Diagnostika vady: kdy ji opravna smí účtovat i přes formulář zdarma

Zákazník si přečetl, že evropský formulář o opravě má být bezplatný, a hned se ptá, proč mu servis chce naúčtovat rozebrání a prohlídku vadného zboží. Pro provozovatele e-shopu nebo servisu je to nepříjemná situace – a odpověď na ni není „ano“ ani „ne“, ale „záleží na podmínkách“. Tento text vysvětluje přesně, kde je hranice mezi bezplatným formulářem a zpoplatněnou diagnostikou, a kdy se to v Česku vůbec začne reálně řešit.

Jde o obecnou informaci k evropské a připravované české úpravě, ne o individuální právní radu pro váš konkrétní případ.

Formulář zdarma, diagnostika za podmínek – v čem je rozdíl

Bezplatnost se týká vydání formuláře, ne nutně diagnostiky vady. Evropský informační formulář o opravě (EIRF) je pro opraváře dobrovolný nástroj – pokud se rozhodne ho vydat, musí to udělat bezplatně, na trvalém nosiči a v přiměřené lhůtě po podání žádosti, ještě předtím, než je spotřebitel vázán smlouvou o opravě (čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2024/1799). Podmínky včetně ceny zůstávají po vydání neměnné po dobu 30 kalendářních dnů – dohodnout se lze na době delší, kratší ne; přijme-li je spotřebitel během doby platnosti, je opravář povinen opravu za těchto podmínek provést (čl. 4 odst. 5). Český návrh mimochodem v § 8 odst. 3 sněmovního tisku 62 mluví místo trvalého nosiče o „textové podobě“ – co bude v ČR platit, ukáže až schválené znění zákona.

Směrnice ale zároveň dovoluje odchylku od téhle bezplatnosti pro samotnou diagnostickou službu: je-li nezbytná k určení povahy vady, druhu opravy a odhadu ceny, smí ji opravář zpoplatnit – musí ale o nákladech informovat (čl. 4 odst. 3 směrnice). Jinými slovy: formulář jako dokument je zdarma, ale práce potřebná k tomu, aby se do něj dalo vůbec něco napsat, zdarma být nemusí. Tahle konstrukce je na úrovni EU textu hotová; zda a jak ji v praxi vymůže spotřebitel vůči českému opraváři, popisuje samostatná sekce níže.

Proč se to plete

V praxi se tyto dvě věci snadno spojí do jedné představy „oprava má být bezplatná“. Směrnice ale rozlišuje tři různé věci: samotnou opravu (u zboží, na které dopadají ekodesignové předpisy z přílohy II, bezplatně nebo za přiměřenou cenu, čl. 5 odst. 2 písm. a)), formulář o opravě (bezplatný, pokud je vydán, čl. 4 odst. 2) a diagnostiku vady (zpoplatnitelnou za podmínek, čl. 4 odst. 3). Kdo tyto tři vrstvy smíchá, nastaví si špatný ceník i špatná očekávání u zákazníků.

Kdy opravář smí diagnostiku účtovat

Diagnostiku smíte účtovat jen tehdy, je-li skutečně nezbytná a informujete o ní předem. Ze směrnice plynou tři podmínky, které musí být splněny současně (čl. 4 odst. 3):

1. Diagnostická služba je nezbytná k určení povahy vady, druhu opravy a odhadu ceny – nejde tedy o jakoukoli letmou kontrolu, ale o krok, bez kterého nelze opravu ani nabídku vůbec připravit.
2. Opravář o nákladech na diagnostiku informuje spotřebitele – logicky předtím, než se do ní pustí, jinak informace ztrácí smysl.
3. Zpoplatnění se týká diagnostiky, ne samotného formuláře – cena za vydání EIRF musí zůstat nulová.

Kdo se počítá jako opravář

Pravidlo se vztahuje na každého, kdo v rámci podnikání poskytuje opravárenské služby – včetně výrobců a prodávajících, kteří opravy sami provádějí, i nezávislých servisů mimo výrobní síť (čl. 2 bod 2 směrnice). Netýká se tedy jen autorizovaných servisů výrobce; stejná pravidla platí i pro nezávislou opravnu, kterou si zákazník vybere sám.

