Mikro-výjimka PPWR: co skutečně ušetří malý e-shop

Mikro-výjimka PPWR: co skutečně ušetří malý e-shop – a co ne

Nařízení (EU) 2025/40 (PPWR) obsahuje výjimku pro mikropodniky, která je reálná, ale úzká. Nepřesouvá jedinou povinnost, nýbrž celou roli výrobce na dodavatele – a jen za přesně vymezených podmínek. Právní základ má dvojí a je zásadní je nezaměňovat. Čl. 3 odst. 1 bod 13 písm. b) říká: nechá-li si mikropodnik obaly navrhnout nebo vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou a osoba, která mu obaly dodává, se nachází v témže členském státě, je výrobcem tento dodavatel. Čl. 15 odst. 12 má tutéž konstrukci, jenže pro účely čl. 15 stačí, aby se dodavatel nacházel v Unii – tedy i na Slovensku nebo v Polsku. A právě čl. 15 obsahuje posouzení shody, technickou dokumentaci i EU prohlášení o shodě. Přecenění výjimky je nejčastější chyba, které se malé e-shopy dopouštějí: zápis do registru producentů, značení, zmenšení obalu na minimum ani zákaz PFAS ji nemají. Tento článek vám přesně ukáže, kde výjimka začíná, kde končí a co udělat, aby vás nezaskočila.

Obecná informace, nikoli individuální právní rada. Pro posouzení konkrétní situace vaší firmy doporučujeme odbornou konzultaci nebo rychlou prověrku.

Co je PPWR a proč se vás týká i jako malý e-shop

Nařízení (EU) 2025/40 – zkráceně PPWR – je přímo použitelný právní předpis EU o obalech a obalových odpadech. Vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a podle čl. 71 se použije od 12. srpna 2026 celé; jedinou odchylkou je čl. 67 odst. 5 s účinností od 12. února 2029.

Pokud jako e-shop plníte vlastní výrobky do prodejních obalů nebo si necháváte obaly navrhnout či vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou, jste zpravidla výrobcem podle čl. 3 odst. 1 bodu 13. U přepravních obalů – včetně krabic, tašek a výplní pro zásilky – bez vašeho jména či ochranné známky je ale podle pokynů Komise (C/2026/3084, oddíl 2) výrobcem obvykle ten, kdo je vyrábí; u neoznačených obalů rozhoduje, kdo zadává objednávku a určuje specifikace jejich designu. Tato role přináší povinnosti bez ohledu na velikost firmy – s jedinou výjimkou, o které je celý tento článek.

Co platí najisto od 12. srpna 2026

Obal musí být recyklovatelný – zatím ale podle dosavadních pravidel. Čl. 6 odst. 1 zní „Všechny obaly uváděné na trh musí být recyklovatelné“ a žádnou odkladnou lhůtu nemá, takže se použije od 12. srpna 2026 (tak to vykládají i pokyny Komise k PPWR, C/2026/3084, oddíl 6). Odložené je to, čím se soulad měří: kritéria designu pro recyklaci podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) (od 1. ledna 2030, nebo 24 měsíců ode dne vstupu aktů v přenesené pravomoci podle odst. 4 v platnost, podle toho, co nastane později), recyklace ve velkém měřítku podle písm. b) (od 1. ledna 2035, nebo pět let ode dne vstupu prováděcích aktů podle odst. 5 v platnost, podle toho, co nastane později) a zařazení do tříd A, B nebo C podle odst. 3. Do použitelnosti kritérií designu podle písm. a) musí výrobci podle pokynů splňovat jen dosavadní požadavky podle směrnice 94/62/ES a souvisejících harmonizovaných norem (například EN 13430:2004); posouzení shody s ohledem na recyklovatelnost přitom nemusí provádět, dokud akty v přenesené pravomoci podle čl. 6 odst. 4 nevstoupí v platnost.

Následující ustanovení jsou účinná pro všechny výrobce obalů bez ohledu na velikost firmy a bez ohledu na prováděcí akty.

