Co bylo povinností dovozce během přechodného období CBAM?

Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 museli dovozci čtvrtletně podávat zprávy o zabudovaných emisích dovezeného zboží CBAM. Žádné finanční platby ani certifikáty se v tomto období nevyžadovaly – šlo výhradně o výkaznictví.

Od kdy platí ostrý režim CBAM s certifikáty a roční deklarací?

Definitivní režim CBAM začal 1. ledna 2026. Dovozci musí podávat roční deklaraci CBAM a nakupovat certifikáty ke krytí zabudovaných emisí. Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1) pro pokrytí dovozu roku 2026; prohlášení CBAM a vyřazení certifikátů mají termín 30. září 2027.

Kdo je osvobozen od povinností CBAM a co hrozí při překročení prahu?

Od 1. ledna 2026 platí práh de minimis 50 tun čisté hmotnosti za kalendářní rok, agregovaně na dovozce přes všechny kódy KN (čl. 2a, příloha VII bod 1). Dovozce pod tímto prahem je osvobozen od vykazování i certifikátů – s výjimkou vodíku a elektřiny. Překročí-li práh kdykoli během roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na celý roční dovoz, nikoli jen na tuny nad prahem.

Musím jako malá firma nebo e-shop řešit CBAM?

CBAM se týká pouze přímého dovozu cementu, oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny nebo vodíku ze zemí mimo EU. Pokud toto zboží nedovážíte, CBAM se vás netýká. Pokud ano a roční objem nepřesáhne 50 tun (kromě vodíku a elektřiny), jste od povinností osvobozeni – ale musíte objem průběžně sledovat.

CBAM přechodné období 2023–2025: co platilo a co dnes

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

CBAM přechodné období 2023–2025: co platilo a co z toho platí dnes

Pokud dovážíte ocel, hliník, cement nebo hnojiva ze zemí mimo EU, v posledních dvou letech jste se nevyhnuli zkratce CBAM. Možná jste podávali čtvrtletní zprávy, možná vás kontaktoval celní zástupce s dotazem, na který jste neznali odpověď. Tento článek vám přesně vysvětlí, co přechodné období CBAM obnášelo, proč existovalo a co od 1. ledna 2026 platí místo něj – včetně toho, co to znamená pro vaši firmu dnes.

*Obecná informace, nikoli individuální právní rada. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy využijte rychlou prověrku.*

Proč CBAM vznikl a co řeší

CBAM řeší jeden konkrétní problém: výrobci v EU platí za emise CO₂ v rámci systému EU ETS, výrobci mimo EU tuto cenu neplatí.

Výsledkem je cenová asymetrie: zahraniční výrobci mohou vyrábět levněji a vytlačovat evropské producenty z trhu – nebo přesouvat výrobu za hranice EU, čímž emise fyzicky nevymizí, jen se přesunou jinam. Tomuto jevu se říká únik uhlíku (carbon leakage).

CBAM – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – tuto nerovnováhu vyrovnává: dovozce musí zaplatit za zabudované emise dovezeného zboží stejně, jako by výrobce platil v rámci EU ETS. Právní základ tvoří nařízení (EU) 2023/956, které zavádí CBAM ve dvou fázích: přechodné období a definitivní režim.

Co platilo najisto: přechodné období 1. října 2023 – 31. prosince 2025

Přechodné období bylo záměrně nastaveno jako cvičná fáze – povinnosti existovaly, ale bez finančního dopadu.

Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 platilo jediné pravidlo: dovozci zboží CBAM museli čtvrtletně podávat zprávy o zabudovaných emisích dovezeného zboží. Žádné certifikáty, žádné platby, žádné roční deklarace. Jen výkaznictví.

Co přesně se vykazovalo

Každá čtvrtletní zpráva musela obsahovat informace o zabudovaných emisích – tedy o množství CO₂ (a dalších skleníkových plynů), které vzniklo při výrobě dovezeného zboží. Dovozce mohl vycházet:

ze skutečných hodnot od zahraničního výrobce, nebo
ze standardních (default) hodnot stanovených Evropskou komisí.

Povinnost se týkala dovozu šesti kategorií zboží: cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku – a vybraných prekurzorů a navazujících výrobků v těchto kategoriích.

Kdo byl povinen vykazovat

CBAM dopadá na dovozce uvedeného zboží do EU, případně na jejich nepřímé celní zástupce. Netýká se zboží pocházejícího z EU ani zboží mimo vyjmenované kategorie.

