EUDR glosář: klíčové pojmy srozumitelně

EUDR glosář: klíčové pojmy, které musíte znát

Nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR) přináší zcela novou terminologii, která se v praxi snadno plete nebo zjednodušuje. Tento glosář není slovník pro akademiky – je to pracovní nástroj pro majitele e-shopů, importéry a výrobce, kteří potřebují vědět přesně, co jednotlivé pojmy znamenají, jak spolu souvisejí a co z nich pro jejich firmu konkrétně plyne.

Článek vychází výhradně z textu nařízení CELEX 32023R1115. Nejde o individuální právní radu – slouží jako orientační vodítko pro vaše vlastní rozhodování nebo jako podklad pro konzultaci s právníkem či celním poradcem.

Co platí najisto: základní rámec EUDR

EUDR vstoupilo v platnost 29. června 2023. Od 30. prosince 2026 se použije pro všechny – pro velké i střední hospodářské subjekty a zároveň pro navazující hospodářské subjekty a obchodníky bez ohledu na velikost (čl. 38 odst. 2). Od 30. června 2027 jen pro hospodářské subjekty, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky zřízenými do 31. 12. 2024, a ani pro ně ne u produktů uvedených v příloze nařízení (EU) č. 995/2010 (čl. 38 odst. 3). Do té doby zůstává v platnosti dosavadní nařízení o dřevu (EUTR, 995/2010), které EUDR ruší a nahrazuje.

Nařízení dopadá na každého, kdo uvádí dotčené komodity nebo výrobky na trh EU nebo je z EU vyváží – od dovozce kávy přes výrobce nábytku až po e-shop prodávající čokoládu vlastní značky.

Odlesňování a znehodnocení lesů

Tyto dva pojmy jsou základem celého nařízení a je zásadní je neplést.

Odlesňování znamená přeměnu lesa na zemědělskou půdu – tedy situaci, kdy les fyzicky přestal existovat a na jeho místě se pěstují plodiny nebo pasou zvířata. Nezáleží na tom, zda přeměnu způsobil člověk (čl. 2 bod 3). Lesem je půda nad 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem nad 10 % (nebo se stromy schopnými těchto hodnot dosáhnout), kromě půdy sloužící převážně k zemědělskému či městskému využití; zemědělské plantáže, například palmy olejné nebo ovocných stromů, lesem nejsou (čl. 2 body 4 a 6).

Znehodnocení lesů je samostatný pojem: nařízení jím rozumí strukturální změny lesa v podobě přeměny původních nebo přirozeně se obnovujících lesů na lesní plantáže nebo jiné zalesněné plochy, nebo přeměny původních lesů na vysazené lesy (čl. 2 bod 7). Typicky jde o přeměnu druhově bohatého pralesa na intenzivně obhospodařovanou plantáž jedné dřeviny, i když plocha zůstala zalesněná.

Proč na rozdílu záleží? Protože EUDR zakazuje uvádět na trh produkty z půdy, kde po 31. prosinci 2020 došlo k odlesňování – a u produktů ze dřeva navíc dřevo, jehož těžba vedla po tomto datu ke znehodnocování lesů (čl. 2 bod 13). Toto datum je v nařízení pevně stanoveno a nazývá se rozhodné datum (cut-off date).

Příklad: Pěstitel kakaa v Pobřeží slonoviny vykácel část pralesa v roce 2023 a zasadil kakaovníky. Kakao z těchto stromů nesmí být uvedeno na trh EU – bez ohledu na to, zda pěstitel má veškeré místní povolení. Naopak kakao z plantáže existující před 31. prosincem 2020 podmínku splňuje – ale musíte to být schopni doložit geolokačními daty.

Sedm komodit a výrobky z nich

EUDR se nevztahuje na všechny zemědělské produkty – pokrývá přesně sedm komodit: dřevo, kaučuk, skot (hovězí dobytek), kávu, kakao, palmu olejnou a sóju.

Klíčové je, že nařízení dopadá i na výrobky z těchto komodit uvedené v příloze I. Konkrétně: nábytek a papír (dřevo), pneumatiky (kaučuk), hovězí maso (skot; kůže a usně od 18. 9. 2026 už ne), čokoláda a kakaové máslo (kakao), palmový olej a jeho deriváty (palma olejná; kosmetické přípravky kapitoly 33 ani margarín v příloze I nejsou), sójové boby, mouka, olej a pokrutiny (sója).