Rozhodovací vodítko: kdy účtovat, kdy ne

Pokud servis splní všechny tři podmínky výše – diagnostika je nezbytná pro odhad opravy, cena je sdělena předem a formulář zůstává bezplatný – účtování diagnostiky je v souladu se směrnicí. Pokud chybí byť jedna podmínka, typicky předchozí informování o ceně, je účtování sporné a zákazník má oprávněný důvod k reklamaci celého postupu, nejen faktury.

Ze stejného důvodu, proč diagnostika vůbec existuje – má rozhodnout, zda se oprava vyplatí – plyne i praktický důsledek: pokud servis diagnostiku provede a zjistí, že oprava nedává smysl nebo že si ji zákazník nakonec nepřeje, samotná diagnostická práce už proběhla a její náklad tím nezaniká. Konkrétní pravidla pro tento případ ale bude upřesňovat až český zákon a smluvní podmínky konkrétního servisu – ověřte si je předem, ne až po vystavené faktuře.

Na jaké zboží pravidlo dopadá

Formulář a pravidlo o diagnostice platí pro veškeré spotřební zboží, ne jen pro jedenáct kategorií z přílohy II. To je klíčový rozdíl oproti samostatné povinnosti opravovat mimo záruku, která se týká jen zboží, pro které stanoví požadavky na opravitelnost některý z jedenácti právních aktů Unie uvedených v příloze II, a jen v tom rozsahu, v jakém je stanoví (čl. 1 odst. 3). Příloha II se jmenuje „Seznam právních aktů Unie stanovujících požadavky na opravitelnost“ – není to seznam zboží; okruh zboží plyne z působnosti každého z těch aktů: pračky a pračky se sušičkou pro domácnost, myčky nádobí pro domácnost, chladicí spotřebiče, elektronické displeje, svařovací zařízení, vysavače, servery a datová úložiště, mobilní telefony, bezdrátové telefony a počítače typu slate, bubnové sušičky pro domácnost, zboží se zabudovanou baterií lehkých dopravních prostředků a lokální topidla pro domácnost (poslední položku doplnila směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/74).

Formulář o opravě, a tedy i pravidlo o zpoplatnění diagnostiky, se ale vztahuje na celé spotřební zboží (čl. 1 odst. 3 a čl. 4 směrnice). Servis tedy může EIRF nabídnout a diagnostiku si nechat zaplatit klidně u kávovaru nebo herní konzole, které do přílohy II nespadají – jen tam nemá výrobce zároveň zákonnou povinnost opravu provést.

Celá úprava se navíc týká jen vztahu k spotřebiteli – u business-to-business obchodů se neaplikuje.

Praktický dopad pro e-shopy a servisy

Kdo v Česku provozuje nebo zprostředkovává servis, si už teď může nastavit správný model ceníku. Dva typické scénáře:

• Prodáváte pračky přes e-shop a servisní partner dostane zpět kus mimo záruku. Aby zjistil, o jakou vadu jde a jestli se oprava vůbec vyplatí, musí přístroj rozebrat a zkontrolovat topné těleso i elektroniku. Tohle je diagnostická služba nezbytná k odhadu ceny opravy – smí být zpoplatněná, pokud o tom servis zákazníka informuje předtím, než diagnostiku provede.
• Zákazník si vyžádá formulář o opravě k mobilnímu telefonu. Formulář samotný musí zůstat bez poplatku. Pokud ale servis potřebuje telefon nejprve otevřít a testovat, aby dokázal formulář vyplnit (druh opravy, odhad ceny), může si tuto přípravnou diagnostiku naúčtovat zvlášť – sazba musí být zákazníkovi sdělena předem.

