Časté chyby firem u GPSR a jak je napravit

Časté chyby firem u GPSR: co vás může zastavit a jak to napravit

Od 13. prosince 2024 platí nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR) přímo ve všech členských státech EU – bez národní transpozice, bez přechodného období. Nahradilo směrnici 2001/95/ES a přineslo konkrétnější, přísnější a lépe vymahatelná pravidla. Přesto řada českých e-shopů a malých firem vstoupila do nového režimu s mezerami, které mohou vést ke stažení výrobku z trhu nebo k sankci ze strany České obchodní inspekce.

Tento článek pojmenovává čtyři nejčastější a nejzávažnější chyby a říká přesně, jak je napravit. Nejde o individuální právní radu pro konkrétní firmu, ale o orientační vodítko postavené výhradně na textu nařízení.

---

Co platí najisto od 13. prosince 2024

GPSR je přímo použitelné právo. Nepřenáší se do českého práva transpozicí – povinnosti hospodářských subjektů platí přímo pro každého, kdo uvádí nepotravinové spotřební výrobky na trh EU (čl. 2, čl. 5). Národní úprava přesto potřeba je tam, kde si ji nařízení samo vyžádalo: čl. 44 odst. 1 ukládá členským státům stanovit pravidla pro sankce (v ČR zákon č. 387/2024 Sb., účinný od 13. 12. 2024). Výjimky jsou úzké, ale čl. 2 odst. 2 jich vypočítává devět: léčivé přípravky, potraviny, krmiva, živé rostliny a živočichové, vedlejší produkty živočišného původu, přípravky na ochranu rostlin, dopravní prostředky provozované poskytovatelem služby, letadla podle čl. 2 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1139 a starožitnosti. Výčet je uzavřený.

Pokud prodáváte oblečení, hračky, elektroniku, kosmetiku, nábytek nebo sportovní vybavení – GPSR se vás týká. Platí bez ohledu na to, zda prodáváte přes vlastní e-shop, marketplace nebo kamennou prodejnu, a bez ohledu na velikost vaší firmy nebo objem prodeje.

---

Chyba č. 1: Chybějící odpovědná osoba usazená v EU

Toto je nejzávažnější systémová chyba – a zároveň nejčastější u firem, které nakupují zboží mimo EU.

Podle čl. 16 GPSR smí být výrobek uveden na trh EU pouze tehdy, existuje-li hospodářský subjekt usazený v EU, který za něj nese odpovědnost. Tímto subjektem může být:

• výrobce usazený v Unii,
• dovozce, není-li výrobce usazen v Unii,
• zplnomocněný zástupce písemně pověřený výrobcem,
• poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek – jen tehdy, není-li v Unii usazen žádný z předchozích tří (čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1020, na který čl. 16 odst. 1 odkazuje).

Jméno a kontaktní údaje této osoby musí být uvedeny přímo na výrobku, obalu nebo v průvodním dokladu.

Kde firmy chybují

Typický scénář: český e-shop nakupuje zboží od čínského výrobce přes platformu a prodává ho pod vlastní značkou nebo bez jakékoli úpravy. Čínský výrobce nemá sídlo v EU. E-shop si neuvědomí, že tím automaticky přebírá roli dovozce – a tedy i povinnosti výrobce podle čl. 9 a čl. 11.

Druhý scénář: firma má zplnomocněného zástupce na papíře, ale jeho jméno a adresa nejsou nikde na výrobku ani obalu. Čl. 16 vyžaduje fyzickou přítomnost těchto údajů – nestačí je mít jen v interní smlouvě.

Příklad: Prodáváte LED svítidla od tchajwanského výrobce. Výrobce nemá v EU žádnou pobočku ani zástupce. Vy jako dovozce jste odpovědnou osobou – vaše jméno, poštovní adresa a e-mail musí být na každém kusu nebo jeho obalu. Pokud tam nejsou, výrobek nesplňuje čl. 16 a ČOI může nařídit jeho stažení z prodeje.

Rozhodovací vodítko

• Výrobce mimo EU, žádný zástupce v EU: vy jako dovozce jste odpovědnou osobou – uveďte své údaje na výrobku.
• Výrobce mimo EU, existuje písemně pověřený zástupce v EU: zástupce je odpovědnou osobou – jeho údaje musí být na výrobku.
• Výrobce v EU: výrobce je odpovědnou osobou – jeho údaje musí být na výrobku.

