Náležitá péče podle EUDR: 3 kroky krok za krokem

Náležitá péče podle EUDR krok za krokem

Tento článek je obecná informace, nikoli individuální právní rada. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy využijte rychlou prověrku nebo se poraďte s odborníkem.

Prodáváte nábytek, papír, čokoládu, kávu nebo pneumatiky? Pak se vás nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR) pravděpodobně týká – a jeho klíčovým nástrojem je náležitá péče (due diligence). Bez ní nelze dotčený produkt legálně uvést na trh EU ani z ní vyvézt.

Tento článek vám ukáže přesně, co tři kroky náležité péče obnášejí, kde firmy nejčastěji selhávají a co udělat dřív, než vás zaskočí kontrola.

Koho se EUDR týká a od kdy

EUDR dopadá na každého, kdo uvádí dotčené komodity nebo výrobky na trh EU nebo je z EU vyváží – od dovozce kávy přes výrobce čokolády až po velkoobchod s dřevěným nábytkem. Rozhoduje vždy konkrétní položka přílohy I.

Nařízení vstoupilo v platnost 29. června 2023. Po dvou odkladech jsou termíny uplatňování pevně stanoveny:

• Od 30. prosince 2026 (čl. 38 odst. 2) – velké a střední hospodářské subjekty a zároveň všechny navazující hospodářské subjekty a všichni obchodníci bez ohledu na velikost; odklad se totiž týká výhradně hospodářských subjektů.
• Od 30. června 2027 (čl. 38 odst. 3) – hospodářské subjekty, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky a byly jako takové zřízeny do 31. 12. 2024; a to s výjimkou produktů uvedených v příloze nařízení (EU) č. 995/2010, u nichž i pro ně platí 30. prosinec 2026.

EUDR zároveň ruší a nahrazuje dosavadní nařízení o dřevu (EUTR, 995/2010). EUTR se ruší jednotně k 30. prosinci 2026 bez ohledu na velikost subjektu (čl. 37 odst. 1); do té doby platí dál. Na dřevo vyprodukované před 29. 6. 2023 a uvedené na trh od 30. 12. 2026 se EUTR nadále použije až do 31. 12. 2029 (čl. 37 odst. 2).

Sedm komodit a stovky výrobků

EUDR pokrývá sedm komodit a výrobky z nich:

• Dřevo – dřevěný nábytek (ex 9403 30, ex 9403 40, ex 9403 50, ex 9403 60, ex 9403 91; použitý a z druhé ruky od 18. 9. 2026 ne), buničina a papír (kapitoly 47 a 48), řezivo, překližky, desky. Pozor: řádek „ex 49 Tištěné knihy, noviny…“ byl z přílohy I vypuštěn novelou (EU) 2025/2650, tištěné produkty tedy do působnosti EUDR nespadají.
• Kaučuk – nové pneumatiky (ex 4011), běhouny plášťů pneumatik (ex 4012 90 30), duše (ex 4013), rukavice a oděvní doplňky z vulkanizovaného kaučuku (ex 4015), desky, listy a pásy (ex 4008); dopravníkové pásy (ex 4010) a ostatní pryžové výrobky (ex 4016) vyřadilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/2102
• Skot – živý skot (ex 0102), maso (ex 0201, ex 0202), droby a masné konzervy (ex 0206 10, ex 0206 22, ex 0206 29, ex 1602 50). Kůže a usně (ex 4101, ex 4104, ex 4107) s účinností od 18. 9. 2026 vyřadilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/2102; hotové kožené zboží kódu 4202 – tašky, kabelky, peněženky – v příloze I není
• Káva – celé číslo 0901 (zrnková, mletá, pražená i nepražená, slupky a náhražky s obsahem kávy); rozpustná káva (2101 11 00) přibude až od 30. 12. 2027
• Kakao – kakaové boby (1801), hmota (1803), máslo (1804), prášek (1805), čokoláda a přípravky obsahující kakao (1806)
• Palma olejná – palmové ořechy a jádra (1207 10), palmový olej (1511), olej z palmových jader (1513 21, 1513 29), pokrutiny (2306 60), glycerol o čistotě 95 % a vyšší (ex 2905 45), kyselina palmitová a stearová (ex 2915 70) a technické mastné kyseliny a alkoholy (ex 3823) – vždy jen z palmy olejné; další deriváty včetně mýdla s palmovým olejem přibudou od 30. 12. 2027. Kosmetické přípravky kapitoly 33 ani biopaliva (3826) v příloze I nejsou – biopaliva čl. 34 odst. 2 písm. i) uvádí jen jako námět k budoucímu přezkumu
• Sója – sójové boby (1201 90 00; boby k setí vyňaty), mouka a krupice (1208 10), sójový olej (1507), pokrutiny po extrakci sójového oleje (2304). Tofu kódu 2106 v příloze I není

