Musí e-shop psát o přístupnosti zboží? Co říká EAA

Provozovatelé e-shopů si kladou konkrétní otázku: musíme ke každému produktu napsat, jestli je přístupný pro osoby se zdravotním postižením? Odpověď je užší, než napovídá první dojem. Zákon č. 424/2023 Sb. a směrnice (EU) 2019/882 (European Accessibility Act, dále „EAA“) po vás nechtějí, abyste přístupnost zboží sami zjišťovali nebo vymýšleli. Ukládají vám něco přesně vymezeného a podmíněného – a přesně tomu je věnovaný tento text. Jde o obecnou informaci, ne o individuální právní radu pro váš konkrétní sortiment.

Co ustanovení skutečně ukládá

Povinnost se týká předávání existující informace, ne jejího vytváření. Podle přílohy I oddílu IV písm. g) směrnice (EU) 2019/882 a přílohy č. 1 oddílu IV bodu 7 zákona č. 424/2023 Sb. musí služby elektronického obchodování poskytovat mimo jiné informace o přístupnosti prodávaných produktů – „jsou-li k dispozici“.

Klíčová je právě tato podmínka. Zákon nenutí e-shop objevovat nebo dokládat přístupnost produktu, o které nikdo jiný nikdy nic nenapsal. Pokud ale odpovědný hospodářský subjekt – typicky výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce – takovou informaci vytvořil a e-shopu ji poskytl, musíte ji u dané nabídky zpřístupnit spotřebiteli. Stejné písmeno téže přílohy zároveň žádá přístupné funkce identifikace, zabezpečení a plateb v košíku – to je ale samostatná technická stránka checkoutu, ne popisek u zboží, a proto ji zde jen zmiňujeme.

Na koho se povinnost vztahuje

Dopadá na každý e-shop, který naplňuje definici služby elektronického obchodování: službu na dálku, poskytovanou elektronicky, na individuální žádost spotřebitele, s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Platí od 28. června 2025 pro služby poskytované po tomto dni – i pro zavedené e-shopy, protože každý nový nákup je nová smlouva.

Čistě B2B e-shop bez spotřebitelské smlouvy a čistě prezentační web bez e-commerce funkce do působnosti nespadají.

Kdo je z povinnosti vyňat

Mikropodnik poskytující službu – méně než 10 osob a roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nejvýše 2 mil. EUR – je z celé EAA vyňat, tedy i z této konkrétní povinnosti. Stačí splnit jednu z obou finančních podmínek (obrat, nebo bilanční suma), nemusí platit obě zároveň. Do velikosti podniku se u partnerských podniků započítávají poměrné podíly od hranice 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv, u propojených podniků se přičítá celý, tedy 100 % rozsah – podrobný výpočet je samostatné téma, které si zaslouží vlastní prověrku.

Vedle mikropodnikové výjimky existuje už jen jedna další: požadavky se neuplatní v rozsahu, v jakém by způsobily zásadní změnu povahy služby nebo nepřiměřenou zátěž. Tuto výjimku ale nelze jen prohlásit – vyžaduje písemné posouzení nákladů a přínosů, uchovávané po stanovenou dobu, a musí být oznámena České obchodní inspekci ještě před zahájením poskytování dané služby. Jiné výjimky z požadavků na přístupnost služeb směrnice ani zákon neznají.

Rozhodovací vodítko: pokud jste mikropodnik podle výše uvedené definice, celou povinnost neřešíte. Pokud mikropodnikem nejste a chcete se odvolat na nepřiměřenou zátěž, potřebujete doložitelné posouzení dřív, než výjimku začnete využívat – bez něj se na ni spolehnout nelze.

Čtyři povinnosti, které se snadno zamění

Informace o přístupnosti produktu je jen jedna ze čtyř souvisejících, ale odlišných povinností, které EAA na e-shop klade:

1. Přístupnost samotného webu nebo aplikace podle zásad vnímatelnosti, ovladatelnosti, srozumitelnosti a stability (POUR) – obecný požadavek na celou službu, ne na popisky u zboží.
2. Přístupné funkce identifikace, zabezpečení a platby v košíku a při placení – technická stránka checkoutu.
3. Informace o přístupnosti prodávaných produktů, jsou-li k dispozici – u konkrétní nabídky zboží. Toto je téma tohoto článku.
4. Prohlášení, jak služba jako celek plní požadavky na přístupnost, zveřejněné ve VOP nebo obdobném dokumentu – popis vašeho e-shopu jako služby, ne popis jednotlivého zboží.

