CBAM v ČR: kam podat žádost o schváleného deklaranta

Kdo v Česku vlastně rozhoduje o tom, zda dostanete status schváleného deklaranta pro CBAM, a kam se s žádostí obrátit, si řada dovozců ujasní až ve chvíli, kdy zboží stojí na hranici. Tento článek je obecná informace, ne individuální právní rada – pro konkrétní situaci vždy ověřte aktuální stav u příslušného orgánu nebo formou rychlé prověrky.

Kdo je v Česku příslušným orgánem pro CBAM

Příslušným orgánem pro CBAM v České republice je Celní správa ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Toto určení bylo Evropské komisi oznámeno podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956 a je vedeno v jejím seznamu národních příslušných orgánů. Nařízení nechává na každém členském státu, aby si takový orgán určil a Komisi to oznámil – v ČR tak vznikla dvojice institucí, nikoli jediný úřad.

Pro praxi to znamená dva kontaktní kanály:

• CBAM@celnisprava.gov.cz – dotazy směřované na Celní správu ČR,
• CBAM_ETS@mzp.gov.cz – dotazy směřované na Ministerstvo životního prostředí.

Fakta, která máme k dispozici, přesné rozdělení agendy mezi oba subjekty nespecifikují. V případě nejasnosti napište na obě adresy nebo se řiďte pokyny, které dostanete přímo v rejstříku CBAM.

Kam a jak podat žádost o status schváleného deklaranta

Samotná žádost se nepodává papírově na přepážce celnice, ale elektronicky prostřednictvím rejstříku CBAM, který na úrovni EU zřizuje a provozuje Evropská komise (čl. 14 odst. 1). Žádosti, evidence i veškerá další komunikace ohledně statusu probíhají právě přes tento rejstřík – český příslušný orgán v něm žádost vyřizuje a rozhoduje, ale technickou vstupní branou je unijní systém, ne národní portál.

Žádost podle čl. 5 podáváte před dovozem zboží na celní území Unie. Po novele (EU) 2025/2083 platí, že žádost podá dovozce, který očekává, že v kalendářním roce překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu 50 tun čisté hmotnosti zboží přílohy I (čl. 5 odst. 1b). Bez statusu schváleného deklaranta nelze zboží přílohy I ze třetí země dovážet vůbec – celní orgány dovoz jinou osobou nepovolí (čl. 4, čl. 25 odst. 1).

Kdo žádost podává, když firma nesídlí v ČR

Nařízení rozlišuje dvě situace:

• Dovozce usazený v členském státě žádá o status sám.
• Dovozce neusazený v žádném členském státě žádost sám podat nemůže – status za něj získává nepřímý celní zástupce, který jedná na jeho účet (čl. 5 odst. 1a a 2).

Jedná-li nepřímý celní zástupce jako schválený deklarant na účet dovozce, vztahují se na něj podle čl. 5 odst. 2a stejné povinnosti jako na dovozce, pokud jde o zboží, které pro něj dováží. Nejde tedy o formální zprostředkování bez odpovědnosti; zástupce nese celou paletu povinností CBAM stejně, jako by zboží dovážel sám.

*Příklad:* Americký výrobce chemikálií z přílohy I (kód KN 2804 10 00 – vodík) nemá v EU žádné sídlo ani provozovnu a prodává do ČR přes vlastního odběratele. Sám o status žádat nemůže – musí najít nepřímého celního zástupce usazeného v některém členském státě, který za něj žádost podá a následně ponese stejné povinnosti CBAM, jako by zboží dovážel na vlastní účet.

Rozhodovací vodítko: kdy a kdo žádost podává

• Pokud jste usazeni v ČR nebo jiném členském státě a v aktuálním kalendářním roce očekáváte překročení 50 tun čisté hmotnosti zboží přílohy I → podejte žádost sami, a to s dostatečným předstihem před plánovaným dovozem.
• Pokud nejste usazeni v žádném členském státě → oslovte nepřímého celního zástupce usazeného v EU; žádost podá on a ponese stejné povinnosti jako dovozce.
• Pokud v daném roce spolehlivě zůstanete pod 50 tun → status nepotřebujete, ale výjimku musíte uvést v celním prohlášení a kumulativní součet dovozů sledovat průběžně (viz níže).

Nárok na status, ne libovůle úřadu

Rozhodování o žádosti není věcí volné úvahy. Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2, příslušný orgán mu status udělit musí – jde o nárokové rozhodnutí, ne o diskreci (čl. 17 odst. 1 a 2). Přidělený status se navíc uznává ve všech členských státech, nejde tedy o povolení platné jen v ČR.

