Zjednodušené prohlášení EUDR (čl. 4a): kdy nahradí DDS

Jde o obecný informační přehled, ne o individuální právní radu pro váš konkrétní případ – u hraničních situací doporučujeme ověření u odborníka nebo formou rychlé prověrky.

Pokud jste malý chovatel skotu nebo drobný pěstitel a komoditu produkujete sami, možná jste zaslechli, že místo běžného prohlášení o náležité péči (DDS) stačí podat jen jedno „zjednodušené prohlášení“. To je pravda – ale platí pro mnohem užší okruh subjektů, než se traduje, a nezbavuje vás povinnosti dělat náležitou péči jako takovou. Tento text vysvětluje, kdo se kvalifikuje, co zjednodušené prohlášení nahrazuje a co ne, a proč ho nesmíte zaměňovat s podobně znějící „zjednodušenou náležitou péčí“ podle jiného ustanovení.

Komu je zjednodušené prohlášení určeno

Zjednodušené prohlášení podle čl. 4a nařízení (EU) 2023/1115 smí použít jen mikro nebo malý primární hospodářský subjekt. Definici najdete v čl. 2 bodě 15a: jde o fyzickou osobu, mikropodnik nebo malý podnik usazený v zemi s nízkým rizikem, který relevantní produkty sám vypěstoval, sklidil, získal nebo odchoval – u skotu v zařízeních umístěných v téže zemi. Týká se to jen sedmi komodit, na které EUDR dopadá – skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a dřeva – a produktů, které je obsahují.

Tři podmínky, které musí platit současně

• Velikost. Subjekt je fyzickou osobou nebo spadá do kategorie mikropodnik či malý podnik podle čl. 3 odst. 1 nebo odst. 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU. Rozhodné jsou prahy ve znění směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775: mikropodnik nepřekračuje bilanční sumu 450 000 EUR, čistý obrat 900 000 EUR a 10 zaměstnanců; malý podnik 5 000 000 EUR, 10 000 000 EUR a 50 zaměstnanců – stačí nepřekročit alespoň dvě ze tří hodnot. Prahy z jiných definic malých a středních podniků (například z doporučení Komise o mikropodnicích a malých a středních podnicích) sem nepatří – EUDR na ně neodkazuje.
• Země produkce. Subjekt je usazen v zemi zařazené do kategorie nízkého rizika podle čl. 29 odst. 2 – do té dnes patří 140 zemí včetně všech členských států EU, tedy i České republiky. Do kategorie vysokého rizika naopak patří jen Bělorusko, Korejská lidově demokratická republika, Myanmar a Ruská federace; pro všechny ostatní země platí standardní úroveň rizika. Subjekt usazený v zemi standardního rizika podmínku nesplňuje, byť by byl sebemenší.
• Vlastní produkce. Komoditu subjekt sám vyprodukoval na vlastních pozemcích (u skotu v zařízeních) umístěných v téže zemi – nejde tedy o obchodníka ani o zpracovatele, který nakupuje surovinu od někoho jiného.

Pokud byť jedna z podmínek chybí, čl. 4a se nepoužije a subjekt postupuje standardní cestou – s prohlášením podávaným podle čl. 4 odst. 2 za každý případ uvedení na trh nebo vývozu.

Příklad z praxe

Malá jihočeská farma chová skot, sama zvířata odchovává a syrové kůže (kód KN spadající pod ex 4101 v příloze I) přímo dodává zpracovateli v jiném členském státě nebo je sama vyváží. Farma je mikropodnikem usazeným v České republice, tedy v zemi s nízkým rizikem, a komoditu produkuje sama – splňuje všechny tři podmínky čl. 4a.

Naproti tomu e-shop, který nakupuje pražená zrna kávy od zahraničního dovozce a dále je jen balí a prodává, komoditu sám neprodukuje. Bez ohledu na svou velikost je buď hospodářským subjektem, nebo navazujícím hospodářským subjektem podle toho, zda kávu poprvé uvádí na trh Unie, nebo navazuje na již podané prohlášení – v žádném z těchto postavení mu čl. 4a nepomůže. Navazující hospodářský subjekt navíc DDS nepodává vůbec: uvádí na trh produkty vyrobené z produktů, na které se již vztahuje cizí prohlášení o náležité péči nebo zjednodušené prohlášení, a jeho a obchodníkovy povinnosti upravuje vlastní režim (mimo jiné článek 6) – v jádru jde o předávání referenčních čísel dál, ne o novou náležitou péči.