Všechny čtyři stojí ve stejném právním základu, ale míří na jiné místo webu a mají jiný obsah. Proto se často stává, že provozovatel splní jednu z nich – třeba přístupný web – a v domnění, že tím vyřešil vše, na zbylé tři zapomene.

Co platí najisto od 28. června 2025

• Pokud vám odpovědný hospodářský subjekt k produktu dodá informaci o jeho přístupnosti (například prohlášení o přístupnosti k mobilnímu telefonu nebo popis kompatibility domácího spotřebiče s hlasovým ovládáním), musíte tuto informaci u nabídky zpřístupnit spotřebiteli.
• Pokud takovou informaci nikdo nedodal, ustanovení vám nenařizuje ji vytvořit sami ani objednat test přístupnosti produktu – „jsou-li k dispozici“ je skutečná podmínka, ne formalita, kterou lze obejít vlastním prohlášením.
• Povinnost běží souběžně s obecnou přístupností vašeho webu a s přístupnými funkcemi checkoutu – jde o samostatné požadavky téhož oddílu, které plníte paralelně, ne alternativně.
• Přechodné období pro smlouvy uzavřené před 28. červnem 2025 umožňuje dokončit jejich plnění v nezměněné podobě, nejdéle do 28. června 2030 – týká se ale existujících smluv, nikoli nových nabídek zveřejňovaných po tomto datu.

Co teprve upřesní prováděcí akty (výhled)

Směrnice ani zákon nepoužívají pojmy WCAG nebo EN 301 549 – normativním požadavkem jsou zásady POUR. Totéž platí pro formu a rozsah informace o přístupnosti produktu: zákon neurčuje, zda má jít o samostatnou záložku, ikonu nebo odkaz na dokument výrobce, jen že informace musí být poskytnuta, je-li k dispozici. Presumpci shody s požadavky založí až harmonizovaná norma citovaná v Úředním věstníku EU; k 7. srpnu 2026 takový odkaz zveřejněn nebyl.

Do té doby nese e-shop výkladové riziko sám. Nejbezpečnější cestou je řídit se zásadami POUR (informace musí být srozumitelná a dohledatelná) a předávat spotřebiteli všechny podklady, které od výrobce nebo dovozce dostane. Konkrétní požadavky na formu zobrazení – umístění v detailu produktu, jazyková úprava – lze očekávat spíše v metodice dozorového orgánu než v novém znění zákona; samotná povinnost už ale platí bez ohledu na to, zda taková metodika vyjde.

Jak informaci v praxi zveřejnit

Nejjednodušší a nejbezpečnější řešení je jednotné místo v detailu produktu – například sekce nebo záložka „Přístupnost“, kam vložíte shrnutí nebo odkaz na dokument dodaný výrobcem. Není nutné přepisovat celý technický dokument slovo od slova; postačí srozumitelné shrnutí splňující zásadu srozumitelnosti z POUR, doplněné odkazem na plné znění.

Pokud výrobce dodává accessibility statement pouze v angličtině, zvažte alespoň stručný český souhrn – jinak informace formálně existuje, ale spotřebitel jí nerozumí, což jde proti smyslu ustanovení.

Rozhodovací vodítko: pokud dokumentaci od dodavatele máte, zveřejněte shrnutí i odkaz u produktu. Pokud nevíte, zda dodavatel takovou informaci má, aktivně se zeptejte – mlčení v produktovém listu není důkaz, že informace neexistuje, jen že jste ji zatím nesehnali.

Praktické scénáře z českého e-shopu

Scénář 1 – elektronika. Prodáváte mobilní telefony. Výrobce jednoho z modelů publikuje vlastní prohlášení o přístupnosti – popisuje podporu čtečky obrazovky, kontrastní režimy a hlasové ovládání. Toto prohlášení vám dodavatel poskytne spolu s ostatními produktovými podklady. Podle přílohy I oddílu IV písm. g) musíte tuto informaci u nabídky daného telefonu zpřístupnit – stačí srozumitelný odkaz nebo shrnutí v detailu produktu.

Scénář 2 – textil. Prodáváte trička a mikiny bez jakékoli výrobcem dodané informace o přístupnosti. U tohoto sortimentu vám ustanovení nic nenařizuje, protože podmínka „jsou-li k dispozici“ není splněna. Nemusíte si informaci vymýšlet ani platit test, aby vůbec nějaká existovala.

Rozdíl mezi oběma scénáři není v typu zboží, ale v tom, zda existuje zdrojová informace od odpovědného subjektu. To je jediné kritérium, které rozhoduje.

Co se stane, když informaci nezveřejníte

Dozor nad e-shopy vykonává Česká obchodní inspekce; maximální pokuta činí 10 000 000 Kč a hrozí při nezajištění přístupnosti služby, nepřijetí nápravy nebo nesplnění výzvy orgánu. ČOI navíc zveřejňuje seznam nevyhovujících služeb.