Zákaz PFAS v obalech určených pro styk s potravinami (čl. 5 odst. 5): ode dne 12. srpna 2026 nejsou na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, obsahují-li PFAS v koncentraci, která se mezním hodnotám rovná nebo je vyšší – obal přesně na limitu je už zakázaný. Mezní hodnoty jsou tři: 25 ppb pro všechny PFAS měřené cílenou analýzou (polymerní PFAS jsou z kvantifikace vyloučeny), 250 ppb pro sumu PFAS a 50 ppm pro PFAS včetně polymerních; překročí-li celkový obsah fluoru 50 mg/kg, musí dodavatel na požádání doložit, kolik fluoru připadá na PFAS a kolik na jiné látky. Na obaly kosmetiky ani drogerie zákaz nedopadá. Platí pro všechny – mikropodnik nevyjímaje.

Nadbytečné prvky obalu (čl. 10 odst. 2) – podle pokynů Komise až od 1. ledna 2030: na trh nesmí být uváděny obaly nesplňující funkční kritéria přílohy IV ani obaly s dvojitými stěnami, falešnými dny či nadbytečnými vrstvami, jejichž účelem je pouze vyvolat dojem, že výrobek má větší objem. Tenhle odstavec vlastní datum v textu nemá; Komise ho v pokynech k PPWR (C/2026/3084) řadí k témuž datu, ke kterému čl. 10 odst. 1 ukládá zmenšení obalu na minimum. Zmenšení hmotnosti a objemu obalu na nezbytné minimum ukládá čl. 10 odst. 1 do 1. ledna 2030 a limit 50 % prázdného prostoru je úplně jiná povinnost – čl. 24 odst. 1, do 1. ledna 2030 nebo do tří let ode dne vstupu prováděcích aktů podle odst. 2 v platnost, podle toho, co nastane později.

EU prohlášení o shodě (DoC): pro každý obal uváděný na trh EU musí být podle čl. 15 odst. 2 vypracováno EU prohlášení o shodě (vzor v příloze VIII). Uplatní-li se čl. 15 odst. 12, vypracovává ho dodavatel, protože se pro účely čl. 15 považuje za výrobce on. Vyžádat si od něj kopii a archivovat ji je rozumná praxe a důkaz pro kontrolu, ne samostatná povinnost uložená nařízením.

Zápis do registru producentů (čl. 44): zapsat se musí producent podle čl. 3 odst. 1 bodu 15 – jiná role než výrobce podle bodu 13 – a to v každém členském státě, na jehož území poprvé dodá obal nebo balený výrobek (odst. 2). Bez zápisu tam podle odst. 4 dodat vůbec nesmí. Jeden prováděcí akt podle odst. 14 stanoví formát zápisu i podávání informací; lhůta Komise pro jeho přijetí byla do 12. února 2026 a teprve ode dne jeho vstupu v platnost běží státům osmnáct měsíců na zavedení registrů (odst. 1) – viz sekci níže.

Co teprve upřesní prováděcí akty (výhled)

Tato ustanovení jsou v PPWR zakotvena, ale jejich přesná podoba závisí na aktech v přenesené pravomoci nebo na prováděcích aktech Komise, k jejichž přijetí má Komise vlastní lhůty. Jako konkrétní povinnost je použijte, teprve až budete znát znění příslušného aktu – jeho stav si ověřte u zdroje.

Kritéria designu pro recyklaci (čl. 6): třídy recyklovatelnosti A (≥ 95 %), B (≥ 80 %), C (≥ 70 %) vymezuje příloha II tabulka 3. Kritéria designu pro recyklaci a třídy recyklovatelnosti stanoví Komise akty v přenesené pravomoci podle čl. 6 odst. 4 s lhůtou do 1. ledna 2028, metodiku posuzování recyklovatelnosti ve velkém měřítku pak prováděcí akty podle odst. 5 s lhůtou do 1. ledna 2030. Povinnost uvádět na trh jen obal alespoň třídy C nabíhá podle čl. 6 odst. 3 od 1. ledna 2030 nebo 24 měsíců ode dne vstupu aktů podle odst. 4 v platnost, podle toho, co nastane později – hodnocení konkrétního obalu tedy stojí na obsahu těch aktů.

