Part-pairing a blokace dílů: zákaz podle práva na opravu

Pokud prodáváte pračky, mobily, vysavače nebo jiné zboží z jedenácti citlivých kategorií, míří na váš dodavatelský řetězec konkrétní zákaz: výrobce nesmí technicky ani smluvně bránit tomu, aby zboží opravil nezávislý servis. Tento článek se drží přesně tohoto jednoho tématu – part-pairingu, blokace dílů a neplatnosti VOP – a toho, co obsahuje a odkdy se ho reálně týkat budete – v Česku zatím neplatí nic z něj.

Jde o obecnou informaci, ne o individuální právní radu pro váš konkrétní e-shop. Pro rozbor vlastní situace slouží spíše přímá konzultace, případně formou rychlé prověrky zjištění, kde přesně stojíte.

Co je part-pairing a blokace dílů

Part-pairing je technika, při které výrobce softwarově „spáruje“ konkrétní díl (senzor, baterii, displej) s hlavní deskou zařízení – náhradní díl od nezávislého servisu pak zařízení odmítne rozpoznat nebo omezí jeho funkčnost. Jde o jednu z několika praktik, kterými lze opravu fakticky znemožnit i tam, kde je technicky proveditelná. Směrnice (EU) 2024/1799 tyto praktiky přímo zakazuje pro vymezenou skupinu zboží.

Tři zakázané techniky

Čl. 5 odst. 6 a 7 míří textem výslovně na výrobce – na rozdíl od samotné povinnosti opravit, kterou odstavec 3 přenáší kaskádou i na zplnomocněného zástupce, dovozce a distributora. Výrobce nesmí používat:

• hardwarové techniky – konstrukční řešení, které nezávislému servisu fyzicky ztíží přístup k dílu,
• softwarové techniky – včetně part-pairingu, kdy firmware odmítá nebo omezuje neoriginální či použité díly,
• smluvní techniky – ujednání, která opravu u jiného než autorizovaného servisu vylučují nebo znevýhodňují.

U všech tří platí táž zákonná výhrada: zakázané jsou, není-li to odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory, mezi něž směrnice řadí i ochranu práv duševního vlastnictví.

Zakázáno je i bránit použití originálních, použitých, kompatibilních i 3D tištěných náhradních dílů nezávislými servisy – podmínkou je, že tyto díly splňují právní požadavky (typicky bezpečnostní a technické normy). Stejně tak nelze opravu odmítnout jen proto, že předchozí zásah provedl jiný servis nebo si spotřebitel díl vyměnil sám.

Výjimka: oprávněné a objektivní důvody

Zákaz není absolutní. Směrnice výslovně připouští, že bránění opravě může být odůvodněné oprávněnými a objektivními faktory, mezi které patří i ochrana duševního vlastnictví (čl. 5 odst. 6). Ne každé technické omezení je tedy automaticky nezákonné – musí ale existovat věcný důvod, ne jen snaha udržet zákazníka u autorizovaného servisu.

Na které zboží se zákaz vztahuje – a na které ne

Toto je bod, který se v praxi nejčastěji plete: zákaz part-pairingu a blokace dílů se netýká veškerého zboží, které prodáváte.

Podle čl. 1 odst. 3 se čl. 5 i čl. 6 použijí jen na zboží, pro které stanoví požadavky na opravitelnost některý z právních aktů Unie uvedených v příloze II, a to jen v tom rozsahu, v jakém jsou v nich tyto požadavky stanoveny. Příloha II se jmenuje „Seznam právních aktů Unie stanovujících požadavky na opravitelnost“ – není to seznam zboží, ale jedenáct ekodesignových předpisů (ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/74). Okruh zboží plyne z působnosti každého z nich:

1. pračky a pračky se sušičkou,
2. myčky,
3. chladicí spotřebiče,
4. elektronické displeje,
5. svařovací zařízení,
6. vysavače,
7. servery a datová úložiště,
8. mobilní telefony, bezdrátové telefony a počítače typu slate,
9. bubnové sušičky,
10. zboží se zabudovanou baterií lehkých dopravních prostředků,
11. lokální topidla pro domácnost.