Podmínka platí dvojí: produkt nesmí pocházet z půdy, na níž došlo k odlesňování po 31. prosinci 2020 (u produktů obsahujících dřevo navíc nesmí těžba vést ke znehodnocování lesů po témže datu – čl. 2 bod 13), a zároveň musí být vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce – včetně pravidel užívání půdy, ochrany životního prostředí a lidských práv.

Tři kroky náležité péče: logika systému

Zákon nestanoví volný výběr metody – kroky na sebe navazují v pořadí, které určuje čl. 8 odst. 2. Výsledkem je prohlášení o náležité péči (DDS) potvrzující nanejvýš zanedbatelné riziko nesouladu. Teprve po podání DDS smí produkt vstoupit na trh nebo být vyvezen.

Krok 1 (shromáždění informací podle čl. 9) neodpadá nikdy. Kroky 2 a 3 odpadají jen v případech, které nařízení výslovně upravuje: zmírnění rizik podle čl. 11 se neuplatní, vyplyne-li z posouzení, že riziko je žádné nebo zanedbatelné, a posouzení i zmírnění rizik odpadají při zjednodušené náležité péči podle čl. 13. Odvolat se na „dobrou víru“ bez dokumentace nelze v žádném z těchto případů.

Krok 1: Shromáždění informací

Bez úplných informací o původu produktu nelze náležitou péči zahájit – a právě tady většina firem narazí jako první.

Co přesně musíte shromáždit

Čl. 9 odst. 1 vyjmenovává osm okruhů informací, písmena a) až h). Všechny je subjekt shromažďuje, uspořádává a po dobu pěti let ode dne uvedení na trh nebo vývozu uchovává:

• a) Popis produktu – obchodní název a druh, u dřeva i obecný a úplný vědecký název biologického druhu; součástí je seznam relevantních komodit a produktů, které jsou v něm obsaženy
• b) Množství – u produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících v kilogramech čisté hmotnosti a v relevantních případech i v doplňkové jednotce
• c) Zemi produkce a tam, kde je to relevantní, její části
• d) Geolokaci všech pozemků, kde byly komodity vyprodukovány, a datum nebo časové rozmezí produkce; u skotu se geolokace vztahuje ke všem zařízením, kde byl chován
• e) Jméno, poštovní a e-mailovou adresu podniku nebo osoby, které produkt dodaly hospodářskému subjektu
• f) Jméno, poštovní a e-mailovou adresu podniku, navazujícího subjektu nebo obchodníka, kterým byl produkt dodán
• g) Přiměřeně přesvědčivé a ověřitelné informace, že produkt nezpůsobuje odlesňování
• h) Přiměřeně přesvědčivé a ověřitelné informace, že komodity byly vyprodukovány v souladu s právem země produkce, včetně ujednání, které uděluje právo využívat plochu k produkci

Geolokace: podmínka, bez níž se nepohnete dál

Geolokační souřadnice pozemků jsou podmínkou sine qua non. Bez nich nelze posouzení rizika provést ani DDS podat. Čl. 2 bod 28 žádá souřadnice s nejméně šesti desetinnými místy; u pozemků větších než čtyři hektary používaných k produkci komodit jiných než skotu se poloha uvádí polygonem s dostatečným počtem bodů k popisu obvodu. Tyto souřadnice musí dodat váš dodavatel nebo producent – vy sami je zpravidla nemáte odkud vzít.

Příklad: Prodáváte čokoládové bonbony vyrobené z kakaa od belgického výrobce. Přesné GPS souřadnice plantáží v zemi produkce musí mít ten, kdo kakao uvedl na trh EU jako první a podal DDS – dovozce kakaa, případně belgický výrobce, dovezl-li kakao sám. Vy jako obchodník DDS nepodáváte, ale uchováváte referenční číslo prohlášení a záznamy.

