Proč vznikl CBAM: únik uhlíku a EU ETS vysvětleny

Proč vznikl CBAM: únik uhlíku a EU ETS vysvětleny

Tento článek je určen majitelům firem a e-shopů, kteří dovážejí průmyslové materiály nebo polotovary a potřebují pochopit, proč mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) vůbec existuje – a co z toho pro ně konkrétně plyne. Bez tohoto základu nelze správně odhadnout, zda a jak se vás CBAM týká, ani co udělat dřív, než přijdou pokuty.

*Obecná informace, nikoli individuální právní rada. Konkrétní situaci vždy ověřte s daňovým poradcem nebo právníkem.*

---

Co je únik uhlíku a proč je to problém

Únik uhlíku je jev, kdy zpřísnění klimatické regulace v EU nevede ke snížení globálních emisí, ale pouze k přesunu výroby do zemí s volnější regulací.

Mechanismus je přímočarý: výrobce oceli v EU platí za každou tunu CO₂ vypuštěnou při výrobě. Výrobce oceli v zemi bez srovnatelné uhlíkové daně tyto náklady nemá. Jsou-li ostatní výrobní náklady srovnatelné, je pro kupujícího v EU levnější dovézt ocel ze zahraničí. Výroba se přesune, emise globálně neklesnou – a evropský průmysl ztratí konkurenceschopnost.

Výsledek je dvojnásobně špatný: klimatický cíl se nenaplní a domácí výrobci jsou strukturálně znevýhodněni vůči dovozcům, kteří žádné uhlíkové náklady nenesou. CBAM tento problém řeší přímo u celní hranice.

---

Jak EU ETS vytváří nerovné podmínky

Systém EU ETS (European Union Emissions Trading System) je jádrem evropské klimatické politiky pro průmysl – a zároveň přímou příčinou vzniku CBAM.

EU ETS funguje na principu „cap and trade“: existuje strop celkových povolených emisí, výrobci musí mít pro každou tunu CO₂ emisní povolenku. Počet povolenek se postupně snižuje, jejich cena roste. Výrobce v EU tedy nese reálné finanční náklady za každou tunu CO₂ zabudovanou do jeho produktu.

Dovozce stejného zboží ze třetí země tyto náklady nenese. Zboží vstupuje na trh EU bez jakéhokoli uhlíkového příplatku. To vytváří strukturální cenovou výhodu pro výrobce mimo EU – nikoli proto, že by byli efektivnější, ale proto, že neplatí za externality, které jejich výroba způsobuje.

CBAM tuto asymetrii odstraňuje. Dovozce musí za zabudované emise dovezeného zboží zaplatit cenu odpovídající aktuální ceně emisní povolenky v EU ETS. Výroba v EU a dovoz ze zahraničí jsou tak postaveny na stejný cenový základ.

---

Co CBAM konkrétně říká: cíl zakotvený v nařízení

Cíl CBAM je přímo zakotven v nařízení (EU) 2023/956: zabránit úniku uhlíku a vyrovnat cenu uhlíku u dovozu s cenou, kterou nese výroba v EU v rámci EU ETS.

Nejde o interpretaci ani o politický záměr vyjádřený v důvodové zprávě. Je to normativní základ celého mechanismu. Každá povinnost, která z CBAM plyne – vykazování emisí, nákup certifikátů, roční deklarace – je nástrojem k dosažení tohoto jediného cíle. Pokud vám někdo říká, že CBAM je jen administrativní formalita, mýlí se: je to přímý finanční ekvivalent nákladů EU ETS přenesený na dovoz.

---

Na jaké zboží CBAM dopadá

CBAM se vztahuje na konkrétně vyjmenované kategorie uhlíkově náročného zboží – nikoli na veškerý dovoz do EU.