Co zůstává mimo tuto konkrétní povinnost

Prodáváte-li oblečení, kosmetiku, nábytek nebo drobnou elektroniku mimo tento výčet, konkrétní zákaz part-pairingu a blokace dílů se na vás nevztahuje. Pozor ale na to, že jiné části téže směrnice – formulář o opravě, evropská platforma oprav nebo prodloužení doby odpovědnosti po opravě – dopadají na veškeré spotřební zboží. Tyto povinnosti řeší jiná témata; v tomto textu zůstáváme jen u zákazu bránění opravě.

Příloha II se navíc může postupem času rozšiřovat: Komise má povinnost ji aktualizovat aktem v přenesené pravomoci bez zbytečného odkladu po zveřejnění nového unijního aktu s požadavky na opravitelnost, nejpozději do dvanácti měsíců od jeho zveřejnění (čl. 5 odst. 9). Jednou k tomu už došlo – takto byla doplněna jedenáctá položka, lokální topidla pro domácnost. Pokud dnes prodáváte zboží „na hraně“ (spotřebiče blízké některé z kategorií), sledujte, zda se seznam v budoucnu nerozšíří i na ně.

Kdo je „výrobcem“, kterému zákaz dopadá na krk

Zákaz bránění opravě text adresuje výrobci, a to bez kaskády. Čl. 5 odst. 3 přenáší na zplnomocněného zástupce, dovozce a distributora jen „povinnost výrobce provést opravu podle odstavce 1“ – a tam, kde směrnice chtěla zavázat i ostatní, je vyjmenovala (čl. 5 odst. 5 a čl. 6). V odstavcích 6 a 7 stojí jen „Výrobci“. Stejnou cestou jde i český návrh: § 7 sněmovního tisku 62 zní „plní povinnosti podle § 3 až 5“, tedy povinnost opravy, její podmínky a informace – § 6, kde je zákaz bránění opravě, v kaskádě uveden není. Pro e-shop z toho plyne: jako pouhý distributor můžete kaskádou získat povinnost opravu zajistit, ale adresátem zákazu part-pairingu se tím podle textu směrnice nestáváte. Kdo je „výrobcem“, určuje čl. 2 bod 5 směrnice odkazem na nařízení (EU) 2024/1781 – u zboží pod vlastní značkou si tuto definici ověřte, protože tam se role může obrátit.

*Příklad:* dovážíte chytré vysavače (položka 6 přílohy II) od výrobce z Asie, který v EU nemá zástupce ani samostatného dovozce, a vy jste jediný, kdo zboží uvádí na český trh. V takové konstelaci na vás kaskádou dopadne povinnost opravu zajistit. Zákaz part-pairingu z čl. 5 odst. 6 ale text adresuje výrobci; pokud zboží neprodáváte pod vlastní značkou, jeho adresátem se tím nestáváte. Detailní rozbor kaskády výrobce–zástupce–dovozce–distributor patří do samostatného tématu; zde jen tolik, že roli je třeba si ověřit dřív, než VOP upravíte.

VOP a záruční podmínky: co bude neplatné

Zákaz bránění opravě má smysl jen tehdy, když ho nelze obejít smlouvou. Podle čl. 14 odst. 1 a 2 směrnice jsou práva z ní kogentní: smluvní ujednání, které k újmě spotřebitele vylučuje použití vnitrostátních prováděcích předpisů, odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek, nebude pro spotřebitele závazné. Nadstandardní podmínky v jeho prospěch nabízet lze i nadále.

Typická klauzule, která přestane platit

*Příklad:* prodáváte pračky (kategorie 1) a ve VOP máte formulaci „záruka zaniká, pokud byla oprava provedena mimo autorizovaný servis výrobce“. U výrobce jde přesně o smluvní techniku, kterou čl. 5 odst. 6 zakazuje. Máte-li takovou klauzuli ve vlastních VOP jako pouhý prodejce, čl. 5 odst. 6 na vás přímo necílí – počítejte ale s tím, že podle čl. 14 odst. 1 není vůči spotřebiteli závazné ujednání, které k jeho újmě vylučuje použití vnitrostátních prováděcích předpisů, odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek. Jak dopadne konkrétní klauzule, ukáže až finální znění zákona a praxe dozoru.

