Musím čekat na český zákon k CBAM, než začnu plnit povinnosti?

Ne. Nařízení CBAM je přímo použitelné ve všech členských státech bez ohledu na stav českého zákona. Povinnosti podle čl. 4, čl. 5, čl. 6 a dalších platí od 1. ledna 2026 nezávisle na tom, zda Poslanecká sněmovna dokončila projednávání sněmovního tisku 114.

Co konkrétně má český zákon k CBAM doplnit?

Vnitrostátní procesní rámec – formu jistoty, skutkové podstaty přestupků a příslušnost k vedení řízení. Jde o doplnění vymáhání a procesních otázek na národní úrovni, nikoli o samotné povinnosti dovozců, které stanovuje přímo nařízení.

Kdo dnes v Česku rozhoduje o žádostech o status schváleného deklaranta pro CBAM, když zákon není hotový?

Příslušným orgánem je Celní správa ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí, oznámené Evropské komisi podle čl. 11 odst. 1 nařízení. Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2, orgán status udělí – nejde o správní uvážení. Tato pravomoc plyne přímo z nařízení a nečeká na český prováděcí zákon.

Kdy bude český zákon k CBAM schválen?

K 14. červenci 2026 proběhlo první čtení sněmovního tisku 114 (10. volební období) a návrh byl přikázán výborům; další projednávání je možné od 13. září 2026. Přesné datum schválení není možné předjímat – aktuální stav ověřte na webu Poslanecké sněmovny.

Český zákon k CBAM ve Sněmovně: povinnosti platí i bez něj

Za metodiku ručí Marek Galetka, zakladatel Pravano. Text prošel lidským schválením před zveřejněním.

Pokud jako dovozce čekáte, až Poslanecká sněmovna dokončí český zákon k CBAM, a teprve pak se pustíte do plnění povinností, čekáte na něco, co vaše povinnosti neodkládá ani o den. Tento článek vysvětluje, v jaké fázi legislativní proces skutečně je, co má český zákon doplnit a co se vás týká už dnes bez ohledu na to, kdy Sněmovna hlasování dokončí.

Jde o obecnou informaci, ne o individuální právní radu k vaší konkrétní situaci.

Co platí najisto od 1. ledna 2026 – bez ohledu na český zákon

Nařízení (EU) 2023/956 o CBAM je přímo použitelné ve všech členských státech a k účinnosti nepotřebuje žádný český transpoziční zákon. To je zásadní rozdíl oproti směrnicím: nařízení EU platí v originálním znění přímo, jakmile nastane den jeho použitelnosti podle vlastního textu.

Podle čl. 36 odst. 2 písm. b) nařízení se od 1. ledna 2026 použije mimo jiné:

čl. 4 – zboží z přílohy I smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM,
čl. 2a – výjimka de minimis pro dovozce pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou 50 tun čisté hmotnosti za kalendářní rok,
čl. 6 – povinnost podat prohlášení CBAM do 30. září za předchozí kalendářní rok, poprvé v roce 2027 za rok 2026,
čl. 23 až 27 – včetně sankčního režimu podle čl. 26.

Žádné z těchto ustanovení nečeká na český prováděcí zákon. Dovážíte-li zboží z přílohy I nařízení (cement, elektřina, hnojiva, železo a ocel, hliník, vodík), povinnosti na vás dopadají už dnes, bez ohledu na to, v jaké fázi je sněmovní tisk 114.

Práh 50 tun navíc není fixní napořád. Komise jej do 30. dubna každého roku přezkoumá, a odchyluje-li se vypočtená hodnota od používané o více než 15 tun, aktem v přenesené pravomoci ji změní s účinností od 1. ledna následujícího kalendářního roku. I tento mechanismus běží nezávisle na českém zákoně.

Co dělá příslušný orgán už teď

Příslušným orgánem pro CBAM v České republice je Celní správa ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí, oznámené Evropské komisi podle čl. 11 odst. 1 nařízení. Žádosti o status schváleného deklaranta pro CBAM se podávají prostřednictvím rejstříku CBAM, který zřizuje a provozuje Komise na úrovni EU podle čl. 14 odst. 1; kontaktními místy jsou CBAM@celnisprava.gov.cz a CBAM_ETS@mzp.gov.cz.

Rozhodování o žádosti přitom není věcí volné úvahy orgánu. Splní-li žadatel kritéria podle čl. 17 odst. 2, orgán mu status udělí – před rozhodnutím může prostřednictvím rejstříku CBAM konzultovat ostatní příslušné orgány nebo Komisi, konzultace ale nepřesáhne 15 kalendářních dnů (čl. 17 odst. 1 a 2). Udělený status se navíc uznává ve všech členských státech.