Praktické vodítko: začněte u dodavatelů okamžitě

Shromáždění informací je časově nejnáročnější část celého procesu. Dodavatelé mimo EU – zejména malí farmáři – nemusí mít souřadnice okamžitě k dispozici a jejich zajištění může trvat měsíce. Čím dříve zahájíte komunikaci s dodavatelským řetězcem, tím menší riziko, že vás termín zaskočí.

Krok 2: Posouzení rizika

Posouzení rizika určuje, zda existuje nezanedbatelné riziko, že produkt nesplňuje podmínky EUDR. Výsledek tohoto kroku rozhoduje o tom, zda smíte produkt uvést na trh, nebo musíte nejprve přijmout zmírňující opatření.

Faktory, které při posouzení zohledňujete

• Klasifikace země produkce nebo jejích částí podle benchmarkingového systému Komise (čl. 10 odst. 2 písm. a); viz níže)
• Přítomnost odlesňování nebo znehodnocování v oblasti produkce
• Soulad s právem země produkce – čl. 2 bod 40 jmenuje osm oblastí: práva k užívání pozemků, ochranu životního prostředí, pravidla týkající se lesů, práva třetích stran, pracovní práva, lidská práva chráněná mezinárodním právem, zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu a daňové, protikorupční, obchodní a celní předpisy
• Spolehlivost dodavatele a jeho dosavadní praxe
• Složitost dodavatelského řetězce – čím více mezičlánků, tím vyšší riziko ztráty sledovatelnosti

Benchmarkingový systém zemí: klíčový nástroj posouzení

Zařazení stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1093 ze dne 22. 5. 2025 (stav ke dni 30. 9. 2026; seznam se podle čl. 29 odst. 2 EUDR přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje):

• Nízké riziko – 140 zemí, včetně všech 27 členských států EU. U nich subjekt nemusí plnit povinnosti podle článků 10 a 11 (čl. 13 odst. 1) – nejde tedy o mírnější posouzení rizik, ale o jejich odpadnutí. Musí ale být schopen na požádání doložit, že riziko obcházení nařízení nebo smísení s produkty neznámého původu je zanedbatelné.
• Standardní riziko – všechny země, které v příloze uvedeny nejsou (čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení); plná náležitá péče ve všech třech krocích.
• Vysoké riziko – Bělorusko, Myanmar, Severní Korea, Rusko. Povinnosti subjektu jsou stejné jako u standardního rizika, přísnější je dozor: příslušné orgány u nich musí ročně zkontrolovat alespoň 9 % subjektů a 9 % množství produktů, oproti 3 % u standardního a 1 % u nízkého rizika (čl. 16 odst. 8 až 10).

Kdy zjednodušená péče skutečně platí. Článek 13 odst. 1 EUDR vyžaduje, aby relevantní komodity byly vyprodukovány a relevantní produkty vyrobeny v zemi zařazené do kategorie nízkého rizika – musí být splněno obojí. Rozhoduje tedy místo produkce a výroby, nikoli sídlo dodavatele: dovezete-li surovinu ze země zařazené do kategorie standardní nebo vysoké riziko a zpracujete ji v ČR, nárok na zjednodušený režim nemáte. Dovoz ze třetí země ho sám o sobě nevylučuje – mezi 140 zeměmi s nízkým rizikem je i řada producentských. Úleva se navíc týká jen článků 10 a 11 (posouzení a zmírnění rizik); povinnosti podle článků 8 a 9 i prohlášení o náležité péči trvají.

Příklad: Dovážíte kávová zrna z Brazílie (standardní riziko). Musíte provést plné posouzení rizika včetně ověření geolokací a souladu s brazilským právem. Naproti tomu u kávy vypěstované v Indii a pražené v Německu (obě země jsou zařazeny do kategorie nízké riziko) můžete zjednodušenou náležitou péči využít – stále však musíte shromáždit informace podle čl. 9 včetně geolokace, uchovávat záznamy a podat DDS.

Výsledek posouzení: dvě cesty

• Riziko je nanejvýš zanedbatelné → přejdete k podání DDS a produkt smíte uvést na trh.
• Riziko je nezanedbatelné → musíte přijmout zmírňující opatření (krok 3), nebo produkt na trh uvést nesmíte.

Výsledek posouzení vždy zdokumentujte písemně. Při kontrole musíte být schopni prokázat, jak jste k závěru dospěli.

Krok 3: Zmírnění rizika

Zmírnění rizika je povinné vždy, když posouzení odhalí nezanedbatelné riziko. Nejde o formalitu – bez prokázaného zmírnění nelze DDS podat.

