Musí e-shop psát o přístupnosti zboží? Co říká EAA

Co ustanovení skutečně ukládá

Povinnost se týká předávání existující informace, ne jejího vytváření. Podle přílohy I oddílu IV písm. g) směrnice (EU) 2019/882 a přílohy č. 1 oddílu IV bodu 7 zákona č. 424/2023 Sb. musí služby elektronického obchodování poskytovat mimo jiné informace týkající se přístupnosti prodávaných výrobků a služeb – podle zákona „pokud odpovědný výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo poskytovatel služby tyto informace poskytuje“.

Klíčová je právě tato podmínka. Zákon nenutí e-shop objevovat nebo dokládat přístupnost produktu, o které nikdo jiný nikdy nic nenapsal. Pokud ale odpovědný hospodářský subjekt – typicky výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce – takovou informaci vytvořil a e-shopu ji poskytl, musíte ji u dané nabídky zpřístupnit spotřebiteli. Stejné písmeno téže přílohy zároveň žádá přístupné funkce identifikace, zabezpečení a plateb v košíku – to je ale samostatná technická stránka checkoutu, ne popisek u zboží, a proto ji zde jen zmiňujeme.

Na koho se povinnost vztahuje

Dopadá na každý e-shop, který naplňuje definici služby elektronického obchodování: službu na dálku, poskytovanou elektronicky, na individuální žádost spotřebitele, s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Platí od 28. června 2025 pro služby poskytované po tomto dni – i pro zavedené e-shopy, protože každý nový nákup je nová smlouva.

Čistě B2B e-shop bez spotřebitelské smlouvy a čistě prezentační web bez e-commerce funkce do působnosti nespadají.

Kdo je z povinnosti vyňat

Mikropodnik poskytující službu – méně než 10 osob a roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nejvýše 2 mil. EUR – je z požadavků EAA na služby vyňat, tedy i z této konkrétní povinnosti; povinnosti distributora či dovozce u prodávaných výrobků spadajících pod EAA (například mobilních telefonů nebo notebooků) mu ale zůstávají. Stačí splnit jednu z obou finančních podmínek (obrat, nebo bilanční suma), nemusí platit obě zároveň. Do velikosti podniku se u partnerských podniků započítávají poměrné podíly od hranice 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv, u propojených podniků se přičítá celý, tedy 100 % rozsah – podrobný výpočet je samostatné téma, které si zaslouží vlastní prověrku.

Vedle mikropodnikové výjimky existuje pro službu jako celek ještě jedna: požadavky se neuplatní v rozsahu, v jakém by způsobily zásadní změnu povahy služby nebo nepřiměřenou zátěž. Tuto výjimku ale nelze jen prohlásit – vyžaduje písemné posouzení nákladů a přínosů, uchovávané po stanovenou dobu, a musí být oznámena České obchodní inspekci ještě před zahájením poskytování dané služby. Kromě toho zákon z požadavků vyjímá jen určité druhy obsahu – mapy s přístupnými základními informacemi pro navigaci, obsah třetích stran, který nefinancujete, nevytváříte ani nemůžete ovlivnit, archivní obsah a předtočená média a kancelářské soubory zveřejněné před 28. června 2025 – a pro starší smlouvy a výrobky stanoví přechodná období (§ 2 odst. 3 písm. c), d) a § 28 zákona).

Rozhodovací vodítko: pokud jste mikropodnik podle výše uvedené definice, celou povinnost neřešíte. Pokud mikropodnikem nejste a chcete se odvolat na nepřiměřenou zátěž, potřebujete doložitelné posouzení dřív, než výjimku začnete využívat – bez něj se na ni spolehnout nelze.

Čtyři povinnosti, které se snadno zamění

Informace o přístupnosti produktu je jen jedna ze čtyř souvisejících, ale odlišných povinností, které EAA na e-shop klade:

1. Přístupnost samotného webu nebo aplikace podle zásad vnímatelnosti, ovladatelnosti, srozumitelnosti a stability (POUR) – obecný požadavek na celou službu, ne na popisky u zboží.
2. Přístupné funkce identifikace, zabezpečení a platby v košíku a při placení – technická stránka checkoutu.
3. Informace o přístupnosti prodávaných produktů, poskytuje-li je odpovědný subjekt – u konkrétní nabídky zboží. Toto je téma tohoto článku.
4. Prohlášení, jak služba jako celek plní požadavky na přístupnost, zveřejněné ve VOP nebo obdobném dokumentu – popis vašeho e-shopu jako služby, ne popis jednotlivého zboží.

Všechny čtyři stojí ve stejném právním základu, ale míří na jiné místo webu a mají jiný obsah. Proto se často stává, že provozovatel splní jednu z nich – třeba přístupný web – a v domnění, že tím vyřešil vše, na zbylé tři zapomene.

