Které zboží spadá pod CBAM: přesný přehled kategorií

Které zboží spadá pod CBAM: přesný přehled kategorií

Pokud dovážíte zboží ze zemí mimo EU, jedna otázka rozhoduje o všem: je váš konkrétní výrobek uveden v příloze nařízení (EU) 2023/956? CBAM nedopadá plošně na veškerý dovoz – dopadá na přesně vymezené kategorie uhlíkově náročného zboží. Tento článek vám řekne, které kategorie to jsou, jak poznat, zda jste pod prahem osvobození, a co konkrétně musíte udělat od roku 2026.

*Tento článek je obecnou informací, nikoli individuální právní nebo daňovou radou pro vaši konkrétní situaci.*

---

Proč CBAM existuje a koho se týká

CBAM vyrovnává cenový rozdíl mezi výrobci v EU, kteří platí za emise v rámci EU ETS, a dovozci ze zemí bez srovnatelné ceny uhlíku.

Bez tohoto vyrovnání by výroba uhlíkově náročného zboží gravitovala mimo EU – tzv. únik uhlíku (carbon leakage). CBAM tento rozdíl odstraňuje: dovozce musí zaplatit za zabudované emise dovezeného zboží stejně, jako by zaplatil výrobce v EU.

Povinnosti CBAM dopadají na dovozce vyjmenovaného zboží do EU nebo na jejich nepřímé celní zástupce. Mimo CBAM zůstávají:

• zboží vyrobené v EU (bez ohledu na materiálové složení),
• naprostá většina běžného spotřebního zboží – elektronika, textil, nábytek, potraviny, hotové stroje,
• vývoz z EU – CBAM je výhradně dovozní mechanismus.

---

Šest kategorií zboží pod CBAM

Nařízení (EU) 2023/956 vymezuje šest základních kategorií. Mimo tyto kategorie CBAM neplatí – bez výjimky.

1. Cement

Dovoz cementu a slínku (clinker) podléhá CBAM. Týká se to portlandského cementu i dalších typů hydraulických pojiv. Pokud dovážíte cement pro stavební nebo průmyslové účely ze třetích zemí, jste v režimu CBAM.

2. Železo a ocel

Nejrozsáhlejší kategorie. Zahrnuje surové železo, litinu, surovou ocel, polotovary, ploché a dlouhé válcované výrobky, trubky, profily a řadu dalších výrobků. Patří sem i vybrané navazující výrobky – například šrouby, matice a spojovací materiály ze železa nebo oceli, pokud jsou výslovně uvedeny v příloze nařízení.

Příklad: Dovážíte ocelové svitky z Turecka pro vlastní zpracování v české výrobě? Jste v režimu CBAM. Dovážíte hotové obráběcí stroje z oceli? Stroje jako takové pod CBAM nespadají – rozhoduje konkrétní kód kombinované nomenklatury (KN), nikoli materiálové složení.

3. Hliník

CBAM pokrývá surový hliník, slitiny, polotovary i vybrané zpracované výrobky – například hliníkové konstrukce, dráty nebo fólie. Stejně jako u oceli platí: ne každý výrobek obsahující hliník automaticky spadá pod CBAM.

Příklad: Dovážíte hliníkové profily pro výrobu oken z Číny? Ověřte kód KN v příloze nařízení. Dovážíte hotová okna s hliníkovým rámem jako celek? Hotová okna pravděpodobně pod CBAM nespadají – ale kód KN vždy ověřte.

4. Hnojiva

Dusíkatá hnojiva a jejich prekurzory – zejména čpavek (amoniak) – jsou v režimu CBAM kvůli vysoké uhlíkové náročnosti jejich výroby. Pokud dovážíte dusičnan amonný, močovinu nebo směsná hnojiva na bázi dusíku, CBAM se vás týká.

5. Elektřina

Dovoz elektřiny ze třetích zemí podléhá CBAM. Tato kategorie je specifická: na elektřinu se nevztahuje práh de minimis 50 tun – povinnosti platí bez ohledu na objem dovozu.

6. Vodík

Vodík je v CBAM stejně jako elektřina vyňat z prahu de minimis – povinnosti platí od prvního kilogramu dovozu.