Metodika výpočtu recyklátu (čl. 7): podíly recyklátu v plastových částech obalů jsou číselné (viz sekci o recyklátu níže), ale datum je pohyblivé – podle čl. 7 odst. 1 platí od 1. ledna 2030 nebo tři roky ode dne vstupu prováděcího aktu podle odst. 8 v platnost, podle toho, co nastane později. Týž akt stanoví i metodiku výpočtu a ověřování a Komise jej má přijmout do 31. prosince 2026.

Formát zápisu a hlášení do registru (čl. 44 odst. 14): jeden prováděcí akt stanoví formát pro zápis do registru i pro podávání informací a určí, jak podrobné mají údaje být; lhůta Komise byla do 12. února 2026. Roční hlášení podává producent podle odst. 7 do 1. června za celý předchozí kalendářní rok, a kdo poprvé dodá na území státu méně než 10 tun obalů ročně, podává podle odst. 8 užší sadu informací. Výše příspěvků závisí na národní úpravě – ověřte ji u českého zdroje.

Co mikro-výjimka skutečně říká – a co ne

Mikropodnik podle doporučení 2003/361/ES ve znění platném ke dni 11. února 2025 je firma s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo bilanční sumou do 2 milionů eur. Splňujete-li tuto definici, přesouvá PPWR za určitých podmínek roli výrobce na vašeho dodavatele – nejde tedy o výjimku z jedné listiny, ale o změnu toho, kdo je adresátem povinností.

Podmínky jsou tři a musí být splněny současně:

1. Firma je mikropodnikem ve smyslu uvedené definice.
2. Necháváte si obaly navrhnout nebo vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Tahle podmínka je první a rozhodující a nejčastěji se vynechává – kdo si nic pod svou značkou vyrábět nenechává, na výjimku nedosáhne.
3. Osoba, která vám obaly dodává, je ve správném území. A tady se obě ustanovení rozcházejí: čl. 3 odst. 1 bod 13 písm. b) žádá týž členský stát, kdežto čl. 15 odst. 12 stačí kdekoli v Unii.

Co technická dokumentace obsahuje

Obsah vymezuje bod 2 přílohy VII („Postup posuzování shody – Modul A“): dokumentace uvádí příslušné požadavky, vztahuje se na design, výrobu a fungování obalu a obsahuje, je-li to relevantní, celkový popis obalu a jeho zamýšleného použití, koncepční návrh, výrobní výkresy a materiály součástí, popisy a vysvětlivky k výkresům, seznam použitých harmonizovaných norem a jiných technických specifikací, kvalitativní popis posouzení podle článků 6, 10 a 11 a protokoly o zkouškách. Uchovává se podle čl. 15 odst. 3 pět let u obalů na jedno použití a deset let u opětovně použitelných; na odůvodněnou žádost orgánu se podle odst. 10 zpřístupní do deseti dnů.

Co výjimka nenahrazuje

Výjimka z technické dokumentace neznamená výjimku z ostatních povinností PPWR. Konkrétně:

• EU prohlášení o shodě musí existovat – jen ho podle čl. 15 odst. 12 vypracovává dodavatel; kopii si vyžádejte a archivujte jako důkaz.
• Zápis do registru producentů podle čl. 44 se na mikropodniky vztahuje stejně jako na ostatní; úlevu má mikropodnik jen v rozsahu hlášení pod 10 tunami ročně (odst. 8).
• Značení obalů podle čl. 12 odst. 1 platí od 12. srpna 2028 nebo 24 měsíců ode dne vstupu prováděcích aktů podle odst. 6 nebo 7 v platnost, podle toho, co nastane později; přepravní obaly a obaly v systému zálohování jsou z něj vyňaty, obaly pro elektronický obchod nikoli.
• Zmenšení obalu na minimum podle čl. 10 odst. 1 se uplatní od 1. ledna 2030 a zákaz nadbytečných prvků podle odst. 2 řadí Komise v pokynech k PPWR (C/2026/3084) k témuž datu; limit 50 % prázdného prostoru podle čl. 24 odst. 1 od 1. ledna 2030 nebo tři roky od vstupu prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později.
• Zákaz PFAS v obalech určených pro styk s potravinami platí od 12. srpna 2026 pro všechny (čl. 5 odst. 5).