Rozhodovací vodítko: Pokud váš produkt obsahuje kteroukoli z těchto komodit jako složku nebo surovinu, prověřte, zda spadá do přílohy nařízení. Pokud ano, EUDR se na vás vztahuje – i když jste jen obchodník, ne výrobce.

Hospodářský subjekt a obchodník

EUDR rozlišuje tři kategorie povinných osob: hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt a obchodníka.

Hospodářský subjekt je ten, kdo v rámci obchodní činnosti poprvé uvádí dotčené komodity nebo výrobky na trh EU, nebo je z EU vyváží. Typicky jde o dovozce nebo o výrobce ze surovin, na které se dosud nevztahuje prohlášení o náležité péči (DDS) ani zjednodušené prohlášení. Kdo vyrábí výhradně z relevantních produktů, na které se už DDS nebo zjednodušené prohlášení vztahuje, je navazující hospodářský subjekt – DDS znovu nepodává, ale shromažďuje a uchovává informace podle čl. 5 odst. 3.

Obchodník je každý v dodavatelském řetězci, kdo dotčené výrobky dále prodává nebo jinak zpřístupňuje na trhu EU – ale sám je poprvé neuvedl. Typicky jde o velkoobchodníky nebo maloobchodníky.

Proč na rozdílu záleží? Protože povinnosti se liší. Hospodářský subjekt musí provést plnou náležitou péči a podat prohlášení (DDS). Obchodník DDS znovu nepodává, ale musí uchovávat údaje o dodavatelích a odběratelích – a je-li jeho dodavatelem hospodářský subjekt, i referenční čísla (čl. 5 odst. 3).

Náležitá péče (due diligence)

Náležitá péče je třístupňový proces, který musí hospodářský subjekt projít před každým uvedením produktu na trh EU nebo jeho vývozem.

Krok 1: Shromáždění informací

Subjekt musí shromáždit informace o produktu, jeho původu a dodavatelském řetězci. Povinnou součástí jsou přesné geolokační souřadnice všech pozemků, kde byly komodity vyprodukovány. Bez těchto souřadnic nelze náležitou péči dokončit.

Vedle geolokace patří do tohoto kroku i doklady o tom, že produkt byl vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce – zejména v oblasti užívání půdy, ochrany životního prostředí, práv třetích osob a lidských práv.

Krok 2: Posouzení rizika

Na základě shromážděných informací subjekt posoudí, zda existuje riziko, že produkt pochází z odlesněné nebo znehodnocené půdy, nebo byl vyroben v rozporu s právem země produkce. Posouzení musí zohledňovat mimo jiné zařazení země produkce podle rizika odlesňování (viz níže).

Krok 3: Zmírnění rizika

Pokud posouzení odhalí nezanedbatelné riziko, musí subjekt přijmout opatření ke zmírnění – například vyžádat si další dokumentaci, provést audit dodavatele nebo změnit zdroj suroviny. Teprve po zmírnění rizika na zanedbatelnou úroveň smí produkt uvést na trh.

Prohlášení o náležité péči (DDS)

Prohlášení o náležité péči (z anglického Due Diligence Statement, zkratka DDS) je formální výstup celého procesu náležité péče. Subjekt v něm potvrzuje, že riziko nesouladu je nanejvýš zanedbatelné.

DDS se podává a registruje elektronicky v informačním systému EU, který přiděluje každému prohlášení referenční číslo. Hospodářský subjekt ho sděluje navazujícím subjektům a obchodníkům (čl. 4 odst. 7); ti ho dál předávat nemusejí – čl. 5 jim takovou povinnost neukládá.

Zásadní pravidlo: DDS podává pouze ten subjekt, který produkt poprvé uvádí na trh EU. Navazující subjekty v řetězci DDS znovu nepodávají – uchovávají ale údaje o dodavatelích a odběratelích, a je-li jejich dodavatelem hospodářský subjekt, i referenční číslo, a na vyžádání je poskytnou příslušným orgánům ke kontrole.

Příklad: Dovozce kávy z Brazílie podá DDS při celním řízení. Velkoobchodník, který od něj kávu koupí, DDS nepodává – ale musí mít referenční číslo v evidenci. E-shop, který kávu prodává spotřebitelům, rovněž DDS nepodává, ale záznamy uchovává.

Geolokace

Geolokace je v kontextu EUDR konkrétní technický požadavek, nikoli obecný pojem. Jde o přesné zeměpisné souřadnice (typicky GPS souřadnice polygonu nebo bodu) každého pozemku, kde byly dotčené komodity fyzicky vypěstovány nebo získány. Souřadnice musí mít nejméně šest desetinných míst; u pozemků nad čtyři hektary používaných k produkci jiných komodit než skotu bod nestačí a poloha se uvádí polygonem popisujícím obvod pozemku (čl. 2 bod 28).