---

Prekurzory a navazující výrobky: kde je hranice

Rozhoduje výhradně kód kombinované nomenklatury (KN) uvedený v příloze nařízení (EU) 2023/956 – nikoli materiálové složení výrobku.

Nařízení zahrnuje nejen základní materiály, ale i vybrané prekurzory a navazující (downstream) výrobky. Pravidlo je jednoduché:

• Pokud váš výrobek má kód KN uvedený v příloze nařízení, CBAM se na něj vztahuje.
• Pokud kód KN v příloze není, CBAM se na něj nevztahuje – i kdyby výrobek z velké části sestával z oceli nebo hliníku.

Rozhodovací vodítko podle stupně zpracování:

• Dovážíte základní materiál (surová ocel, surový hliník, cement, čpavek): téměř jistě v CBAM – ověřte kód KN pro jistotu.
• Dovážíte polotovar nebo zpracovaný výrobek (profily, plechy, trubky, spojovací materiál): ověřte kód KN v příloze nařízení – může i nemusí být zahrnut.
• Dovážíte hotový výrobek (stroj, spotřebič, automobil, nábytek): pravděpodobně mimo CBAM – ale kód KN vždy ověřte, než učiníte závěr.

Příloha nařízení je volně dostupná na EUR-Lex (odkaz v sekci Zdroje).

---

Co platí najisto od roku 2026

Definitivní (ostrý) režim CBAM začal 1. ledna 2026. Od tohoto data platí finanční povinnosti – nákup a odevzdání certifikátů CBAM.

Přechodné období trvalo od 1. října 2023 do 31. prosince 2025. V té době dovozci pouze čtvrtletně vykazovali zabudované emise, bez jakýchkoli plateb. Tato fáze je uzavřena.

Co platí od roku 2026 – konkrétně:

1. Schválený deklarant pro CBAM: Zákonný název statusu zní „schválený deklarant pro CBAM“. Podle čl. 4 „zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM“ a podle čl. 5 odst. 1 se o něj žádá „před dovozem zboží“ – není to lhůta k datu. Kdo spadá pod výjimku de minimis, žádá tehdy, „kdy očekává, že překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“ (čl. 5 odst. 1b). Datum 31. března 2026 nebylo lhůtou pro žádost: čl. 17 odst. 7a byl jednorázovou úlevou, podle níž ten, kdo podal žádost „do 31. března 2026“, mohl „prozatímně pokračovat v dovozu zboží, dokud příslušný orgán nepřijme rozhodnutí“. Toto okno je zavřené – kdo žádá dnes, musí na rozhodnutí počkat, ledaže se vejde pod práh 50 tun. Nepřímý celní zástupce status potřebuje i tehdy, je-li dovozce podle článku 2a osvobozen (čl. 5 odst. 1a a 2).

1. Roční deklarace CBAM: Čtvrtletní zprávy z přechodného období nahrazuje jedna roční deklarace CBAM s údaji o zabudovaných emisích.

1. Certifikáty CBAM: Dovozci nakupují certifikáty ke krytí obsažených emisí a vyřazují je. Termíny jsou v nařízení, ne u úřadu. Prohlášení CBAM se podává „do 30. září každého roku … za předcházející kalendářní rok“ a „poprvé … v roce 2027 s prohlášením za rok 2026“ (čl. 6 odst. 1); k témuž datu se vyřazují certifikáty (čl. 22 odst. 1). Od roku 2027 musí být na účtu na konci každého čtvrtletí certifikáty na alespoň 50 % emisí obsažených ve zboží dovezeném od začátku roku (čl. 22 odst. 2). Prodej přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027 (čl. 20 odst. 1); certifikáty pokryjí zboží dovezené v roce 2026.

1. Obsažené emise: Nařízení dává volbu, ne pořadí: podle čl. 7 odst. 2 se emise u zboží jiného než elektřina stanoví „a) na základě skutečných emisí … nebo b) odkazem na standardní hodnoty“. Standardní hodnoty smíte použít, i když skutečná data máte. Volba je ekonomická: standardní hodnoty nesou podle přílohy IV bodu 4.1 „úměrně navrženou přirážku“, zatímco skutečné emise musí ověřit akreditovaný ověřovatel (čl. 8 odst. 1) a jen u nich lze odečíst skutečně zaplacenou cenu uhlíku podle čl. 9 odst. 1. U dovážené elektřiny je pořadí obrácené – pravidlem jsou standardní hodnoty (čl. 7 odst. 3).