Co platí najisto od 28. června 2025

• Pokud vám odpovědný hospodářský subjekt k produktu dodá informaci o jeho přístupnosti (například prohlášení o přístupnosti k mobilnímu telefonu nebo popis kompatibility domácího spotřebiče s hlasovým ovládáním), musíte tuto informaci u nabídky zpřístupnit spotřebiteli.
• Pokud takovou informaci nikdo nedodal, ustanovení vám nenařizuje ji vytvořit sami ani objednat test přístupnosti produktu – podmínka, že informaci poskytuje odpovědný subjekt, je skutečná podmínka, ne formalita, kterou lze obejít vlastním prohlášením.
• Povinnost běží souběžně s obecnou přístupností vašeho webu a s přístupnými funkcemi checkoutu – jde o samostatné požadavky téhož oddílu, které plníte paralelně, ne alternativně.
• Přechodné období pro smlouvy uzavřené před 28. červnem 2025 umožňuje dokončit jejich plnění v nezměněné podobě, nejdéle do 28. června 2030 – týká se ale existujících smluv, nikoli nových nabídek zveřejňovaných po tomto datu.

Co teprve upřesní prováděcí akty (výhled)

Směrnice ani zákon nepoužívají pojmy WCAG nebo EN 301 549 – normativním požadavkem jsou zásady POUR. Totéž platí pro formu a rozsah informace o přístupnosti produktu: zákon neurčuje, zda má jít o samostatnou záložku, ikonu nebo odkaz na dokument výrobce, jen že informace musí být poskytnuta, pokud ji odpovědný subjekt poskytuje. Presumpci shody s požadavky založí až harmonizovaná norma citovaná v Úředním věstníku EU; k 30. září 2026 takový odkaz zveřejněn nebyl.

Do té doby nese e-shop výkladové riziko sám. Nejbezpečnější cestou je řídit se zásadami POUR (informace musí být srozumitelná a dohledatelná) a předávat spotřebiteli všechny podklady, které od výrobce nebo dovozce dostane. Konkrétní požadavky na formu zobrazení – umístění v detailu produktu, jazyková úprava – lze očekávat spíše v metodice dozorového orgánu než v novém znění zákona; samotná povinnost už ale platí bez ohledu na to, zda taková metodika vyjde.

Jak informaci v praxi zveřejnit

Nejjednodušší a nejbezpečnější řešení je jednotné místo v detailu produktu – například sekce nebo záložka „Přístupnost“, kam vložíte shrnutí nebo odkaz na dokument dodaný výrobcem. Není nutné přepisovat celý technický dokument slovo od slova; postačí srozumitelné shrnutí splňující zásadu srozumitelnosti z POUR, doplněné odkazem na plné znění.

Pokud výrobce dodává accessibility statement pouze v angličtině, zvažte alespoň stručný český souhrn – jinak informace formálně existuje, ale spotřebitel jí nerozumí, což jde proti smyslu ustanovení.

Rozhodovací vodítko: pokud dokumentaci od dodavatele máte, zveřejněte shrnutí i odkaz u produktu. Pokud nevíte, zda dodavatel takovou informaci má, aktivně se zeptejte – mlčení v produktovém listu není důkaz, že informace neexistuje, jen že jste ji zatím nesehnali.

Praktické scénáře z českého e-shopu

Scénář 1 – elektronika. Prodáváte mobilní telefony. Výrobce jednoho z modelů publikuje vlastní prohlášení o přístupnosti – popisuje podporu čtečky obrazovky, kontrastní režimy a hlasové ovládání. Toto prohlášení vám dodavatel poskytne spolu s ostatními produktovými podklady. Podle přílohy I oddílu IV písm. g) musíte tuto informaci u nabídky daného telefonu zpřístupnit – stačí srozumitelný odkaz nebo shrnutí v detailu produktu.

Scénář 2 – textil. Prodáváte trička a mikiny bez jakékoli výrobcem dodané informace o přístupnosti. U tohoto sortimentu vám ustanovení nic nenařizuje, protože podmínka, že informaci poskytuje odpovědný subjekt, není splněna. Nemusíte si informaci vymýšlet ani platit test, aby vůbec nějaká existovala.

Rozdíl mezi oběma scénáři není v typu zboží, ale v tom, zda existuje zdrojová informace od odpovědného subjektu. To je jediné kritérium, které rozhoduje.

Co se stane, když informaci nezveřejníte

Dozor nad e-shopy vykonává Česká obchodní inspekce; maximální pokuta činí 10 000 000 Kč a hrozí při nezajištění přístupnosti služby, nepřijetí nápravy nebo nesplnění výzvy orgánu. ČOI navíc zveřejňuje seznam nevyhovujících služeb.

