavce 1.

Praktický důsledek: pokud se pohybujete blízko prahu, musíte průběžně sledovat kumulativní objem dovozu. Čekání na konec roku není bezpečné.

A nesledujete to sami. Podle čl. 25a odst. 1 monitoruje dovoz Komise a s příslušnými orgány si pravidelně a automaticky vyměňuje informace prostřednictvím rejstříku CBAM – a tyto informace „zahrnují seznam dovozců, kteří překročili 90 % jednotné hmotnostní prahové hodnoty“. Při dnešním prahu to je 45 tun. Domníváte-li se, že překročení nikdo nezaregistruje, počítejte s opakem.

Rozhodovací vodítko podle objemu dovozu

  • Roční dovoz zboží CBAM spolehlivě pod 40 tunami: jste v bezpečné vzdálenosti od prahu, osvobození je stabilní – zdokumentujte výsledek pro případ kontroly.
  • Roční dovoz mezi 40 a 60 tunami: sledujte kumulativní objem čtvrtletně a mějte připravený postup pro případ překročení; kontaktujte dodavatele kvůli emisním datům.
  • Roční dovoz nad 60 tun: počítejte s plnými povinnostmi CBAM od začátku roku, podejte žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM dřív, než dovezete další zásilku, a zajistěte emisní dokumentaci od dodavatelů.

Status schváleného deklaranta pro CBAM: kdo ho potřebuje a kdy o něj žádat

Zákonný název statusu zní „schválený deklarant pro CBAM“ – tak ho hledejte v nařízení i v rejstříku. Vlastní žádost podávají dovozci, kteří počítají s překročením prahu: podle čl. 5 odst. 1b platí, že „použije-li se článek 2a, dovozce podá žádost o povolení v případech, kdy očekává, že překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“. Zůstanete-li spolehlivě pod prahem, žádost podávat nemusíte – s výhradou nepřímého celního zástupce, viz výše.

Kdy se žádá: čl. 5 odst. 1 ukládá požádat „před dovozem zboží na celní území Unie“. Není to lhůta k datu, je to podmínka předcházející dovozu.

Datum 31. března 2026 nebylo lhůtou pro podání žádosti. Čl. 17 odst. 7a byl jednorázovou úlevou: kdo podal žádost „do 31. března 2026“, mohl „prozatímně pokračovat v dovozu zboží, dokud příslušný orgán nepřijme rozhodnutí“. Toto okno je zavřené. Kdo je nad prahem a status nemá, nesmí zboží z přílohy I dovážet, dokud rozhodnutí nedostane – nikoli proto, že by zmeškal termín, ale proto, že podle článku 4 „zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM“.

Pokud jste nad prahem už dovezli bez statusu, riziko není teoretické: podle čl. 26 odst. 2a se pokuta počítá z emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Konzultujte situaci s odborníkem bez odkladu.

V České republice plní roli příslušného orgánu CBAM určený národní orgán; žádosti, evidence a komunikace probíhají přes rejstřík CBAM provozovaný na úrovni EU.


Zabudované emise: co musíte stanovit, pokud práh překročíte

Dovozce nad prahem musí u zboží CBAM stanovit a vykázat obsažené emise. Nařízení tu dává volbu, ne pořadí: podle čl. 7 odst. 2 se u zboží jiného než elektřina emise stanoví „a) na základě skutečných emisí … nebo b) odkazem na standardní hodnoty“. Standardní hodnoty smíte použít, i když skutečná data od výrobce máte.

Zabudované emise jsou emise CO₂ (a dalších skleníkových plynů) vzniklé při výrobě dovezeného zboží. Jejich výše určuje, kolik certifikátů CBAM musíte nakoupit.

Pokud zahraniční dodavatel nemůže nebo nechce poskytnout skutečné hodnoty emisí, použijete standardní (default) hodnoty. Že vyjdou dráž, není náhoda: příloha IV bod 4.1 je stanoví jako průměrnou intenzitu emisí vyvážející země „zvýšenou o úměrně navrženou přirážku“. Přirážka je záměrná a platíte ji certifikáty navíc.

Jakmile status máte, vykazujete i to, co se vešlo pod práh: podle čl. 6 odst. 2 písm. a) uvádí prohlášení CBAM celkové množství každého druhu zboží „včetně zboží dovezeného pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou“.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily z Turecka. Turecký výrobce vám poskytne dokumentaci o emisní intenzitě své výroby. Tuto hodnotu použijete pro výpočet zabudovaných emisí a na jejich základě nakoupíte odpovídající počet certifikátů CBAM. Bez dokumentace od výrobce zaplatíte za standardní hodnoty – pravděpodobně více.