Kde je reálné riziko pro malý e-shop

Riziko 1: Dodavatel ze zahraničí

Nakupujete kartonové krabice od polského nebo slovenského výrobce? Pro povinnosti podle čl. 15 – posouzení shody, technická dokumentace, EU prohlášení o shodě – to nevadí: čl. 15 odst. 12 žádá jen to, aby se dodavatel nacházel v Unii. Přísnější podmínku „v témže členském státě“ má pouze obecná definice výrobce v čl. 3 odst. 1 bodě 13 písm. b), která rozhoduje mimo rámec čl. 15. Obě ustanovení ale shodně vyžadují, aby si mikropodnik nechal obaly navrhnout nebo vyrobit pod svým jménem nebo ochrannou známkou; bez toho nepomůže ani jedno.

Co z toho plyne prakticky:

• Dodavatel mimo Unii (Čína, Turecko, Spojené království) výjimku nezaloží ani podle čl. 15 odst. 12 – tam roli výrobce nepřesunete.
• Dodavatel v Unii výjimku podle čl. 15 odst. 12 zakládá; kopii jeho prohlášení o shodě si přesto vyžádejte, protože ji při kontrole potřebujete ukázat.

Příklad: E-shop prodávající kosmetiku balí produkty do vlastních krabic s logem, které nakupuje od slovenského výrobce. Jde o mikropodnik a krabice si nechává vyrobit pod svou ochrannou známkou, takže podmínky čl. 15 odst. 12 jsou splněny – Slovensko je v Unii. Za výrobce se pro účely čl. 15 považuje slovenský dodavatel a jemu náleží posouzení shody, technická dokumentace i EU prohlášení o shodě. E-shop si od něj vyžádá kopii prohlášení, aby ji měl při kontrole po ruce.

Riziko 2: Záměna výjimky z dokumentace za výjimku ze všeho

Nejčastější chyba: majitel e-shopu se dozví o mikro-výjimce a usoudí, že PPWR se ho netýká. Zápis do registru producentů, značení i pravidla o obalu ale platí dál. Přeskočení zápisu s odůvodněním „jsme mikropodnik“ navíc naráží přímo na čl. 44 odst. 4, který bez zápisu zakazuje obal nebo balený výrobek na území státu poprvé dodat. Sankce stanoví každý členský stát sám a podle čl. 68 odst. 1 tak měl učinit do 12. února 2027; musí být účinné, přiměřené a odrazující a u porušení článků 24 až 29 zahrnovat i správní pokuty (odst. 2). Jak je nastavilo Česko, si ověřte u zdroje.

Riziko 3: Spoléhání na dodavatele bez ověření

Přesun role výrobce neznamená, že obal automaticky splňuje PPWR. Povinnosti, které se nepřesouvají – zápis do registru producentů podle čl. 44, limit prázdného prostoru podle čl. 24 nebo zákaz formátů podle čl. 25 – zůstávají vám a jejich porušení se řeší u vás. K tomu čl. 16 odst. 1 ukládá dodavateli poskytnout výrobci všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody; nedostanete-li je, je to samo o sobě varovný signál. Kopii EU prohlášení o shodě si proto od dodavatele vyžádejte a archivujte.

Rozhodovací vodítko

• Jste mikropodnik, necháváte si obaly vyrobit pod svým jménem či ochrannou známkou a dodavatel je v Česku: roli výrobce nese dodavatel podle čl. 3 odst. 1 bodu 13 písm. b) i podle čl. 15 odst. 12. Vyžádejte si kopii EU prohlášení o shodě a archivujte ji. Zápis do registru producentů, značení a pravidla o obalu platí dál.
• Táž situace, ale dodavatel je jinde v Unii (Slovensko, Polsko, Německo): pro povinnosti podle čl. 15 se za výrobce považuje dodavatel (čl. 15 odst. 12). Obecná definice v čl. 3 odst. 1 bodě 13 písm. b) se na vás nepřeklopí, protože ta žádá týž členský stát – u otázek mimo čl. 15 tedy zůstáváte výrobcem vy.
• Nenecháváte si nic vyrábět pod svým jménem ani ochrannou známkou, anebo dodavatel je mimo Unii: výjimka nenastoupí a povinnosti výrobce podle čl. 15 nesete vy.
• Nejste mikropodnik: výjimka se vás netýká vůbec. Technickou dokumentaci podle přílohy VII musíte mít vždy.