Zjistíte-li sami nesoulad – například vám výrobce informaci dodal, ale zapomněli jste ji u produktu zveřejnit – musíte bez zbytečného odkladu zjednat nápravu a bezodkladně o tom informovat orgán dozoru, včetně popisu nesouladu, jeho příčin a přijatých opatření.

Riziko kontroly i stížnosti spotřebitele roste hlavně u sortimentu, kde výrobci accessibility statementy běžně publikují – elektronika, spotřebiče, IT vybavení – protože tam existence takové informace u konkurence rychle ukáže, že ji máte k dispozici i vy.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dní: Projděte katalog a určete kategorie zboží, u kterých výrobci reálně publikují informace o přístupnosti (elektronika, spotřebiče, IT technika). U ostatního sortimentu povinnost pravděpodobně nevzniká.
2. Do 30 dní: Ověřte, zda se na váš e-shop nevztahuje mikropodniková výjimka – pokud ano, tuto ani další povinnosti EAA pro služby neřešíte (výrobkové povinnosti distributora se vás ale týkat mohou).
3. Do 60 dní: U vytipovaných kategorií kontaktujte dodavatele nebo výrobce a vyžádejte si existující dokumentaci o přístupnosti produktu, pokud ji mají.
4. Do 60 dní: Navrhněte jednotné místo v detailu produktu, kam budete takové informace vkládat, aby byly srozumitelné a dohledatelné pro spotřebitele.
5. Do 90 dní: Zaveďte interní proces, aby nové položky sortimentu procházely kontrolou, zda k nim dodavatel poskytuje informaci o přístupnosti, a pokud ano, aby se automaticky publikovala u nabídky.
6. Do 90 dní: Propojte tento proces s obecnou kontrolou přístupnosti webu a s prohlášením ve VOP – jde o souběžné, nikoli oddělené úkoly. Nejste-li si jistí rozsahem svých povinností jako celku, ověřte to formou rychlé prověrky.

Časté omyly

• „Musíme u každého produktu napsat, jestli je přístupný.“ Povinnost vzniká jen tehdy, existuje-li taková informace od odpovědného hospodářského subjektu – jinak ji sami vytvářet nemusíte.
• „Stačí mít přístupný web, produkty řešit nemusíme.“ Přístupnost webu a informace o přístupnosti produktů jsou dvě samostatné povinnosti ve stejném ustanovení; splnění jedné nenahrazuje druhou.
• „Bez WCAG certifikátu to neobstojí.“ Zákon vyžaduje zásady vnímatelnosti, ovladatelnosti, srozumitelnosti a stability, nikoli konkrétní technickou normu; WCAG a EN 301 549 jsou zatím jen doporučenou cestou, ne citovanou harmonizovanou normou.

Zdroje

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, příloha I oddíl IV písm. g), čl. 2 odst. 2 písm. f), čl. 3 body 22, 23 a 30, čl. 4 odst. 5, čl. 13 odst. 2–4, čl. 14 odst. 1–3, 5, 8, čl. 31, čl. 32 odst. 1 – CELEX 32019L0882, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0882
• Zákon č. 424/2023 Sb., § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1 písm. i) a p), § 13, § 14, § 15, § 19 odst. 2, § 24 odst. 2, § 25 odst. 7 a 8, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1–7, příloha č. 1 oddíl III bod 3 a oddíl IV bod 7 – https://e-sbirka.gov.cz/sb/2023/424
• Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, příloha I, čl. 2 odst. 3, čl. 3 a čl. 6 odst. 2 – CELEX 32014R0651
• Česká obchodní inspekce, Přístupnost výrobků a služeb pro podnikatele, https://coi.gov.cz/pro-podnikatele/pristupnost-vyrobku-a-sluzeb-pro-podnikatele/

Shrnutí

E-shop nemusí plošně u každého produktu deklarovat přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Povinnost podle přílohy I oddílu IV písm. g) směrnice (EU) 2019/882 a přílohy č. 1 oddílu IV bodu 7 zákona č. 424/2023 Sb. se aktivuje jen tehdy, když informaci o přístupnosti produktu poskytne odpovědný hospodářský subjekt a e-shop ji má k dispozici. Tato povinnost je oddělená od přístupnosti samotného webu, od přístupných funkcí checkoutu a od prohlášení o přístupnosti služby ve VOP – všechny platí souběžně od 28. června 2025, s výjimkou mikropodniků a přechodného období do 28. června 2030 pro starší smlouvy. Nejste-li si jistí, které z těchto povinností se týkají vašeho sortimentu, ověřte to formou rychlé prověrky.