Pokud jste v přechodném období dováželi ocelové profily z Turecka nebo hliníkové polotovary z Číny, čtvrtletní výkaznictví se vás týkalo bez ohledu na objem zásilky. Práh de minimis zavedlo teprve nařízení (EU) 2025/2083 a použije se až od 1. ledna 2026 (čl. 36 odst. 2 písm. b)); v přechodném období žádný hmotnostní práh neplatil.

Proč přechodné období existovalo

Zákonodárce vědomě dal firmám i správním orgánům čas naučit se pracovat s novým systémem: sbírat data od zahraničních dodavatelů, nastavit interní procesy a pochopit metodiku výpočtu zabudovaných emisí. Přechodné období nebylo volitelné – kdo zprávy nepodával, porušoval nařízení a vystavoval se sankcím.

Co platí najisto od 1. ledna 2026: definitivní režim

Od 1. ledna 2026 přechodné období skončilo a nastoupil ostrý režim s finančními povinnostmi.

Čtvrtletní zprávy jsou minulostí. Nahradila je roční deklarace CBAM a povinnost nakupovat a odevzdávat certifikáty CBAM ke krytí zabudovaných emisí dovezeného zboží.

Jak certifikáty fungují

Certifikát CBAM odpovídá jedné tuně CO₂ ekvivalentu zabudovaných emisí. Dovozce musí:

Stanovit zabudované emise dovezeného zboží za daný rok.
Nakoupit odpovídající počet certifikátů CBAM.
Podat roční deklaraci CBAM.
Odevzdat certifikáty ke krytí vykázaných emisí.

Cena certifikátů se odvíjí od ceny povolenek EU ETS – tím se zajišťuje skutečné vyrovnání uhlíkové ceny mezi domácí výrobou a dovozem.

Kdy se certifikáty fakticky nakupují

Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná podle čl. 20 odst. 1 1. února 2027. Dovozci pak nakoupí certifikáty na pokrytí zboží dovezeného v roce 2026. Termíny jsou v nařízení, ne u úřadu. Prohlášení CBAM se podává „do 30. září každého roku … za předcházející kalendářní rok“ a „poprvé … v roce 2027 s prohlášením za rok 2026“ (čl. 6 odst. 1); k témuž datu se vyřazují certifikáty (čl. 22 odst. 1). Od roku 2027 musí být na účtu na konci každého čtvrtletí certifikáty na alespoň 50 % emisí obsažených ve zboží dovezeném od začátku roku (čl. 22 odst. 2).

Kdo musí získat status schváleného deklaranta pro CBAM

Zákonný název statusu zní „schválený deklarant pro CBAM“. Podle čl. 4 „zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM“ a podle čl. 5 odst. 1 se o něj žádá „před dovozem zboží“ – není to lhůta k datu. Kdo spadá pod výjimku de minimis, žádá tehdy, „kdy očekává, že překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“ (čl. 5 odst. 1b). Datum 31. března 2026 nebylo lhůtou pro žádost: čl. 17 odst. 7a byl jednorázovou úlevou, podle níž ten, kdo podal žádost „do 31. března 2026“, mohl „prozatímně pokračovat v dovozu zboží, dokud příslušný orgán nepřijme rozhodnutí“. Toto okno je zavřené – kdo žádá dnes, musí na rozhodnutí počkat, ledaže se vejde pod práh 50 tun. Nepřímý celní zástupce status potřebuje i tehdy, je-li dovozce podle článku 2a osvobozen (čl. 5 odst. 1a a 2).

Práh de minimis: kdo je osvobozen a kde je past

Článek 2a se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) používá od 1. ledna 2026. Dovozce je „osvobozen od povinností podle tohoto nařízení, pokud čistá hmotnost dovezeného zboží v daném kalendářním roce kumulativně nepřekročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“, která podle přílohy VII bodu 1 „činí 50 tun čisté hmotnosti“ a vztahuje se „na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok“. Výjimku dovozce uvede v celním prohlášení. Na elektřinu a vodík se nevztahuje (čl. 2a odst. 4).

Osvobození se vztahuje na vykazování, deklaraci i odevzdávání certifikátů. Výjimkou jsou vodík a elektřina – na ty se de minimis práh nevztahuje.

Zpětná účinnost: nejčastěji přehlížené riziko

Překročí-li dovozce práh 50 tun kdykoli během kalendářního roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý jeho dovoz zboží CBAM v daném roce – tedy i na tuny dovezené před překročením prahu. Nestačí sledovat jen aktuální zásilku; je nutné průběžně sledovat roční kumulativní objem.

Příklad: Dovážíte ocelové komponenty z Turecka. Do října 2026 jste dovezli 45 tun. V listopadu přijde zásilka 10 tun – celkem 55 tun za rok. Povinnosti CBAM (deklarace, certifikáty) se uplatní zpětně na všech 55 tun, nikoli jen na posledních 10.