Pro e-shop, který sám servis neprovozuje, ale spolupracuje s externí opravnou, plyne z toho jasný úkol: ujistit se, že servisní partner rozlišuje cenu formuláře (nula) a cenu diagnostiky (může být nenulová, ale musí být oznámena předem). Spor o „skryté“ účtování diagnostiky totiž dopadne na reputaci e-shopu, i když diagnostiku prováděl subdodavatel.

Co platí najisto od kdy

Text pravidla o diagnostice je na úrovni EU hotový a neměnný – v Česku ale zatím nezakládá vymahatelné povinnosti. Směrnice (EU) 2024/1799 je plně harmonizační: členské státy se od jejího znění nesmí odchýlit, s výjimkou případů, kdy to směrnice sama výslovně dovolí – to platí u délky lhůt odpovědnosti podle čl. 16 bodu 2, nikoli u pravidla o diagnostice (čl. 3). Rámec čl. 4 odst. 3 český zákon přebírá, ale připojuje k němu vlastní následek: podle § 8 odst. 2 sněmovního tisku 62 se u ceny diagnostiky, která nebyla oznámena předem, uplatní fikce bezplatnosti.

V Česku ale k 4. 8. 2026 tyto povinnosti stále neplatí. Transpoziční lhůta uplynula 31. 7. 2026 nesplněná. Sněmovní tisk 62 (nový zákon o povinnostech souvisejících s opravou výrobku) prošel druhým čtením 24. 6. 2026 a čeká na třetí čtení; k témuž 4. 8. 2026 jej garanční hospodářský výbor po druhém čtení neprojednal. Stav obou tisků si ověřte na psp.cz – od uvedeného data se mohl posunout. Souběžně běží tisk 53, který upravuje související reklamační pravidla. Reálná účinnost se očekává nejdříve na podzim 2026, navržena je jako první den měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

Do té doby povinnosti kolem formuláře i diagnostiky v Česku nejsou vymahatelné – vzniknou teprve účinností českého transpozičního zákona (tisky 62 a 53).

Co teprve upřesní český zákon (výhled)

Přesná výše sankcí za porušení pravidel o formuláři a diagnostice zatím není daná. Směrnice počítá s tím, že sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle článků 4 až 6 (tedy včetně pravidla o formuláři a diagnostice) musí být účinné, přiměřené a odrazující; členské státy je měly Komisi oznámit do 31. července 2026 (čl. 15 směrnice) – v Česku ale k 4. srpnu 2026 žádné takové sankce neexistovaly, protože transpoziční zákon nebyl přijat. Projednávaný návrh (sněmovní tisk 62) svěřuje dozor České obchodní inspekci a počítá s pokutou do 5 000 000 Kč. Pozor ale na jednu věc: ve znění předloženém sněmovně míří výčet přestupků v § 14 jen na neprovedení opravy, na odmítnutí opravy kvůli předchozímu zásahu a na nezpřístupnění informací – porušení pravidel o formuláři a o diagnostice (§ 8 a § 9 návrhu) přestupkem není. Návrh na ně váže jen soukromoprávní následek: fikci bezplatné diagnostiky podle § 8 odst. 2 a povinnost vrátit zaplacenou diagnostiku podle § 9 odst. 2. Konečnou podobu určí až schválené znění zákona.

Otevřené zůstává také přesné načasování účinnosti – závisí na průběhu třetího čtení a navazujícím legislativním procesu obou souběžně projednávaných tisků (62 a 53).

Jak se připravit už teď

I bez účinného zákona se vyplatí nastavit si systém, který obstojí, jakmile pravidla začnou platit. Konkrétně:

• Pokud provozujete vlastní servis nebo úzce spolupracujete se smluvním opravářem, oddělte v ceníku i v komunikaci se zákazníkem cenu za vydání formuláře (nulová) od ceny za diagnostiku vady (může být nenulová, musí být předem sdělená).
• Zaveďte jednoduchý interní postup: než technik otevře výrobek, zákazník dostane informaci, že diagnostika bude zpoplatněna a za kolik.
• Pokud servis outsourcujete, ověřte si u partnera, jak řeší informování o ceně diagnostiky – spor dopadne i na vaši značku, i když diagnostiku prováděl subdodavatel.
• Sledujte postup tisků 62 a 53 na webu Poslanecké sněmovny; k 4. srpnu 2026 oba čekaly na třetí čtení, takže má smysl mít připravený reklamační řád a webové informace dopředu, ne až po vyhlášení zákona.