Co zjednodušené prohlášení skutečně nahrazuje – a co ne

Zjednodušené prohlášení je výjimkou pouze z čl. 4 odst. 2, odst. 3 druhé věty a odst. 4 písm. c). Prakticky to znamená: kvalifikovaný subjekt nemusí podávat nové prohlášení o náležité péči před každým jednotlivým uvedením produktu na trh nebo vývozem – stačí podat jedno prohlášení jednorázově a dál používat přidělený identifikační kód.

Co zjednodušené prohlášení nemění:

• Povinnost vykonat náležitou péči podle čl. 4 odst. 1 a článku 8 trvá beze změny – tedy shromáždit informace podle článku 9, posoudit riziko podle článku 10 a případně je zmírnit podle článku 11.
• Legalita produkce se posuzuje stejně jako u kohokoli jiného – podle právních předpisů země produkce (čl. 3 písm. b) ve spojení s čl. 2 bodem 24, kde je „zemí produkce“ místo, kde byla komodita skutečně vyprodukována – nezaměňujte to s celním pojmem „země původu“). Definice v čl. 2 bodě 40 rozlišuje osm okruhů relevantních předpisů: práva k užívání pozemků, ochranu životního prostředí, pravidla týkající se lesů u těžby dřeva, práva třetích stran, pracovní práva, lidská práva chráněná mezinárodním právem, zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu a daňové, protikorupční, obchodní a celní předpisy.
• Rozhodné datum 31. prosince 2020 pro posouzení, zda produkce nezpůsobila odlesňování, případně zda těžba dřeva nevedla ke znehodnocování lesa, platí i zde – čl. 4a je úlevou v podávání, ne ve věcných kritériích náležité péče.

Zjednodušit tedy lze administrativní úkon podání, ne obsah povinnosti samotné.

Jak podání probíhá v praxi

Zjednodušené prohlášení se podává v informačním systému podle článku 33 – tedy v modulu, který Komise podle prováděcího nařízení (EU) 2024/3084 vyvinula jako samostatnou součást platformy TRACES. Systém subjektu po podání přidělí identifikační kód prohlášení (na rozdíl od běžného DDS, kde se přiděluje referenční číslo) a produkty smí subjekt uvést na trh nebo vyvézt teprve poté, co mu byl kód přidělen – nikdy dřív.

Součástí shromažďovaných informací je jinak i geolokalizace všech pozemků, kde byla komodita vyprodukována, včetně data nebo časového rozmezí produkce (čl. 9 odst. 1 písm. d)). U mikro nebo malých primárních subjektů ji však lze nahradit poštovní adresou pozemku či zařízení (čl. 4a odst. 5) – úleva je vázaná na stejnou skupinu subjektů jako zjednodušené prohlášení samo.

Technické podrobnosti předkládání zjednodušených prohlášení v systému dále upravuje prováděcí nařízení (EU) 2026/1565 ze dne 13. července 2026, které mění původní prováděcí nařízení (EU) 2024/3084. Přesný technický postup – rozhraní, povinná pole – doporučujeme ověřit přímo v aktuální verzi systému TRACES, protože jde o oblast, kde se manuály mohou v čase upřesňovat.

Nezaměňujte to se zjednodušenou náležitou péčí podle článku 13

Vedle jednorázového zjednodušeného prohlášení existuje ještě jiný institut – zjednodušená náležitá péče podle článku 13 – a je důležité je nesměšovat.