EPR: povinnost bez výjimky pro kohokoli

Rozšířená odpovědnost producenta (EPR) je systém, v němž producenti obalů financují jejich sběr a recyklaci; čl. 45 odst. 1 ji zakládá za obal, který producent poprvé dodá na území členského státu nebo který rozbalí, aniž by byl konečným uživatelem.

Zapsat se musí každý producent – mikropodniky nevyjímaje – v každém členském státě, na jehož území poprvé dodá obal nebo balený výrobek (čl. 44 odst. 2); bez zápisu tam podle odst. 4 dodat nesmí. Pověřil-li producent plněním povinností rozšířené odpovědnosti producenta organizaci odpovědnosti producentů, plní povinnosti podle čl. 44 tato organizace, nestanoví-li členský stát jinak (odst. 2). Formát zápisu i podávání informací stanoví jeden prováděcí akt podle odst. 14 s lhůtou Komise do 12. února 2026 a teprve ode dne jeho vstupu v platnost běží státům osmnáct měsíců na zavedení registru (odst. 1). Nejste-li v daném státě usazeni a dodáváte tam přímo konečným uživatelům, ukládá vám navíc čl. 45 odst. 3 písemně jmenovat tam pověřeného zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta. Výše příspěvků závisí na národní úpravě – ověřte ji u zdroje.

Pokud prodáváte i do jiných členských států EU, registrace v každém z nich je samostatná povinnost.

Minimalizace obalu a pravidlo 50 %: platí pro všechny

Zmenšit hmotnost a objem obalu na minimum nezbytné pro zajištění funkčnosti ukládá čl. 10 odst. 1 do 1. ledna 2030. Podíl prázdného prostoru je jiná povinnost: podle čl. 24 odst. 1 zajistí hospodářské subjekty, které plní skupinové či přepravní obaly nebo obaly pro elektronický obchod, maximální podíl prázdného prostoru 50 %, a to do 1. ledna 2030 nebo do tří let ode dne vstupu prováděcích aktů podle odst. 2 v platnost, podle toho, co nastane později. Pro e-shopy je klíčové osvobození v odst. 5: kdo používá prodejní obal zároveň jako obal pro elektronický obchod, povinnosti podle odst. 1 nepodléhá. Osvobození je ale podmíněné: podle druhé věty odst. 5 musí takové prodejní obaly splňovat požadavky článku 10.

Příklad: E-shop posílá malou elektroniku v krabici, která je z poloviny vyplněna vzduchovou fólií. Podle čl. 24 odst. 3 se prostor vyplněný papírovými proužky, vzduchovými polštářky, bublinkovou fólií, pěnovými tělísky či polystyrenem počítá celý jako prázdný prostor – na limit tedy dosáhnete snáz, než se zdá, a jakmile výplň převáží nad objemem prodejních obalů, limit padne. Řešení: menší krabice přizpůsobená produktu, případně posílat produkt v jeho prodejním obalu, na což míří osvobození podle odst. 5.

Toto pravidlo nemá výjimku pro mikropodniky.

Recyklovatelnost a recyklát: co vás čeká od 2030

Od 1. ledna 2030 nebo 24 měsíců ode dne vstupu aktů v přenesené pravomoci podle čl. 6 odst. 4 v platnost, podle toho, co nastane později (čl. 6 odst. 3), smí být na trh uveden jen obal recyklovatelný alespoň ve třídě C (≥ 70 % hmotnostního podílu recyklovatelnosti) podle přílohy II tabulky 3. Od 1. ledna 2038 jen třídy A a B – a tahle druhá lhůta už odkladnou klauzuli nemá. Kritéria designu pro recyklaci a třídy recyklovatelnosti stanoví Komise akty v přenesené pravomoci s lhůtou do 1. ledna 2028.