Akční plán 30/60/90 dní

Tento plán je určen firmám, které dováží nebo plánují dovážet zboží z kategorií CBAM a potřebují zjistit, kde stojí.

Prvních 30 dní – zmapujte svůj dovoz

  1. Projděte celní dokumentaci za posledních 12 měsíců a identifikujte veškeré zásilky zboží z kategorií CBAM (cement, ocel, železo, hliník, hnojiva, elektřina, vodík a navazující výrobky).
  2. Sečtěte čistou hmotnost těchto zásilek v tunách za kalendářní rok, přes všechny kódy KN dohromady.
  3. Porovnejte s prahem 50 tun. Pokud jste výrazně pod 40 tunami, osvobození je stabilní – zdokumentujte výsledek pro případ kontroly.
  4. Pokud se pohybujete mezi 40 a 60 tunami nebo nad 60 tunami, přejděte k dalším krokům.

31.–60. den – připravte se na případné povinnosti

  1. Pokud jste nad prahem nebo blízko něj, ověřte stav žádosti o status schváleného deklaranta pro CBAM. Přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a, které dovolovalo dovážet už v průběhu řízení, se týkalo jen žádostí podaných do 31. března 2026 a je uzavřené – kdo je nad prahem a status nemá, musí s dovozem počkat na rozhodnutí a bez odkladu konzultovat situaci s odborníkem.
  2. Kontaktujte zahraniční dodavatele a zjistěte, zda mohou poskytnout dokumentaci o skutečných zabudovaných emisích jejich výroby.
  3. Nastavte interní sledování kumulativního objemu dovozu zboží CBAM – ideálně čtvrtletně.

61.–90. den – zajistěte průběžný soulad

  1. Pokud jste nad prahem: připravte se na nákup certifikátů CBAM přes společnou centrální platformu, která podle čl. 20 odst. 1 začne prodávat 1. února 2027 pro pokrytí dovozu roku 2026, a na čtvrtletní 50 % pokrytí od roku 2027.
  2. Nastavte interní upozornění pro případ, že se kumulativní objem dovozu přiblíží k 45 tunám – je to 90 % prahu, tedy přesně hranice, od níž vás Komise podle čl. 25a odst. 1 uvádí příslušným orgánům na seznamu sledovaných dovozců.
  3. Nechte si situaci prověřit: rychlá prověrka.

Časté omyly

Omyl 1: „Práh 50 tun platí na zásilku, ne na celý rok.“

Práh se počítá jako celkový roční objem veškerého zboží CBAM od jednoho dovozce za kalendářní rok. Nezáleží na tom, zda dovezete padesát zásilek po jedné tuně nebo jednu zásilku 50 tun – rozhoduje součet za rok.

Omyl 2: „Pokud překročím práh až v listopadu, zaplatím jen za listopadovou zásilku.“

Toto je nejnebezpečnější omyl. Při překročení prahu se povinnosti uplatní zpětně na veškerý dovoz zboží CBAM v daném kalendářním roce – tedy od první zásilky v lednu. Neexistuje žádná karenční lhůta od okamžiku překročení.

Omyl 3: „CBAM se týká jen velkých průmyslových firem, malý e-shop to neřeší.“

CBAM se týká každého dovozce vyjmenovaného zboží do EU bez ohledu na velikost firmy. Malý e-shop, který dováží ocelové komponenty nebo hliníkové doplňky z Asie, může být dotčen stejně jako velký průmyslový podnik. Práh 50 tun byl zaveden právě proto, aby skutečně malé dovozy byly osvobozeny – ale toto osvobození je podmíněné a automaticky se ztrácí při překročení prahu.


Zdroje

Všechna tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, ve znění nařízení (EU) 2025/2083.

Konkrétní ustanovení použitá v tomto článku: čl. 2a (výjimka de minimis) a příloha VII (hodnota prahu a metodika přepočtu), čl. 25a (monitorování prahu a obcházení), čl. 4, 5 a 17 (status schváleného deklaranta), příloha I (zboží), příloha III (vyňaté země a území), čl. 7 a příloha IV (obsažené emise), čl. 6, 20, 21 a 22 (prohlášení a certifikáty), čl. 26 (sankce).