Typická zmírňující opatření

• Vyžádání dalších dokladů a informací od dodavatele
• Nezávislé audity nebo inspekce pozemků
• Certifikace třetí stranou (např. Rainforest Alliance, FSC) – pozor: certifikace sama o sobě EUDR nesplní, ale může být součástí důkazní základny
• Změna dodavatele, pokud riziko nelze dostatečně snížit
• Fyzická kontrola vzorků nebo dokumentace

Kdy produkt uvést nesmíte

Je-li riziko nezanedbatelné a zmírňující opatření nestačí k jeho snížení na zanedbatelnou úroveň, produkt na trh EU uvést nesmíte. Toto je tvrdá podmínka bez výjimky – platí pro velké i malé subjekty.

Prohlášení o náležité péči (DDS): kdo podává a co obsahuje

DDS je elektronický dokument podávaný do informačního systému EU; po registraci obdrží referenční číslo, které hospodářský subjekt sdělí svým přímým odběratelům (čl. 4 odst. 7); dál v řetězci se nepředává.

Kdo DDS podává

Úplné DDS podává hospodářský subjekt – ten, kdo produkt poprvé dodává na trh EU (čl. 2 bod 16) nebo jej z EU vyváží (čl. 4 odst. 2). Navazující hospodářské subjekty a obchodníci – například český velkoobchod nebo e-shop nakupující od dovozce – DDS nepodávají.

Musí ale (čl. 5 odst. 3 a 4):

• Shromáždit a nejméně pět let uchovávat identifikaci svých dodavatelů i odběratelů a referenční čísla DDS nebo identifikační kódy prohlášení
• Na požádání je poskytnout příslušným orgánům ke kontrole

Ti z nich, kdo nejsou malými a středními podniky, se navíc před uvedením či dodáním produktů na trh registrují v informačním systému podle čl. 33 (čl. 5 odst. 2).

Příklad: Italský dovozce kakaa podá DDS při prvním uvedení na trh EU a obdrží referenční číslo. Český výrobce čokolády od něj kakao nakoupí – DDS znovu nepodává, ale referenční číslo uchovává a při kontrole ho musí předložit. Pokud ho nemá, hrozí mu sankce stejně jako dovozci.

Co DDS obsahuje

Příloha II vyjmenovává, co má DDS obsahovat: název a adresu hospodářského subjektu (u produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících i číslo EORI), kód harmonizovaného systému, popis a množství produktu, zemi produkce a geolokaci všech pozemků, předepsané prohlášení o vykonané náležité péči a o žádném nebo zanedbatelném riziku, a podpisový blok.

Co platí najisto od příslušných termínů

Následující povinnosti jsou pevně dány nařízením (EU) 2023/1115 a platí bez ohledu na jakékoli další prováděcí akty:

• Tři kroky náležité péče jsou povinné pro každý dotčený produkt.
• Geolokační souřadnice pozemků jsou součástí shromažďovaných informací – bez nich nelze DDS podat.
• DDS se podává elektronicky; informační systém EU přiděluje referenční číslo.
• Navazující subjekty uchovávají záznamy a referenční čísla a na vyžádání je předkládají kontrolnímu orgánu.
• Produkt smí být uveden na trh jen při nanejvýš zanedbatelném riziku nesouladu.
• Čl. 25 odst. 2 vyjmenovává šest druhů sankcí, písmena a) až f): pokuty s horní hranicí nejméně 4 % celkového ročního obratu v celé Unii (u právnických osob), konfiskaci produktů, konfiskaci příjmů z transakce, dočasné vyloučení na dobu nejvýše 12 měsíců ze zadávání veřejných zakázek a z přístupu k veřejnému financování a – v případě závažného nebo opakovaného porušení – dočasný zákaz uvádět produkty na trh Unie a zákaz vykonávat zjednodušenou náležitou péči podle čl. 13.
• Od 30. prosince 2026 musí být připraveni všichni kromě hospodářských subjektů, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky zřízenými do 31. 12. 2024; ty mají čas do 30. června 2027, ale ne u produktů z přílohy nařízení (EU) č. 995/2010.

Akční plán 30/60/90 dní

Tento plán je orientační vodítko – přizpůsobte ho své velikosti a pozici v dodavatelském řetězci.