Dopad balíčku Omnibus

Zjednodušení v rámci balíčku Omnibus osvobozuje podle odhadu Komise (Omnibus I, únor 2025) přibližně 182 000 dovozců – převážně malých firem a jednotlivců – a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí. Práh 50 tun je přímým výsledkem tohoto zjednodušení. Střední a větší dovozci průmyslového materiálu práh překračují zpravidla bez obtíží – a na ně dopadají plné povinnosti definitivního režimu.

Jak se stanovují zabudované emise

Správné stanovení zabudovaných emisí je technicky nejnáročnější část celého systému – a zároveň ta, která přímo určuje výši nákladů na certifikáty.

Nařízení dává volbu, ne pořadí: podle čl. 7 odst. 2 se emise u zboží jiného než elektřina stanoví „a) na základě skutečných emisí … nebo b) odkazem na standardní hodnoty“. Standardní hodnoty smíte použít, i když skutečná data máte. Volba je ekonomická: standardní hodnoty nesou podle přílohy IV bodu 4.1 „úměrně navrženou přirážku“, zatímco skutečné emise musí ověřit akreditovaný ověřovatel (čl. 8 odst. 1) a jen u nich lze odečíst skutečně zaplacenou cenu uhlíku podle čl. 9 odst. 1. U dovážené elektřiny je pořadí obrácené – pravidlem jsou standardní hodnoty (čl. 7 odst. 3).

Zvolíte-li skutečné emise, musíte od dodavatele získat dokumentaci o emisní intenzitě výroby – a deklarované emise pak musí ověřit akreditovaný ověřovatel podle článku 18 (čl. 8 odst. 1).

Pokud skutečné hodnoty nejsou dostupné, lze použít standardní (default) hodnoty stanovené Komisí. Tyto hodnoty jsou záměrně nastaveny konzervativně – tedy výše než průměrná skutečná emise – aby motivovaly dovozce k získání přesných dat od výrobců.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily z Turecka. Váš dodavatel vám poskytne emisní dokumentaci výrobního závodu. Tuto hodnotu použijete jako základ pro výpočet certifikátů. Pokud dokumentaci nemáte, použijete standardní hodnotu Komise – která může být výrazně vyšší a přímo zvýší vaše náklady na certifikáty. Vyjednání emisních dat od dodavatele se tak může finančně výrazně vyplatit.

Sankce za nesplnění povinností

Nesplnění povinností CBAM není bez následků – ani v přechodném období nebylo.

Za nepodání čtvrtletní zprávy hrozily sankce už v přechodném období. V definitivním režimu jsou důsledky přísnější a hlavně přesně vyčíslené. Sazbu pokuty stanoví přímo nařízení, ne národní právo. Podle čl. 26 odst. 1 platí schválený deklarant, který do 30. září nevyřadí odpovídající počet certifikátů, pokutu „totožnou s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice“ – základ 100 EUR za tunu CO₂ ekvivalentu, od roku 2013 valorizovaný evropským indexem spotřebitelských cen – a to za každý nevyřazený certifikát. Kdo doveze bez statusu nebo překročí práh 50 tun, platí trojnásobek až pětinásobek (čl. 26 odst. 2 a 2a). Členské státy sazbu neurčují, pokutu vymáhají (čl. 26 odst. 5). Nesprávný počet certifikátů se přitom nejprve doměřuje: orgán stanoví správný počet a vyzve k vyřazení do jednoho měsíce (čl. 19 odst. 5).

Vnitrostátní procesní pravidla stanoví teprve český doprovodný zákon. Příslušný orgán určuje každý členský stát a oznamuje ho Komisi (čl. 11 odst. 1); žádosti, evidence a komunikace probíhají přes rejstřík CBAM vedený na úrovni EU podle článku 14.

Rozhodovací vodítko: týká se vás CBAM?

Než investujete čas do dalšího studia, projděte si tuto posloupnost:

Krok 1: Dovážíte zboží CBAM?

Pokud nedovážíte cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu nebo vodík ze zemí mimo EU, CBAM se vás netýká. Konec analýzy.

Krok 2: Jaký je váš roční objem?

Méně než 50 tun ročně (a nejde o vodík nebo elektřinu): jste osvobozeni od všech povinností CBAM. Sledujte však průběžný kumulativní objem – překročení prahu aktivuje povinnosti zpětně na celý rok.
Více než 50 tun čisté hmotnosti ročně: musíte mít status schváleného deklaranta pro CBAM ještě před dovozem, do 30. září podávat prohlášení CBAM za předchozí rok a k témuž datu vyřazovat certifikáty.