1. Sankce: Sazbu pokuty stanoví přímo nařízení, ne národní právo. Podle čl. 26 odst. 1 platí schválený deklarant, který do 30. září nevyřadí odpovídající počet certifikátů, pokutu „totožnou s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice“ – základ 100 EUR za tunu CO₂ ekvivalentu, od roku 2013 valorizovaný evropským indexem spotřebitelských cen – a to za každý nevyřazený certifikát. Kdo doveze bez statusu nebo překročí práh 50 tun, platí trojnásobek až pětinásobek (čl. 26 odst. 2 a 2a). Členské státy sazbu neurčují, pokutu vymáhají (čl. 26 odst. 5). Nesprávný počet certifikátů se přitom nejprve doměřuje: orgán stanoví správný počet a vyzve k vyřazení do jednoho měsíce (čl. 19 odst. 5).

---

Práh de minimis: kdo je osvobozen

Článek 2a se podle čl. 36 odst. 2 písm. b) používá od 1. ledna 2026. Dovozce je „osvobozen od povinností podle tohoto nařízení, pokud čistá hmotnost dovezeného zboží v daném kalendářním roce kumulativně nepřekročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu“, která podle přílohy VII bodu 1 „činí 50 tun čisté hmotnosti“ a vztahuje se „na celkovou čistou hmotnost zboží všech kódů KN agregovanou na dovozce a kalendářní rok“. Výjimku dovozce uvede v celním prohlášení. Na elektřinu a vodík se nevztahuje (čl. 2a odst. 4).

Toto zjednodušení osvobozuje podle odhadu Komise (Omnibus I, únor 2025) přibližně 182 000 dovozců – převážně malé firmy a jednotlivce – a přitom dál pokrývá více než 99 % dotčených emisí.

Klíčové detaily, které většina zdrojů přehlíží:

• Práh 50 tun se počítá jako celkový roční dovoz všech kategorií zboží CBAM dohromady, nikoli každá kategorie zvlášť. Dovážíte-li 30 tun oceli a 25 tun hliníku, celkem je to 55 tun – práh překročen.
• Vodík a elektřina jsou z prahu vyňaty – na ně povinnosti platí bez ohledu na objem.
• Překročíte-li práh kdykoli v průběhu roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz zboží CBAM v daném roce – nejen na množství nad prahem.

Příklad: Dovážíte ocelové tyče z Ukrajiny. V prvním pololetí roku 2026 dovezete 30 tun, ve druhém pololetí dalších 25 tun. Celkem 55 tun – práh překročen. CBAM povinnosti se uplatní zpětně na všech 55 tun, nikoli jen na 5 tun nad prahem. Průběžné sledování objemu dovozu není doporučení – je to nutnost.

---

Co CBAM není a koho se netýká

CBAM se netýká zboží pocházejícího z EU ani naprosté většiny běžného spotřebního zboží.

Konkrétně mimo CBAM jsou:

• Veškeré zboží vyrobené v EU – bez ohledu na materiálové složení.
• Hotové výrobky, jejichž kód KN není uveden v příloze nařízení: automobily, stroje, spotřebiče, elektronika, textil, nábytek, potraviny.
• Dovoz zboží CBAM v objemu do 50 tun ročně (s výjimkou vodíku a elektřiny).
• Vývoz z EU – CBAM je výhradně dovozní mechanismus.

Stranou stojí i devět položek přílohy III bodu 1, na jejichž zboží se podle čl. 2 odst. 4 nařízení nevztahuje vůbec: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a území Büsingen, Helgoland, Livigno, Ceuta a Melilla. Původ se přitom určuje podle pravidel nepreferenčního původu podle článku 59 celního kodexu (čl. 2 odst. 5), ne podle toho, odkud zboží fyzicky přijelo.

Příslušný orgán určuje každý členský stát a oznamuje ho Komisi (čl. 11 odst. 1); žádosti, evidence a komunikace probíhají přes rejstřík CBAM vedený na úrovni EU podle článku 14.