Minimální podíl recyklovaného materiálu ze spotřebitelského plastového odpadu musí obsahovat veškeré plastové části obalů; práh 5 % funguje opačně, než se běžně píše – čl. 7 odst. 5 písm. b) vyjímá jakoukoli plastovou část představující méně než 5 % hmotnosti celé obalové jednotky. Podíly podle čl. 7 odst. 1 a přílohy II tabulky 1 platí od 1. ledna 2030 nebo tři roky ode dne vstupu prováděcího aktu podle odst. 8 v platnost, podle toho, co nastane později:

• 30 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty z PET (kromě nápojových lahví na jedno použití),
• 10 % u týchž obalů z jiných plastů než PET,
• 30 % u plastových nápojových lahví na jedno použití,
• 35 % u jiných plastových obalů.

K 1. lednu 2040 čl. 7 odst. 2 tytéž podíly zvyšuje na 50 %, 25 %, 65 % a 65 %. Metodiku výpočtu a ověřování stanoví Komise prováděcím aktem podle odst. 8 do 31. prosince 2026. Ani tyto požadavky nemají výjimku pro mikropodniky.

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zmapujte situaci

1. Ověřte, zda splňujete definici mikropodniku (méně než 10 zaměstnanců, obrat nebo bilanční suma do 2 milionů eur).
2. Zjistěte, odkud nakupujete obaly – od českého, nebo zahraničního dodavatele.
3. Rozlište, zda je dodavatel v Unii, nebo mimo ni – na tom stojí použitelnost čl. 15 odst. 12. U dodavatele v Unii si vyžádejte kopii EU prohlášení o shodě; u dodavatele mimo Unii počítejte s tím, že povinnosti výrobce podle čl. 15 zůstávají vám.
4. Prověřte, zda obaly určené pro styk s potravinami obsahují PFAS v koncentraci rovnající se mezním hodnotám čl. 5 odst. 5 nebo vyšší. Zákaz se použije ode dne 12. srpna 2026.

30–60 dní: připravte se na EPR

1. Zjistěte stav prováděcího aktu podle čl. 44 odst. 14 (lhůta Komise byla do 12. února 2026) a to, zda je registr producentů ve státech vašeho dodání otevřený; od vstupu aktu v platnost mají státy osmnáct měsíců na jeho zavedení.
2. Zjistěte, v jakém národním systému EPR se budete muset registrovat a jaké jsou termíny registrace.
3. Pokud prodáváte i do jiných členských států EU, zjistěte EPR povinnosti v každém z nich zvlášť – jsou to samostatné registrace.

60–90 dní: připravte obaly na 2026 a výhled na 2030

1. Zkontrolujte podíl prázdného prostoru v obalech pro elektronický obchod a ověřte, zda na vás nedopadá osvobození podle čl. 24 odst. 5; limit 50 % nabíhá do 1. ledna 2030 nebo do tří let od vstupu prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později.
2. Osvobození je ale podmíněné: podle druhé věty odst. 5 musí takové prodejní obaly splňovat požadavky článku 10. Začněte mapovat materiálové složení plastových obalů. Budete potřebovat podklady pro splnění požadavků na recyklát od roku 2030.
3. Vyžádejte si od dodavatele kopii EU prohlášení o shodě a archivujte ji – i tehdy, když se uplatní čl. 15 odst. 12 a prohlášení vypracoval dodavatel; při kontrole ho potřebujete mít po ruce.
4. Proveďte rychlou prověrku a zjistěte, které povinnosti se vás týkají nejvíce.

Časté omyly

Omyl 1: „Jsme mikropodnik, PPWR se nás netýká.“

Výjimka přesouvá roli výrobce na dodavatele, a to jen jsou-li splněny všechny tři podmínky – mikropodnik, obaly vyráběné pod jeho jménem či ochrannou známkou a dodavatel ve správném území. Zápis do registru producentů, značení, pravidla o obalu podle čl. 10 a 24, zákaz PFAS i požadavky na recyklovatelnost platí bez ohledu na velikost firmy.