---

Chyba č. 2: Neúplná produktová nabídka na e-shopu

Prodej na dálku má vlastní, samostatně vymahatelný požadavek – a většina e-shopů ho plní jen částečně.

Čl. 19 GPSR stanoví, že u každé nabídky výrobku v online prostředí musí být jasně a viditelně uvedeno:

• jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku výrobce a jeho poštovní i elektronickou adresu – vždy (písm. a); a navíc, není-li výrobce usazen v Unii, jméno a poštovní i elektronickou adresu odpovědné osoby (písm. b). Písmena a) a b) se sčítají, nejsou alternativa.
• vyobrazení výrobku,
• údaje k identifikaci výrobku (typ, sérii nebo sériové číslo, pokud existuje),
• případná varování nebo bezpečnostní informace v jazyce srozumitelném spotřebitelům v dané zemi.

Kde firmy chybují

Nejčastější problém: kontaktní údaje výrobce jsou buď zcela chybějící, nebo schované v obchodních podmínkách, patičce webu či v PDF ke stažení. Čl. 19 vyžaduje, aby byly součástí samotné produktové nabídky – tedy viditelné na stránce produktu.

Druhý problém: varování jsou přeložena strojově nebo vůbec ne. Pokud prodáváte do Česka, musí být varování v češtině. Pokud prodáváte do více zemí EU, musí být v jazyce každé z nich.

Příklad: Prodáváte dětské hračky. Na stránce produktu máte fotku, popis a cenu. Výrobce je německá firma. Nikde na stránce produktu není uvedena adresa výrobce ani varování „Nevhodné pro děti do 3 let“ v češtině. Obojí je porušení čl. 19 – a ČOI to může ověřit bez fyzické návštěvy, pouhým procházením vašeho webu.

Rozhodovací vodítko

• Prodáváte výhradně vlastní výrobky, které sami vyrábíte v EU: uveďte své vlastní kontaktní údaje jako výrobce.
• Prodáváte výrobky jiného výrobce: uveďte jeho kontaktní údaje, nebo – pokud jste dovozce – své vlastní jako odpovědné osoby.
• Nevíte, čí kontaktní údaje uvést: to je signál, že nemáte vyřešenou odpovědnou osobu (viz chyba č. 1 výše).

---

Chyba č. 3: Podcenění nebo absence technické dokumentace

Technická dokumentace není formalita – je to doložitelný důkaz, že jste bezpečnost výrobku skutečně posoudili.

Podle čl. 9 GPSR musí výrobce:

• provést vnitřní analýzu rizik,
• vypracovat technickou dokumentaci odpovídající povaze výrobku a jeho rizikům,
• tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit orgánům dozoru.

Dokumentace musí obsahovat popis výrobku, analýzu rizik, přijatá bezpečnostní opatření a – pokud byly provedeny – výsledky zkoušek.

Kde firmy chybují

Nejčastější omyl: firma má prohlášení o shodě nebo certifikát od výrobce a považuje to za dostačující technickou dokumentaci. Certifikát je součástí dokumentace, ale sám o sobě nestačí – musí existovat i analýza rizik a popis přijatých opatření.

Druhý omyl: dovozce předpokládá, že technická dokumentace „je u výrobce“ a on sám ji nepotřebuje. Dovozce podle čl. 11 musí před uvedením na trh ověřit, že výrobce dokumentaci skutečně má – a toto ověření musí být doložitelné (například e-mailovou korespondencí, prohlášením výrobce nebo kopií dokumentace).

Příklad: Prodáváte kosmetiku balenou do vlastních krabic s vaším logem. Pokud jste výrobek pouze přebalili a nepozměnili jeho složení ani bezpečnostní informace, jste distributor. Pokud jste ale změnili obal způsobem, který ovlivňuje bezpečnostní informace, nebo přidali vlastní označení, může vás regulátor považovat za výrobce – a v takovém případě musíte mít vlastní analýzu rizik a technickou dokumentaci.

---

Co teprve upřesní akty v přenesené pravomoci (výhled)

Jedna oblast GPSR zatím čeká na konkretizaci Komisí – a firmy s rizikovějšími výrobky by ji měly sledovat.

Čl. 18 GPSR umožňuje Komisi zavést systém sledovatelnosti pro výrobky, které mohou představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost. Konkrétní rozsah, podmínky a kategorie výrobků stanoví akty v přenesené pravomoci – ty zatím nebyly přijaty. Plošná povinnost sledovatelnosti tedy zatím neplatí. Pokud prodáváte výrobky s vyšším rizikovým profilem (například elektrické spotřebiče, výrobky pro děti nebo výrobky přicházející do kontaktu s pokožkou), sledujte vývoj těchto aktů.

