Repasovaný kus místo opravy: právo výrobce, ne váš nárok

Vlastníte e-shop s elektronikou nebo domácími spotřebiči a řešíte, co se stane, když servis nahlásí, že vadný kus opravit nelze? Tento článek se týká přesně jedné úzké otázky: smí (nebo musí) výrobce v takové situaci nabídnout spotřebiteli repasovaný kus namísto opravy. Jde o jednu konkrétní možnost z připravovaného práva na opravu podle směrnice (EU) 2024/1799 – a je snadné si ji splést s podobně znějícím, ale zcela jiným institutem u reklamace. Text je obecná informace, ne individuální právní rada pro váš konkrétní obchodní model.

Co je „renovované zboží“ při nemožné opravě – a čím se liší od repase při reklamaci

Nabídka renovovaného (repasovaného) zboží při nemožné opravě je jedna z možností výrobce podle čl. 5 odst. 2 písm. d) směrnice (EU) 2024/1799. Operativní text ji váže prostě na „případy, kdy oprava není možná“; že jde o nemožnost faktickou nebo právní, plyne až z recitálu 24 – podrobněji hned v další sekci. Výrobce se tak může rozhodnout, že místo marného pokusu o opravu nabídne spotřebiteli kus po repasi.

Nezaměňujte to s podobně znějícím pravidlem u reklamace. Výměna za repasovaný kus při reklamaci vady se má řešit jen na výslovnou žádost spotřebitele – a to neplyne teprve z českého návrhu (tisk 53), nýbrž už ze směrnice: čl. 16 bod 4 tak mění čl. 14 odst. 1 směrnice (EU) 2019/771. Je to opačná konstrukce, kde rozhoduje spotřebitel, ne výrobce, a spouští ji jiná situace (vada zboží, ne nemožnost opravy). Tato hodnota má status „čeká na zákon“ – český zákon ji ještě formuje a konkrétní podoba se může v dalším projednávání upravit.

Držte se pravidla: nabídka repasovaného kusu při nemožné opravě podle čl. 5 = volba výrobce. Výměna za repasovaný kus při reklamaci = volba spotřebitele. Jde o dva různé nástroje pro dvě různé situace, které spolu jinak nesouvisí.

Kdy vůbec přichází v úvahu – jen když oprava skutečně není možná

Repasovaný kus je pro výrobce k dispozici až tehdy, kdy oprava zboží není fakticky nebo právně možná – tedy poté, co povinnost opravit podle čl. 5 odst. 1 a 2 směrnice fakticky nelze splnit. Operativní text čl. 5 odst. 1 říká pouze, že výrobce není povinen opravit, „pokud oprava není možná“. Recitál 24 to vykládá tak, že jde o nemožnost faktickou nebo právní, a že odmítnout opravu „z čistě ekonomických důvodů, jako jsou náklady na náhradní díly“, by výrobce mít možnost neměl. Recitál je vodítko k výkladu, ne norma.

Prakticky to znamená: výrobce musí nejprve posoudit, zda opravu provést lze – oprava má být provedena bezplatně nebo za přiměřenou cenu, v přiměřené době. Teprve když dojde k závěru, že oprava skutečně možná není (například neexistuje žádný náhradní díl, který by šlo použít, nebo brání jí právní překážka), otevírá se prostor pro nabídku repasovaného kusu jako alternativy k marné opravě.

Příklad z praxe: Prodáváte pračky – jde o zboží z přílohy II. Zákazník po záruce žádá o opravu, servis zjistí, že poškozený hlavní modul elektroniky se pro daný model už nevyrábí a žádný kompatibilní díl neexistuje. Oprava je fakticky nemožná. Výrobce se v této chvíli může (ale nemusí) rozhodnout nabídnout zákazníkovi repasovanou pračku stejného nebo srovnatelného typu namísto opravy, kterou provést nelze.