Zjistíte-li sami nesoulad – například vám výrobce informaci dodal, ale zapomněli jste ji u produktu zveřejnit – musíte bez zbytečného odkladu zjednat nápravu a bezodkladně o tom informovat orgán dozoru, včetně popisu nesouladu, jeho příčin a přijatých opatření.

Riziko kontroly i stížnosti spotřebitele roste hlavně u sortimentu, kde výrobci accessibility statementy běžně publikují – elektronika, spotřebiče, IT vybavení – protože tam existence takové informace u konkurence rychle ukáže, že ji máte k dispozici i vy.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dní: Projděte katalog a určete kategorie zboží, u kterých výrobci reálně publikují informace o přístupnosti (elektronika, spotřebiče, IT technika). U ostatního sortimentu povinnost pravděpodobně nevzniká.
2. Do 30 dní: Ověřte, zda se na váš e-shop nevztahuje mikropodniková výjimka – pokud ano, tuto i další povinnosti EAA neřešíte.
3. Do 60 dní: U vytipovaných kategorií kontaktujte dodavatele nebo výrobce a vyžádejte si existující dokumentaci o přístupnosti produktu, pokud ji mají.
4. Do 60 dní: Navrhněte jednotné místo v detailu produktu, kam budete takové informace vkládat, aby byly srozumitelné a dohledatelné pro spotřebitele.
5. Do 90 dní: Zaveďte interní proces, aby nové položky sortimentu procházely kontrolou, zda k nim dodavatel poskytuje informaci o přístupnosti, a pokud ano, aby se automaticky publikovala u nabídky.
6. Do 90 dní: Propojte tento proces s obecnou kontrolou přístupnosti webu a s prohlášením ve VOP – jde o souběžné, nikoli oddělené úkoly. Nejste-li si jistí rozsahem svých povinností jako celku, ověřte to formou rychlé prověrky.

Časté omyly

• „Musíme u každého produktu napsat, jestli je přístupný.“ Povinnost vzniká jen tehdy, existuje-li taková informace od odpovědného hospodářského subjektu – jinak ji sami vytvářet nemusíte.
• „Stačí mít přístupný web, produkty řešit nemusíme.“ Přístupnost webu a informace o přístupnosti produktů jsou dvě samostatné povinnosti ve stejném ustanovení; splnění jedné nenahrazuje druhou.
• „Bez WCAG certifikátu to neobstojí.“ Zákon vyžaduje zásady vnímatelnosti, ovladatelnosti, srozumitelnosti a stability, nikoli konkrétní technickou normu; WCAG a EN 301 549 jsou zatím jen doporučenou cestou, ne citovanou harmonizovanou normou.

Zdroje

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, příloha I oddíl IV písm. g), čl. 2 odst. 2 písm. f), čl. 3 body 22, 23 a 30, čl. 4 odst. 5, čl. 13 odst. 2–4, čl. 14 odst. 1–3, 5, 8, čl. 31, čl. 32 odst. 1 – CELEX 32019L0882, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0882
• Zákon č. 424/2023 Sb., § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1 písm. i) a p), § 13, § 14, § 15, § 19 odst. 2, § 24 odst. 2, § 25 odst. 7 a 8, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1–7, příloha č. 1 oddíl III bod 3 a oddíl IV bod 7 – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-424
• Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, příloha I, čl. 2 odst. 3, čl. 3 a čl. 6 odst. 2 – CELEX 32014R0651
• Česká obchodní inspekce, Přístupnost výrobků a služeb pro podnikatele, https://coi.gov.cz/pro-podnikatele/pristupnost-vyrobku-a-sluzeb-pro-podnikatele/

Shrnutí

E-shop nemusí plošně u každého produktu deklarovat přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Povinnost podle přílohy I oddílu IV písm. g) směrnice (EU) 2019/882 a přílohy č. 1 oddílu IV bodu 7 zákona č. 424/2023 Sb. se aktivuje jen tehdy, když informaci o přístupnosti produktu poskytne odpovědný hospodářský subjekt a e-shop ji má k dispozici. Tato povinnost je oddělená od přístupnosti samotného webu, od přístupných funkcí checkoutu a od prohlášení o přístupnosti služby ve VOP – všechny platí souběžně od 28. června 2025, s výjimkou mikropodniků a přechodného období do 28. června 2030 pro starší smlouvy. Nejste-li si jistí, které z těchto povinností se týkají vašeho sortimentu, ověřte to formou rychlé prověrky.