Před vydáním rozhodnutí může orgán prostřednictvím rejstříku CBAM konzultovat příslušné orgány jiných členských států nebo Komisi. Taková konzultace nepřesáhne 15 kalendářních dnů – jde o pevný strop, ne o orientační lhůtu.

*Příklad z praxe:* Český distributor hliníkových profilů dováží zboží z Turecka a v aktuálním roce poprvé přesáhne 50 tun čisté hmotnosti. Podá žádost o status přes rejstřík CBAM, český příslušný orgán posoudí splnění kritérií čl. 17 odst. 2, případně si vyžádá stanovisko jiného členského státu – a pokud kritéria firma splňuje, status jí musí vydat.

Co platí najisto od 1. ledna 2026

Klíčová ustanovení definitivního režimu, včetně čl. 4 (dovoz pouze se statusem), čl. 2a (výjimka de minimis) a dalších, se použijí ode dne 1. ledna 2026 (čl. 36 odst. 2 písm. b). Od tohoto data platí bez výjimky, že zboží přílohy I ze třetí země smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM.

Nařízení obsahovalo i přechodné ustanovení pro rozjezd: kdo podal žádost o status do 31. 3. 2026, mohl podle čl. 17 odst. 7a prozatímně pokračovat v dovozu, dokud příslušný orgán nerozhodl. Toto okno je dnes uzavřené – vztahovalo se výhradně na žádosti podané do uvedeného data a pro nové žadatele bez takto podané žádosti už neplatí. Plně nastupuje holé pravidlo čl. 4: bez statusu se nedováží. Odmítne-li orgán status udělit tomu, kdo v tomto přechodném období dovážel, musí do jednoho měsíce od rozhodnutí dodatečně stanovit emise obsažené ve zboží dovezeném mezi 1. 1. 2026 a datem rozhodnutí – na základě informací podle čl. 25 odst. 3, odkazem na standardní hodnoty přílohy IV a dalších relevantních informací.

Práh 50 tun a povinnost žádat i tak

Výjimka de minimis (příloha VII bod 1) osvobozuje dovozce od povinností CBAM, nepřekročí-li čistá hmotnost dovezeného zboží přílohy I za kalendářní rok kumulativně 50 tun na dovozce – agregovaně za všechny kódy KN. I tak ale platí, že tuto výjimku musí dovozce uvést v příslušném celním prohlášení – mlčení není totéž co osvobození. Překročí-li dovozce práh v průběhu roku, vztahují se na něj podle čl. 2a odst. 2 zpětně všechny povinnosti ohledně emisí ve veškerém zboží dovezeném v tomto kalendářním roce, nejen v té části, která práh přesáhla.

Kdo v daném roce práh očekává, měl by tedy žádost o status podat s předstihem – ne až ve chvíli, kdy limit skutečně padne. Vzhledem k tomu, že žádost se podává před dovozem a rozhodnutí může trvat i s ohledem na možnou konzultaci jiného státu či Komise, počítejte s tím, že mezi podáním žádosti a jejím vyřízením uplyne určitý čas.

Co teprve upřesní český zákon (výhled)

Vnitrostátní procesní rámec k CBAM – forma jistoty, skutkové podstaty přestupků, příslušnost k řízení – v Česku dosud stanoven není. Návrh zákona je projednáván jako sněmovní tisk 114 (10. volební období): první čtení proběhlo 14. 7. 2026, návrh byl přikázán výborům a další projednávání je možné od 13. 9. 2026.

Chybějící český zákon ale neznamená prázdné místo v povinnostech. Nařízení CBAM je přímo použitelné, a povinnosti plynoucí přímo z něj – dovoz jen se statusem, prohlášení, vyřazování certifikátů – nejsou touto skutečností dotčeny. Český zákon má doplnit procesní a sankční rámec na národní úrovni, ne teprve zavést samotné povinnosti CBAM.

Dohled a vymáhání sankcí

Dohled nad dodržováním povinností a vymáhání pokut podle čl. 26 spadá do působnosti stejného příslušného orgánu, který rozhoduje o žádostech. Kdo bez statusu schváleného deklaranta uvede zboží na celní území Unie, zaplatí pokutu ve výši trojnásobku až pětinásobku pokuty podle čl. 26 odst. 1, a to za každý nevyřazený certifikát CBAM (čl. 26 odst. 2). Základní sazba podle odst. 1 je totožná s pokutou za překročení emisí podle směrnice 2003/87/ES.