Proč je geolokace klíčová? Protože bez ní nelze ověřit, zda pozemek leží na půdě, která nebyla odlesněna po 31. prosinci 2020. Satelitní snímky a geolokační data jsou hlavním nástrojem, jímž Komise a příslušné orgány členských států budou soulad kontrolovat.

Praktický dopad: Pokud váš dodavatel není schopen nebo ochoten poskytnout geolokační souřadnice svých pozemků, nemůžete náležitou péči dokončit. To znamená, že produkt nesmíte uvést na trh EU – bez ohledu na ostatní dokumentaci.

Klasifikace zemí podle rizika

Prováděcí nařízení Komise rozděluje všechny země světa do tří kategorií podle míry rizika odlesňování.

Nízké riziko: 140 zemí (prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1093; stav k 30. 9. 2026), včetně všech členských států EU. Byla-li v těchto zemích komodita vyprodukována a zároveň tam vyroben i produkt (čl. 13 odst. 1), platí zjednodušená náležitá péče – subjekt nemusí plnit povinnosti podle článků 10 a 11 (posouzení a zmírnění rizik), ale rozsah informací podle čl. 9 se nezmenšuje a povinnost podat DDS trvá.

Standardní riziko: Většina ostatních zemí světa. Platí standardní náležitá péče ve všech třech krocích.

Vysoké riziko: Čtyři země – Bělorusko, Myanmar, Severní Korea a Rusko. Zvláštní režim náležité péče pro ně nařízení nestanoví – povinnosti subjektu jsou stejné jako u standardního rizika, zařazení země je ale kritériem posouzení rizik (čl. 10 odst. 2 písm. a)) a příslušné orgány musí ročně zkontrolovat alespoň 9 % subjektů a 9 % množství každého relevantního produktu s komoditami z těchto zemí (čl. 16 odst. 9).

Rozhodovací vodítko: Pokud nakupujete surovinu z členského státu EU (například dřevo z Polska nebo Česka), jste v kategorii nízkého rizika a náležitá péče je administrativně méně náročná. Pokud nakupujete kakao z Pobřeží slonoviny nebo sóju z Brazílie, jste ve standardním riziku a musíte projít plným procesem.

Zanedbatelné riziko

Zanedbatelné riziko je právní standard, který musí být splněn, aby mohl být produkt uveden na trh EU nebo z ní vyvezen. Nejde o nulové riziko – podle čl. 2 bodu 26 jde o míru rizika, kdy produkt na základě úplného posouzení informací specifických pro produkt i obecných informací a případně po zmírňujících opatřeních nevykazuje žádný důvod k obavám, že není v souladu s čl. 3 písm. a) nebo b).

Konkrétně: produkt smí být uveden na trh jen tehdy, je-li riziko nesouladu nanejvýš zanedbatelné. Pokud posouzení rizika odhalí riziko vyšší než zanedbatelné a subjekt ho nedokáže zmírnit, produkt uvést nesmí.

Toto je klíčový bod, kde mnoho firem chybuje: nestačí mít dokumentaci – dokumentace musí vést k závěru o zanedbatelném riziku. Pokud dokumentace naopak odhalí problém, povinností subjektu je produkt zadržet, nikoli ho přesto uvést na trh.

Požadavek legality

Vedle podmínky „bez odlesňování“ musí každý produkt splňovat i požadavek legality: musí být vyroben v souladu s relevantními právními předpisy země produkce. To zahrnuje zejména:

• předpisy o užívání půdy a lesním hospodářství,
• předpisy na ochranu životního prostředí,
• práva třetích osob (například domorodých komunit),
• pracovní právo a lidská práva.

Praktický dopad: Produkt může pocházet z půdy, která nebyla odlesněna po 31. prosinci 2020, ale přesto nesplňovat EUDR – pokud byl vyroben v rozporu s místním právem. Oba požadavky musejí být splněny současně.

Akční plán 30/60/90 dní

Do 30 dní:

1. Zjistěte, zda vaše produkty obsahují kteroukoli ze sedmi komodit pokrytých EUDR.
2. Určete, zda jste hospodářský subjekt (první uvádíte na trh EU) nebo obchodník (nakupujete od někoho, kdo již DDS podal).
3. Zmapujte své přímé dodavatele a zjistěte, ze kterých zemí suroviny pocházejí – a do jaké rizikové kategorie tyto země patří.