Žádost se podává před dovozem zboží na celní území Unie (čl. 5). Tato pravomoc orgánu plyne přímo z nařízení, nikoli z českého zákona – proto může žádosti přijímat a rozhodovat o nich i bez dokončené vnitrostátní úpravy.

Co teprve upřesní český zákon (výhled)

Vnitrostátní procesní rámec k CBAM v České republice dosud stanoven není. Návrh zákona je projednáván jako sněmovní tisk 114 (10. volební období). Podle dostupných informací má doplnit tři okruhy, které nařízení svěřuje národní úpravě:

formu jistoty – jak má být zajištěno plnění povinností v řízeních vedených podle českého práva,
přestupky – skutkové podstaty a procesní stránku správního trestání na národní úrovni,
příslušnost k řízení – který orgán a v jakém řízení bude jednotlivé případy vyřizovat.

Podstatné je, že samotná výše sankcí je dána přímo nařízením, nikoli českým zákonem. Podle čl. 26 odst. 1 je pokuta za nevyřazení certifikátů CBAM totožná s pokutou za překročení emisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 této směrnice, a použije se na každý nevyřazený certifikát. Kdo doveze zboží bez statusu schváleného deklaranta, zaplatí podle čl. 26 odst. 2 trojnásobek až pětinásobek této částky. Český zákon nemá měnit tyto sazby – má stanovit, kdo a jakým procesním postupem je v Česku uloží a vymůže.

Proč to není totéž jako „zákon zatím nic neukládá“

Časté mylné čtení zní: „dokud není český zákon, nemám povinnosti.“ Je to obrácené. Nařízení povinnosti ukládá přímo a bez ohledu na stav národní legislativy. Chybějící český zákon znamená jen to, že procesní mechanismus vymáhání na národní úrovni (kdo řízení vede, jak se skládá jistota, jak se stíhá přestupek) ještě není dotažený do zákonné podoby. Týká se to způsobu vymáhání, ne existence povinnosti samotné.

Kde přesně stojí sněmovní tisk 114

Legislativní proces v Poslanecké sněmovně má standardní kroky: první čtení, projednání ve výborech, druhé čtení, třetí čtení a hlasování o celém návrhu, poté postup v Senátu a podpis prezidenta republiky, vyhlášení ve Sbírce zákonů a nakonec nabytí účinnosti.

U sněmovního tisku 114 proběhlo první čtení 14. 7. 2026, návrh byl přikázán výborům a další projednávání je možné od 13. 9. 2026. Proces je tedy na začátku – po prvním čtení a přikázání výborům obvykle následuje projednání ve výborech, teprve poté druhé a třetí čtení ve Sněmovně a následně Senát.

Přesné datum, kdy zákon nabude účinnosti, není v tuto chvíli možné předjímat. Doporučujeme sledovat aktuální stav přímo na webu Poslanecké sněmovny pod číslem sněmovního tisku 114, protože harmonogram projednávání se může posunout.

Co se vás jako dovozce týká už dnes

Praktický dopad je jednoduchý: plánujte podle nařízení, ne podle legislativního kalendáře Sněmovny.

Dovážíte-li zboží z přílohy I (například hliníkové profily nebo ocelové polotovary ze třetí země) a překračujete jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu 50 tun čisté hmotnosti za kalendářní rok, potřebujete status schváleného deklaranta pro CBAM podle čl. 5 – bez ohledu na to, že český procesní zákon ještě neexistuje. Žádost je nutné podat před dovozem zboží.
Jste-li pod prahem 50 tun, výjimka de minimis se na vás vztahuje, ale musíte ji uvést v příslušném celním prohlášení (čl. 2a odst. 1). Překročíte-li práh v průběhu roku, dopadají na vás všechny povinnosti podle nařízení ohledně veškerého zboží dovezeného v tomto kalendářním roce, nejen ohledně přebytku nad prahem (čl. 2a odst. 2).
Jedná-li za vás nepřímý celní zástupce jako schválený deklarant pro CBAM, vztahují se na něj stejné povinnosti jako na vás, pokud jde o zboží dovážené na váš účet (čl. 5 odst. 2a).

Příklad z praxe: Menší firma dováží ze třetí země hliníkové komponenty pro vlastní výrobu spotřebního zboží. Za předchozí kalendářní rok dovezla přes 50 tun čisté hmotnosti tohoto zboží. Bez ohledu na to, že český zákon k CBAM zatím neprošel Sněmovnou, musí mít od 1. ledna 2026 status schváleného deklaranta pro CBAM a od roku 2027 podávat prohlášení CBAM a vyřazovat certifikáty do 30. září. Čekání na český zákon by ji nezbavilo ani povinnosti, ani rizika pokuty podle čl. 26.