Pokud si nejste jistí, jak na tom vaše nastavení cen a informací o opravách reálně je, ověřte to formou rychlé prověrky – ukáže, kde přesně stojíte a co má smysl upravit jako první.

Akční plán 30/60/90 dní

1. 0–30 dní: Zmapujte, zda váš servis nebo servisní partner vydává evropský formulář o opravě a jak v praxi řeší diagnostiku – je zpoplatněná, a pokud ano, informuje se o tom zákazník předem?
2. 30–60 dní: Připravte interní ceník, který jasně oddělí cenu formuláře (nula) od ceny diagnostiky, a nastavte krok, kdy se zákazník o ceně diagnostiky dozví ještě před jejím provedením.
3. 60–90 dní: Sledujte postup tisků 62 a 53 v Poslanecké sněmovně a připravte návrh úprav reklamačního řádu a webových informací tak, aby byl hotový k okamžiku vyhlášení zákona, ne až po něm.

Časté omyly

„Formulář je zdarma, tak celá diagnostika musí být zdarma.“ Není to pravda – směrnice výslovně dovoluje zpoplatnit nezbytnou diagnostiku, pokud o cenách opravář informuje předem; bezplatnost se váže jen na samotné vydání formuláře.

„Tohle se týká jen praček, chladniček a dalších kategorií z přílohy II.“ Formulář o opravě a pravidlo o diagnostice platí pro veškeré spotřební zboží. Jedenáct ekodesignových předpisů uvedených v příloze II omezuje jen samostatnou povinnost opravy mimo záruku, ne formulář.

„Je to evropská směrnice, tak už to v Česku platí.“ Transpoziční lhůta uplynula nesplněná a český zákon je stále v legislativním procesu; dokud nenabude účinnosti, nejde o povinnost, která by v ČR platila.

Zdroje

• Směrnice (EU) 2024/1799, čl. 1–7, 14, 15, 21, 22 a příloha I – https://publications.europa.eu/resource/celex/32024L1799
• Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/74 (aktualizace přílohy II) – CELEX 32026L0074: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026L0074
• Poslanecká sněmovna ČR, text sněmovního tisku 62/0 (§ 8, § 9, § 13, § 14) – https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=10&CT=62&CT1=0
• Poslanecká sněmovna ČR, sněmovní tisk 62 (10. volební období) – https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=62
• Poslanecká sněmovna ČR, sněmovní tisk 53 (10. volební období) – https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=53

Shrnutí

Bezplatný formulář o opravě a bezplatná diagnostika vady jsou dvě různé věci. Formulář (EIRF) je pro opraváře dobrovolný, a pokud ho vydá, musí to udělat zdarma, na trvalém nosiči a s podmínkami neměnnými po dobu 30 kalendářních dnů. Diagnostiku vady ale směrnice dovoluje zpoplatnit, pokud je nezbytná k určení povahy vady, druhu opravy a odhadu ceny – podmínkou je předchozí informování zákazníka o ceně. Pravidlo platí pro veškeré spotřební zboží, nejen pro zboží z působnosti jedenácti ekodesignových předpisů uvedených v příloze II, kde navíc platí samostatná povinnost opravit i mimo záruku. V Česku k 4. 8. 2026 tato pravidla ještě nezakládají vymahatelné povinnosti – transpoziční zákon (tisk 62 spolu s tiskem 53) je v legislativním procesu a reálná účinnost se očekává nejdříve na podzim 2026. Kdo si už teď nastaví jasně oddělený ceník formuláře a diagnostiky s předchozím informováním zákazníka, nebude muset nic měnit ve spěchu v okamžiku, kdy zákon nabude účinnosti.