Totéž platí pro ustanovení vylučující použití kompatibilních nebo 3D tištěných dílů nezávislým servisem, pokud tyto díly splňují právní požadavky – i taková klauzule spadá pod zákaz.

Volba opraváře: co zákazník bude moct požadovat

Bez ohledu na to, kdo je povinnou osobou k opravě, budou moct spotřebitelé podle čl. 5 odst. 8 směrnice požadovat opravu u kteréhokoli opraváře podle svého výběru. Pojem „opravář“ je podle čl. 2 bodu 2 směrnice široký – zahrnuje výrobce a prodávající, kteří opravy poskytují, i poskytovatele opravárenských služeb, ať už jsou na výrobci nezávislí, nebo s ním propojení. Kombinace této volby se zákazem part-pairingu dává smysl: bez zákazu blokace dílů by právo zvolit si opraváře bylo v praxi nevymahatelné, protože nezávislý servis by zařízení nemusel být schopen fyzicky opravit.

Co platí najisto dnes – aktuální stav transpozice

K 4. 8. 2026 nic z popsaného zákazu part-pairingu a blokace dílů v ČR ještě neplatí. Transpoziční lhůta uplynula 31. 7. 2026 nesplněná. Sněmovní tisk 62 (nový zákon o povinnostech souvisejících s opravou výrobku) prošel druhým čtením 24. 6. 2026 a čeká na třetí čtení; k témuž 4. 8. 2026 jej garanční hospodářský výbor po druhém čtení neprojednal. Stav obou tisků si ověřte na psp.cz – od uvedeného data se mohl posunout. Souběžně běží tisk 53, který upravuje navazující reklamační pravidla. Reálná účinnost je odhadována nejdříve na podzim 2026, navržena je jako první den měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

Zásadní je i to, že směrnice je plně harmonizační (čl. 3): český zákon se od jejího textu nemůže odchýlit nad rámec toho, co směrnice sama dovoluje. U zákazu bránění opravě proto lze očekávat, že se výsledný český zákon od rozsahu daného přílohou II podstatně neodchýlí – plná harmonizace mu prostor pro takovou odchylku nedává.

Co teprve upřesní další legislativní kroky (výhled)

Přesná výše sankcí za porušení zákazu bránění opravě zatím není definitivní. Směrnice v čl. 15 pouze ukládá, že sankce za porušení ustanovení k čl. 4, 5 a 6 (tedy i k zákazu bránění opravě) musí být účinné, přiměřené a odrazující; členské státy je měly Komisi oznámit do 31. 7. 2026. Aktuální návrh (sněmovní tisk 62) svěřuje dozor České obchodní inspekci a počítá s pokutou do 5 000 000 Kč. Ve znění předloženém sněmovně a dostupném k 4. srpnu 2026 ale výčet přestupků v § 14 míří jen na neprovedení opravy, na odmítnutí opravy kvůli předchozímu zásahu a na nezpřístupnění informací – porušení zákazu bránění opravě podle § 6 návrhu mezi přestupky uvedeno není. Konkrétní podoba se může ve třetím čtení ještě změnit; sledujte finální znění zákona, ne návrh.

Stejně tak může v budoucnu růst okruh zboží, na které se zákaz vztahuje: Komise je povinna přílohu II aktualizovat po každém novém unijním aktu s požadavky na opravitelnost, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvanácti měsíců od jeho zveřejnění. Pokud prodáváte spotřebiče blízké současným jedenácti kategoriím, počítejte s tím, že se na ně zákaz může v příštích letech rozšířit.