Čl. 13 odst. 1 umožňuje kterémukoli hospodářskému subjektu (bez ohledu na to, zda je primárním producentem, zpracovatelem či dovozcem) nevykonat posouzení a zmírnění rizik podle článků 10 a 11, zjistí-li, že všechny relevantní komodity byly vyprodukovány a relevantní produkty vyrobeny v zemích nebo částech zemí s nízkým rizikem – a to poté, co posoudil složitost dodavatelského řetězce a riziko obcházení nařízení či smísení s produkty neznámého původu nebo ze zemí se standardním či vysokým rizikem. Dokumentaci prokazující zanedbatelné riziko musí na požádání předložit příslušnému orgánu.

Klíčový rozdíl: zjednodušená náležitá péče podle článku 13 není osvobozením od povinností podle článků 8 a 9 ani od prohlášení podle čl. 4 odst. 2 – prohlášení se tedy stále podává za každý případ, jen bez kroku posouzení a zmírnění rizik. Zjednodušené prohlášení podle čl. 4a naopak právě samotné opakované podávání nahrazuje, ale pouze pro úzký okruh mikro a malých primárních producentů.

Jinými slovy: čl. 13 zjednodušuje obsah náležité péče pro širší okruh subjektů; čl. 4a zjednodušuje formu podání pro úzký okruh subjektů. Kvalifikovaný primární producent v zemi s nízkým rizikem tak může teoreticky splňovat podmínky obou mechanismů zároveň, jde ale o dvě samostatná ustanovení s odlišnými podmínkami i účinkem.

Co platí najisto: termíny použitelnosti

Pro většinu subjektů a bez výjimky pro veškeré dřevo a dřevařské výrobky se povinnosti podle článků 3 až 13 EUDR použijí od 30. prosince 2026 (čl. 38 odst. 2). Platí to i pro střední podniky.

Odklad do 30. června 2027 se týká jen hospodářských subjektů, které jsou fyzickými osobami nebo mikropodniky či malými podniky podle čl. 3 odst. 1 nebo odst. 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, zřízenými do 31. prosince 2024 – a nevztahuje se na produkty spadající pod přílohu nařízení (EU) č. 995/2010, tedy na dřevo a dřevařské výrobky (čl. 38 odst. 3). Mikro pěstitel kávy nebo chovatel skotu tedy odklad má, mikro výrobce dřevěných výrobků nikoli.

Mechanismus zjednodušeného prohlášení podle čl. 4a se tak prakticky uplatní teprve od okamžiku, kdy se na daný subjekt a komoditu vztahuje povinnost náležité péče – tedy podle výše uvedeného rozlišení buď od 30. prosince 2026, nebo od 30. června 2027.

Rozhodovací vodítko

Pokud produkujete relevantní komoditu sami na vlastních pozemcích, jste usazeni v zemi s nízkým rizikem (Česká republika mezi ně patří) a jste fyzickou osobou, mikropodnikem nebo malým podnikem podle směrnice 2013/34/EU, pak splňujete podmínky pro jednorázové zjednodušené prohlášení podle čl. 4a – nemusíte podávat nové prohlášení při každém uvedení na trh, ale povinnost náležité péče podle čl. 4 odst. 1 a článku 8 vám zůstává.

Pokud komoditu nakupujete od jiného subjektu, zpracováváte ji nebo jen obchodujete s hotovým produktem, čl. 4a se vás netýká bez ohledu na velikost vaší firmy – jste buď hospodářským subjektem podávajícím standardní DDS, navazujícím hospodářským subjektem, nebo obchodníkem podle čl. 2 bodu 17, a případná registrace v informačním systému podle čl. 5 odst. 2 se vás týká, pokud nejste malým a středním podnikem.