Na jaké zboží se to vztahuje – jen zboží z přílohy II, a pozor na rozhraní

Možnost nabídnout repasovaný kus je navázaná na povinnost opravy podle čl. 5, a ta se vztahuje jen na zboží z přílohy II směrnice – ne na veškeré spotřební zboží. Příloha II se jmenuje „Seznam právních aktů Unie stanovujících požadavky na opravitelnost“ a obsahuje jedenáct položek – nejsou to kategorie zboží, ale ekodesignové předpisy, z jejichž vlastní působnosti okruh zboží teprve plyne: pračky a pračky se sušičkou pro domácnost, myčky nádobí pro domácnost, chladicí spotřebiče, elektronické displeje, svařovací zařízení, vysavače, servery a datová úložiště, mobilní telefony, bezdrátové telefony a počítače typu slate, bubnové sušičky pro domácnost, zboží se zabudovanou baterií lehkých dopravních prostředků a lokální topidla pro domácnost (poslední položku doplnila směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/74). Povinnost opravy navíc platí jen v tom rozsahu, v jakém tyto akty požadavky na opravitelnost skutečně stanoví (čl. 1 odst. 3).

Pozor na rozhraní působnosti – snadno se v něm chybuje: jen povinnost opravy a informační povinnosti (čl. 5 a 6 směrnice) jsou omezené na zboží z přílohy II. Naproti tomu formulář o opravě, evropská platforma oprav a prodloužení doby odpovědnosti po opravě mají dopadat na veškeré spotřební zboží, ne jen na jedenáct vyjmenovaných kategorií. Tato širší pravidla ale nejsou tématem tohoto článku.

Pokud prodáváte zboží mimo přílohu II (drobné kuchyňské spotřebiče, textil, sportovní vybavení), povinnost opravy podle čl. 5 – a s ní spojená možnost nabídnout repasi při nemožné opravě – se vás v tomto rozsahu netýká.

Rozhodovací vodítko: Prodáváte zboží z přílohy II? Pak se vás bude týkat celý mechanismus – povinnost opravy, možnost jejího odmítnutí při nemožnosti a i možnost nabídnout repasi. Prodáváte jiné spotřební zboží? Pak se toto konkrétní pravidlo o repasi při nemožné opravě na vás nevztahuje, byť jiné povinnosti (například z reklamačního práva) ano.

Kdo rozhoduje – výrobce, ne spotřebitel

Nabídnout repasovaný kus je právo výrobce, nikoli nárok spotřebitele. Spotřebitel se nemůže domáhat toho, aby mu byl repasovaný kus poskytnut, pokud se výrobce rozhodne opravu jen odmítnout jako nemožnou bez náhrady. Stejně tak spotřebitel nemůže výrobci nařídit, aby repasi provedl – jde čistě o jeho volbu, jak s nemožností opravy naloží.

To je zásadní rozdíl oproti samotné povinnosti opravy: tu si spotřebitel bude moci vynutit – výrobce podle operativního textu není povinen opravit, jen „pokud oprava není možná“ (čl. 5 odst. 1), a výklad této nemožnosti jako faktické nebo právní nabízí recitál 24, ne norma. Ale co se stane poté, co je oprava skutečně nemožná, už je jen na rozhodnutí výrobce.

Samostatně od otázky repase směrnice počítá i s tím, že spotřebitel si bude moci opravu vyžádat u kteréhokoli opraváře podle vlastního výběru, bez ohledu na to, kdo opravu jinak provádí. Je to jiné, souběžné právo, které s možností nabídnout repasi přímo nesouvisí – jen doplňuje celkový obrázek toho, co se v této oblasti chystá.

Kaskáda povinných osob – kdy repasi budete nabízet vy jako e-shop

Povinnost opravit (a s ní spojenou možnost nabídnout repasi) primárně nese výrobce. Pokud výrobce nemá sídlo v EU, přechází povinnost na jeho zplnomocněného zástupce; není-li ten k dispozici, na dovozce; a pokud chybí i ten, na distributora. Český e-shop se tak může stát povinnou osobou, pokud v roli distributora prodává zboží výrobce mimo EU, který nemá v Unii ani zástupce, ani dovozce.