Krok 3: Máte data o emisích od výrobce?

Pokud ano, použijete skutečné hodnoty emisí a platíte jen za skutečně zabudované emise. Pokud ne, počítejte s vyššími náklady na certifikáty kvůli konzervativně nastaveným standardním hodnotám Komise.

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zmapujte situaci

Projděte celní záznamy za rok 2025 a identifikujte veškerý dovoz zboží CBAM (cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík).
Sečtěte roční objem v tunách – zjistěte, zda jste nad nebo pod prahem 50 tun.
Pokud jste nad prahem a ještě nemáte status schváleného deklaranta pro CBAM, podejte žádost neprodleně a do rozhodnutí zboží z přílohy I nad práh nedovážejte.
Kontaktujte celního zástupce a ověřte, zda za vás podával čtvrtletní zprávy v přechodném období – a zda byly podány správně a včas.

Dalších 30 dní (dny 31–60): zajistěte data a procesy

Oslovte zahraničního výrobce nebo dodavatele a vyžádejte si dokumentaci o zabudovaných emisích pro rok 2026.
Pokud dodavatel data nemá nebo odmítá poskytnout, zjistěte standardní hodnoty Komise pro vaši kategorii zboží a odhadněte náklady na certifikáty – rozdíl oproti skutečným hodnotám může být značný.
Nastavte interní evidenci: průběžné sledování objemu dovozu v tunách a zabudovaných emisí po každé zásilce, nikoli jen na konci roku.

Dalších 30 dní (dny 61–90): připravte se na certifikáty

Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1) pro pokrytí dovozu roku 2026; prohlášení a vyřazení mají termín 30. září 2027.
Naplánujte rozpočet na nákup certifikátů na základě odhadovaných emisí a aktuální ceny povolenek EU ETS.
Využijte rychlou prověrku pro ověření, zda vaše firma plní všechny povinnosti CBAM.

Časté omyly

Omyl 1: „Přechodné období bylo dobrovolné, zprávy jsem nemusel podávat.“

Nepravda. Čtvrtletní výkaznictví bylo povinné od 1. října 2023. Nepodání zpráv zakládalo porušení nařízení a mohlo vést k sankcím. Dobrovolná nebyla povinnost – dobrovolné bylo jen to, že jste neplatili certifikáty. Povinnost vykazovat a povinnost platit jsou dvě různé věci.

Omyl 2: „Pod 50 tun jsem v bezpečí celý rok, i když práh překročím v prosinci.“

Nepravda. Překročení prahu 50 tun kdykoli během roku aktivuje povinnosti CBAM zpětně na celý roční dovoz – včetně tun dovezených v lednu. Nestačí být pod prahem na začátku roku; kumulativní objem musíte sledovat průběžně po každé zásilce.

Omyl 3: „CBAM se týká jen velkých průmyslových firem.“

Částečně pravda, ale zavádějící. Balíček Omnibus sice osvobodil přibližně 182 000 menších dovozců díky prahu 50 tun, ale středně velcí dovozci oceli, hliníku nebo hnojiv – včetně menších výrobních firem a obchodníků – mohou práh překročit i při relativně malých zásilkách. Pokud dovážíte průmyslový materiál ze třetích zemí pravidelně, ověřte si roční součet dříve, než předpokládáte, že se vás CBAM netýká.

Zdroje

Veškerá tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí z jediného primárního pramene:

Nařízení (EU) 2023/956 – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), CELEX 32023R0956

Plné znění v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956

Shrnutí

Přechodné období CBAM od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 bylo fází učení: dovozci vykazovali zabudované emise čtvrtletně, bez plateb a certifikátů. Od 1. ledna 2026 platí ostrý režim – prohlášení CBAM do 30. září za předchozí rok a vyřazení certifikátů k témuž datu, poprvé v roce 2027 za rok 2026. Prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027.

Klíčové číslo pro malé a střední firmy: práh 50 tun čisté hmotnosti ročně, agregovaně přes všechny kódy KN, používaný od 1. ledna 2026. Pod ním povinnosti podle nařízení nevznikají (kromě vodíku a elektřiny) – výjimku ale uvedete v celním prohlášení. Nad ním potřebujete status schváleného deklaranta pro CBAM, data o obsažených emisích a rozpočet na certifikáty. Překročení prahu kdykoli během roku dopadá na veškeré zboží dovezené v tom roce (čl. 2a odst. 2).

Pokud si nejste jisti, zda a jak se vás CBAM týká, využijte rychlou prověrku – zjistíte to bez zbytečného studia legislativy.