Omyl 2: „Výjimka neplatí, protože dodavatel obalů není v Česku.“

Není to tak – a je to omyl, který stojí peníze. Pro povinnosti podle čl. 15, tedy pro posouzení shody, technickou dokumentaci i EU prohlášení o shodě, stačí podle čl. 15 odst. 12, aby se dodavatel nacházel v Unii: slovenský, polský i německý dodavatel podmínku splňuje. Přísnější podmínku „v témže členském státě“ má jen obecná definice výrobce v čl. 3 odst. 1 bodě 13 písm. b), která se uplatní mimo rámec čl. 15. Mimo Unii ovšem nepomůže ani jedno.

Omyl 3: „Dodavatel má dokumentaci, takže my nemusíme nic řešit.“

I když se výjimka uplatní a povinnosti podle čl. 15 nese dodavatel, zůstávají vám všechny povinnosti, které se nepřesouvají – zápis do registru producentů podle čl. 44, limit prázdného prostoru podle čl. 24, zákaz formátů podle čl. 25. Dodavatel vám podle čl. 16 odst. 1 musí poskytnout informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody; kopii EU prohlášení o shodě si proto vyžádejte a archivujte.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2025/40 (PPWR) – plné znění v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025R0040
• Nařízení (EU) 2025/40 – anglické znění (OJ): https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2025/40/oj/eng
• Relevantní články: čl. 3 odst. 1 body 13 a 15 (výrobce, producent; mikro-výjimka v bodě 13 písm. b), čl. 5 odst. 5 (PFAS), čl. 6 (recyklovatelnost a třídy A/B/C), čl. 7 (recyklát v plastových částech obalů), čl. 10 (zmenšení obalu na minimum a nadbytečné prvky), čl. 12 (označování obalů), čl. 15 (povinnosti výrobců; odst. 12 mikro-výjimka s dodavatelem v Unii), čl. 16 (informační povinnosti dodavatelů), čl. 24 (nadměrné obaly, prázdný prostor, osvobození v odst. 5), čl. 25 (zakázané formáty od 1. 1. 2030), čl. 44 a 45 (registr producentů, rozšířená odpovědnost, pověřený zástupce), čl. 68 (sankce), čl. 71 (použitelnost), příloha II (třídy recyklovatelnosti a podíly recyklátu), příloha VII (technická dokumentace), příloha VIII (vzor EU prohlášení o shodě)
• Sdělení Komise – Pokyny k nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech (C/2026/3084), Úř. věst. C ze dne 10. 6. 2026, oddíl 6 (recyklovatelnost) a oddíl 10 (zmenšení obalů na možné minimum): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52026XC03084 – výklad Komise; závazný výklad přísluší Soudnímu dvoru EU
• Útvary Evropské komise (GŘ ENV): Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) – Frequently Asked Questions, 2. vydání (srpen 2026), oddíl VII otázka 1 – pracovní dokument, který podle vlastního úvodu vyjadřuje názory autorů, nikoli oficiální stanovisko Komise

Shrnutí

Mikro-výjimka PPWR je reálná a přesouvá roli výrobce na dodavatele. Uplatní se, jste-li mikropodnik, necháváte-li si obaly navrhnout nebo vyrobit pod svým jménem či ochrannou známkou a je-li dodavatel ve správném území: pro povinnosti podle čl. 15 stačí, aby byl kdekoli v Unii (čl. 15 odst. 12), obecná definice výrobce v čl. 3 odst. 1 bodě 13 písm. b) žádá týž členský stát. Dodavatel mimo Unii výjimku nezaloží. EU prohlášení o shodě musí existovat vždy; uplatní-li se výjimka, vypracovává ho dodavatel a vy si vyžádáte kopii. Zákaz PFAS platí od 12. srpna 2026 pro všechny a zápis do registru producentů se týká všech producentů, jakmile stát registr zřídí (do 18 měsíců od vstupu prováděcího aktu podle čl. 44 odst. 14 v platnost); zmenšení obalu na minimum podle čl. 10 odst. 1 (a podle pokynů Komise i zákaz nadbytečných prvků podle odst. 2) se váže k 1. lednu 2030, třídy recyklovatelnosti podle čl. 6 odst. 3 k témuž datu s odkladnou klauzulí, značení podle čl. 12 odst. 1 k 12. srpnu 2028 nebo 24 měsícům od aktů. Největší riziko není v technické dokumentaci – je v tom, že výjimku přeceníte a přeskočíte povinnosti, které ji nemají.