Stejná zvýšená sazba (trojnásobek až pětinásobek) dopadá podle čl. 26 odst. 2a i na dovozce, kteří práh 50 tun v daném roce překročí, aniž mají status. Zaplacením této pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty pro dané dovezené zboží – povinnost obstarat si status pro další dovozy tím ale nezaniká. Podrobný přehled sazeb, snížení a výjimek je natolik rozsáhlý, že si zaslouží samostatné zpracování – zde je podstatné vědět, že vymáhání leží u téhož orgánu, u kterého žádáte o status.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dnů: Spočítejte kumulativní čistou hmotnost zboží přílohy I, které v aktuálním kalendářním roce dovezete nebo plánujete dovézt. Ověřte, zda jste usazeni v ČR nebo jiném členském státě, nebo zda potřebujete nepřímého celního zástupce.
2. Do 30 dnů: Pokud očekáváte překročení 50 tun, podejte žádost o status schváleného deklaranta přes rejstřík CBAM co nejdříve – status musíte mít dřív, než zboží doveze na celní území Unie. Při nejasnostech kontaktujte CBAM@celnisprava.gov.cz a CBAM_ETS@mzp.gov.cz.
3. Do 60 dnů: Připravte si podklady pro případ, že orgán bude v rámci lhůty do 15 kalendářních dnů konzultovat jiný členský stát nebo Komisi. Zároveň zjistěte aktuální stav sněmovního tisku 114 u Poslanecké sněmovny, abyste znali, kdy lze očekávat český procesní rámec.
4. Do 90 dnů: Ověřte, že status byl v rejstříku CBAM skutečně přidělen a je uznán, a nastavte interní proces, aby se všechny další dovozy uskutečňovaly už jen pod tímto statusem.
5. Do 90 dnů: Pro rychlé ověření, kde přesně stojíte a co vám v nastavení chybí, využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

„Žádost se podává na formuláři u české celnice.“ Ve skutečnosti probíhá celý proces elektronicky přes rejstřík CBAM na úrovni EU; český příslušný orgán v něm žádost vyřizuje, ale vstupním bodem není národní papírový formulář.

„Dokud nemáme český zákon o CBAM, povinnosti se mě netýkají.“ Nařízení CBAM je přímo použitelné bez ohledu na to, v jaké fázi je český sněmovní tisk 114. Povinnost dovážet jen se statusem, podávat prohlášení a vyřazovat certifikáty platí bez ohledu na chybějící vnitrostátní procesní zákon.

„Do 50 tun nemusím nic řešit.“ I osvobozený dovozce musí výjimku uvést v celním prohlášení, a limit se počítá kumulativně za celý kalendářní rok. Překročíte-li jej byť jen v jednom měsíci, dopadnou povinnosti zpětně na veškeré zboží dovezené v tomto roce – nejen na tu část, která práh přesáhla.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/956 (CBAM), konsolidované znění – čl. 1, 2, 2a, 4, 5, 11, 14, 17, 25, 26, 36 – EUR-Lex, CELEX 32023R0956: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
• Nařízení (EU) 2025/2083, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956 – CELEX 32025R2083
• Seznam příslušných orgánů CBAM oznámených Komisi podle čl. 11 odst. 1 – http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj
• Sněmovní tisk 114 (10. volební období), Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Shrnutí

Příslušným orgánem pro CBAM v Česku je Celní správa ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí – toto určení oznámila ČR Evropské komisi podle čl. 11 odst. 1. Žádost o status schváleného deklaranta se podává elektronicky přes rejstřík CBAM provozovaný Komisí, nikoli papírově u české celnice; kontaktními místy pro dotazy jsou CBAM@celnisprava.gov.cz a CBAM_ETS@mzp.gov.cz. Splníte-li kritéria čl. 17 odst. 2, orgán vám status musí udělit – nejde o volnou úvahu, jen o lhůtu až 15 kalendářních dnů na případnou konzultaci s jiným státem nebo Komisí. Od 1. ledna 2026 platí bez výjimky, že bez tohoto statusu nelze zboží přílohy I ze třetí země dovážet, a přechodné okno pro žádosti podané do 31. 3. 2026 je uzavřené. Kdo práh 50 tun překročí bez statusu, riskuje pokutu ve výši trojnásobku až pětinásobku základní sazby za každý nevyřazený certifikát. Český procesní zákon (sněmovní tisk 114) dosud nebyl přijat, ale povinnosti přímo z nařízení to nijak nezeslabuje. Kdo si není jistý, kde ve svém nastavení stojí, udělá nejlépe, když si to ověří formou rychlé prověrky, než mu zboží zůstane stát na hranici.