Pokrytá zboží podle nařízení (EU) 2023/956:

• cement
• železo a ocel
• hliník
• hnojiva
• elektřina
• vodík
• vybrané prekurzory a navazující výrobky v těchto kategoriích

Zboží pocházející z EU CBAM nepodléhá. Běžné spotřební zboží – oblečení, elektronika, nábytek – CBAM nepokrývá. Pokud dovážíte ocelové komponenty pro výrobu, CBAM se vás týká. Pokud dovážíte hotové výrobky z oceli jako spotřební zboží, závisí situace na konkrétním celním zařazení – ověřte ji u příslušného orgánu.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily z Turecka pro výrobu oken. Hliník je přímo v seznamu CBAM. Musíte zjistit zabudované emise těchto profilů a v definitivním režimu za ně nakoupit certifikáty CBAM. Výrobce plastových oken, který hliník nedováží, CBAM neřeší.

---

Kdo je povinen jednat

CBAM dopadá na dovozce vyjmenovaného zboží do EU nebo na jejich nepřímé celní zástupce – nikoli na výrobce mimo EU ani na konečné zákazníky.

Pokud jste firma v ČR, která nakupuje ocel přímo od výrobce v Indii a propouští ji do volného oběhu v EU, jste povinnou osobou vy. Pokud nakupujete přes obchodního zástupce, záleží na smluvním uspořádání: nepřímý celní zástupce může povinnosti CBAM převzít, přímý celní zástupce nikoli. Toto rozlišení má přímý dopad na to, kdo nese riziko pokut – ujasněte si ho ve smlouvě s celním zástupcem dřív, než přijde první zásilka v definitivním režimu.

Práh de minimis: kdo je osvobozen

Článek 2a se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) používá od 1. ledna 2026. Dovozce je „osvobozen od povinností podle tohoto nařízení, pokud čistá hmotnost dovezeného zboží v daném kalendářním roce kumulativně nepřekročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“, která podle přílohy VII bodu 1 „činí 50 tun čisté hmotnosti“ a vztahuje se „na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok“. Výjimku dovozce uvede v celním prohlášení. Na elektřinu a vodík se nevztahuje (čl. 2a odst. 4).

Zjednodušení v rámci balíčku Omnibus tímto prahem osvobozuje podle odhadu Komise (Omnibus I, únor 2025) přibližně 182 000 dovozců, převážně malých firem a jednotlivců, a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí.

Pozor na zpětnou účinnost: překročíte-li práh 50 tun kdykoli během roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz zboží CBAM v daném roce – tedy i na zásilky z ledna, pokud práh překročíte v říjnu. Toto pravidlo je v praxi nejčastěji podceňovaným rizikem u firem, které balancují na hranici prahu.

Příklad: Importujete ocelové trubky. Do září dovezete 45 tun, v říjnu přijde zásilka 10 tun. Celkem 55 tun – práh překročen. Povinnosti CBAM platí zpětně pro celý rok, včetně lednové zásilky. Nestačí říct „v lednu jsem ještě nevěděl“ – zákon zpětnost nezohledňuje.

---

Časová osa: co platí od kdy

Přechodné období a definitivní režim jsou dvě odlišné fáze s odlišnými povinnostmi – jejich záměna je zdrojem nejčastějších omylů.

Přechodné období (1. října 2023 – 31. prosince 2025)

Dovozci čtvrtletně vykazovali zabudované emise dovezeného zboží. Žádné finanční platby, žádné certifikáty. Šlo o fázi sběru dat a přípravy systému – kdo toto období propásl, nepřišel o peníze, ale přišel o čas na přípravu.