Akční plán 30/60/90 dní

1. Do 30 dnů: Zjistěte, zda prodáváte zboží z některé z jedenácti kategorií přílohy II, a pokud ano, ověřte svou roli v kaskádě výrobce–zástupce–dovozce–distributor (má výrobce v EU zástupce nebo dovozce, nebo jste jediným subjektem uvádějícím zboží na trh?).
2. Do 30 dnů: Projděte VOP a záruční podmínky a vypište každou klauzuli, která podmiňuje záruku opravou u autorizovaného servisu nebo vylučuje neoriginální díly.
3. Do 60 dnů: Pokud jste výrobcem nebo private-label prodejcem zboží z přílohy II, ověřte u dodavatele firmwaru, zda produkt používá part-pairing nebo jinou softwarovou vazbu dílů na sériové číslo zařízení.
4. Do 60 dnů: Připravte revidované znění VOP tak, aby bylo hotové ve chvíli, kdy zákon nabude účinnosti – nemusíte ho publikovat dřív, ale ať vás účinnost nezaskočí.
5. Do 90 dnů: Sledujte třetí čtení tisku 62 a datum vyhlášení; jakmile bude znám den účinnosti, nasaďte upravené VOP a informujte podporu zákazníků o právu spotřebitele zvolit si opraváře.
6. Do 90 dnů: Pro nejisté případy (role distributora, hraniční kategorie zboží) využijte rychlou prověrku, která ukáže, kde konkrétně stojíte.

Časté omyly

• „Zákaz part-pairingu platí na všechno elektronické zboží.“ Neplatí – týká se jen jedenácti kategorií přílohy II. Bezdrátová sluchátka, tiskárny nebo herní konzole do výčtu nepatří, pokud se příloha II v budoucnu nerozšíří.
• „Klauzule ve VOP o autorizovaném servisu je platná, dokud ji nikdo nezpochybní.“ Jakmile zákon nabude účinnosti, bude taková klauzule vůči spotřebiteli nezávazná ze zákona, bez ohledu na to, zda ji spotřebitel formálně napadne.
• „Jako e-shop bez vlastní výroby se mě to netýká.“ Pokud jste jediným subjektem, který zboží výrobce mimo EU uvádí v ČR na trh (bez zástupce a dovozce), stáváte se distributorem, na kterého kaskádou dopadá povinnost opravu zajistit. Samotný zákaz bránění opravě z čl. 5 odst. 6 ale text adresuje výrobci a kaskáda ho nepřenáší; jeho adresátem se stáváte teprve tehdy, jste-li „výrobcem“ i vy – typicky u zboží pod vlastní značkou.
• „Dnes už musíme VOP upravit.“ Povinnosti v ČR dosud nenabyly účinnosti – transpoziční lhůta uplynula nesplněná a zákon čeká na třetí čtení. Přípravu má smysl dělat už teď, ale ostré nasazení počkejte na účinnost.

Zdroje

• Směrnice (EU) 2024/1799, čl. 1 odst. 2–3, čl. 2 bod 2, čl. 3, čl. 5 odst. 3, 6–9, čl. 14 odst. 1–2, čl. 15, příloha II – https://publications.europa.eu/resource/celex/32024L1799
• Směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2026/74 (doplnění přílohy II) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026L0074
• Sněmovní tisk 62, 10. volební období – historie a stav projednávání – https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=62
• Sněmovní tisk 62/0 – text návrhu zákona včetně důvodové zprávy (§ 6, § 7, § 14) – https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=10&CT=62&CT1=0
• Sněmovní tisk 53, 10. volební období – historie a stav projednávání – https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=53

Shrnutí

Zákaz part-pairingu, blokace dílů a neplatnost omezujících VOP se v ČR zatím reálně neuplatňují – transpoziční lhůta uplynula nesplněná a účinnost je v nejlepším případě otázkou podzimu 2026. Až český zákon nabude účinnosti, dopadne zákaz bránění opravě jen na zboží z působnosti jedenácti ekodesignových předpisů uvedených v příloze II (od praček po lokální topidla), nikoli na celý sortiment e-shopu. U tohoto zboží pak žádná hardwarová, softwarová ani smluvní technika nesmí bránit opravě nezávislým servisem, není-li to odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory včetně ochrany práv duševního vlastnictví. Adresátem zákazu je přitom výrobce – kaskáda z čl. 5 odst. 3 přenáší na zástupce, dovozce a distributora jen povinnost opravu provést. Pokud jste výrobcem nebo prodáváte pod vlastní značkou, má smysl VOP i technické řešení dílů prověřit už teď, byť nasazení změn počká na skutečnou účinnost zákona.