Nejste-li si jistí, do které kategorie patříte, ověřte si to formou rychlé prověrky – u EUDR bývá právě zařazení do role prvním krokem, který rozhoduje o všem dalším.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dní: Určete přesně svou roli – hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt, nebo obchodník (čl. 2 body 15, 15b a 17) – a ověřte velikostní kategorii podle směrnice 2013/34/EU (bilanční suma, obrat, počet zaměstnanců).
2. Do 30 dní: Zjistěte, zda komoditu produkujete sami na vlastních pozemcích nebo zařízeních v zemi s nízkým rizikem. Pokud ano, prověřte kód KN svého produktu proti příloze I – nařízení se týká jen produktů, které v tomto uzavřeném seznamu skutečně figurují.
3. Do 60 dní: Pokud kvalifikujete pro čl. 4a, připravte podklady pro jednorázové prohlášení – poštovní adresu nebo geolokaci pozemků, doklady o legalitě produkce podle čl. 3 písm. b) a datum produkce vztažené k rozhodnému datu 31. prosince 2020.
4. Do 60 dní: Pokud nekvalifikujete, nastavte proces standardního DDS – shromáždění informací podle článku 9, posouzení rizika podle článku 10, případné zmírnění podle článku 11 – a ověřte, zda se na vás vztahuje registrace podle čl. 5 odst. 2.
5. Do 90 dní: Podejte zjednodušené prohlášení (nebo standardní DDS) v informačním systému podle článku 33 a počkejte na přidělení identifikačního kódu, respektive referenčního čísla, než produkty uvedete na trh nebo vyvezete.
6. Do 90 dní: Nastavte interní evidenci pro předávání referenčních čísel či identifikačních kódů navazujícím odběratelům (čl. 4 odst. 7) a uchovávejte podklady po dobu nejméně pěti let (čl. 5 odst. 4).

Časté omyly

• „Zjednodušené prohlášení znamená žádnou náležitou péči.“ Neplatí. Výjimka se týká jen podávání prohlášení podle čl. 4 odst. 2, odst. 3 druhé věty a odst. 4 písm. c). Povinnost vykonat náležitou péči podle čl. 4 odst. 1 a článku 8 trvá i s přiděleným identifikačním kódem.
• „Jsme malá firma, tak nám zjednodušené prohlášení stačí vždycky.“ Neplatí. Rozhoduje nejen velikost, ale i to, zda komoditu sami produkujete v zemi s nízkým rizikem. Zpracovatel, dovozce ani obchodník – byť mikropodnik – čl. 4a nevyužije.
• „Zjednodušené prohlášení a zjednodušená náležitá péče podle článku 13 jsou totéž.“ Neplatí. Jde o dva samostatné instituty s různým okruhem adresátů i různým rozsahem úlevy – jeden zjednodušuje formu podání, druhý obsah posouzení rizika.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/1115 (EUDR), konsolidované znění – čl. 1, 2, 3, 4, 4a, 5, 8, 9, 10, 11, 13, 29, 33, 38, příloha I. CELEX 32023R1115.
• Nařízení (EU) 2025/2650, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115 – vložení čl. 4a, úprava čl. 2 bodu 15a, čl. 5 odst. 2 a 4, čl. 33 odst. 2. CELEX 32025R2650.
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1093 ze dne 22. května 2025 – klasifikace zemí podle rizika. CELEX 32023R1115 (v rámci čl. 29).
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3084 ze dne 4. prosince 2024 a jeho novela prováděcím nařízením (EU) 2026/1565 ze dne 13. července 2026 – fungování informačního systému TRACES. CELEX 32024R3084.
• Směrnice 2013/34/EU ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 – definice mikro, malých a středních podniků. CELEX 02013L0034-20260318.

Shrnutí

Zjednodušené prohlášení podle čl. 4a je úlevou v podání, ne v obsahu povinnosti – využije ho jen fyzická osoba, mikropodnik nebo malý podnik, který komoditu sám vyprodukoval na vlastních pozemcích v zemi s nízkým rizikem, a nahrazuje jen opakované podávání DDS jedním prohlášením s identifikačním kódem. Náležitá péče podle čl. 4 odst. 1 a článku 8, včetně posouzení legality podle čl. 3 písm. b), platí dál. Nezaměňujte to se zjednodušenou náležitou péčí podle článku 13, která je dostupná širšímu okruhu subjektů, ale zjednodušuje jen posouzení a zmírnění rizik, ne podávání prohlášení samotné. Termíny použitelnosti se liší podle velikosti subjektu a komodity – dřevo odklad do poloviny roku 2027 nemá nikdy. Pokud si nejste jistí, do které kategorie patříte, prověřte si svou situaci, jak je popsáno výše.