---

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zjistěte, zda se vás CBAM týká

1. Sestavte úplný seznam zboží, které dovážíte ze zemí mimo EU.
2. Ke každé položce dohledejte kód kombinované nomenklatury (KN) – najdete ho v celních dokladech nebo v celním sazebníku EU.
3. Porovnejte kódy KN s přílohou nařízení (EU) 2023/956 dostupnou na EUR-Lex.
4. Odhadněte roční objem dovozu v tunách pro každou kategorii zboží CBAM a sečtěte je dohromady.
5. Pokud celkový součet nepřesahuje 50 tun a nedovážíte vodík ani elektřinu, jste pravděpodobně pod prahem de minimis – ale objem sledujte průběžně po celý rok.

30–60 dní: připravte se na povinnosti

1. Pokud objem přesahuje 50 tun nebo překročení očekáváte, podejte žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM – před dovozem (čl. 5 odst. 1 a 1b). 7. Kontaktujte příslušný národní orgán CBAM v ČR a ověřte stav registrace v rejstříku CBAM.
2. Oslovte dodavatele mimo EU s žádostí o data o skutečných obsažených emisích. Bez nich sáhnete po standardních hodnotách – právně je to plnohodnotná volba (čl. 7 odst. 2 písm. b)), ale nesou přirážku podle přílohy IV bodu 4.1.

60–90 dní: nastavte procesy

1. Zaveďte interní sledování kumulativního objemu dovozu zboží CBAM v průběhu roku – abyste překročení prahu zachytili dříve, než nastane, nikoli zpětně.
2. Připravte se na prohlášení CBAM a vyřazení certifikátů do 30. září 2027 za rok 2026; prodej certifikátů přes společnou centrální platformu začíná 1. února 2027.
3. Nechte si udělat orientační prověrku vaší situace: rychlá prověrka.

---

Časté omyly

Omyl 1: „CBAM se týká každého, kdo dováží zboží obsahující ocel nebo hliník.“

Není to tak. CBAM se vztahuje pouze na zboží s konkrétním kódem KN uvedeným v příloze nařízení. Hotový stroj z oceli, automobil nebo průmyslový spotřebič pod CBAM nespadají – i když jsou z velké části z oceli nebo hliníku. Rozhoduje kód KN, nikoli materiálové složení.

Omyl 2: „Jsem malá firma, CBAM se mě netýká.“

Velikost firmy nehraje žádnou roli – rozhoduje objem dovozu. Práh de minimis 50 tun ročně se vztahuje na objem zboží CBAM, nikoli na obrat nebo počet zaměstnanců. Malá firma dovážející 60 tun ocelových polotovarů ročně povinnostem CBAM plně podléhá. Velká firma dovážející 40 tun ročně je pod prahem a povinnosti nemá.

Omyl 3: „Překročím-li práh 50 tun, zaplatím jen za množství nad prahem.“

Toto je nejnebezpečnější omyl. Překročíte-li práh kdykoli v průběhu roku, povinnosti CBAM se uplatní zpětně na veškerý váš dovoz zboží CBAM v daném roce – od prvního kilogramu. Průběžné sledování objemu dovozu je proto nezbytné, nikoli volitelné.

---

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/956 Evropského parlamentu a Rady o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – úplné znění včetně přílohy se seznamem kódů KN: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
• Úřední věstník EU, původní znění nařízení: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj

Všechna tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí výhradně z nařízení (EU) 2023/956 (CELEX 32023R0956).

---

Shrnutí

CBAM dopadá na dovoz šesti kategorií uhlíkově náročného zboží: cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku, včetně vybraných prekurzorů a navazujících výrobků vymezených kódem KN v příloze nařízení. Ostatní zboží – spotřební elektronika, textil, nábytek, hotové stroje – pod CBAM nespadá.

Definitivní režim s finančními povinnostmi platí od 1. ledna 2026. Dovozci s ročním objemem do 50 tun zboží CBAM jsou od povinností osvobozeni – výjimkou jsou vodík a elektřina. Překročení prahu v průběhu roku spouští povinnosti zpětně na celý roční dovoz od prvního kilogramu.

Prvním krokem je ověření kódů KN vašeho zboží oproti příloze nařízení a nastavení průběžného sledování objemu dovozu. Pokud si nejste jisti, nechte si udělat orientační prověrku: rychlá prověrka.