---

Chyba č. 4: Ignorování povinnosti hlásit nebezpečí

Tato chyba je nejnebezpečnější z hlediska odpovědnosti – a firmy ji nejčastěji dělají z nevědomosti, ne ze zlé vůle.

Domnívá-li se hospodářský subjekt – nebo má-li důvod se domnívat – že výrobek, který dodal na trh, je nebezpečný, musí jednat neprodleně (čl. 9 odst. 8 pro výrobce, čl. 11 odst. 8 pro dovozce, čl. 12 odst. 4 pro distributora – žádná lhůta ve dnech v nařízení není)): přijmout nápravná opatření, informovat spotřebitele podle čl. 35 nebo 36 a oznámit to orgánům dozoru přes portál Safety Business Gateway, který zřizuje čl. 27. Čl. 35 sám upravuje informování spotřebitelů, ne hlášení orgánům.

Povinnost hlásit se nevztahuje jen na výrobce. Týká se každého hospodářského subjektu v dodavatelském řetězci – tedy i dovozce a distributora.

Kde firmy chybují

Nejčastější chyba: firma obdrží stížnost zákazníka na závadu nebo úraz, interně ji vyřeší (vrátí peníze, vymění výrobek) a případ uzavře. Pokud závada naznačuje systémové bezpečnostní riziko, je toto řešení nedostatečné – povinnost hlásit přes Safety Business Gateway tím není splněna.

Druhá chyba: firma neví, že Safety Business Gateway existuje, nebo si myslí, že hlášení je povinností jen pro velké výrobce. Není – povinnost je plošná a váže se na roli hospodářského subjektu, ne na velikost firmy.

Co musíte udělat při stažení výrobku z oběhu

Pokud dojde ke stažení výrobku (recall), GPSR vyžaduje:

• přímé informování všech identifikovatelných dotčených spotřebitelů,
• jasné oznámení o stažení v srozumitelném jazyce,
• výběr přinejmenším ze dvou ze tří prostředků nápravy – oprava, výměna nebo náhrada hodnoty přinejmenším ve výši zaplacené ceny (čl. 37 odst. 2),
• vše bezplatně pro spotřebitele.

Toto není doporučení – jsou to povinnosti vyplývající přímo z nařízení.

---

Akční plán 30/60/90 dní

Prvních 30 dní: zmapujte stav

1. Projděte celý sortiment a identifikujte, v jaké roli vystupujete u každé kategorie výrobků: výrobce, dovozce, distributor, nebo zplnomocněný zástupce.
2. Ověřte, zda existuje hospodářský subjekt usazený v EU odpovědný za každý výrobek (čl. 16). Pokud ne, řešte to jako prioritu č. 1 – bez odpovědné osoby nesmí být výrobek na trhu EU.
3. Zkontrolujte každou produktovou stránku na e-shopu: jsou tam kontaktní údaje výrobce a – není-li výrobce usazen v EU – i odpovědné osoby, identifikační údaje výrobku a varování v jazyce, který určí členský stát dodání? (čl. 19)

31–60 dní: doplňte dokumentaci a procesy

1. Vyžádejte od každého dodavatele mimo EU potvrzení, že technická dokumentace a analýza rizik existují – ideálně jejich kopii nebo písemné prohlášení (čl. 9, čl. 11).
2. Nastavte interní proces pro příjem a vyhodnocování stížností zákazníků: definujte písemně, co je „bezpečnostní incident“ a kdo ve firmě rozhoduje o oznámení přes Safety Business Gateway (čl. 9 odst. 8, čl. 11 odst. 8, čl. 12 odst. 4; portál čl. 27).
3. Zaregistrujte se nebo ověřte přístup do portálu Safety Business Gateway – abyste v případě potřeby neztratili čas hledáním přihlašovacích údajů.

61–90 dní: ověřte a udržujte

1. Proveďte interní prověrku produktových stránek – ideálně s někým, kdo je vidí poprvé (simulujte pohled inspektora nebo zákazníka, který hledá kontakt na výrobce).
2. Aktualizujte smlouvy s dodavateli: zahrňte do nich povinnost informovat vás o bezpečnostních incidentech a poskytovat technickou dokumentaci na vyžádání.
3. Sledujte vývoj aktů v přenesené pravomoci k čl. 18 (sledovatelnost) – pokud prodáváte výrobky s vyšším rizikovým profilem, připravte se na možné nové požadavky.