Do 60 dní:

1. Kontaktujte dodavatele a vyžádejte si geolokační souřadnice pozemků a doklady o legalitě produkce.
2. Pokud jste hospodářský subjekt, seznamte se s informačním systémem EU pro podávání DDS.
3. Pokud jste obchodník, nastavte interní evidenci dodavatelů a odběratelů a referenčních čísel DDS od dodavatelů, kteří jsou hospodářskými subjekty (záznamy o náležité péči vám čl. 5 neukládá).

Do 90 dní:

1. Proveďte první posouzení rizika pro klíčové produktové řady.
2. Identifikujte dodavatele, kteří geolokaci nebo doklady legality odmítají poskytnout – a rozhodněte, zda a jak tento vztah upravit.
3. Nechte si postup prověřit odborníkem nebo využijte rychlou prověrku.

Časté omyly

Omyl 1: „EUDR se týká jen firem, které kácejí lesy.“

Ne. EUDR se týká každého, kdo uvádí dotčené komodity nebo výrobky na trh EU – včetně e-shopů prodávajících čokoládu nebo dřevěný nábytek. Rozhoduje vždy konkrétní položka přílohy I – kosmetické přípravky kapitoly 33 v ní nejsou. Kácení lesa je problém vašeho dodavatele; vaší povinností je doložit, že k němu nedošlo.

Omyl 2: „Mám certifikát FSC / Rainforest Alliance, takže jsem v pořádku.“

Certifikáty třetích stran mohou být součástí posouzení rizika, ale samy o sobě nesplňují požadavky EUDR. Nařízení vyžaduje konkrétní geolokační data a prohlášení o náležité péči – certifikát je podpůrný důkaz, ne náhrada.

Omyl 3: „Jako malý e-shop se mě EUDR netýká.“

Velikost firmy ovlivňuje především termín uplatnění, a i to jen u hospodářských subjektů: mikropodnik nebo malý podnik zřízený do 31. 12. 2024 má čas do 30. června 2027, ale ne u produktů z přílohy nařízení (EU) č. 995/2010. Rozsah povinností se velikostí obecně nemění; výjimkou je mikro nebo malý primární hospodářský subjekt usazený v zemi s nízkým rizikem, který uvádí na trh nebo vyváží vlastní produkci z této země – místo DDS podává jednorázové zjednodušené prohlášení. Pokud prodáváte produkty z dotčených komodit, povinnosti se na vás vztahují – jen s pozdějším nástupem.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/1115 o produktech bez odlesňování (EUDR), CELEX 32023R1115: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R1115

Shrnutí

EUDR zavádí přesně definovanou terminologii, která má přímý dopad na to, co musíte dělat a kdy. Klíčové pojmy v kostce:

• Rozhodné datum je 31. prosince 2020 – produkty z půdy odlesněné po tomto datu (a dřevo, jehož těžba vedla ke znehodnocování lesů) nesmějí na trh EU.
• Náležitá péče je třístupňový proces: shromáždění informací (včetně geolokace), posouzení rizika, zmírnění rizika.
• DDS podává jen první subjekt v řetězci; ostatní uchovávají údaje o dodavatelích a odběratelích, referenční čísla jen od dodavatele, který je hospodářským subjektem.
• Geolokace je technický požadavek – bez souřadnic pozemků nelze DDS podat. Poštovní adresou pozemků nebo zařízení ji smí nahradit mikro nebo malý primární hospodářský subjekt ze země s nízkým rizikem, který uvádí na trh nebo vyváží vlastní produkci z této země (čl. 4a odst. 5).
• Klasifikace zemí určuje náročnost náležité péče: do kategorie nízké riziko je zařazeno 140 zemí včetně všech 27 členských států EU, do kategorie vysoké riziko čtyři země (prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1093; stav k 30. 9. 2026).
• Zanedbatelné riziko je právní standard, který musí být splněn před každým uvedením produktu na trh.
• Termíny: 30. prosince 2026 pro všechny kromě hospodářských subjektů, které jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky zřízenými do 31. 12. 2024; ty mají 30. června 2027, ale ne u produktů z přílohy nařízení (EU) č. 995/2010.

Pokud si nejste jisti, zda se EUDR vztahuje na vaše konkrétní produkty nebo jakou roli v řetězci hrajete, využijte rychlou prověrku – je zdarma a dá vám jasný výchozí bod.