Prvních 30 dní: zmapování

1. Zjistěte, které vaše produkty spadají pod sedm komodit EUDR (zkontrolujte CN kódy).
2. Identifikujte svou pozici v řetězci: jste první subjekt uvádějící produkt na trh EU, nebo navazující?
3. Kontaktujte klíčové dodavatele a zjistěte, zda mají geolokační souřadnice pozemků k dispozici.
4. Ověřte, zda váš dodavatel již DDS podává – a pokud ano, vyžádejte si referenční čísla.

31.–60. den: shromáždění informací a posouzení rizika

1. Sestavte seznam všech pozemků a jejich souřadnic pro každou komoditu.
2. Zkontrolujte klasifikaci zemí produkce v benchmarkingovém systému Komise.
3. Proveďte posouzení rizika pro každý produkt – výsledky zdokumentujte písemně.
4. Identifikujte produkty s nezanedbatelným rizikem a připravte konkrétní zmírňující opatření.

61.–90. den: příprava DDS a interní procesy

1. Pokud jste první subjekt uvádějící produkt na trh, připravte DDS pro podání do informačního systému EU.
2. Nastavte interní systém pro uchovávání záznamů a referenčních čísel.
3. Zapracujte požadavky EUDR do smluv s dodavateli – konkrétně doložku o povinnosti poskytnout geolokace a dokumentaci souladu s právem země produkce.
4. Proveďte orientační prověrku připravenosti – využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

Omyl 1: „Certifikace (FSC, Rainforest Alliance) nahrazuje náležitou péči.“

Certifikace může být součástí důkazní základny při posouzení rizika, ale EUDR ji jako náhradu náležité péče neakceptuje. Stále musíte projít všemi třemi kroky a podat DDS. Certifikovaný produkt z půdy odlesněné po 31. prosinci 2020 podmínky EUDR nesplňuje – bez ohledu na certifikát.

Omyl 2: „Jako malý e-shop DDS podávat nemusím, to řeší dovozce – mě se to netýká.“

Částečně pravda – DDS podává první subjekt uvádějící produkt na trh EU. Ale vy jako navazující subjekt musíte uchovávat záznamy a referenční čísla a na vyžádání je předložit kontrolnímu orgánu. Absence záznamů je sama o sobě důvodem pro sankci. „Nevěděl jsem“ jako obhajoba nestačí.

Omyl 3: „EUDR se týká jen dřeva a dřevařských firem.“

EUDR pokrývá sedm komodit a stovky výrobků – od čokolády a kávy přes papír a sójové pokrutiny až po pneumatiky. Rozhoduje ale vždy konkrétní položka přílohy I: hotové kožené zboží kódu 4202, tofu ani kosmetické přípravky kapitoly 33 v ní nejsou, kůže a usně ze skotu z ní od 18. 9. 2026 vyřadilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/2102, zatímco glycerol nebo technické mastné kyseliny z palmy olejné v ní jsou. Pokud prodáváte produkt uvedený v příloze I, EUDR se vás týká bez ohledu na to, zda jste „dřevařská firma“. Dřevo je jen jedna ze sedmi komodit.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/1115 (EUDR) – primární právní text: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R1115

Tvrdá tvrzení v tomto článku vycházejí z uvedeného nařízení ve znění nařízení (EU) 2024/3234 a (EU) 2025/2650, tedy z konsolidovaného znění k 26. 12. 2025. Zařazení zemí do kategorií rizika stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1093 ze dne 22. 5. 2025.

Shrnutí

Náležitá péče podle EUDR není volitelný postup – je to zákonná podmínka pro uvedení dotčených produktů na trh EU. Skládá se ze tří kroků: shromáždění informací (včetně geolokačních souřadnic pozemků), posouzení rizika (s využitím benchmarkingového systému zemí) a zmírnění rizika (pokud posouzení odhalí nezanedbatelné riziko). Výsledkem je prohlášení o náležité péči (DDS) s referenčním číslem, které hospodářský subjekt sdělí svým přímým odběratelům.

Od 30. prosince 2026 musí být připraveni všichni kromě hospodářských subjektů, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky zřízenými do 31. 12. 2024 – ty mají čas do 30. června 2027, ale ne u produktů z přílohy nařízení (EU) č. 995/2010. Sankce za nesoulad zahrnují pokuty s horní hranicí nejméně 4 % ročního obratu v celé Unii a konfiskaci produktů i příjmů z transakce.

Nejnáročnější část je shromáždění geolokačních dat od dodavatelů – začněte tuto komunikaci co nejdříve. Pokud nevíte, kde začít, využijte rychlou prověrku.