Rozhodovací vodítko

Dovážíte zboží z přílohy I a blížíte se nebo jste nad prahem 50 tun ročně? Jednejte podle nařízení už nyní – žádost o status schváleného deklaranta, evidence emisí, příprava na prohlášení CBAM. Stav sněmovního tisku 114 na tuto povinnost nemá vliv.
Jste trvale hluboko pod prahem 50 tun a jde jen o ojedinělý dovoz? Sledujte kumulaci za kalendářní rok napříč všemi kódy KN a pamatujte na povinnost uvést výjimku v celním prohlášení – i to je povinnost podle nařízení, ne podle českého zákona.
Zajímá vás, jak bude v Česku probíhat řízení o přestupku nebo jaká bude vyžadována forma jistoty? Tady na dokončení zákona skutečně čekat musíte – tuto část dosud žádný český právní předpis neupravuje. Sledujte stav sněmovního tisku 114 a po jeho schválení ověřte dopad na konkrétní procesní postupy, které se vás týkají.

Akční plán 30/60/90 dní

Do 30 dnů: Zjistěte, zda zboží, které dovážíte, spadá do přílohy I nařízení, a spočítejte kumulativní čistou hmotnost dovozů za aktuální kalendářní rok napříč všemi kódy KN.
Do 30 dnů: Ověřte, kdo je u vašich dovozů celním zástupcem, a ujasněte si, zda status schváleného deklaranta bude žádat vaše firma, nebo nepřímý celní zástupce jménem firmy.
Do 60 dnů: Blížíte-li se prahu 50 tun nebo jste nad ním, podejte žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM u Celní správy ČR / Ministerstva životního prostředí, a to před dalším dovozem.
Do 60 dnů: Zaveďte interní evidenci emisí obsažených v dováženém zboží pro účely budoucího prohlášení CBAM.
Do 90 dnů: Nastavte si upozornění na termín 30. září pro podání prohlášení CBAM (poprvé v roce 2027 za rok 2026) a sledujte stav sněmovního tisku 114 na webu Poslanecké sněmovny, abyste zachytili, kdy nabude účinnosti český procesní zákon.
Pro rychlé zorientování, zda se vás povinnosti CBAM týkají a v jakém rozsahu, využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

„Dokud není český zákon, nemusím nic řešit.“ Opak je pravdou – nařízení je přímo použitelné a povinnosti podle čl. 4, čl. 2a, čl. 5, čl. 6 a čl. 26 platí od 1. ledna 2026 nezávisle na stavu národní legislativy. Chybí jen procesní rámec pro vymáhání na národní úrovni, ne samotné povinnosti.

„Sazbu pokuty stanoví český zákon, tak si počkám.“ Sazbu určuje přímo nařízení odkazem na směrnici 2003/87/ES (čl. 26 odst. 1), český zákon má doplnit jen to, kdo a jakým řízením ji v Česku uloží a vymůže. Výše sankce se čekáním na zákon nezmění.

„Sněmovní tisk 114 se teprve podává, mám tedy měsíce času.“ První čtení už proběhlo 14. 7. 2026 a další projednávání je možné od 13. 9. 2026 – proces běží. Na jeho tempu navíc nezávisí, kdy vám vzniknou povinnosti podle nařízení; ty platí bez ohledu na legislativní kalendář Sněmovny.

„Pod prahem 50 tun se mě CBAM netýká vůbec.“ Výjimka de minimis vás sice zprošťuje hlavních povinností, ale musíte ji uvést v příslušném celním prohlášení. Překročíte-li práh v průběhu roku, vztahují se na vás povinnosti zpětně na veškeré zboží dovezené v daném kalendářním roce, ne jen na přebytek.

Zdroje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (CBAM), konsolidované znění – CELEX 32023R0956, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0956
Nařízení (EU) 2025/2083, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956 – CELEX 32025R2083
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, sněmovní tisk 114 (10. volební období) – www.psp.cz

Shrnutí

Český vnitrostátní procesní rámec k CBAM – forma jistoty, přestupky a příslušnost k řízení – dosud není stanoven. Sněmovní tisk 114 (10. volební období) prošel prvním čtením 14. 7. 2026, byl přikázán výborům a další projednávání je možné od 13. 9. 2026; přesné datum dokončení nelze předjímat a stav je vhodné sledovat přímo na webu Poslanecké sněmovny. Na vaše povinnosti dovozce to ale vliv nemá: nařízení CBAM je přímo použitelné a od 1. ledna 2026 platí povinnost dovážet zboží z přílohy I jen se statusem schváleného deklaranta (čl. 4), výjimka de minimis do 50 tun ročně s povinným uvedením v celním prohlášení (čl. 2a), i sankční režim podle čl. 26. Příslušný orgán – Celní správa ČR a Ministerstvo životního prostředí – přitom může žádosti o status vyřizovat už dnes, protože tato pravomoc plyne přímo z nařízení. Čekání na český zákon povinnosti neodkládá – odkládá jen dokončení procesních pravidel pro jejich vymáhání na národní úrovni.