Typický e-shop, který jen prodává zboží od výrobce nebo dovozce se sídlem v EU, do této kaskády zpravidla nespadá – povinnost opravy i rozhodnutí o repasi zůstávají na výrobci nebo dovozci. Prověřte si ale konkrétní dodavatelský řetězec u produktů z přílohy II, které prodáváte, zejména pokud dovážíte zboží přímo od výrobce mimo EU bez zprostředkujícího dovozce.

Bez ohledu na to, zda vám povinnost opravy vznikne, vám jako prodávajícímu vždy vzniknou standardní reklamační povinnosti – poučení o možném prodloužení doby odpovědnosti (směrnice je váže na okamžik „dříve, než prodávající poskytne prostředek nápravy“, kdežto český návrh už na uplatnění reklamace, což je zpřísnění nad rámec směrnice), otázka renovovaných kusů v reklamačním režimu a úprava reklamačního řádu. Tato témata ale patří jinam a tento článek je nerozebírá do hloubky.

Pokud si nejste jistí, kam v kaskádě patříte a zda se vás povinnost opravy – a tedy i otázka repase – může v budoucnu týkat, ověřte to formou rychlé prověrky.

Co platí najisto

K 4. 8. 2026 v České republice žádná z popsaných povinností ani možností právně nezakládá nárok ani volbu – transpoziční lhůta uplynula 31. 7. 2026 nesplněná. Sněmovní tisk 62 prošel druhým čtením 24. 6. 2026; k témuž 4. 8. 2026 jej garanční hospodářský výbor po druhém čtení neprojednal a čeká se na třetí čtení. Stav obou tisků si ověřte na psp.cz – od uvedeného data se mohl posunout. Souběžně běží tisk 53, který upravuje reklamační pravidla v zákoně o ochraně spotřebitele a v občanském zákoníku. Reálná účinnost se očekává nejdříve na podzim 2026, návrh počítá s nabytím účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení.

Jisté je také to, že směrnice (EU) 2024/1799 je plně harmonizační – členské státy se od jejích pravidel nesmí odchýlit, pokud to směrnice výslovně nedovolí (u délky lhůt odpovědnosti to dovoluje). Český zákon tedy musí obsah možnosti nabídnout repasovaný kus při nemožné opravě převzít v mezích, které směrnice stanovuje.

Najisto platí i to, že jde o možnost výrobce, ne o jeho povinnost, a že se váže výhradně na situaci, kdy oprava zboží z přílohy II není fakticky nebo právně možná – ne na situace, kdy oprava možná je, ale je jen nákladná.

Co teprve upřesní prováděcí zákon (výhled)

Přesné parametry české úpravy – včetně sankcí za porušení povinností opravy a informačních povinností – stanoví až finální znění schváleného zákona. Podle aktuálního znění návrhu, jak prošlo druhým čtením, se počítá se sankcemi v řádu milionů korun a dozorem České obchodní inspekce; jde ale o hodnotu, kterou ještě může upravit třetí čtení, a proto ji nelze uvádět jako konkrétní pevnou částku.

Stejně tak čeká na dopracování mechanismus výměny za repasovaný kus na výslovnou žádost spotřebitele při reklamaci – to řeší jiný tisk (53) a jiná situace než možnost repase podle čl. 5, o které je tento článek. Podobně čeká na dopracování i prodloužení doby odpovědnosti po opravě podle téhož tisku – zmiňujeme to jen jako sousední, jinak řešené téma, ne jako součást otázky repase.