Hlídejte si verzi: vyhlášené znění z roku 2023 článek 2a vůbec neobsahuje a u prohlášení CBAM v něm stojí 31. květen. Pracujte vždy s konsolidovaným zněním.


Shrnutí

Práh de minimis 50 tun čisté hmotnosti se používá od 1. ledna 2026 (čl. 2a a příloha VII bod 1 nařízení (EU) 2023/956 ve znění nařízení (EU) 2025/2083). Dovozce, jehož čistá hmotnost dovezeného zboží za kalendářní rok kumulativně nepřekročí 50 tun přes všechny kódy KN, je osvobozen od stanovování emisí, prohlášení CBAM i certifikátů – výjimku ale musí uvést v celním prohlášení. Osvobození se nevztahuje na vodík a elektřinu a neplatí pro nepřímého celního zástupce, který status potřebuje i tehdy, je-li dovozce osvobozen (čl. 5 odst. 1a a 2).

Klíčové riziko: překročení prahu kdykoli během roku spouští povinnosti zpětně na celý roční objem dovozu – od první zásilky v lednu. Firmy pohybující se blízko prahu musí průběžně sledovat kumulativní objem.

Kdo očekává překročení 50 tun, potřebuje status schváleného deklaranta pro CBAM a musí o něj požádat před dovozem (čl. 5 odst. 1 a 1b); přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a, které dovolovalo dovážet už v průběhu řízení, se týkalo jen žádostí podaných do 31. března 2026 a je uzavřené. Prohlášení CBAM za rok 2026 se podává do 30. září 2027, prodej certifikátů začíná 1. února 2027 a od roku 2027 platí čtvrtletní 50 % pokrytí. Dělení dovozu jen kvůli prahu je podle čl. 25a odst. 4 posuzováno jako závažné porušení nařízení.

Nejste si jisti, kde vaše firma stojí? Nechte si situaci prověřit: rychlá prověrka.

Primární prameny

Časté dotazy

Co je práh de minimis u CBAM a od kdy platí?

Článek 2a nařízení se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) použije od 1. ledna 2026. Dovozce, jehož čistá hmotnost dovezeného zboží za kalendářní rok kumulativně nepřekročí 50 tun (příloha VII bod 1) přes všechny kódy KN dohromady, je osvobozen od povinností podle nařízení – výjimku ale uvede v celním prohlášení. Na vodík a elektřinu se osvobození nevztahuje (čl. 2a odst. 4).

Co se stane, když práh 50 tun během roku překročím?

Podle čl. 2a odst. 2 se na vás vztahují všechny povinnosti podle nařízení, pokud jde o všechny emise obsažené ve veškerém zboží dovezeném v tomto kalendářním roce – tedy i v zásilkách dovezených před překročením. Podáte prohlášení CBAM a vyřadíte certifikáty za celý roční objem. Kdo v té chvíli status nemá, platí podle čl. 26 odst. 2a trojnásobek až pětinásobek základní sazby; orgán může pokutu snížit při překročení nejvýše o 10 %.

Musím jako malý dovozce pod 50 tun žádat o status schváleného deklaranta pro CBAM?

Vlastní žádost ne – podle čl. 5 odst. 1b ji podává dovozce tehdy, když očekává, že práh překročí. Dvě věci ale platí i pod prahem: výjimku musíte uvést v celním prohlášení (čl. 2a odst. 1) a váš nepřímý celní zástupce status potřebuje bez ohledu na to, zda jste osvobozeni (čl. 5 odst. 1a a 2). Dovozce neusazený v členském státě se tedy pod prahem neobejde bez zástupce se statusem.

Vztahuje se práh 50 tun i na vodík a elektřinu?

Ne. Vodík a elektřina jsou z osvobození výslovně vyňaty. Dovozci těchto dvou komodit musí plnit povinnosti CBAM bez ohledu na objem dovozu – práh 50 tun pro ně neexistuje.

Dál k tématu „Povinnosti dovozce“

CBAM 2026: průvodce pro české dovozce Schválený deklarant pro CBAM: kdo ho potřebuje a kdy žádat CBAM a práh 50 tun: kdo je osvobozen a co hrozí při překročení Rejstřík CBAM: povinnosti dovozce krok za krokem Časté chyby dovozců u CBAM a jak se jim vyhnout CBAM checklist pro dovozce: co udělat a do kdy