Definitivní režim (od 1. ledna 2026)

Od 1. ledna 2026 platí plné povinnosti:

• získání statusu schváleného deklaranta pro CBAM – žádá se před dovozem (čl. 5 odst. 1); přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a, které dovolovalo dovážet už v průběhu řízení, se týkalo jen žádostí podaných do 31. března 2026 a je uzavřené
• stanovení a vykázání obsažených emisí dovezeného zboží – buď ze skutečných emisí, nebo odkazem na standardní hodnoty (čl. 7 odst. 2; u elektřiny obráceně podle čl. 7 odst. 3)
• podání prohlášení CBAM do 30. září za předchozí kalendářní rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026 (čl. 6 odst. 1)
• vyřazení certifikátů CBAM k témuž datu (čl. 22 odst. 1) a od roku 2027 čtvrtletní 50 % pokrytí na účtu (čl. 22 odst. 2)

Prodej certifikátů (od 1. února 2027)

Prodej certifikátů CBAM přes společnou centrální platformu začíná podle čl. 20 odst. 1 1. února 2027. Dovozci pak nakoupí certifikáty na pokrytí zboží dovezeného v roce 2026. Cena odpovídá průměru uzavíracích cen povolenek EU ETS za kalendářní týden (čl. 21 odst. 1), u emisí deklarovaných za rok 2026 ale za čtvrtletí dovozu (čl. 21 odst. 1a).

---

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Tato fakta jsou zakotvena přímo v nařízení (EU) 2023/956 a platí bez podmínek:

• Definitivní režim CBAM je účinný od 1. ledna 2026 (čl. 36 odst. 2 písm. b)).
• O status schváleného deklaranta pro CBAM se žádá před dovozem (čl. 5 odst. 1), resp. jakmile dovozce překročení prahu očekává (čl. 5 odst. 1b).
• Obsažené emise se stanoví ze skutečných emisí nebo odkazem na standardní hodnoty (čl. 7 odst. 2).
• Prohlášení CBAM a vyřazení certifikátů: do 30. září za předchozí rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026.
• Sazbu pokut určuje čl. 26 nařízení odkazem na čl. 16 směrnice 2003/87/ES, nikoli národní právo.
• Komunikace probíhá přes rejstřík CBAM vedený na úrovni EU podle článku 14; příslušný orgán určuje členský stát (čl. 11 odst. 1).

---

Co teprve upřesní prováděcí akty

Nařízení (EU) 2023/956 zmocňuje Komisi k vydání prováděcích a delegovaných aktů v několika oblastech. Konkrétní hodnoty standardních emisních faktorů pro jednotlivé kategorie zboží a podrobnosti fungování centrální platformy pro prodej certifikátů jsou předmětem těchto aktů. Přesné parametry proto sledujte v Úředním věstníku EU – v tomto článku je neuvádíme, protože by šlo o nepodložené odhady. Jakmile budou akty vydány, konkrétní čísla ověřte přímo v jejich textu.

---

Akční plán 30/60/90 dní

Tento plán je určen dovozci, který dosud CBAM neřešil a dovoz zboží CBAM přesahuje nebo může přesáhnout 50 tun ročně.

Prvních 30 dní – zmapování situace

1. Projděte celní záznamy za poslední rok a identifikujte zásilky zboží v kategoriích CBAM: cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřina, vodík.
2. Sečtěte celkovou hmotnost těchto zásilek. Pokud je součet pod 50 tunami a neplánujete navýšení, jste v režimu osvobození – ale sledujte průběžný stav v průběhu celého roku.
3. Pokud součet přesahuje 50 tun nebo hrozí překročení, přejděte k dalšímu kroku bez odkladu.
4. Ujasněte si, zda váš celní zástupce je přímý nebo nepřímý, a kdo tedy nese povinnosti CBAM ve vašem smluvním vztahu.

31–60 dní – příprava žádosti

1. Podejte žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM přes rejstřík CBAM – a to dřív, než dovezete další zásilku nad práh. V ČR vám s procesem pomůže příslušný národní orgán.
2. Kontaktujte své dodavatele mimo EU a požádejte je o data ke skutečným zabudovaným emisím vašeho zboží. Bez těchto dat budete odkázáni na standardní hodnoty Komise, které mohou být méně příznivé než skutečné emise moderního výrobce.