Dokud oba tisky neprojdou třetím čtením a zákon nenabude účinnosti, nemá smysl stavět interní procesy na konkrétní výši sankce nebo na předjímání finálního znění – jen na tom, že se na okamžik nabytí účinnosti připravíte.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dní: Zjistěte, na které z vašich produktů dopadá některý z jedenácti ekodesignových předpisů uvedených v příloze II (viz výše). U těchto produktů si ověřte roli v dodavatelském řetězci – jste jen prodávající, nebo i distributor bez EU výrobce, zástupce či dovozce nad vámi? Ověřte to formou rychlé prověrky.
2. Do 60 dní: Pokud jste ve výrobní nebo dovozní roli u zboží z přílohy II, promluvte si s výrobcem nebo dovozcem, jak plánují postupovat při nemožnosti opravy – zda počítají s nabídkou repasovaných kusů, nebo ne. Připravte interní komunikační šablonu pro zákazníky, která situaci vysvětlí bez slibování nároku, který zatím právně neexistuje.
3. Do 90 dní: Sledujte postup tisků 62 a 53 na webu Poslanecké sněmovny. Jakmile zákon nabude účinnosti, aktualizujte reklamační řád a interní postupy podle finálního znění – včetně toho, zda a jak budete (jako povinná osoba) o možnosti repase informovat.

Časté omyly

Omyl první: „Repase je povinnost výrobce, ne jeho volba.“ Není. Podle čl. 5 odst. 2 písm. d) směrnice jde výslovně o možnost – výrobce ji smí nabídnout, ale spotřebitel se jí nemůže domáhat, pokud se výrobce rozhodne opravu jen odmítnout.

Omyl druhý: „Repase při nemožné opravě a repase při reklamaci je totéž.“ Nejsou to totožné instituty. U nemožné opravy rozhoduje z vlastní vůle výrobce. U reklamace (podle českého návrhu) se o výměnu za repasovaný kus žádá výslovně spotřebitel. Záměna těchto dvou situací vede k mylné představě, kdo má v ruce rozhodnutí.

Omyl třetí: „Tohle už dnes platí, protože je to schválená směrnice EU.“ Směrnice je na úrovni EU schválená, ale česká transpozice není účinná. K 4. 8. 2026 povinnosti ani možnosti z práva na opravu v ČR nezakládají žádný nárok ani volbu – čekají na přijetí a účinnost zákona.

Zdroje

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1799, čl. 1 odst. 2, 3, čl. 3, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 8, čl. 16 bod 4, recitál 24, příloha II – CELEX 32024L1799: https://publications.europa.eu/resource/celex/32024L1799
• Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/74 (bod 11 přílohy II) – CELEX 32026L0074: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026L0074
• Poslanecká sněmovna ČR, text sněmovního tisku 62/0: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=10&CT=62&CT1=0
• Poslanecká sněmovna ČR, sněmovní tisk 62 (10. volební období, stav k 4. 8. 2026): https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=62
• Poslanecká sněmovna ČR, sněmovní tisk 53 (10. volební období): https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=53

Shrnutí

Nabídnout spotřebiteli repasovaný kus, když se zboží nedá opravit, bude podle čl. 5 odst. 2 písm. d) směrnice (EU) 2024/1799 možnost výrobce, ne jeho povinnost – a týká se výhradně zboží z působnosti jedenácti ekodesignových předpisů uvedených v příloze II, u kterého vůbec vzniká povinnost opravy. Rozhodnutí, zda repasi nabídne, leží na výrobci, případně na dovozci či distributorovi, na kterého přejde kaskáda povinných osob – spotřebitel na ni nárok nemá. Nezaměňujte tento institut s odlišným pravidlem výměny za repasovaný kus při reklamaci, kde má naopak iniciativu spotřebitel. A hlavně: k 4. 8. 2026 nic z toho v České republice právně nezavazuje – čeká se na dokončení transpozičního zákona a jeho účinnost, očekávanou nejdříve na podzim 2026. Pokud prodáváte zboží z přílohy II a nejste si jistí svou rolí v dodavatelském řetězci, ověřte si ji formou rychlé prověrky dřív, než se pravidla stanou závaznými.