Pokud si nejste jisti, kde přesně vaše firma stojí, využijte rychlou prověrku.

---

Časté omyly

Omyl 1: „GPSR se mě netýká, protože prodávám jen malé množství.“

GPSR nestanoví žádný práh obratu ani počtu kusů. Vztahuje se na každý hospodářský subjekt, který uvádí nepotravinové spotřební výrobky na trh EU – bez ohledu na velikost firmy nebo objem prodeje (čl. 2, čl. 5).

Omyl 2: „Mám CE označení, takže jsem v pořádku.“

CE označení se vztahuje na výrobky regulované specifickými harmonizovanými předpisy EU. GPSR se použije jako doplňkový rámec tam, kde harmonizovaný předpis neupravuje konkrétní bezpečnostní aspekt – a plně se použije na výrobky, pro které žádný harmonizovaný předpis neexistuje. CE samo o sobě nenahrazuje povinnosti podle čl. 19 (online nabídka), které na výrobky s CE dopadají bez výjimky. U čl. 16 je to jinak: podléhá-li výrobek harmonizačním právním předpisům Unie, čl. 2 odst. 1 třetí pododstavec na něj vylučuje oddíl 1 kapitoly III (čl. 9 až 18) – odpovědnou osobu pro něj řeší čl. 4 nařízení (EU) 2019/1020.

Omyl 3: „Stačí, když zákazníkovi vrátím peníze – hlásit to nikam nemusím.“

Vrácení peněz je obchodní řešení reklamace. Povinnost neprodleně jednat a oznámit nebezpečný výrobek orgánům dozoru přes Safety Business Gateway (čl. 9 odst. 8, čl. 11 odst. 8, čl. 12 odst. 4) je samostatná právní povinnost, která nastává tehdy, když výrobek představuje bezpečnostní riziko – bez ohledu na to, jak jste reklamaci obchodně vyřešili.

---

Zdroje

• Nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), CELEX 32023R0988: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023R0988

- čl. 2 (působnost), čl. 5 (obecný požadavek bezpečnosti), čl. 9 (povinnosti výrobců), čl. 11 (povinnosti dovozců), čl. 12 (povinnosti distributorů), čl. 16 (odpovědná osoba v EU), čl. 18 (sledovatelnost – čeká na akt v přenesené pravomoci), čl. 19 (prodej na dálku), čl. 20 (nehody), čl. 22 (online tržiště), čl. 27 (Safety Business Gateway), čl. 35 až 37 (informování spotřebitelů, oznámení o stažení, prostředky nápravy), čl. 44 (sankce)

• Safety Business Gateway – portál pro oznámení hospodářských subjektů podle čl. 27: přístupný přes stránky Komise k Safety Gate
• Česká obchodní inspekce (ČOI): dozorový orgán pro obecnou bezpečnost nepotravinových výrobků v ČR

---

Shrnutí

GPSR platí od 13. prosince 2024 a přináší čtyři oblasti, kde české e-shopy a malé firmy nejčastěji chybují: chybějící odpovědná osoba usazená v EU (čl. 16), neúplné údaje na produktových stránkách (čl. 19), nedostatečná nebo neověřená technická dokumentace (čl. 9, čl. 11) a ignorování povinnosti neprodleně jednat a oznámit nebezpečný výrobek orgánům dozoru přes Safety Business Gateway (čl. 9 odst. 8, čl. 11 odst. 8, čl. 12 odst. 4). Každá z těchto chyb je samostatně vymahatelná – ČOI může jednat na základě pouhé kontroly webu nebo jediné stížnosti zákazníka. Náprava vyžaduje systematický přístup: nejprve zmapovat role v dodavatelském řetězci, pak doplnit dokumentaci a nastavit interní procesy pro hlášení incidentů. Jedna oblast – sledovatelnost výrobků s vážným rizikem (čl. 18) – zatím čeká na akt v přenesené pravomoci Komise; konkrétní povinnosti z ní zatím nevyplývají, ale firmy s rizikovějšími výrobky by vývoj měly sledovat. Tento článek je obecné orientační vodítko, nikoli individuální právní rada – pro posouzení konkrétní situace vaší firmy doporučujeme odbornou konzultaci.