61–90 dní – nastavení procesů

1. Nastavte interní evidenci dovozů zboží CBAM tak, aby průběžně sledovala celkovou hmotnost v daném roce a upozornila vás, jakmile se blížíte k prahu 50 tun.
2. Naplánujte nákup certifikátů CBAM – prodej přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 pro pokrytí dovozu roku 2026, vyřazení a prohlášení mají termín 30. září 2027 a od roku 2027 běží čtvrtletní 50 % pokrytí. Rezervujte na to rozpočet předem.

Chcete rychle zjistit, zda se vás CBAM týká? Rychlá prověrka

---

Časté omyly

Omyl 1: „CBAM se týká jen velkých průmyslových podniků.“

Nepravda. CBAM dopadá na každého dovozce vyjmenovaného zboží do EU – včetně malých firem a e-shopů, které nakupují hliníkové nebo ocelové komponenty v zahraničí. Práh de minimis 50 tun chrání nejmenší dovozce, ale kdo ho překročí, má plné povinnosti bez ohledu na velikost firmy nebo obrat.

Omyl 2: „Přechodné období skončilo, takže jsem to propásl – teď už nic nezmůžu.“

Přechodné období bylo jen fází vykazování bez plateb. Definitivní režim s finančními povinnostmi začal 1. ledna 2026. Pokud jste dosud nepodali žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM, podejte ji hned – přechodné okno podle čl. 17 odst. 7a, které dovolovalo dovážet už v průběhu řízení, skončilo 31. března 2026, takže do rozhodnutí zboží z přílohy I nad práh dovážet nesmíte.

Omyl 3: „Stačí nepřekročit 50 tun – rozdělím zásilky na více menších.“

Práh 50 tun se počítá jako roční součet čisté hmotnosti veškerého zboží CBAM daného dovozce přes všechny kódy KN – nikoli jako hmotnost jednotlivé zásilky. Umělé dělení dovozu je výslovně ošetřeno: podle čl. 25a odst. 4 orgán „nepřihlíží k praktikám, opatřením či jejich sledu, jejichž hlavním účelem … je dostat se pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu a které nejsou poctivé“ a takový dovozce „se považuje za dovozce zapojeného do závažného porušení tohoto nařízení“; čl. 27 odst. 2 písm. b) totéž řadí mezi praktiky obcházení.

---

Zdroje

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956

Všechna tvrdá tvrzení v tomto článku jsou podložena výhradně tímto primárním pramenem. Čísla článků konkrétních ustanovení ověřte přímo v textu nařízení – při odkazování na konkrétní povinnosti doporučujeme pracovat s aktuálním konsolidovaným zněním v Úředním věstníku EU.

---

Shrnutí

CBAM vznikl jako přímá odpověď na strukturální slabinu EU ETS: výrobci v EU platí za emise, dovozci ze třetích zemí ne. Výsledkem by byl únik uhlíku – přesun výroby mimo EU bez globálního snížení emisí. CBAM tuto mezeru uzavírá tím, že ukládá dovozci zaplatit za zabudované emise dovezeného zboží cenu odpovídající ceně emisní povolenky v EU ETS.

Mechanismus se vztahuje na šest oddílů přílohy I a 42 kódů KN: cement, elektřinu, hnojiva, železo a ocel, hliník a vodík. Přechodné období (1. října 2023 – 31. prosince 2025) bylo fází vykazování bez plateb. Definitivní režim platí od 1. ledna 2026 – s povinností mít status schváleného deklaranta pro CBAM, podat prohlášení CBAM do 30. září za předchozí rok a k témuž datu vyřadit certifikáty. Dovozci pod 50 tun čisté hmotnosti ročně jsou osvobozeni, ale překročení prahu kdykoli během roku dopadá na veškeré zboží dovezené v tom roce (čl. 2a odst. 2).

Pokud dovážíte zboží z vyjmenovaných kategorií a nejste si jisti, zda a jak se vás CBAM týká, začněte zmapováním svých celních záznamů – a případně využijte rychlou prověrku.